Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Bylo to těžké
Vytvořeno: 30.08.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Bylo to těžké
Autor: John Horsey (Volně přeloženo podle časopisu Trout Fisherman září 2010 - č.408)
Když jsme se dozvěděli, že se má 30. mistrovství světa v muškaření konat na Sanu v Polsku, tak jsme se už nemohli dočkat tojo, až si zachytáme v této světově proslulé řece.
Ale skutečnost byla zcela jiná. Kvůli nejhorším bouřkám a povodním v polské historii se staly tyto závody více bitvou s živly než s rybami.
Složení týmu Anglie (Hardy Greys Team England) bylo následující: vedoucím družstva byl Ian Greenwood a závodníky Howard Croston, John Tyzack, Simon Robinson, Davie Parker a já. Tohoto mistrovství se zúčastnili závodníci z 28 zemí a byl to tedy největší šampionát v historii.
Trénink ... to byl jen vtip!
V současné době je nutné, aby tým, který pomýšlí na úspěch z mistrovství světa, tam mohl trénovat alespoň 14 dní před vlastními závody. Náš první výlet na tréninkové vody nám však odhalil skandální skutečnost. Ve spodní části přehrady Myczkowce nebyli pstruzi! Všechny týmy, které zde lovily před oficiálním tréninkem, skončily bez úlovku.
Povodně byly příčinou toho, že byl zrušen závodní úsek na řece Soliňce a to znamenalo rozšíření jezerních závodů na dvě kola, která byla situována do horního úseku vyrovnávací nádrže Myczkowce a pak byla zachována tři plánovaná kola na řece San.
My jsme ale neměli možnost trénovat na žádném úseku té obrovské řeky, která byla místy širší než 100 metrů. V normálních podmínkách se už ani na takovýchto řekách pstruzi a lipani téměř nevyskytují, protože v takovýchto tocích bývá už voda příliš teplá a žijí zde kaprovité druhy a štiky.
Považuji za špatný vtip, že si závodníci se vzdálených zemí jako je Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika, Kanada či Japonsko, nemohli zatrénovat v podobné vodě, přestože se sem hnali přes půl zeměkoule. Já to nezazlívám Polákům, ale divím se FIPS.Mou, že umožnila něco takového.
Oficiální tréninky
Dva dny oficiálních tréninků budou tedy mimořádně důležité, protože voda v řece Sanu klesne a poteče křišťálově čistá. Pro příštích pět dnů totiž bude pracovat jen jedna turbína a pokud nezačne pršet, tak to bude ideální voda pro závody.
Pro první oficiální trénink máme vyčleněn zvláštní úsek pod městem Leško a desítky rybářů už brodí v řece a věří v ulovení nějakého pstruha a množství lipanů. Pozoruji polského závodníka, který nachytal více ryb než mi všichni kolem dohromady. Hází svou zářivě oranžovou šňůru na dálku proti vodě a na nástavci má dvojici nymf, jejichž dopad na hladinu je jen sotva znatelný. Je to fascinující styl, ale v po kolena mělké a naprosto čisté vodě mu to funguje.
Já a John Tyzack jsme viděli Poláky lovit a předpokládali jsme, že asi chytají na velice drobné nymfy. Oni lovili šikmo proti toku a přehazovali šňůru proti vodě během jejího zkracování. Občas přitom přizvedli a zase snížili špičku prutu a pak opět nadhodili šňůru proti vodě a na konci driftu umožnili muškám ještě chvíli se kroutit a houpat na napnuté šňůře pod sebou. Zdálo se nám také, že táhli své nymfy o trochu rychleji než byla rychlost proudu a tento pohyb, který způsobuje stoupání a klesání je to, čemu na Sanu nedokáží ryby odolat.
Davie Parkr byl s Ianem Grenwoodem na přehradě a chytli tam překvapivě hodně ryb. Davie měl 8 pstruhů, které ulovil v místech, kde jsme předtím nechytli nic. Je nám tedy jasné, že došlo k vysazení. Doufáme proto, že budou ryby také nahoře v obou závodních sektorech, ve kterých mělo být pstruhů více než v dolní části přehrady.
Další den vstáváme už o páté ráno a pak jedeme znovu na trénink. Já s Howardem lovíme na přehradě a ostatní jedou na San. Během krátké tříhodinové seance zkouším každou jen trochu vhodnou šňůru a testuji nymfy, mokré mušky, lury a suché mušky. Howard také mění šňůry a zkouší to a má záběry na pomalé osmičky se Steal Tip šňůrou na černé a malé oranžové Woolly Buggery. Já jsem nechytl nic!
Simon, Davie a John chytali na řece polským způsobem s nymfami na dálku proti vodě. Použili mikronymfy a pupy chrostíků a všichni chytli ryby. John také chytl pár ryb na sucho a Davie měl i pár úlovků na stímry na Di-3 šňůře.
Závody
Při vlastních závodech už loví každý sám a jen na svou vlastní pěst. Všichni mí kamarádi jsou na jiném úseku a tak se můžeme něco dozvědět a případně také předat informace až po závodě. Takovéto byly moje výsledky:
Kolo první – řeka San – sektor č. V
Tento sektor leží v legendárním úseku „No Kill“ a zvěsti tvrdí, že na vítězství zde bude potřeba chytit 30 ryb. Dorazil jsem na své místo pouhých 12 minut před začátkem závodu a to jsem si měl připravit 4 pruty a projít si svůj úsek!
