Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Stojaté revíry ] > Vzestup a pád pakomárů
Vytvořeno: 03.03.2010, Aktualizováno: 05.11.2013
Vzestup a pád pakomárů
Malcolm Greenhalgh (volně přeloženo podle Fly Fishing & Fly Tying – březen 2010)
Když už jsme před začátkem další pstruhové sezóny měli bychom si zkontrolovat svou krabičku s kuklami pakomárů a neměli bychom zapomenout ani na ty malé ve velikosti 16 a menší. Nějaké ty drobné pupy byste měli rozhodně mít, abyste byli připraveni použít všechny metody, které přesvědčí vašeho pstruha, že se nejedná o nějaké napodobeniny, ale o skutečný hmyz. Když uvidíte pstruha, který se v období od dubna do června pohybuje na hladině, je velmi pravděpodobné, že se bude krmit pakomáry. Pokud odmítne vzít vaše imitace, pak je něco špatně. a je potřeba něco změnit. Stačí třeba změnit jejich velikost, nebo vyzkoušet jiný způsob prezentace.
V posledních 30 letech jsem si rád hrál s různými variantami prezentace týmů kukel pakomárů, založený na metodě zvané „prádelní šňůra“. Tato metoda funguje jak na divoké pstruhy obecné a arktické siveny v jezerech na Islandu, ale i ve Švédsku a Norsku, Skotsku, Irsku a v severozápadní Anglii, stejně jako zabírá na pstruha duhového v malé či velké nádrží.
Ta metoda je obzvláště zajímavá v umělých nádržích severozápadní Anglie, kde se loví metodou chyť a pust, na tzv. sportovní povolenky, což výrazně ovlivňuje i potravní chování ryb. Já jsem sice přesvědčen o tom, že ryby při ulovení necítí žádnou bolest, rozhodně však z něj nemají žádnou radost A je jasné, že když pstruha chytneme jedním způsobem na mušku vícekrát, tak se tím také učí předcházet dalšímu ulovení na umělou mušku, presentovanou určitým způsobem a hlavně se ryby vyhýbají tomu, na co už byly uloveny.
Například 5. května minulého roku jsme s Geoffem Haslamem navštívili malý revír, kde v předchozím víkendu ulovilo 115 rybářů více než 700 pstruhů, z nichž bylo pouze devět zabito. Přitom celkový počet pstruhů v jezeře byl do 200 jedinců, takže každý byl za poslední tři dny uloven skoro třikrát. Bylo tam velké líhnutí pakomárů z rodu Chironomus, kdy se zdálo, že se pstruzi krmí hlavně na hladině.
Čtyři pstruzi, které jsme zabili a vykuchali, se krmili pakomáry ve velikost 14, kteří byli jistě menší než ty mušky, na které byli chyceni při víkendovém masakru. My jsme však museli zmenšit naše mušky až na velikost 24, abychom něco vůbec ulovili. Chytali jsme technikou zvanou washing-line a měli jsme na konci suspendera a na přívěsech dvě štíhlé nymfy, což naznačuje, že tyto ryby se staly příliš ostražitě k nástrahám ve velikost 12-14, i když pravé pupy v této velikosti bez problému žraly. Takovéto chování ryb jsem zjistil na mnoho vodách v tomto regionu (a je také známé z mnoha silně prochytávaných vod s režimem chyť a pust v Severní Americe). Toto pravidlo platí hlavně pro čerstvě vysazené duháky, které je snadné ulovit.
Základní prezentace tří pup pakomárů
V této souvislosti se tým pakomárů skládá ze tří pup, dvě jsou na přívěsech a jedna na konci, což napodobují určité fáze v životním cyklu tohoto vodního hmyzu. Dvě skupiny hmyzu jsou důležité pro muškaře: pakomáři a chrostíci. Obě mají své larvy žijící na dně nebo pod dnem jezera. Když se plně vyvinou a dorostou, mění se do stádia pupy, která může u pakomárů trvat jen několik hodin, (chrostíci mají toto stádium trvající dny až týdny). Důležitou fází, která se týká i nás rybářů, je pohyb kukel ode dna směrem k hladině a pak odpočinek kukel na hladině a vznik dospělého létajícího hmyzu. Já se zde budu zabývat pouze napodobeninami kukel pakomárů, kteří se mohou líhnout prakticky kterýkoliv den v roce. Chrostíci se nejčastěji líhnou za soumraku a v noci od konce jara do poloviny podzimu. Pokud jste rybař z jezera, kde jsou hojní chrostíci, tak můžete lovit s jejich pupami podobně jako je popsáno níže pro pupy pakomárů.
