Český muškař

NAŠI SPONZOŘI

[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Květen na Lužické Nise

Vytvořeno: 02.07.2012, Aktualizováno: 05.11.2013

Autor: Václav Stránský

Květen na Lužické Nise

V posledních letech se stává již pravidlem, že 16. duben je na Smědé nechytatelný a nejinak tomu bylo i letos. Díky většímu oteplení a tání sněhu je voda na Smědé zvedlá o necelý metr a je kalná. Trvá to již několik dní a tak jdu ráno s napětím obhlédnout stav vody. Je sice ještě dost vysoká, ale už není kalná, má rezavou barvu, což není také dobré, a tak se 17. dubna přeci jen rozhoduji, že to půjdu zkusit. Jedeme společně s Pepou na Hartu, ale zhruba po třech hodinách máme na kontě každý jen jednu rybu. Já malého duháčka, snad neměl ani 25cm. Je to pravděpodobně ryba z loňska nebo se nějakým způsobem dostala ze sádek, protože letos se ještě nevysazovalo. Pepa má na kontě rybu podobné velikosti, ale potočáka. Na zpáteční cestě to ještě zkoušíme pod zámkem, ale tam jako by ryby vůbec nebyly.

Za tři dny to zkoušíme znovu, voda sice opadla, ale stále teče sněhová rezavá, při které ryby moc neberou. To se také potvrdilo, i když jsme nachytali už více ryb, většinou byly ve velikosti 20-25cm. Potěšil mne ale chycený lipan, snad jich zimu přežilo víc. Syn přišel se zprávou od známého, že na zahájení vysazovali do Lužické Nisy pěkné duháky a snad i nějaké lipany. Během dubna to ještě třikrát zkouším na Smědé, vždy se stejným výsledkem a tak jsem se rozhodl, že navštívím Lužickou Nisu.

Poprvé tu jsem 13. května. Voda je lehce přikalená, ale rybám se oproti mým předpokladům moc nechce, chytám několik menších potočáků a asi po hodině se mi daří chytit i duháka 31cm, je pěkně vybarvený a tak si ho fotím. Má ještě znát kresbu mladé ryby. To už jsem prošel notný kus řeky a blížil jsem se k místu, kde většinou končím. Chytám ještě potočáka něco málo přes 30cm, rybu ani neměřím, ale když jsem ho zasekl, myslel jsem, že je větší nebo že je to duhák. Tahal jak čtyřicátník. Na úplný závěr se mi ještě daří chytit duháka 35cm.

Jedu sem opět o týden později. Tentokrát je voda čistá, i ryby jsou víc při chuti než minule. Po několika hodech chytám letos na Nise prvního lipana a hned následuje další a mnohem větší, odhaduji ho kolem 40cm. Lipani jsou najetí v poměrně mělké vodě, takže ho dobře vidím, jak se kroutí u dna a bohužel se mi i po chvíli vypíná. Chytám i několik duháků, největší měří 37cm, ale hlavně jdou potočáci, kterých tu je opravdu hodně. Většinou se ale jedná o menší ryby do 30cm. Je tu opravdu pěkné chytání a tak si to o dva dny později jedu zopakovat.

Je již několik dnů slunné a teplé počasí a je to znát i na stavu vody. Podle kamenů obrostlých řasami je znát, že chybí asi tak 10cm vody. Chytám i méně ryb, několik potočáků a čtyři duháky. Za zmínku stojí ten největší z nich, který měřil 38cm. Chytal jsem na menší tůňce, kde je hloubka vody do 1 metru. Před povodní v roce 2010 byla hlubší a držely se tu ryby, bylo to takové místo jistoty, když nikde ryby nebraly, tak tady jsem většinou zabodoval. Dno bylo tmavé a kamenité. Nyní je tůňka po opravě lávky z větší části zasypána pískem. Nyní je část osvětlena sluníčkem a část je ve stínu stromů.

