Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Stalo se ... ] > Co přineslo valné shromáždění Mezinárodní muškařské federace?
Vytvořeno: 01.05.2009, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Karel Křivanec
Co přineslo valné shromáždění Mezinárodní muškařské federace?
V rámci jubilejního 30. kongresu Mezinárodní rybářské organizace CIPS, který se letos konal od 16. – 19. dubna v Drážďanech, proběhlo rovněž Valné shromáždění členských států Mezinárodní muškařské federace FIPS-Mou. Této schůze, která byla na pořadu jednání v pátek 17. dubna 2009 v čase od 10 – 13 hodin, jsem se zúčastnil spolu s Martinem Musilem, který je nyní novým předsedou sportovního odboru muška. Vzhledem k tomu, že o loňských vánocích odstoupil ze zdravotních důvodů z funkce presidenta FIPS-Mou James Fergusson, tak řídil toto drážďanské jednání zastupující president a první vicepresident Paul Vekemans z Belgie.
Při presentaci jsme zjistili, že ze 31 členské země sdružené do FIPS-Mou byli přítomni zástupci 15 států ( Belgie, Česká republika, Německo, Francie, Irsko, Itálie, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Skotsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a USA) a Austrálie, Bosna a Hercegovina, Japonsko a Jižní Afrika pověřili jinou federaci zastupováním. Píšu o tom tak podrobně proto, že patnáct přítomných států by bez těch čtyř zastoupení nebylo schopno se usnášet, k tomu bylo totiž třeba 16 národních federací.
Finanční zprávu o hospodaření přednesl velmi precizně Mario Podmaník (Slovensko) a jedinou chybou byla ta skutečnost, že jsme jí neobdrželi písemně, protože nebylo jednoduché sledovat jí pouze na obrazovce. Z našich poznámek však vyplývá, že FIPS-Mou vládne docela slušným majetkem ve výši okolo 52 000 Euro. Zajímavá byla i ta skutečnost, že FIPS-Mou finančně podpořila mistrovství světa juniorů v USA v roce 2007 ve výši 5000 Euro. Byl to jistě chvályhodný počin, protože většina sponzorských darů v minulosti přišla právě z USA. Dále byla přijata Malta za nového člena FIPS-Mou a přihláška Maďarska byla odsunuta na další roky, protože zde existují rozpory o to, kdo by měl tento stát zastupovat.
Pak přišlo na řadu projednávání návrhů na změn závodních pravidel. My jsme za Českou republiku předem podali dva návrhy. Jeden se týkal legalizace mikrokroužků a druhý možnosti legalizovat rotace závodníků během jednoho soutěžního kola. Presidium FIPS-Mou oba naše návrhy nedoporučilo ke schválení a tak se také stalo. Po třech pokusech v rozmezí osmi let o protlačení mikrokroužků do pravidel jsem dospěl k názoru, že je to marný boj. Paul Vekemans mi sice sdělil, že proti mikrokroužkům „vůbec nic nemají“, jen je třeba lépe popsat, co to ten mikrokroužek vlastně je. Pokud je to tak jak tvrdí, pak zde musí být jiný důvod, který bude čistě osobní. Kdyby tedy podalo podobný návrh třeba Finsko, asi by vyjádření předsednictva dopadlo opačně a přítomní delegáti by pro něj určitě zvedli ruku.
Proti mikrokroužkům byly použity opravdu nesmyslné argumenty, že by se mohly spojit do těžkého řetězu, nebo se daly vyrobit z wolframu, či nahradit dokonce wolframovou trubičkou. Protože se mikrokroužky vyrábějí v průměrech 2 nebo 3 mm, uvedli jsme tedy limit průměru kroužku 2,5 mm, který by umožňoval použit jen ty nejmenší mikrokroužky. Doplnili jsme tedy před jednáním ještě maximální váhu na 0,015 gramu (2 mm kroužek váží jen asi 0,007 gramu). Vyskytly se i námitky proti námi navrženému maximálnímu limitu pěti mikrokroužků (prý proč ne jen čtyři ?). Nakonec byl vytažen těžký trumf, že by se to těžko kontrolovalo, rozhodčí prý neví o co jde atd. Nepomohl ani můj argument, že by každý rozhodčí mohl dostat v igelitovém sáčku vzorek, nebyla prostě vůle najít řešení.
Mikrokroužky přitom nejsou pravidly zakázány, ale nejsou ani povoleny. Každý, kdo je někdy viděl a měl v ruce, ten jistě hned pochopil, že neslouží k ničemu jinému než ke spojování nástavce. I když třeba při položení na vodní hladinu plavou, je jasné, že nejsou určeny k nadnášení nástavce, natož pak k jeho potápění. Mikrokroužky šetří peníze závodníkům, kteří jinak zničí během soutěže hodně silonů a fluorkarbonů a tím se také chrání životní prostředí. Už nepoužitelné vlákno z nástavce a návazců může být odhozeno mnohem častěji do vody, než je tomu při používání mikrokroužků.
