Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Stalo se ... ] > Tajný sněm dopadl dobře
Vytvořeno: 30.11.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Tajný sněm dopadl dobře
Téměř v dokonalé ilegalitě se konal v sobotu 20. listopadu 2010 v areálu Hotelu Floret v Průhonicích XIII. Sněm ČRS. Možná to byla ta nešťastná třináctka, nebo snad volba nového předsedy ČRS, byly příčinou toho, že ani na svazovém webu, ani v listopadovém Rybářství nebylo o této významné události v životě naší organizace ani řádka. Na průběhu vlastního sněmu se to však nikterak neprojevilo, protože se tu sešly většinou staré známé tváře, které se mnohdy viděly naposledy před dvěma lety při podobné „tuctové“ příležitosti.
Již delší dobu bylo jasné, že současný předseda Prof. Ing. Petr Semeniuk, CSc. si po odsloužení dvou volebních obdobích chce dát ve svých 70 letech oddech od těch starostí a tak se po prázdninách začal pomalu hledat nový adept na hlavu nejvyšší. Jako první se objevilo na pomyslném seznamu jméno předsedy Severočechů ing. Miloše Urycha, což mne do jisté míry překvapilo, protože před osmi roky odmítl kandidovat, zatímco tentokráte to neudělal, i když je o rok starší, než jeho právě končící předchůdce.
Jméno předsedy ze Severu, který patří k největším obhájcům dosavadního způsobu celosvazového rybolovu, natolik polekalo odbojné Jihočechy, snažící se už po dva roky o změnu rozdělování příjmů z celosvazového rybolovu, že navrhli jako svého kandidáta PhDr. Otu Brože (59 let), jinak dlouholetého svazového ekonoma. Tímto nečekaným tahem se však probudila třetí skupinka funkcionářů, kteří by možná neradi viděli tohoto zaměstnance ČRS najednou v čele Svazu a navrhli třetím kandidátem JUDr. Alexandra Šímu (59 let), jinak předsedu Západočechů a také předsedu komise právní a hlavně předsedu senátu krajského soudu v Plzni.
Sekretariát Rady ČRS odvedl při přípravě tohoto sněmu excelentní práci v podobě 124 stránkové publikace nazvané: „Zpráva za volební období 2007 – 2010“, kterou obdrželi předem všichni delegáti i hosté. Je nepochybné, že i za tímto dílkem je vidět nemalé úsilí právě končícího předsedy. Vzhledem k očekávané volbě a rozložení sil v ČRS byla účast na sněmu velmi vysoká (97 %), když celkem přijelo 157 zástupců ze sedmi územních svazů ČRS, včetně všech 15 členů Republikové rady.
Vlastní sněm začal krátce po půl desáté opatrnými pokusy o schválení programu, protože tu existovaly oprávněné obavy, aby se jednání nezadrhlo na nějaké maličkosti. Schválení komisí proběhlo ještě hladce, ale pak nastal jistý problém, protože dosud platné Stanovy nedávaly možnost kandidovat na funkci předsedy ČRS nečlenovi Rady a tedy Otovi Brožovi. Právní komise a pak i sama Rada sice posvětila do navrhovaných změn Stanov možnost, aby kandidátovi na funkci předsedy stačilo jen pouhé členství v ČRS, ale byla tu skupina delegátů, která chtěla tuto možnost zablokovat, nebo jí uvolnit až pro další volby. Pochopitelně, že se tyto tendence objevily především z řad volitelů dvou kandidátů, kteří vyhovovali zatím platnému znění Stanov, tedy volit předsedu jen z členů Rady ČRS.
První dva pokusy zablokovat regulérní volbu z okruhu všech tří kandidátů elegantně vyřešil Prof. Semeniuk tak, že o nich nechal hlasovat a Plzeňáci utržili porážku (16 pro : 129 proti : 7 zdržel se) a naopak Jihočeský protinávrh byl přijat poměrem 96 : 44 : 7, takže program Sněmu byl nakonec schválen a mohlo se začít konečně jednat.
