Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Stalo se ... ] > Co přinesl poklidný XIV. sněm ČRS?
Vytvořeno: 01.01.2013, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Co přinesl poklidný XIV. sněm ČRS?
Z vystoupení předsedy
„Nic“, řekl mi jeden nespokojený delegát z jihu Čech při odjezdu a dodal: „Proč jsme sem vlastně jezdili?“ Na to jsem jen pokrčil rameny, ale nesouhlasil jsem s ním. Možná to bylo i tím, že jsem se zúčastnil všech předchozích sjezdů a sněmů od roku 1978, kromě toho v roce 1999, kdy jsme si byli s týmem muškařů na MS v Austrálii pro těžkou porážku, i když nás všichni na začátku tipovali na vítěze. A právě na tom sněmu se do stanov vrátilo pravidlo, zrušené po roce 1989, totiž že se jednatelé stali z pouhých zaměstnanců znovu členy příslušných územních výborů či Rady a naše rybářská organizace se znovu vrátila do rukou sekretariátů, které „de facto“ rozhodují o všem podstatném, což je někdy dobře a jindy zas ne.
Pohled do sálu
Samozřejmě, že se tento poklidný XIV. Sněm ČRS v Průhonicích se svým průběhem ani významem nemohl rovnat lednovému sjezdu z roku 1989, který proběhl jen pár dní po „Palachově týdnu“ v Praze. Tam se tehdy u nás prvně významně projevily příznaky toho, že se „kolo dějin“ nějak zadrhává, když pevný člen Národní fronty ČRS odmítl zvolit za svého nového předsedu sice nerybáře, zato však soudruha, vybraného přímo ústředním výborem strany. Tehdejšímu ústřednímu tajemníkovi asi klesla čelist, když nedokázal prosadit stranické usnesení a všechno to vlastně zavinili ti Jihočeši, když prosadili tajnou volbu.
Nic takového se tentokrát nekonalo, projev pana předsedy Dr. Šímy byl na patřičné úrovni a bylo vidět, že je dobře na své vystoupení připraven. Delegátům sněmu se prvně veřejně představil předseda dozorčí komise Mgr. Šamko a také krátké vystoupení jednatele ing. Štípka mělo dobrou úroveň.
Zdá se mi, že to byl právě on, kdo si postěžoval na velké množství čestných povolenek pro funkcionáře ČRS, kteří získali nejvyšší svazové vyznamenání. Přitom je rada snadná, totiž zrušit usnesení o celoživotním právu na tyto povolenky a udělit je jen v roce získání ocenění. Většinu přednesených údajů dostali delegáti včas předem a tak nenastaly žádné problémy ani při projednávání změn stanov, které byly označeny za úpravy tzv. „kosmetické“, takže pro ně všichni zvedli ruku.
První navržená změna byla hned v paragrafu jedna, do kterého se dostala formulace, že Český rybářský svaz je občanské sdružení, nestátní nezisková organizace sportovního charakteru. Nemohl jsem tomu ani uvěřit, protože jsem se v minulosti několikrát snažil dostat do stanov nějakou zmínku o sportu a vždy byly všechny tyto aktivity udušeny hned v zárodku a na minulém sněmu jsem musel vystoupit proti snaze konečně ty sportovce nějak finančně zaříznout. To tehdy ale ještě nešlo o peníze ze státní kasy, které nám nová úprava stanov umožní získávat je i nadále. Bude proto naší povinností tuto novou formulku ze stanov nyní hlasitěji připomínat všem těm, kteří ji jaksi ze setrvačnosti nebudou chtít akceptovat.
Při diskuisi
Vzhledem k poklidnému průběhu sněmu nikoho nepřekvapila skutečnost, že diskuse byla jen krátká. Mohli jsme sledovat jen tři vystoupení, z nichž to první mohlo klidně zaznít i v rámci předchozích zpráv. Trochu komicky na mě působilo vystoupení bývalého dlouholetého úředníka Ministerstva zemědělství, který ze svého pohledu radil delegátům jak mají vystupovat proti úředníkům v různých záležitostech a jeho příspěvek mi tak zněl spíš jako první předvolební řeč před rozhodováním o funkci předsedy na příštím sněmu. Pro mne bylo sympatické vystoupení známého delegáta z MO ČRS Kladruby, který znovu připomenul, že mezi našimi členy jsou i hendikepovaní rybáři, kteří se věnují vrcholovému sportu na mezinárodní úrovni.
Usnesení
A pak už přišlo na řadu jen usnesení, k jehož návrhu byl jen jeden dotaz, který se týkal kormorána. Zatímco dříve jsme slyšeli požadavky na to, aby byl kormorán konečně vyjmut z chráněných živočichů a zařazen do lovné zvěře, tak nyní se objevila formulace požadující jeho zařazení jen mezi zvěř. Bohužel tato změna názoru byla vysvětlena jen tak, že jako rybáři nechceme, aby myslivci nesli náhrady za škody způsobené těmito ptáky na rybách. Škoda jen, že to nebylo vysvětleno obšírněji, protože si nejsem vůbec jist jaký je ze zákona o myslivosti rozdíl mezi zvěří a lovnou zvěří a doufám jen, že lze zvěř střílet i tehdy, když není lovná. Pokud ne, tak by to bylo pro nás moc špatné.
A pak, že se na sněmu nic nedělo. Já si ho užíval při vědomí, že je to můj sněm poslední, pozdravil jsem se s řadou přátel a prodal asi 15 knížek. Nebylo to vůbec tak špatné, jen ten oběd byl stejný jako před dvěma roky a znovu mi připomenul spíše studentskou menzu než hotel, ve kterém se naše jednání konalo…