Český muškař

 Titulní stránka
  NAŠI SPONZOŘI

 Hanák - pruty SAGE  G&T Publishing


[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Dubnová návštěva Bohinjky předčila očekávání

Vytvořeno: 01.07.2013, Aktualizováno: 05.11.2013


Autor: Václav Stránský

Dubnová návštěva Bohinjky předčila očekávání

 Jarda s duhákem

Jarda s duhákem

S obavami vyjíždíme začátkem dubna směr Slovinsko. I když nás Jarda Karafiát ujišťoval, že tam je počasí dobré a voda je taky v pohodě, byli jsme přeci jen trochu skeptičtí, hlavně po příjezdu do Mikulova, kde jsme měli na poslední čerpací stanici před hranicemi sraz. Tady se ženili všichni čerti, padal sníh a do toho mrazivý vítr, počasí spíše na leden, než na duben. Říkáme si, že čím víc jedeme na jih, tím je větší zima. Do toho nám volá Jarda, že budou mít menší zpoždění, v Rožnově napadlo přes noc asi půl metru sněhu, takže ještě museli ráno odhazovat sníh.

Konečně jsme všichni spolu, poprvé s námi jede i Venca z Uherského Hradiště. O něm se ještě zmíním později, protože to je samostatná kapitola. V odpoledních hodinách jsme na místě. Zastavujeme na mostě přes Bohinjku nad Bledem, kde je pokaždé, pokud je čistá voda, ke spatření v tůni pod mostem nějaká ta hlavatka. Tentokrát tu byly tři a jeden velký duhák. Na protější straně mostu se již strojili tři místní muškaři. Po chvilce pokračujeme směrem na Bistrici, kde máme již zamluvené ubytování. Po vyložení věcí z auta následuje ještě příprava na druhý den, včetně vázání mušek.

 Venca s duhákem 61 cm

Venca s duhákem 61 cm

Ráno po snídani vyrážíme na Bohinjku. Chvíli trvá, než se dostáváme do ryb, ale je to jen otázka času a za chvíli má každý alespoň po jedné chycené rybě. Když byl Jarda pro povolenky, zjistil, že se vysadily i celkem pěkné ryby. Všichni byli zaneprázdněni chytáním, že si až po delší době kdosi všiml, že s námi není Venca. A tady je dobré se o něm zmínit trochu víc. Venca byl nejmladším členem naší osmičlenné výpravy a byl každým coulem kaprař. Poprvé k muškařině přičichl loni na podzim, když se dověděl, že rybník, který navštěvuje, je také plný pstruhů. Hned na podzim se už hlásil u Jardy, že by jel do Slovinska, ale už bylo plno. Neuměl si pořádně ještě ani navázat mušku a tak mu včera večer Jarda dal jednu nymfičku, ať si podle ní uváže aspoň ještě tři. Jak Jarda říká: „Udělej si kupičku.“ Teď byl Jarda rozmrzelý, protože Venca zmizel i s klíčem od pokoje, takže nemohl ani na kafe.

 Tuhý souboj s duhákem

Tuhý souboj s duhákem

Tato výprava měla ještě jeden zajímavý náboj. Po příjezdu u večeře nám Jarda oznámil, že sponzor věnoval tři dárky. Dvě muškařské krabičky určené za největšího duháka a lipana a sadu fluorcarbonových vlasců na návazce za celkově největší rybu. Jelikož jsme měli ubytovnu nedaleko řeky, šli jsme v poledne na kafe a něco málo pojíst. Během této přestávky se vrátil i Venca. Hned se nám na foťáku chlubil uloveným duhákem, kterého si zvěčnil, měřil 58cm. Jarda, když ho viděl, jak je šťastný, tak mu ani nic neříkal, že chodí sám, ale že by tu mohl příště alespoň nechat klíč, to mu vytknul. Svůj rekord si chytl také Jirka z Hradce, byl to sice duhák jen 41 cm, ale on větší rybu zatím nechytil. Večer při vázání mi pak povídá: „Vašku asi máme po krabičkách.“

 Jardův lipan 48 cm

Jardův lipan 48 cm

Druhý den je ve znamení velkých ryb. Vše začalo již ráno, kdy Jarda zapřáhl pod mostem velkou hlavatku, s kterou se přetahoval tak dlouho až to nevydržela podkladová šňůra, která se o pilíř mostu přeřízla a hlavatka zmizela Jardovi i se šňůrou. Byl jsem zabroděný asi tři metry od břehu, Jarda do té doby chytal asi 15 metrů pode mnou, ale vůbec jsem si nevšiml, co se děje až když ze břehu za sebou slyším Jardu, jak mi říká, že přišel o šňůru. Z navijáku mu visí kus backingu, hlas měl roztřesený a s Jardou jen tak nic nezacloumá. Bylo mi jasné, že by to byla jeho rekordní.