Na pořadu byly nyní změny ve Stanovách a jednání řídil předseda právní komise a také kandidát na nového předsedu ČRS Dr. Šíma., který zde sbíral první kladné body. Vedl jednání korektně, srozumitelně a s přehledem. Diskutovalo se jen o kárných opatřeních, závaznosti usnesení z členských schůzí, konferencí a sněmu a pak, jak jinak, znovu dvakrát dokola o alternativách volby předsedy ČRS. Je asi jasné kdo se znovu pokusil zabránit regulérnímu průběhu voleb. V této části diskuse se řídící jednání projevil jako sportovec a podporoval zcela možnost kandidovat všem třem zájemcům o tento nelehký úřad a nechat o něm rozhodnout přímo delegátům. Nakonec se tedy podařilo schválit Radou předložené znění nových Stanov v poměru: 133 : 18 : 6. Mé sympatie si získali čtyři Západočeši, kteří se ani ve veřejném hlasování nepřidali ke zbytku hlasů delegátů ze svého kraje.
Pak následovala labutí píseň končícího pana předsedy, který ve svém již tradičním vystoupení prezentoval dosažené výsledky za uplynulé čtyři roky. I tentokrát byl také kritický a snažil se být objektivní. Jeho hodinová řeč byla vlastně komentářem k předložené Zprávě o činnosti a nedá se nějak krátce shrnout do několika vět, protože by si zasloužila zveřejnění na svazovém serveru. Tentokrát asi nejsilněji zazněla chvála našich sportovců a dokonce jsme mohli slyšet z úst končícího předsedy i přiznání, že byly tyto vynikající výsledky dosaženy i přesto, že se finanční příspěvek na sportovní činnost odehrává beze změny podmínek, které byly nastoleny už před deseti lety. Myslím si, že by to mohl být i důvod k zamyšlení pro novou Radu, zvláště za situace velmi příznivé finanční bilance Rady ČRS v posledních letech. Jediným nedostatkem tohoto vystoupení byl málo hlasitý přednes, který byl zaviněn špatným mikrofonem. Naštěstí si to vše delegáti mohli domyslet ze současné projekce všech materiálů.
Po vystoupení pana předsedy jsem očekával, že se půjde na oběd, protože už bylo skoro 12:45 hod. Řídící schůze, kterým byl místopředseda Svazu ing. Urych, však nechal ještě odeznít druhou labutí píseň, kterou přednesl končící předseda Rep. dozorčí rady Karel Hayman. Přednesl jednu ze svých standardních zpráv, kterých jsme v posledním dvacetiletí slyšeli mnoho, ale tentokrát se opřel nejen do sportovců, ale našel také nějaké chyby i na samotném sekretariátu Rady, hlavně v otázkách účtování studijních výjezdů hospodářů do zahraničí, které byly dlouhodobě nesprávně účtovány k tíži celosvazového rybolovu.
Na oběd jsme se tedy dostali až krátce po jedné a po tradičním řízku se mohlo začít s diskusí. Ta však byla letos nějak velmi krátká. Krátkou zdravici za ministerstvo přednesl nějaký lesník a první rybářský příspěvek přidal další „ministrant“ dr. Poupě. Jaroslavova řeč se týkala jeho oblíbeného tématu, tedy vztahů ČRS a stání zprávy. Druhý příspěvek pak přednesl ing. Urych, který hovořil o problematice nového jezu na Labi i v souvislosti s lososím programem atd. Oba příspěvky asi zaujaly málokoho a pokud se týká toho lososa, tak bych se tím moc nechlubil, protože výsledky jsou právě díky jezům špatné. A přitom by možná stačilo dvakrát či třikrát otevřít v čase jejich tahu zdymadlo střekovského jezu, protože do tamního přechodu žádný normální losos nevleze.