Nasadil jsem lokální mikronymfy ve velikosti 18 (které koupil předešlé odpoledne na stánku od překladatele tohoto článku) a chytal jsem v mělké a čisté vodě polským stylem na dlouhou šňůru proti vodě. Neuplynuly ani 4 minuty od začátku závodu a už táhnu svého prvního pstruha, který má 24,7 cm. Je malý, protože míra je tu 25 cm. Po devíti minutách lovu jsem podebral slušného lipana a ten se už počítal.
Během tohoto kola jsem zasekl dalších 7 mírových ryb, ale podebral jsem z nich jen jednu. Přišel jsem také o velkého potočáka, kterému jsem hádal tak 1,5 kg. Šel jsem za ním přes celou řeku a ztratil ho až u podběráku, když už mu trčela hlava z vody, ale on se ještě vzchopil a zajel mi do trav u břehu a urazil mi to. Skončil jsem zde patnáctý z 28 rybářů.
Kolo druhé – nádrž Myczkowce – sektor č. I
Ranní závod zde přinesl Simonovi 7 pstruhů při použití Di-3 potápivé šňůry, které chytl na černého nebo růžového pulce. Vyhrál tu Francouz se 17 úlovky, takže ryb tu bude asi dost.
Nasadil jsem tedy rovněž Di – 3 potápivku a na konci jsem měl černého pulce a střídal jsem jen mušky na přívěsu, až jsem zůstal u malého oranžového pulečka. Rozhodující bývá způsob oživování, někdy chtějí osmičky, občas s krátkými zátahy, ale nikdy ne dlouhá rychlá zatažení. Malí potočáci jsou typičtí svou agresivitou a ti vám do toho praští a když se nepapíchnou, tak už vám druhou šanci nedají. Lov na pověšení čili „hang“ je také velmi důležitý, ale háček ve svislé poloze je při záseku méně spolehlivý.
Chytl jsem tu 16 pstruhů, což bylo nejvíce v tomto kole, ale nějaký Lawrent Gagneaux mě přesto přechytal jen s 15 úlovky. S druhým místem jsem byl spokojený.
Kolo třetí – nádrž Myczkowce – sektor č. II
Chytání v prostřední části nádrže už je mnohem obtížnější než nahoře. V předchozích dvou kolech tu bylo dohromady 13 rybářů bez úlovku, takže jsem chtěl brzy chytit pstruha a uklidnit se. Plochá hladina a spalující slunce to zrovna nejsou ideální podmínky pro lov potočáků na jezeře. Ale pomalu se začíná zvedat vánek a my prohledáváme vodu v místech, kde se už včera chytily ryby. Svůj první úlovek mám až v polovině tříhodinového závodu. Dnes tu stačilo jen pět ryb na vítězství a mé tři mi daly páté místo.
Kolo čtvrté – řeka San – sektor č. III
Silný noční déšť a bouřky mění vše. Voda v Sanu stoupá a kalí se. Všichni cítíme, že by to mohl být konec šampionátu.
Vylosoval jsem si nádherné místo, kde se dosud ulovilo 9, 8 a 4 ryby, ale ne v kalné vodě. U druhého břehu vidím pruh světlejší vody, ale bude to obtížné brození. Můj rozhodčí mi naznačuje, že to je to správné místo a také, že mi bude hlásit, kdyby voda náhle nebezpečně stoupla. Řeka je tady čokoládově hnědá.
Začínám s černým pulcem na konci a zelenou larvou vážky na přívěsu, která by též mohla imitovat nymfu májovky a nasazuji Di – 5 potápivou šňůru. Avšak místo toho, abych házel po vodě a přes proud, tak nahazuji proti proudu a táhnu své mušky rychleji než teče voda. Zkouším tím takto napodobit pohyb malých nymf, ale ve větším měřítku a ve zvednuté a kalné vodě.
Trvalo mi 47 minut než jsem brodil s první rybou k rozhodčímu a ještě k tomu 8 minut než jsem absolvoval cestu tam a zpět. Celkem jsem k němu brodil ještě jedenáctkrát a jen jednou byla ryba o 2 mm kratší. Mám 11 potočáků a je to třetí místo v sektoru.
Kolo páté – řeka San – sektor č. IV
Jedná se o široký úsek před silničním mostem. Za normálních podmínek se tu dá brodit snadno, ale když je teď voda v řece jako kafe a žene se rychle, tak to musím být velmi opatrný.
Má původní představa, že tu budu lovit lipany na nymfy, je rychle pryč a tak se plně soustřeďuji jen na chycení nějakého toho pstruha. Voda je tu ale mnohem mělčí než na mém předešlém místě a tak začínám s průhlednou, rychlou intermediální šňůrou, ale se stejnými muškami. Snad zde budou ve vodě lépe vidět?
Po 30 minutách se zvedne vedle mne ryba po jedné z tisíců jepic, které se zde právě líhnou. Nahazuji svou osvědčenou kombinaci mušek a vedu je jako nymfy. Modlím se také, aby mi ryba z háčku bez protihrotu nespadla. Mám ho! A ještě tři další, které nosím k rozhodčímu na změření. Všechny jsem je ulovil nad sebou. Voda stoupá a sílí a tak měním šňůru a nasazuji Di – 3 potápivku, ale ryby to už nechtějí.
Znovu je to třetí místo v sektoru a Polák a Francouz jsou zde bez úlovku.
Výsledek
Je to neuvěřitelné, ale skončil jsem na třetím místě, což je má první individuální medaile z mistrovství světa. Vloni jsem byl v Irsku na mistrovství Evropy stříbrný a byl jsem poražen jen Pavlem Chybou z České republiky, který se zde stal novým mistrem světa.
Anglie skončila na devátém místě (zde se John plete, protože to bylo místo jedenácté) a chlapci jsou zklamaní, ale všichni lovili na plno a srdcem pro svou zemi...