Ryby tuším ve stínu a tak nahazuji do osvícené části tůňky, nymfy snad nestačily ještě ani propadnout ke dnu, když ze stínu vyjíždí ryba. Ani nevidím, jestli nymfu nasála nebo ne. Ryba povyjela a stojí, čekám několik vteřin a ani nesekám, jen lehce prut přizvednu do napnutí šňůry. Je tam! Ryba se nechá lehce přitáhnout až ke mně, až když udělám pohyb rukou pro podběrák, vyráží po proudu a bere si asi deset metrů šňůry. I přesto, že jsem rybu vůbec nesekal, muška vězí pevně v tlamce a tak není zase takový problém rybu přitáhnout. Pak zde chytám ještě malého potočáka a lipana.

Jdu to ještě vyzkoušet o něco níž po proudu, kde jsou peřeje a protějšího břehu je to hlubší a též tu někdy stojí pěkná ryba. Nejprve chytám dva menší potočáky, ale vzápětí cítím tvrdý úder do prutu, přisekávám a už ryba maže proti proudu, než stačím cokoliv udělat, všímám si, že je ve vodě větev. Samozřejmě jí ryba podjela, obrací se a už je to zamotané. Vidím, jak se tam ryba zmítá a tak za ní jdu do proudu, abych to vymotal, ale dříve než tam stačím dojít, ryba návazec i s muškou trhá. Škoda, byla to pěkná ryba, odhadoval jsem ji kolem 40cm, ale netroufám si říct, jestli to byl potočák nebo duhák, protože v prudkém proudu jsem viděl jen tmavou siluetu ryby.

Pak se sem dostávám až za týden. Po celou dobu jsou slušné pařáky, je to znát i na průtoku, vody je míň a míň. Říkám si, že by bylo asi lepší sem jet navečer, jenže pokud jedu vlakem, tak mám večer špatné spojení a syn je v práci, že bychom jeli autem. Vedro, málo vody a za čtyři hodiny chytání jen 7 ryb, šest potočáků a duhák 33cm. Konečně se dostávám k peřeji, kde jsem před týdnem přišel o slušnou rybu. Prohazuji metr po metru, dávám si pozor na větev, ale ta tu už není. Jsem už pod peřejí a zatím ani záběr.

Vracím se tedy nad peřej a snažím se to házet co nejvíce do protějšího břehu, jsem asi v polovině peřeje, když se najednou šňůra zastavuje, rychle dobírám šňůru a sekám. Je tam, podle tahu je to něco většího. Ve zpěněné peřeji rybu zatím nevidím, ale dostávám ji do klidnější vody a tam podebírám. Je to krásný potočák a metr ukazuje 40 cm. Rychle si ho fotím a pouštím zpět do rodného živlu. Tak přeci jen pěkná ryba na závěr.

Mezitím jsem byl také na Smědé a tam je to už také o něčem jiném oproti dubnu. Řekl jsem si, že po Smědé bych mohl jet zase na Lužickou Nisu. Tentokrát jsem začal u silničního mostu na Českou Lípu, vody je stále málo a ryby také moc nejdou, chytil jsem opět lipana, takže jich tu snad bude dost, opět nějaké menší potočáky a jednoho duháka 35cm, ryby moc nejdou, ale je to lepší než minule, Přeci jen postupuji ale rychleji, až se dostávám k železničnímu viaduktu. Tam se mi dvakrát za nymfou otočila větší ryba a tak jí stále pokouším a měním mušku za muškou.

Najednou slyším za sebou nějaké divné šplouchání a tak se otočím a nestačím se divit. Asi dva metry ode mne stojí ve vodě divoký pašík, ještě sele a klidně si pije vodu. Pomalu tedy couvám z vody, že si ho vyfotím, jenže selátko, než jsem si vybalil foťák, přeplavalo řeku a schoulilo se za větev na protějším břehu. Jdu si ho tedy vyfotit tam, když se vracím, pašík vylezl a štrádoval si to po protějším břehu podél řeky, takže jsem si přeci jen udělal ještě několik fotek. No, tu rybu jsem nakonec nedostal a pašík snad našel to, co hledal, snad i mámu bachyni. Možná se ještě někdy potkáme.

© 2007 MARKOnet.cz

-= tisk =-

Na začátek stránky