Po diskusi, jejímž jediným pozitivem byla ta skutečnost, že řečníci nebyli omezeni tradičním pětiminutovým limitem, došlo konečně ke zlatému hřebu dnešního odpoledne. Nejprve se tedy mohli představit všichni tři kandidáti a první slovo dostal ing. Urych, který řečnil už krátce před tím. Pojal své vystoupení velice zeširoka a tak zbytečně dlouze sliboval vyřešit skoro všechny problémy, aniž by mezi nimi nějak diferencoval. Žlutá barva projekce jeho vystoupení byla v rozsvíceném sálu nečitelná.
Dr. Šíma hovořil krátce a bez projekce a zaměřil se na dva hlavní úkoly do budoucna, které spolu dosti souvisejí. Bude se jednat o udržení jednoty ČRS a tedy o sílu 250 000 rybářů a dále o udržení společného celosvazového rybolovu. Jeho řeč byla krátká, srozumitelná a výstižná.
S velkým napětím bylo očekáváno vystoupení posledního kandidáta na post budoucího předsedy ČRS. Dr. Brož mluvil poměrně podrobně a dlouho, ale mikrofon znovu špatně přenášel jeho slova, kterým nebylo moc rozumět. Hovořil o svých zkušenostech a také kontaktech, využitelných ve prospěch ČRS a to jak na domácí tak i mezinárodní scéně. I když jsem seděl asi ve třetině sálu, slyšel jsem zřetelně až závěr jeho řeči, když vysvětloval svou představu o případné změně svého postavení v rámci sekretariátu, což bylo častá otázka delegátů před vlastní volbou. Je škoda, že zvuková služba v sále nebyla tentokrát příliš kvalitně zajištěna, protože řada delegátů na tom mohla být ještě hůře než já.
Konečně tedy přišla velká chvíle volební komise, která navrhla tajnou volbu předsedy ČRS. Naposledy se volilo tajně v lednu 1989, na památném sjezdu ČRS, kdy nebyl zvolen předsedou Stranou navrhovaný kandidát z ministerstva, takže tehdy nebyl zvolen vůbec nikdo. Pro ty, kteří o tom nevědí nic, bych chtěl dodat, že tehdejší tajnou volbu navrhli Jihočeši, konkrétně Josef Kubička z Husince, který byl mezi delegáty i tomto na XIII. Sněmu. Pro tajnou volbu bylo dnes 153 delegátů, 2 byli proti a dva se zdrželi. Když je třeba tak jde všechno. Tím chci říci, že jsme neslyšeli obvyklé připomínky, že tajná volba to všechno zdržuje.
A pak to konečně přišlo. Komisaři rozdali delegátům volební lístky a do rámečku bylo třeba napsat jméno favorita. Během chvilky byly lístky vhozeny do urny a pak se chvíli čekalo na součet hlasů, Předseda volební komise, kterým byl jednatel Severočechů ing. Šmíd, měl hned na začátku nelehký úkol, když musel poslat do šatny předsedu svého kraje. Výsledky hlasování byly tyto: Brož 73, Šíma 69 a Urych 13. Dva lístky byly čisté a tedy neplatné. Podle kuloárových zpráv patřily dvěma kandidujícím předsedům, protože Ota Brož hlasovací právo na Sněmu neměl.
Znovu tedy přišli na řadu volební komisaři, kteří rozdali nové volební lístky a druhé kolo mohlo začít. Bylo předem jasné, že toto druhé kolo bude velmi těsné a že předsedou ČRS se může stát jen ten kandidát, který získá alespoň 79 hlasů. Bylo otázkou, jak se zachová oněch třináct Milošových voličů. Chvíle napětí se trochu protáhla, protože volební komise musela lístky pečlivě přepočítávat, ale pak už přicházejí. Sálem se šíří šeptanda o tom, kdo vyhrál, ale musíme si počkat až na oficiální verdikt, který zazněl takto: Předsedou ČRS se stává se ziskem 79 hlasů Dr. Alexander Šíma, pro Dr. Otakara Brože hlasovalo 77 delegátů a jeden lístek zůstal bílý.