Všichni chytáme na strímra, jen Venca je věrný nymfě a opět boduje. Nejprve duhák 57 cm a zanedlouho lipan 46 cm. Blíží se poledne, jdeme opět na kafe. Za necelou hodinku jsme zpátky. Svojí největší rybu si také chytl Jirkův syn Honza, byl to také duhák 41 cm. O překvapení dne se postaral Petr, který na strímra chytl štiku 73 cm. Jarda byl zrovna někde v nedohlednu a nikdo z nás nevěděl jak je to tu se štikami a tak jí Petr raději pustil. Jarda nám později řekl, že je to jak u nás a že jí Petr měl vzít. Opět boduje Venca. Rybu zdolává už pěkně dlouho, volá na nás, ať mu jdeme někdo pomoct. Jde tam opavský Jirka. Asi po dalších 10 minutách se konečně daří rybu navést k podběráku a Jirka mu jí podebírá.

 Pěkný duhák ulovený na strímra

Pěkný duhák ulovený na strímra

Kolem třetí hodiny odpoledne se začaly ryby zvedat a tak většina z nás převazuje na sucho. Míra, který před chvílí na strímra chytl pěkného duháka kolem půl metru a nyní na sucho chytá dalšího přes čtyřicet centimetrů. Stojím pár metrů vedle Míry a i mě se daří chytit na olivovou jepku pěkného duháka 40 cm. Lipanů je zde nepočítaně, i když jsou menší, chytání je to nádherné a člověk v takové chvíli splyne s přírodou a zapomene na všechny starosti. Den utekl jako voda.

Třetí den jsme skoro všichni čekali na to, až se ryby zvednou, jen Venca byl věrný nymfě a Petr s opavským Jirkou strímrovali. Petrovi se to ale totálně nevyplatilo. Se svým strímrem uvízl v hluboké tůni, kam se nedalo ani zabrodit a když se snažil strímra uvolnit, o nějaký ostrý předmět šňůru přeřízl. Zbyla mu z ní zhruba jen půlka. Opavskému Jirkovi na nástrahu z proudu vyrazila velká ryba, ale o strímra jen zavadila a opět zmizela v proudu. Jirka myslel, že to byla hlavatka, ale po čtvrthodině usilovného nahazování a přiměřeného stahování ryba zaútočila znovu. Tentokrát strímr seděl pevně v tlamě. Byl to velký duhák, a když už se zdálo, že Jirka rybu zdolá, zradil ho splétaný návazec, u kterého povolil mikrokroužek a ryba byla tatam. Kolem poledního se začínají objevovat první kolečka od sbírajících ryb. Dnes je to náš poslední den a tak neděláme ani polední přestávku a rovnou navazujeme malé jepičky. Jediný kdo nepřevazoval, byl Venca. S nymfou dnes moc nebodoval, chytl jen pár menších ryb.

V menším proudu přicházím o pěkného duháka, který se výskokem z vody zbavuje mušky. Netrvá dlouho a mám na prutu dalšího, podobného tomu předešlému. Pěknou rybu má na prutu i Jirka z Hradce, je to velký lipan, ale také o ní přichází. Téměř současně mám záběr i já. Cítím odpor velké ryby, který polevuje po několika vteřinách, byl to také lipan. Na mušce mi po něm zbyla alespoň šupina. Poté Jarda zdolává nádherného lipana 48 cm. Petr přichází o velkého duháka. Ryby berou jako divé, ale chytáme na mušky na malých háčcích a tak nám ryby dost padají, ale i tak je to nádhera.

Je něco po osmnácté hodině a sběr pomalu ustává. Chytám ještě asi půlmetrového duháka. U břehu, když už ho chci podebrat, mi najede na jakýsi drát, který trčí z rozbitého kusu betonu a je fuč. Takhle končit nechci a tak ještě zkouším štěstí na menší rybě, která sbírá asi uprostřed řeky. Po chvíli se nechá přemluvit, je to menší duhák a moje poslední ryba. Vylézám z vody a jdeme na ubytovnu. Krabičky dostal Venca a sadu návazců Petr za štiku, ale spokojeni jsme byli všichni. Už se těším, až sem zase pojedeme na konci května. Tak Bohinjko na brzkou shledanou…


© 2007 MARKOnet.cz -= tisk =- Na začátek stránky