Několik studií, které byly provedeny, ukazují na to, že pohyb kukel vodou vzhůru vede k masovému líhnutí. Obrovské množství kukel pakomárů současně začíná tuto nebezpečnou cestu ode dna s pomocí vzduchových bublinek a končí až vyloupnutím dospělce na hladině. I když mnoho pup bude sežráno pstruhy, ještě mnoho jich má šanci dospět do stádia dospělce. Pstruzi se mohou živit kuklami v různých hloubkách, ale i těsně pod povrchem.
Nejlepší prostor pro krmení pstruhů v jezerech dávají velmi mělké oblasti: množství potravy ve vodě hluboké jen jeden metr je nejméně desetkrát větší než ve vodě hluboké deset metrů. Takže v mělčinách, za předpokladu, že ryby nebyly vystrašeny špatným házením nebo nešikovným broděním (pokud je to vůbec nutné) můžeme ryby vidět dělají výdutě a boule na vodní hladině při sbírání kukel do hloubky 25 cm pod hladinou, anebo kolečka při prolomení hladiny, když pstruzi žerou pupy zavěšené v hladinovém filmu. Při takovéto situaci se obvykle loví s plovoucí šňůrou. V hluboké vodě, když tam není možné pozorovat žádné známky aktivity pstruhů v blízkosti povrchu, se na pakomáry nebo mokré mouchy loví s velmi rychlé potápivou šňůrou. Například si vzpomínám jeden horký den na Westlow Mere v Cheshire, když jsem chytl 16 pstruhů ze zakotvené lodi asi v hloubce 3,5 m. Všechny ryby vzaly mušky v blízkosti dna.
Během líhnutí pakomárů (a chrostíků) můžeme ignorovat dospělce, protože se objevují a vyletují z vody příliš rychle. Což je také důvod, proč během líhnutí pakomárů a chrostíků vidíme jen málo hmyzu na vodní hladině. Na rozdíl od klasického líhnutí májových jepic nebo jezerních olivek. Takže má základní sestava se skládá ze tří napodobenin pup pakomárů v různých velikostech a barevných odstínech.
Doritos Tangy Cheesey
Lavour Corn Crisp
Packet Buzzer
Háček: standardní mokrý ve vel. 10 - 20
Niť: černá
Zadeček: stažené brčko z pavího pera
Hruď: vázací niť, pro těžkou variantu přidáme wolframovou kuličku
Základy křídel: tenký proužek z ostře oranžové folie Doritos
Kroužkování: různé metalické proužky
Dobrou variantou této pupy je Epoxy Buzzer, který se prodává v řadě obchodů
Herl Buzzer
Háček: standardní mokrý ve velikostech 10 – 20
Niť: černá
Zadeček: obarvené peří z labutě nebo husy, olivové, šedé a černé jsou nejefektnější
Kroužkování: oválná zlatá niť
Hruď: paví peří
Základy křídel: pírka z Jungle Cocka
Poznámka: Dají se použít i pupové háčky, ale výsledek je stejný.
Pro ty, kteří jsou jako já a kteří si libují v tradici zkuste tyto:
Snipe & Purple
Háček: běžný mokrý ve velikostech 14 – 18
Niť: purpurové hedvábí
Tělíčko: z vázací nitě
Nožky: dva oviny krátkého peří z černé slepice
Black Magic
Háček: běžný mokrý ve vel. 14 – 18
Niť: černá
Zadeček: černá niť
Hruď: z měděného drátu a pavího paprsku nahoře
Nožky: dva oviny krátkého peří z černé slepice
Obě tyto tradiční mušky z oblasti North Country jsou skvělé v období líhnutí pakomárů a to jak pro duháky, tak i pro divoké pstruhy obecné.
Takže základní obsazení se skládá ze tří z nich a po nahození je začneme stahovat s pomocí malých a krátkých zatažení (škubnutí) pomocí metody krátkých osmiček. Z mých pozorování mohu potvrdit, že tak loví většina rybářů, kteří používají tým tří pakomárů nebo spiderů. A ono to většinou funguje, zvláště na málo prochytávaných vodách. Ale ...
Není to těžké
Já jsem už dávno opustil lov s pomocí nástavce dlouhého kolem tří metrů, neboť jsem si jist, že větší vzdálenost mezi těžkou šňůrou a muškami přináší lepší výsledky. Nyní používám 12 stop dlouhý ujímaný nástavec, za který připojím vždy uzlem 4 stopy dlouhé části ze silonu či fluorkarbonu s rozestupem dalších mušek 4 stopy a přívěsy dlouhými okolo 10 - 15 cm, takže můj nástavec je celkem 16 stop dlouhý. Pro většinu vod používám ujímání střední části s koncem na špičce nástavce o průměru 0.15 mm (5 liber). S takovými nástavci se hází stejně dobře jako s devítistopými. Chce to jen trochu praxe, je tak dokonale zúžený a přenos energie přes něj je ideální ve srovnání s přímými úseky monofilamentních nástavců.