O přestávkách mezi jednáním sněmu se mě několik delegátů také přímo ptalo, kdy se vrátí Jižní Čechy k celosvazové pstruhové povolence. Musel jsem jim říci, že v příštím roce to ještě určitě nebude, snad až v roce dalším. Když jsem jim vysvětlil, že předmětem sporu je ten fakt, že zatímco se u nás uloví každoročně asi 26 – 28 % tak zvaných všech úlovků na cizích vodách, tak naše odměna za ulovené ryby činí asi 13 – 14 %. „A to je špatně!“, říkali mi všichni a divili se, že se to nedá pochopit.
Jihočeši chtějí to, aby si každý územní svaz ponechal z prodeje celosvazových povolenek plnou hodnotu krajské povolenky a po odečtení nákladů se zbytek rozdělil podle cizích úlovků. Když si rybář kupuje celosvazovou povolenku, tak můžeme předpokládat, že chce lovit alespoň ve dvou krajích a pak by se celosvazovka měla kalkulovat jako dvojnásobek průměru povolenek krajských. Zatím je ale celosvazová kalkulace nižší a na vlastních úlovcích na CSP si několik krajů silně vylepšuje bilanci, protože za úlovky na tyto povolenky jsou lepší peníze než za úlovky na povolenky krajské.
I když jsem vždy nadřazoval zájem na zachování celosvazového rybolovu zájmům lokálním a radil k soustavnému jednání a vysvětlování, byli naši funkcionáři a delegáti krajské konference pro radikálnější postup. Názor na to, že je potřeba skoncovat s dosavadními deformitani a nastolit novou rovnováhu, byl však na tuto otázku společný. Splnění těchto podmínek nepochybně povede k návratu Jižních Čech k celosvazovému rybolovu na pstruhových vodách.
Tak nějak by se dala charakterizovat podstata onoho vnitřního sporu v ČRS, i když co se týká těch pstruhových povolenek, je zde ještě další náš návrh a to zahrnout do výpočtu ještě i docházky na revíry, protože my se snažíme regulovat vybíjení pstruha obecného a lipana výrazným zvýšením míry a omezením počtu trofejních úlovků. To je také důvod, proč k nám cizí rybáři tak rádi jezdí a my pak můžeme z peněz za prodané Jihočeské krajské povolenky zaplatit i chybějící příjem za celosvazový pstruhový rybolov. Tato kladná výjimka z pravidel by však už u nás neplatila pro celkovou bilanci na vodách mimopstruhových, protože tolik krajských mimopstruhových povolenek navíc bychom neprodali.
Tak nějak jsme rozmlouvali s přáteli a při loučení jsme si neopomněli pochválit klidný průběh sněmu. Byly tu jen jisté obavy z případného dopadu plzeňského dvojbloku Š + Š. O usnesení se hlasovalo po částech a konečný verdikt vyzněl téměř jednohlasně. Nakonec to vše dopadlo docela dobře. Nový předseda je výrazná osobnost a jako rybáři jsme nepřišli ani o velmi schopného ekonoma.
V závěru sněmu pak ještě vystoupil i Dr. Šíma, který nezapomněl pochválit práci dvou svých předchůdců a slíbil pokračovat v jejich stopách. Uvidíme jak se projeví změna na kapitánském můstku. Nový předseda je známý i svými podvodními aktivitami, čímž mi připomíná tak trochu Itala, protože právě v Itálii mají suchozemští rybáři společnou organizaci s těmi podvodními.
Jel jsem domu do Českých Budějovic a v rádiu jsem stále dokola slyšel, že lidovci si zvolili za předsedu na sjezdu na Vysočině jakéhosi Bělobrádka. Tajný sněm ČRS si zvolil také svého bělobrádka, ale ten se jmenuje Alex Šíma a žádná rozhlasová ani televizní stanice to určitě hlásit nebude...
Činnost v oblasti sportu (PDF, 815 kB)