Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Carp flyfishing weekend 2013
Vytvořeno: 01.10.2013, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Carp flyfishing weekend 2013
Karas ulovil kapra
V polovině července jsem dostal pozvání na lov kaprů na umělou mušku. Akce měla proběhnout ve dnech 23. – 25. srpna na soukromém rybníku nedaleko Rožnova p. Radhoštěm. Celé to zajišťoval a organizoval Jarda Karafiát, což byla záruka, že si opět dobře zachytáme.
Protože jsem ještě nikdy kapry cíleně na mušku nechytal, chtěl jsem s tím něco udělat, abych nepřijel zcela nepřipraven jako nějaký nováček. Proto jsem začal navštěvovat mimopstruhový revír na přehradě Fojtka, kde je kaprů dostatek. První návštěva dopadla mizerně a chytl jsem jen samé plotičky a jednoho okounka. Druhá návštěva byla o poznání lepší, i když to tak ze začátku nevypadalo. Šly opět jen samé plotice, až po dvou hodinách, přišel první záběr od kapra. Sekl jsem ale pozdě a kapr se mi po chvíli vypnul. Netrvalo dlouho a asi po třech dalších náhozech opět kapr. Tentokrát to byl větší kus a hned si vzal i několik metrů šňůry. Pracně jsem ho dostával zpátky, ale kapr měl stále dost sil a tak jsem mu musel neustále povolovat. Měl jsem čtyřkový prut a tak to s ním šlo jen velmi pomalu. Po čtvrthodině jsem ho konečně dostal k podběráku, jenže jsem ho špatně navedl, kapr se dotkl dřevěného rámu a opět začal ujíždět. Při tomto výpadu se mi také vypnul a bylo dobojováno. Měl jsem to tak akorát na vlak, takže jsem sbalil prut a odešel. Rozešla se i početná divácká kulisa, která stála za mnou na břehu. Asi tady muškaře ještě neviděli. Naposledy jsem tu muškařil před více jak dvaceti lety, kdy byla tato přehrada ještě pstruhovým revírem.
Honzův kapr
Na další návštěvu tohoto revíru jsem vyrazil se sedmičkovým prutem. Tentokrát jsem jel jen na dvě hodinky. Šel jsem na to samé místo, co jsem byl minule a záběry na sebe nenechaly dlouho čekat. Konečně se mi podařilo chytit a zdolat dva kapříky. Ten první byl malý, ale toho druhého jsem odhadoval na 45cm a ten už slušně potahal šňůru, i když se sedmičkovým prutem to bylo úplně jiné zdolávání a kapřík byl během dvou minut z vody. Pak jsem se na ryby nedostal, buď jsem byl v práci anebo byly bouřky. Důležité pro mě bylo, že jsem měl vyzkoušené, na které mušky tak nějak berou, i když jsem nemohl spoléhat, že budou dobré i tam.
Nastal čas odjezdu a tak 23. srpna jsem jel vlakem do Ústí nad Orlicí ke Kamilovi. Jeho přítelkyně Romana je výborná kuchařka a tak jsem velice rád přijal pozvání na oběd a hlavně pivečko bodlo, protože po tříapůlhodinovém cestování vlakem jsem byl vysušený jak treska. Po dobrém obědě vyrážíme do Rožnova a po třetí hodině odpoledne se už vítáme s Jardou. Sešlo se nás tu sedm, takže pozvání nikdo neodmítl. Všichni jsme už s Jardou byli i několikrát ve Slovinsku. Že je zájem i o kapry, svědčí to, že v září měl Jarda již plně obsazené další dva turnusy. Po krátké uvítací debatě nám Jarda doporučil, že bychom měli vázat a příkladně sám jako první usedá k svěráčku. Ukazuje nám úspěšné vzory pakomárů a podotýká, že by neměla v krabičce chybět březnovka. Všechny mušky vážeme na háčky ve vel. 10 a 12. Vedle sedící Kamil vázal jak o závod, naproti tomu já jsem upovídanější a tak jsem tento večer uvázal jen šest mušek, což se mi druhý den tak trochu vymstilo.
