Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Stalo se ... ] > Paměti pejřimovského kupce (1866–1945)
Vytvořeno: 02.06.2013, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Paměti pejřimovského kupce (1866–1945)
Paměti - titulka
Dne 24. května tohoto roku uplynulo 150 let od narození mého pradědečka Josefa Františka Hájka, kupce z královského města Pelhřimova, který zde prožil dlouhý a bohatý život. Když mu bylo 80 let, přinutila ho rodina, aby sepsal své paměti, které byly určeny jen pro poučení nejužšího kruhu blízkých a také jeho potomkům. Pradědeček si sice nepřál, aby se jeho paměti dostaly ven z rodiny, ale já jsem se ho, po dlouhém zvažování, rozhodl neposlechnout. Myslím si totiž, že by tyto paměti mohly zajímat také další pelhřimovské rodáky a ostatní čtenáře, kteří mají zájem o dávno zapomenutou historii a velice zajímavé lidi, o nichž už dnes také skoro nic nevíme.
Ony jsou ty pradědečkovy paměti dosti poučné i pro naší přítomnost. Je to taková pohádka se špatným koncem a já často přemýšlím o tom, jak to udělat, aby i mne nepotkal jeho osud.
Z chudého mládence se svou pílí a každodenní těžkou prací vyhoupl do sedla bohatství a stal se váženým občanem města Pelhřimova, který velkou část svého života věnoval činnosti v Sokolu, jakož i různým spolkům a také místní radnici a nakonec byl za to osudem náležitě potrestán. Neví¬daný je také jeho láskyplný vztah k manželce a tedy mé prababičce Fanince.
Tyto paměti by mohly být poučením i pro dnešní generaci, aby si uvědomila, jak těžký byl život třeba před sto a více lety, v porovnání s tolik kritizovaným dneškem. A že dnešní špatnosti tu byly i tenkrát, jen jich asi nebylo tolik. Vzpomínkami starého pána prochází řada jmen, jejichž rodiny dodnes v Pelhřimově žijí a to byl pro mne důvod, proč jsem několik let váhal se zveřejněním naší rodinné kroniky. Ale kdybych těch pár kontroverzních příjmení vypustil, paměti by ztratily šťávu a staly by se nepřehlednými. Beru to tak, že se jedná o vzpomínky pradědečka Josefa F. Hájka, který jimi nechtěl nikomu ublížit.
Pradědečkovy paměti jsou ručně psanou vzpomínkou na naší dávnější minulost. Je to šest nelinkovaných sešitů v černých deskách, které byly napsány v protektorátní době nemocným člověkem, který už se připravoval na odchod z tohoto světa. Paměti se opírají i o různé záznamy, které pradědeček vytáhl z vlastního archivu a doplnil je fotografiemi z rodinného alba. A víc bych v této krátké předmluvě nechtěl prozrazovat a nechávám zde prostor pro čtenáře tohoto dílka, aby se o všem dozvěděli přímo z pera autorova…
Čtenářům ČM na vysvětlenou:
Já vím, že vás výše uvedené řádky asi překvapily, protože nezapadají do tématu této stránky. Je to sice pravda, ale na druhou stranu se to zase týká mé osoby a tak jsem se svým příznivcům chtěl taky představit v trochu jiném světle. V červnu minulého roku jsem postoupil operaci srdce a byl jsem tak touto okolností přinucen zamyslet se a bilancovat. Rozhodl jsem se také, že konečně vydám pradědečkovy paměti a myslím, že to nebyla špatná volba, protože během 14 květnových dní od vydání byla prodána stovka výtisků, hlavně v pelhřimovském Vytopilově knihkupectví (Poděbradova 20). Odezvy čtenářů jsou vesměs velmi pozitivní. Je dost možné, že se i mezi čtenáři ČM najdou zájemci o historii a nejen mezi těmi, kteří mají vazbu na Pelhřimov. Proto jsem se rozhodl zařadit tuto publikaci i do mé stálé knižní nabídky, kde si jí můžete objednat. Kniha Pamětí má 272 stran textu, včetně asi 90 dobových fotografií a prodává se za cenu 250,- Kč.