Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Maloskalská Jizera koncem léta
Vytvořeno: 01.10.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Maloskalská Jizera koncem léta
Během srpna jsme s Wendy podnikli dva výjezdy na Jizeru do Malé Skály. Na první jsme vyrazili v sobotu patnáctého a na druhý o týden později. Na místo jsme dorazili po druhé hodině odpoledne. Byl slunný den a tak jsem rozhodl, že začneme pod výtokem náhonu, kde řeka byla ve stínu vysokých stromů. Za dvě hodiny lovu jsem však vytáhl jednoho malého potočáka a několik menších tloušťů a Wendy byla bez záběru. Občas sice sebral i nějaký lipan, ale naše mušky moc nechtěli, a když už nějaký mušku vzal, tak jsem zasekl příliš brzy a rybě jsem mušku vytrhl z tlamky. To se mi stalo asi třikrát. Důvodem byl určitě koncový nástavec, dcera měla čtrnáctku a já šestnáctku. Převazovat se mi to ale nechtělo. Pomalu tedy postupujeme po proudu, chytáme ale jen menší tlouště, záběry má už i Wendy. Začínám nadávat, že už sem nikdy v létě nepojedu, že je to tu dobré jen na jaře a na podzim. To však trvá jen do osmnácté hodiny.
Řeka ožila a najednou bylo kolečko vedle kolečka od sbírajících ryb. Jako na povel převazujeme koncové forpasy na desítku a téměř co hod to ryba. Kolečka se dělají u břehu i uprostřed řeky. Jdou hlavně menší lipani a občas zabere i větší ryba. Dokonce chytám lipana kolem čtyřicítky, nechci rybu na slabém návazci moc rvát a ta se po chvíli osvobozuje. Zanedlouho stejným způsobem přicházím i o více jak třiceticentimetrového duháka. Lipany už ani nepočítám, ale jsou to všechno ryby kolem 30 cm a menší. I pěkný potočák se nechal zlákat mojí olivkou, měl 33cm. U břehu pod keři chytáme i plno tloušťů, ale většinou to jsou ryby 15 - 20 cm. Chytám i několik kolem 30cm, největší má však jen 32 cm. Kolem jednadvacáté hodiny nabaženi pěkným chytáním končíme.
O týden později jedeme vlakem a tak jsme tu již ráno kolem deváté. Je pod mrakem, což nám vyhovuje, ale je to jak minule, sem tam nějaké sebrání a tak zkouším drobné nymfičky i suché olivky a rudořitky. Už jsme tu skoro hodinu a za tu dobu mi dvě ryby spadly, Wendy chytla malého potočáka. Asi třicet metrů pod námi je taky jeden muškař, nad námi se z houštin objevil nějaký plašmuška se třpytkou. Chytal z protějšího břehu a postupoval docela rychle, myslel jsem, že nás obejde, ale chyba lávky, když se dostal asi pět metrů nade mne, házel svojí nástrahu téměř na mojí úrovni. V klidu házel vedle mě i Wendy, chtěl jsem se ho zeptat, jestli mu něco říká 20 metrů, ale pak jsem si řekl, že bude lepší, když budu zticha, protože jsem u sebe neměl placku ani průkazku RS.
Počkali jsme tedy, až bude kus pod námi a pak jsme také pomalu postupovali dolů po proudu. Mezitím vyšlo sluníčko a tak jsme trochu zrychlili, abychom se dostali do stínu stromů. Jsme v místech, kde jsme si před týdnem tak pěkně zachytali a i dnes to tu vypadá dobře, i když nejde tolik lipanů jako minule. Možná až opět k večeru, ale kolem 17. hodiny nám jede vlak, takže dnes tady tak dlouho nebudeme. Přesto nemůžu říct, že bychom si zachytali špatně. Mimo tloušťů jsem chytl i jednoho proudníka, toho jsem tu chytl poprvé. Wendy měla také dost ryb a největší radost jí udělal asi lipan 31cm. Já chytl největší rybu tlouště 39cm. Takže nakonec zase spokojenost a už se těšíme, až sem zase pojedeme…