Dobrá patentka
V sobotu v osm ráno vyjíždíme k nedalekému rybníku, který má rozlohu asi 40 ha a vyskytuje se zde kapr, amur, tolstolobik a bílá ryba. Velikou výhodou pro nás je, že rybník ač velký rozlohou, je poměrně mělký a po celé ploše broditelný. Netrvalo dlouho a zdolávali jsme první kapry. Někdo od začátku brodil, někdo chytal ze břehu. To byl i můj případ s Petrem. Stáli jsme vedle sebe a docela nám to šlo. Ani Míra, který stál vedle nás, si nepočínal špatně. Přeci jen je to jiné zdolávání a po několika kaprech mě začaly bolet ruce a chvílemi jsem musel odpočívat.
Autor s úlovkem
Jarda se věnoval každému zvlášť. Vysvětloval nám a prakticky předváděl, v čem spočívá úspěšnost lovu. Záběr od kapra na muškařský prut je totiž zcela něco jiného, než záběr od pstruha či jiného dravce. Díky jeho radám a praktickým ukázkám, nebyl nikdo, kdo by nechytil alespoň deset kaprů za den. Používali jsme plovoucí a intermediální šňůry, což byl též důležitý poznatek.
Před jednou hodinou odpoledne jdeme na oběd. Do té doby jsem měl nachytáno nejvíce kaprů, druhý byl Petr, který jich měl asi o sedm méně, ten s námi ale na oběd spolu s Jirkou a Honzou nejel. Se zápalem dále chytali, a když jsme se asi po hodině vrátili, Petr mi hned hlásil, že už mě skoro má, měl jen o tři kapry míň než já. Odpoledne přibylo i razantnějších záběrů a moji pakomáři v krabičce rychle mizeli. Když už došli pakomáři, přišla na řadu březnovka, ale na ní záběry nebyly tak časté a tak mě Petr dohnal a v konečném součtu i předhonil. Náš pomyslný závod vyzněl 24:20 pro Petra. Po osmnácté hodině končíme. Po večeři jsme opět vázali a Jirka s Honzou promítali fotky z červencové návštěvy Slovinska.
Muškaři na kaprech
V neděli ráno po snídani opět vyrážíme, ale dnes to bude jen krátké. Je domluvené, že budeme končit v 12:00. Fouká ještě silnější vítr než včera a ani rybám se ze začátku moc nechce, když už konečně dostávám záběr, je tak razantní, že než stačím pustit šňůru, ryba je pryč i s patentkou. To byla ale poslední muška, o kterou jsem přišel. Zesílil jsem koncový návazec z 0,16 na 0,18 a pak už to bylo dobré. Měl jsem to udělat hned včera. Chytal jsem ze břehu stejně jako včera, už jsem měl chycené tři kapry, když dostávám záběr od dalšího. Byl to pěkný tahoun a hned mi vymotal několik metrů šňůry a rovnou si to namířil pod loďky, které byly ukotveny řetězem několik metrů ode mne.
Aby mi kapr nezajel pod loďku, zvedl jsem prut nad hlavu a utíkal jsem s ním po břehu, jako bych vedl psa na vodítku. Jenže v cestě mi právě stály ty řetězy od loděk, o které jsem klopýtl a jak široký, tak dlouhý jsem se natáhl. Pro ostatní komická situace, pro mě starost zda je celý prut, naviják a jestli nemám prodřené broďáky. Až na trochu obroušenou kličku navijáku a naražený palec bylo vše v pořádku. Dokonce i kapr byl stále na mušce a tak jsem ho za loďkami přitáhl na mělčinu a tam ho zbavil háčku a pustil zpět do rodného živlu. Možná měl z toho větší šok než já.
Jarda nám stále říkal, ať jdeme do vody a tak jsem ho po tomto incidentu poslechl. Chytl jsem ještě čtyři kapry ve vodě a něco málo po poledni jsem to zabalil. Palec trochu bolel, takže svlékání z broďáků nebylo zase tak jednoduché a před jednou jsme s Kamilem chtěli vyrazit, protože jsme měli před sebou dlouhou cestu. Po mě končili i ostatní a tak se pomalu loučíme, plni nových zážitků a dojmů z příjemně stráveného víkendu a spokojeni, že jsme si všichni dobře zachytali a těšíme se, až se zase uvidíme příště.