Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Stalo se ... ] > Jak dopadlo jednání mimořádné krajské konference ČRS v Českých Budějovicích?
Vytvořeno: 01.07.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Jak dopadlo jednání mimořádné krajské konference ČRS v Českých Budějovicích?
Na stránkách Českého muškaře jsme přinesli informace o tom, že má Jihočeský územní výbor ČRS vážné výhrady k systému dělení odměn za úlovky na celosvazové povolenky. Tato otázka již byla řešena na posledním Sněmu ČRS na podzim 2008 a později při několika zasedáních Rady ČRS. Od naší poslední informace o jednáních v Radě se hlasovalo ještě dvakrát a poměr sil se mezi zastánci nového návrhu a dosavadního způsobu dělení vyrovnal na patovém skóre 7 : 7, což znamenalo, že pro nový návrh se nepodařilo získat potřebný osmý hlas. Avšak po úplně posledním hlasování v červnu se zdála být situace slibná, protože přeci jen došlo k významnému průlomu. Podařilo se totiž dosáhnout alespoň výrazného snížení příspěvku za prodanou celosvazovou povolenku pro ten kraj, kde byla tato povolenka vydána. Z 10% paušálu z ceny CSP (nyní 175 Kč) se tato náhrada vrátila na fixní částku 50 Kč a tím by se zvýšit celkový výnos financí pro dělení za úlovky dosažené na CS povolenky. Rada ČRS si však dala podmínku, že tato dohoda bude platit jen tehdy, pokud Jihočeši nevystoupí z celosvazového rybolovu.
To byly také informace, které dostali předem delegáti oné územní konference v Českých Budějovicích, spolu s doporučením územního výboru nevystupovat z celosvazového rybolovu, ale nezařadit do seznamu revírů pro rok 2010 všechny jihočeské pstruhové toky a nádrže. Ve svém důsledku není žádný podstatný rozdíl mezi vystoupením z pstruhové celosvazové povolenky a nezařazením těchto revírů do seznamů revírů celosvazových povolenek, ale ve smyslu platného Statutu celosvazového rybolovu v tom rozdíl přeci jen je. Při jednání konference jsem upozornil na toto chování „Chytré Horákyně“, které by mohlo způsobit problém, ale hlavní důvod mého vystoupení byla snaha neřešit tuto situaci hned takto radikálně a dále pokračovat v jednání o novém způsobu dělení prostředků za CSP.
Stávající systém totiž zaručuje největší příjem z celosvazových povolenek pro ty, kteří jich nejvíce prodají a nikoli těm, u nichž se nejvíce loví. To potom umožňuje krajům, které mají tento vysoký příjem za prodej CSP, dále zvyšovat své vlastní zarybňování. Protože však má v těchto regionech mnoho rybářů jen celosvazové povolenky, jsou jejich úlovky na revírech vlastního kraje zahrnuty (podle stávajících pravidel) do dělení za celosvazové úlovky, kde je korunový výnos z kilogramu úlovku zhruba o polovinu vyšší. Tím se tak stále rozevírají nůžky mezi příjmy těch územních celků, které prodají nejvíce celosvazových povolenek a územními celky, kde hlavně loví „cizí“ rybáři na celosvazové povolenky.
To se Jihočechům nezdá spravedlivé, protože se domnívají, že peníze za celosvazové povolenky by měly směřovat hlavně tam, kde loví cizí rybáři. V jejich případě je to tak, že 25 – 30% cizích úlovků na CSP se dosahuje v Jižních Čechách, ale jejich podíl na celkové odměně za úlovky na tyto povolenky činí dlouhodobě jen asi 14 %. A pak je tu ještě další argument a tím je různé připisování úlovků, ať již přímo rybáři, nebo funkcionáři některých místních organizací. Důvod je zřejmý, zlepšení celkového skóre pro konečné dělení financí podle úlovků. O této otázce se zatím moc nemluvilo, a protože jsou zde každoročně náznaky, že se tak skutečně někde děje, bylo by dělení peněz podle úlovků cizích rybářů jednoznačným řešením tohoto problému, protože si cizí úlovky asi nikdo připisovat nebude.