Zajímalo by mne, jak by se otázka použití mikrokroužků na nástavci řešila při soutěži v nestranné JURY, protože jejich použití současným pravidlům neodporuje. Jistě by asi také záleželo na tom, kdo by je měl na nástavci (leader) a jakého by měl v JURY „advokáta“. Argumentovali jsme i tím, že mikrokroužky byly povoleny už v rámci Juniorského mistrovství světa v roce 2006 v České republice a nebyly s tím žádné problémy. Závěr této delší diskuse byl takový, že mikrokroužky lze zařadit do modifikací pravidel pro konkrétní šampionát (pokud to ovšem presidium schválí) a pak to bude v pořádku, do pravidel však nepatří, protože rozhodčí by to nebyli schopni kontrolovat.
Podobný průběh měla i diskuse o možnosti zavedení rotací závodníků během jednoho soutěžního kola. Možná si vzpomenete, že na MS před dvěma roky se stalo, že několik závodníků mělo velmi krátké úseky. Stala se chyba a namísto požadovaných 200 metrů měli tito soutěžící úsek měřící třeba jen 35 m. Ani tato fatální chyba však neměla vliv na hledání nějakého řešení, které by tomu mohlo zabránit. Přitom je jisté, že by se takovéto omyly měly dostat do zorného pole presidia FIPS-Mou. Je jisté, že ani stejně dlouhé úseky ještě nezaručují rovnost šancí a tak by zavedení rotace mohlo odstranit alespoň část tohoto problému.
Podle předsednictva FIPS-Mou je to zcela neproveditelné a nic na tom nemění ani ten fakt, že je to vyzkoušeno a prováděno v několika zemích. Jistěže by nemohly být na MS posuny o mnoho míst, ale šlo by rozdělit celý úsek třeba na čtyři části a v nich by se už rotovat dalo. Náš návrh přitom ponechával zavedení rotací jen jako možnost a záleželo by na rozhodnutí pořadatelské země, zda se bude rotovat či nikoli. V některých zemích by to šlo realizovat a v jiných by to bylo zcela neproveditelné. Přijetím našeho návrhu by se také konečně legalizovaly rotace při jezerních břehových závodech. Závěr diskuse byl nečekaný. Rotovat lze, pokud se to dá do modifikací pro konkrétní šampionát (podléhají schválení presidia), ale do pravidel to nepatří! Že by to opět bylo tím, že hlavně záleží na tom, kdo podal ten návrh?
Po zamítnutí českých návrhů došlo na projednávání doporučení změn pravidel, které přednesl jménem presidia druhý místopředseda FIPS-Mou Jurek Kowalski. Byl to totální útok na francouzský styl chytání s velmi dlouhými nástavci, který pan Kowalski charakterizoval jako návrat ke skutečné muškařině a jejím hodnotám, protože chytání bez použití muškařské šňůry je prostě fuj!
Jeho návrh obsahoval takové formulace, že závodník může použit pro lov jen šňůru v té váze, pro kterou je určen jeho prut. Poukazoval jsem na to, že je to velice složitá otázka, protože na šňůře se nepíše nic a na prut si můžu nechat napsat co chci. A tento problém by měli posuzovat ti rozhodčí, kteří před chvílí nebyli schopni rozlišit mikrokroužek od wolframové trubičky. Další doporučení na změnu pravidel se týkalo toho, že muškařská šňůra musí být stále vystrčená z prutu (asi 15 – 20 cm) a nesmí se dostat do oček. Škoda jen, že se na to nepřišlo už před dvaceti lety, tehdy by totiž ještě byla šance zakázat i české nymfování, dneska už by to asi nešlo.
Argumentoval jsem tím, že pokud dnes dokážeme nahodit mušku bez použití muškařské šňůry, tak je to legální metoda lovu, protože hlavním prvkem v našem sportu je umělá muška, která chytá ryby. Zákaz extremně dlouhých nástavců se však neměl týkat lodního chytání (boat fishing), což by asi narazilo u Angličanů, ale byla to specialita určená jen pro břehové chytání, protože říční závody patří do stejné kategorie jako břehové chytání na jezerech. Zatímco panu Kowalskému zřejmě vadí nové nymfovací metody, jeho pozornosti zcela unikla ta skutečnost, že některé muškařské šňůry pro jezerní chytání nejsou ničím jiným, než dávno zakázanými vystřelovacími hlavicemi. Asi to bude i tím, že pojem vystřelovací hlavice také není nikde přesněji definován.
