Český muškař

 Titulní stránka
  NAŠI SPONZOŘI

 Hanák - pruty SAGE  G&T Publishing


[ Titulní stránka ] > [ Ochrana ryb ] > O kolowratech na Bedřichově

Vytvořeno: 02.10.2011, Aktualizováno: 05.11.2013


Autor: Václav Stránský

O kolowratech na Bedřichově

O pstruha obecného, linii kolowrat, jak zní správně název této formy (Po kk), jsem se začal hlavně zajímat od doby, kdy počalo jeho vysazování do přehrady Bedřichov na Černé Nise. Měl jsem jen strohé informace. Věděl jsem, že jde o formu Po vyšlechtěnou v Rakousku, která je schopna rychlejšího růstu a do velikosti kolem 40cm je schopna vyrůst za optimálních podmínek i za tři roky, oproti 6-8 rokům u původního pstruha obecného, formy potoční, a je méně náročný na obsah kyslíku ve vodě, kterou snese i teplejší, je to tedy ryba vhodná do stojatých vod.

Od různých rybářů jsem začal slýchávat: „beru jen kolowraty, potočáky pouštím“, a když s tím přišel i Pepa, s kterým jezdím na Bedřichov, ptám se, jak je rozpozná. Začal mi vysvětlovat, že kolowrat nemá červené tečky. Jiní tvrdí, že červené tečky má, ale bez bílého lemování. Proto jsem několik ryb vyfotil. Přišel jsem na to, že se na Bedřichově vyskytují tři barevné variety pstruha obecného. Nejčastěji se asi vyskytují pstruzi tmavého zbarvení, jako ryba na obr. č. 3. V menším počtu se pak vyskytují barevné variety jako na obr. 1. a 2. Tyto dvě fotografie jsem poslal do rybářské školy do Vodňan, protože mě zajímalo, jaký názor na to mají právě tam, a přišla zajímavá odpověď od ing. Pavla Nusla a já proto otiskuji znění celého dopisu.

Na Vaši otázku lze jen těžko přesně odpovědět, přestože oba obrázky jsou povedené a pěkně zřetelné. Zjednodušeně řečeno, pstruh Kolowrat je původem Pstruh obecný forma potoční. Byl ale dlouho šlechtěn pro docílení příjmu náhradní potravy (granulí) a rychlejšího růstu a jako takový by neměl být vysazován do přírodních lokalit, protože cíleným výběrem a dlouhodobým odchovem v nepůvodních podmínkách má již jiné chování a vlastnosti než původní divoká forma a jeho genetická výbava je oproti divoké formě pozměněná. (Zúžená genetická variabilita výběrem plemenných ryb). Může se samozřejmě jako stejný druh třít s původní divokou formou Po, což je považováno za nevhodné, zejména jedná - li se o místní divoké populace Po, které nebyly příliš poškozeny vysazováním násadového materiálu neznámého nebo nevhodného původu a v dané lokalitě se přirozeně rozmnožují.

Proč nelze jednoznačně odpovědět vyplývá z charakteristiky druhu Pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta m. fario). Pstruh obecný je z hlediska růstu i vybarvení velmi variabilní druh a i při odchytu více jedinců stejného původu (např. šumavská populace) a ze stejné lokality mohou mít odlišné zbarvení. Na základě uvedených obrázků tedy nemohu jednoznačně říci, že se jedná o původní formu, nebo o linii Kolowrat. Pokud máte čas, přečtěte si celkem zajímavou diskuzi na uvedené téma a nebo jeden z vědeckých článků na téma genetické variability pstruha obecného.

Z odpovědi tedy vyplývá, že pokud je kolowrat vysazen do revíru, nelze téměř určit, zda jde o kolowrata, či divokou formu pstruha obecného. Ale proč tedy brát kolowrata a divokého obecňáka pouštět? Částečně to už též zaznělo v dopise od p. Ing. Nusla, že by neměl tento pstruh být vysazován do přírodních lokalit. Co se týče jeho rozmnožování, věděl jsem od libereckého hospodáře p. Krupičky, že se vytírá na jaře, ale slyšel jsem i takové názory, že tento pstruh není schopen rozmnožování ve volné přírodě, že je to „duhák“ mezi obecňáky. Proto se ještě pro jistotu ptám Karla, který mi potvrzuje, že tento pstruh je schopen se vytřít, avšak jeho doba výtěru spadá až do prosince, zatímco u domácího potočáka je to zpravidla listopad.

Závěrem bych to tedy shrnul asi tak, že pokud si někdo bude chtít pstruha vzít, ať si ho vezme, ale ne proto, že je to kolowrat.

 Obr. č. 1 - v dopise jsem jej označil jako kolowrata
 Obr. č. 2
 Obr. č. 3

© 2007 MARKOnet.cz -= tisk =- Na začátek stránky