Přizpůsobení chování
Odhození a pak škubavé stahování mušek neodpovídá reálnému chování kukel pakomárů. Skutečná pupa nemá plavat přes nebo pod hladinou rychlostí, která za jednu minutu mnohokrát přesahuje její délku! Pohybuje se pomalu k hladině a pak tam visí nehybně. Takže všechny ty ryby, které budou velmi selektivní, budou přijímat jen ty pakomáry kteří se chovají jako pravé pupy a budou často odmítat naše napodobeniny a to zejména, pokud byly již někdy uloveny tímto způsobem. Potřebujeme proto použít metodu prádelní šňůry, která nám pomáhá dosáhnout reálnější prezentaci těchto pup. Dále se proto podrobněji zmíním o způsobu chytání s pomocí metody „washing line“. Pro všechny varianty se používají plovoucí šňůry. Nahodíme a necháme pupy pasivně driftovat.
Možnosti odpovídající chování pakomárů
1. Dvě holé pupy na přívěsu a velká chlupatá muška na konci
Huňatá muška (dle vašeho výběru třeba velký chlupatý chrostík) udržuje konec nástavce na hladině, stejně jako špička plovoucí muškařské šňůry drží druhý konec nástavce. Tak mohou dvě pupy viset těsně pod povrchem. což naznačuje, že kukly se blíží ke konci své cesty vzhůru. Velká suchá muška může přilákat pstruha o ten pak sebere kuklu pakomára. Hloupý pstruh někdy může vzít i koncovou chlupatou mušku. Jedná se tedy o prádelní šňůru použitou pro těžký den, kdy se objevují na hladině menší plovoucí mušky.
2. Velká huňatá muška na horním přívěsu spolu s pupami na špičce a prostředním přívěsu
To dovoluje pakomárům, aby se potopili o něco hlouběji. Používám nezatížený Doritos nebo Herl Buzzer uprostřed a těžký Doritos (s tungstenovým korálkem) na konci. Velká muška funguje i jako indikátor. Tato sestava je ideální ve velkých vlnách.
Kombinace suspendru a větších pup
John Gaddard´s Suspender Buzzer je asi nejlepší jezerní muška, která kdy byla vymyšlena. Před vázáním těchto pakomárů vlož do kousku dámské punčochy kousek poly pěny (dá se koupit) a přivaž jí za očkem háčku a pak už můžeš uvázat svůj vzor. Já takto vážu vzor Herl Buzzer a fungují to dobře. Nepoužívejte barevné kuličky, bílá kulička může napodobovat moment prolamování dospělce nad vodní hladinu.
3. Suspender na konci a pupy na přívěsu
To je velmi účinná kombinace pro malé vlnky nebo klidnou hladinu, když plovoucí nástavec může působit rušivým dojmem. Dva štíhlé pupy stáhnou nástavec pod hladinu, takže nevypadá jako drát vedoucí od koncového suspendra.
4. Suspender na horním přívěsu, s kuklami umístěnými uprostřed a na konci
Já používám na konci těžký Doritos a přehazuji ve chvíli, kdy mi utopí suspendra.
Proudy v jezerech
Když lovíme z ukotvených lodí nebo ze břehu, pak pro nás mohou být vodní proudy velkým problémem, který ale bývá často přehlížen. Vítr žene povrchový film vody a hmyz uvězněný v něm v přímém směru, tedy po větru. Odtékající proud, nebo odběr vody do potrubí nasává také vodu v přímé linii. Pstruh obvykle přijímá potravu tak, že se pohybuje proti větru nebo proti proudu, přičemž bere hmyz, který se pohybuje tímto směrem. Nemusí tedy čekat až uvidí pakomáry a jiný hmyz plavoucí napříč nebo proti takovému proudu.
Nicméně, pokud házíme naše mušky přes vítr nebo přes proud, bude se nám na šňůře dělat oblouk (břicho) a to bude táhnout naše mušky přes linii proudění. Zjistil jsem, že nejúčinnější způsob házení při rybolovu ze břehu je házet po větru. Na návětrné straně to je stejné jako s předcházením tohoto efektu na řekách a řeším to přehazováním břicha šňůry proti větru. Pakomáři pak můžou zas chvíli driftovat pasivně.
Prezentace po větru
Když není pstruh poplašen, bude se často pohybovat proti větru i v těsné blízkosti břehu. Vidím to často na nádrži mého klubu, kde se proudění často vyskytuje podél hráze. Pak se stává, že je zde velká koncentrace potravy právě v tomto úzkém pásmu u stěny hráze. Nahodíme proti větru kam to jde a necháme pasivně unášet naše tři pupy v určité vzdálenosti od hráze rychlostí větru. Je to opravdu velmi účinné.