Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Pár postřehů z funkce mezinárodního rozhodčího na MS v Polsku
Vytvořeno: 30.06.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Jiří Pejchar
Pár postřehů z funkce mezinárodního rozhodčího na MS v Polsku
Letošní Mistrovství světa v Polsku, které se konalo od 14. do 21. června v okolí Leška na řece San a mělo hned dvě zněny v nově zavedených pravidlech. Prvním, i když spíše staronovým pravidlem, byla povinnost pořadatele zajistit na vlastní náklady mezinárodní rozhodčí k domácím závodníkům. Po mnohaleté kritice z české strany letos konečně nové vedení FIPS-Mouche vypsalo konkurz na funkce mezinárodních rozhodčích, do kterého jsem se přihlásil a byl, k mojí radosti, vybrán. Na každém mistrovství, které bylo pořádáno v ČR, byli tito rozhodčí vždy zajištěni, ale v jiných zemích to tak zpravidla nebylo. Mezinárodní organizátor (ředitel závodu) z domácí země pouze na poradě kapitánů požádal ostatní státy, aby uvolnili někoho ze svých lidi pro tyto účely a tím to také končilo. Všem bylo předem jasné, že žádný tým nikoho nedá, takže ona žádost byla čistě symbolická.
Druhým pravidlem, které bylo letos zavedeno prvně, je utajení čísel míst závodníků. Na poradě kapitánů se při losování týmy a závodníci pouze dozvěděli kdo chytá v jakém sektoru, ale konkrétní čísla stanovišť byla závodníkům oznamována až v autobuse. Toto pravidlo by mělo podle FIPS-Mouche zabránit zvýhodnění domácích závodníků tím, že jim do jejich míst nebudou ještě po losování vysazeny nové ryby! Podle mne to je sice hezká myšlenka, ale měla by se dovést až do úplného konce a ne jen tak napůl, jak jsem si mohl sám na místě ověřit. Jak mnozí jistě víte, tak viceprezidentem FIPS-Mouche je Polák Jurek Kowalski, který na tomto šampionátu „tajnou“ matici obsluhoval, ještě spolu se svým polským asistentem. Tato skutečnost ve mně sice hned vyvolala pochybnost, ale řekl jsem si: „Budiž, uvidíme co se bude dít.“
Po poradě kapitánů jsem se také dozvěděl kde budu jako jeden z pěti mezinárodních rozhodčí působit. Protože do dvou lodních závodů, které se chytají ve dvojicích z různých zemí, nebylo potřeba domácí kontrolovat, dohodli jsme si způsob kontroly na třech říčních úsecích. Hned v prvním kole jsem jel na sektor 5 a mým závodníkem byl Andrzej Zasadzki. Při jízdě autobusem se rozezvučil mikrofon a sektorový rozhodčí začal hlásit místa. Polský závodník to evidentně nevěděl, což mě docela potěšilo. Po závodě se však stalo to, co jsem předpokládal. Dorazila k nám jakási rybářská televize, jejíž režisér měl rozlosování v deskách, které před zraky pěti lidí bez starosti otevřel. To potvrdilo moje tušení, že toto pravidlo je jen takové klišé na oko.
Jakmile jsem uviděl sektorového rozhodčího, tak jsem se ho zeptal, jak je to možné? On mi na to v klidu odpověděl, že televize má zákaz to někde ukazovat! Po příjezdu na hotel jsem tuto událost oznámil vedení FIPS-Mouche, které ji samo sebou odmítlo, ale druhý den nosilo rozlosování do autobusů v obálce s nápisem „Tajné“. Další den se nedělo nic, ale v posledním závodním dnu přišel polský závodník ráno k Angličanovi a sdělil mu, že po něm půjde odpoledne na úsek, aniž by to ještě někdo vyhlásil. Přesto vše je to správný směr a nelze předpokládat, že by se zde pořadatelé dopustili nějakého dodatečného zarybnění.
Teď už, ale k vlastním závodům. Velice mě totiž zajímalo, jakým způsobem budou lovit Poláci. Andrzej si po projití celého úseku postavil čtyři pruty. Jeden na sucho, na druhém měl malé nymfy na dlouhý odhoz, třetí se streamrem a na nejdelší prut, který byl vyrobený z plavačkového prutu, si přichystal francouzský nástavec. Jako suchou mušku použil přírodního šedohnědého chrostíka. Nymfy na odhoz jsem neměl možnost z blízka vidět, ale z dálky to vypadalo jako Pheasant Tail se zlatou kuličkou.
Do závodu vstoupil se streamrovacím prutem a „francouzem“, kterého si nesl na zádech do vody. Na horním přívěsu měl přírodního „Grizzly“ streamera na osmičce háčku a pod něj dal asi ve vzdálenosti jednoho metru černého palmera na desítce háčku. Začal až úplně nahoře a okamžitě po zahájení závodu zabrodil do středu řeky, aniž by ho nějak vzrušovaly ostatní partie řeky. Streamroval po proudu směrem dolů, ale pouze jen ve středu toku kolem sebe. Po chvíli přišel první záběr, ale ryba mu spadla u podběráku. Za pět minut tu byla druhá ryba, tentokrát už úspěšně zdolaná, krásný potočák 310 mm. Deset minut se nic nedělo a až ke konci úseku přišla další pěkná ryba.
Andrzej už prošel celý úsek a pak začal nymfovat proti proudu s tím, že jen trošku odstoupil z toho pruhu, ve kterém předtím lovil. Nymfoval se dvěma napodobeninami žížal, z nichž jedna byla v pevném a těžkém provedení a druhá nezatížená a s trčícími gumičkami. Takto lovil snad hodinu a stále nic. To už byl zase na horním konci svého úseku.
Streamrovací prut odnesl na břeh a místo něj vzal suchý prut. Suchá muška byla, ale také bez úspěchu. Prošel s ní opět celý svůj úsek a nic. Po tu dobu prochytával jen středovou partii řeky, jakoby by zde ani jiná místa neexistovala. Pak vyměnil suchý prut za nymfový a zase lovil proti proudu v tom samém pruhu řeky. Za chvilku se přece jen dostavil další úspěch a už k nám nesl potočáka 410 mm, který vzal lehkou horní žížalu.
Najednou tu byla další ryba a znovu na tu horní lehkou žížalu. Závodník hned převázel i na konec tu samou, lehčí „mušku“ a najednou mu ryby žraly obě a úlovky začaly být častější. Stále ale lovil jen v tom jednom úzkém pruhu vody a až teď začal tahat ryby. Na konci závodu měl zapsáno v kartě jedenáct krásných ryb! Andrzej lovil velice dobře a bylo moc dobře vidět, jak znal chování ryb v této velké řece. Vždyť celou dobu chodil jedním pruhem vody a teprve až ho pořadně rozšlapal tam začal tahat ryby.
Druhý závodní den jsem měl jako rozhodčí volno a tak jsem chodil pozorovat ostatní závodníky. V předposledním čtvrtém závodním kole jsem jel kontrolovat na sektor 3, kde opět lovil Andrzej. Po silném dešti se řeka San velmi zakalila a k mému překvapení používal Polák stejné postupy jako v prvním kole, ve kterém byla voda křišťálová. To se mu vůbec nevyplatilo a skončil proto v poli poražených. Naši borci naopak danou situaci zvládli velice dobře a vybojovali si titul Mistrů světa v družstvech a v jednotlivcích se stal Mistrem světa Pavel Chyba „Chybásek“ a druhý skončil Tomáš „Ogar“ Adam. Kluci, ještě jednou velice gratuluji!!!