Odlišnosti v hospodaření a rybolovu v rámci jednotlivých územních svazů ČRS se také začínají postupně zvětšovat a to se projevuje nejvíc na pstruhových revírech. Zatímco třeba v Západních Čechách se letos rozhodli vrátit k systému rybolovu z období před dvaceti lety, tedy včetně dávno překonanému lovu pstruhů na mrtvou rybku, jdou Jihočeši přesně opačným směrem, který preferuje výrazně ochranářské zvýšené míry původních druhů pstruha ob., a lipana a nabízí pro konzumenty ryb silné zarybnění pstruhem duhovým a někdy i sivenem. To je také důvod, proč k nám jezdí za rybami každoročně více a více rybářů z jiných krajů, kteří zde mají možnost chytat na CSP opravdu solidní pstruhy a někde i lipany. Navíc stále roste i počet rybářů, kteří k nám jedou na pstruhovky jen za zážitky a ulovené ryby pouští. Z těchto rybářů nepřiteče do naší pokladny ani koruna, protože se stále platí jen za zabité ryby, i když součástí jednoho z návrhů bylo i zohlednění počtu cizích docházek.
Ještě jednou bych tedy shrnul to, v čem byl náš návrh odlišný od stávajícího systému. Zaručoval všem krajům z každé prodané celosvazové povolenky vrácení celého podílu za hodnotu jejich vlastní krajské povolenky, výměnou za to, že se do systému dělení úlovků budou zahrnovat jen úlovky rybářů na revírech cizích krajů. Řekl bych, že to má logiku, protože své peníze za vlastní krajskou povolenku by už kraje dostaly zpět a zbytek vybraných peněz by připadl na hrazení nákladů na CSP a na tzv. cizí úlovky. Zdá se mi, že v tom je právě smysl celosvazového rybolovu a proto je třeba zaplatit především tam, kde se na tyto celosvazovky loví a ne vylepšovat si krajské rozpočty, nebo snižovat reálné ceny některých krajských povolenek. Bohužel se to zatím nepodařilo prosadit, protože dvacetiletých výhod se nikdo nechce jen tak vzdát. U pstruhovek je pak problém v tom, jak zaplatit za ty rybáře, kteří už neloví pro ponechání ryby, ale hlavně pro zážitek z rybolovu, což by řešila právě určitá odměna i podle počtu docházek.
O těchto otázkách se na mimořádné krajské konferenci ČRS v Českých Budějovicích velmi seriózně a otevřeně hovořilo a i když já osobně jsem pro udržení plnohodnotného celosvazového rybolovu, který nám závidí opravdu skoro celý svět, nepodařilo se mi přesvědčit delegáty o tom, že je třeba dále o tom s Radou jednat. Podobný názor na tento problém prezentovala také územní dozorčí komise, která však má pouze poradní hlas. Při konečném hlasování k problematice celosvazového rybolovu bylo pro návrh nezařadit pro rok 2010 do seznamu revírů v celosvazovém rybolovu naše pstruhovky celkem 58 delegátů, tři byli proti, dva se zdrželi a jeden nehlasoval.
Z ostatních přijatých návrhů je třeba se ještě zmínit o tom, že od příštího roku se bude moci na jihočeských pstruhových revírech lovit pouze na háčky bez zpětného protihrotu a nad Českými Budějovicemi bude změněn režim rybolovu na pstruhovém revírů Vltava 24, kde se napříště bude lovit jen na zvláštní povolenku a bude se zde provozovat tzv. trofejní rybolov, jak ho známe z některých revírů z okolních zemí. V závěrečném usnesení z této mimořádné konference získali zastánci vystoupení z celosvazového rybolovu nečekaně další trumf v podobě úkolu projednat tyto otázky na výročních členských schůzích, což může mít negativní následky nejen pro náš región, ale i pro celý ČRS. Myslím tím to, že se zde může využít málo informované členstvo pro prosazení něčeho, co nám všem může přinést jen ztrátu.
Je-li jistá naděje, že ztrátu za úlovky z celosvazových povolenek na pstruhových vodách nahradíme zvýšeným prodejem celoročních a krátkodobých krajských povolenek, pak na mimopstruhových vodách lze v případě vystoupení z celosvazového rybolovu očekávat velký propad v příjmech, protože nám bude chybě velká čas s oněch osmi milionů za redistribuci celosvazových úlovků na těchto revírech. A nakonec je tu ještě problematika nádrží Orlík a Trnávka, které patří k revírům Rady ČRS. Tam by na to doplatili naši rybáři z okolních organizací, kteří by si museli přikoupit ještě tyto povolenky, případně by mohli přeběhnout k okolním středočeským, či k některým pražským organizacím. Stojíme tedy na okraji studny a čekáme už jen na ten poslední malý krok a nikdo nechce zařadit zpátečku. Nebo se snad přeci ještě včas najde řešení?…
Usnesení (PDF, 171 kB)