Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Konec pstruhové sezóny na Volyňce
Vytvořeno: 31.12.2008, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Stanislav Bláha
Konec pstruhové sezóny na Volyňce
Tak už je to tady, nastal smutnější čas pstruhové sezony a to konec pro toho, kdo ne-chodí v zimě k mimopstruhovým vodám, Tomu nastává doba ošetřování a zazimování muš-kařské výbavy. V průběhu posledního listopadového týdne jsem dostal od budoucího závod-ního kolegy Standy Šípa pozvánku na ukončení pstruhové sezony na revíru Volyňka 1P u Radošovic, což jsem s nadšením přijal a těšil se na sobotu 29. 11. 08.
Týden uběhl jako voda a sobotní ráno zaťukalo na dveře. Díky našim „kulturně“ nala-děným vimperským spoluobčanům jsem spal asi tak pět hodin, a tak jsem přetržený spánek strávil od šesti ráno u svěráčku a dovazoval mušky, které jsem musel mít určitě sebou. Takže díky, milí přátelé. Příště už byste si mohli na vyřizování opileckých keců vybrat parkoviště před jiným panelákem.
Když jsem dovazoval šestou mušku, začalo pozvolna svítat a to byla výzva pomalu se začít balit. Asi kolem půl deváté už mám horký telefon od Boďi Šareše, kde že jsem a jak to, že už nejsem dávno na místě, protože ryby berou jako vzteklé a tak podobně. V klidu jsem dosnídal a pomalu vyrazil směr Strakonice. Za půl hodinky jsem již byl na místě. Ještě jsem nestihl vybalit nádobí a už mám za sebou jedno milé setkání s novým kolegou.
Vyměnili jsme si aktuální informace a popřáli si šťastný lov. Ještě jsem se domluvil s Peťou Drastíků, že na něho počkám u parkoviště a pak se vydáme na místo srazu. Navázal jsem si tedy dvě nymfičky a vydal se prochytávat první dírky před auty. Peťa přijel dříve, než jsem čekal, přesto se mi za tu chvilinku povedlo chytit pět lipaních dorostenců. Docela pěkný začátek.
Cestou proti vodě jsme se dostali na místo srazu, kde už bylo vše v plném proudu. Po nezbytném „fridexovém“ přivítání a ochutnání vynikajících bramboráčků ze Šípovic kuchyně jsme se připojili do čilé zábavy. Potom nějaký dobrý člověk přišel se zprávou o slušném sbírání ryb. Hned jsem reagoval, že to musím vidět.
Vydali jsme se nad jez směrem ke Zborovicům. První sbírající lipani na sebe nenechali dlouho čekat, ale nás tím neopili, a tak jsme zůstali u francouzské nymfy. Peťovi se povedlo trefit do ryb a jeho pestrobarevný blešivec kosil lipany jak na bitevním poli. Já pod ním paběrkoval potočáky a Boďa byl zaskočen nenadálým záběrem duháka, který se odporoučel se dvěmi nymfami a kusem návazce. Chytali jsme necelou hodinku, ale vkrádající se zima nás opět zahnala k ohni. Tam jsem musel opět konstatovat, že nejlepší ryba je stejně prase.
Kolem druhé hodiny odpolední se celé společenství pomalu začalo přesouvat směrem do hospody v Mutěnicích. Tam už jsem se s klukama rozloučil a pokračoval do nedaleké ves-nice kamarádovi vylovit několik duháků z jeho rybníčku. Ale to už je jiný příběh. Musím na závěr poděkovat za pozvání a užití si nevšedního konce sezony. Díky a příští sezonu nashle-danou u vody…