Výmluvnost pana Kowalského, který k řadě našich předchozích dotazů „zdvořile“ mlčel, šla nyní až do absurdna. Namítali jsme, že se pak tyto dlouhé návazce nebudou moci používat ani při jezerních břehových závodech, kde je to také zcela běžné. Jurek najednou začal tvrdit, že podebírání ryby už není rybolov a proto se může stáhnout šňůra do oček prutu, aby se dala ryba vylovit. Ještě, že se k nám přidal zástupce USA Walter Ungermann, který měl podobné námitky k navrhovanému zavedení třpytivých konců u průhledných a nezbarvených muškařských šňůr. Pak naštěstí doporučil Paul Vekemans odsunout projednávání těchto nových doporučení na později a už se nedostaly na program jednání. To bylo docela rozumné, pokud se nechtělo presidium zcela zesměšnit před širokou závodnickou veřejností.
Bez většího odporu pak prošly změny pravidel, které se týkaly nástavce a háčku. Napříště se bude moci používat jen monofilní vlákno o stejném průměru, nebo postupně se zužující svazovaný nebo ujímaný nástavec a firemně vyráběné háčky bez protihrou, tedy už nikoliv se zmáčknutým protihrotem. Ten se musí na klasických háčcích s protihrotem zcela odstranit opilováním. Do pravidel se také dostaly bez problémů i protidopingové kontroly, na které však stejně nebudou peníze. Průběh této části jednání o změnách pravidel mě ani moc nepřekvapil a nebýt toho, že se k nám připojil americký delegát a ze sálu se ozýval slabý nesouhlas, tak kdoví, jak by to při hlasování dopadlo. Nejvíc nám také asi pomohlo to, že na tyto navrhované změny evidentně nebyl ani v samotném presidiu jednotný názor.
Problém, o kterém se nehovořilo vůbec, je zajištění neutrálních rozhodčích pro domácí závodníky. Domácí voda, podmínky a rozhodčí to je velká výhoda pro pořadatelský stát a presidium bohužel nemá dost odvahy zjednat pořádek. V některých zemích to nutné není, ale v jiných je to základní předpoklad pro to, aby se hrálo „fair play“. A bohužel se tento problém dále prohlubuje a vedení FIPS-Mou strká hlavu do písku a dělá, že to nevidí. Prý by to stálo moc peněz a ty pořadatelská země nemá. Musím tomuto tvrzení oponovat, pokud by takový pořadatel nesplnil svou povinnost, kterou mu ukládají pravidla, tak by přece měl pocítit nějakou sankci. A to už vůbec nemluvím o těch penězích, které si spokojeně leží na účtu FIPS-Mou. Proč tedy nevytvořit nějakou svou vlastní komisi mezinárodních rozhodčích, kteří by garantovali férovou soutěž. Možná by se našli zájemci, kteří by se chtěli zúčastnit MS nebo ME jako rozhodčí jen za ubytování a stravu.
Další průběh valného shromáždění FIPS-Mou už šel celkem hladce. Odhlasovalo se pořadatelství příštích šampionátů takto:
Mistrovství světa: 2010 Polsko, 2011 Itálie (světové hry), 2012 Slovinsko, 2013 Norsko
Mistrovství Evropy: 2010 Bosna a Hercegovina, 2011 ČR, 2012 Portugalsko, 2013 Slovensko
Juniorské MS: 2010 Slovensko, 2011 Itálie (Světové hry).
Zde musím pochválit presidium, že se konečně odhodlalo plánovat šampionáty v delším časovém horizontu.
Dále následovaly tajné volby presidenta a technické komise, ve kterých byl na čtyři roky zvolen do čela FIPS-Mou Paul Vekemans. Další tři funkcionáři neměli protikandidáty a tak se prvním viceprezidentem stal Mario Podmaník, druhým viceprezidentem Jurek Kowalski (Polsko) a generálním sekretářem Borut Jerše (Slovinsko). Do technické komise byli zvoleni: José Luis Bruna (Španělsko), Edvardo Ferrero (Itálie) a Portugalec Diamantino Rodrigues. Náš kandidát Martin Musil se zatím do této funkce neprosadil. Snad někdy příště, až bude mít technická komise větší vliv na dění ve FIPS-Mou. Pro zástupce Francie pana Caileta byla nakonec vytvořena čestná funkce třetího viceprezidenta na dva roky (sponzoring a životní prostředí).
Na závěr měl ještě pěknou prezentaci webové stránky FIPS-Mou Mario Podmaník, který nám nastínil veliké možnosti a perspektivy této nové stránky, která byla po skoro dvouleté odmlce znovu oživena těsně před jednáním v Drážďanech. Až budoucnost nám však ukáže co bylo na jeho velkých plánech reálné a co jen fikce. I tak se předvedl v tom nejlepším světle a dá se očekávat, že to nebude dlouho trvat než usedne v předsednickém křesle FIPS-Mou. Možná, že pak se přijde i na to, že čas vymezený pro takovéto shromáždění je nedostatečný k tomu, aby se něco mohlo seriozně projednat a vyřešit.