Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Vltava nad Lipnem ] > Pohled Jihočeských sportovních rybářů na rybolov na Vltavě nad ÚN Lipno
Vytvořeno: 29.11.2008, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Milan Hladík
Pohled Jihočeských sportovních rybářů na rybolov na Vltavě nad ÚN Lipno
(RNDr. Milan Hladík, PhD. – rybářský hospodář JĆÚS ČRS)
Rybářské spolky hospodařily na rybářských revírech na území dnešního NP a CHKO Šumava přibližně od začátku 20. století. Už v té době byl velice významným prvkem sportovní rybolov, který neměl za cíl získat ryby jako obživu, ale chov a lov ryb byly považovány za ušlechtilé formy využití volného času. Po vzniku NP Šumava byly horní části toků (Vydra, Křemelná, horní část Teplé Vltavy, Studená Vltava a Řasnice) převedeny pod správu NPŠ a Jihočeský územní svaz ČRS hospodaří na mimopstruhovém revíru Vltava 33 (začínající ve vzdutí ÚN Lipno a končící pod železničním mostem u Dobré) a pstruhových revírech Vltava 33P (začínající železničním mostem u Dobré a končící u rechlí pod Lenorou) a Vltava 34 (od rechlí pod Lenorou po Polku).
JčÚS ČRS musel čelit snahám o úplné vytlačení z revírů na Vltavě nad Lipnem místo toho, aby byl uznán jako partner a ve spolupráci s ním byla vytvářena nová koncepce sportovního rybolovu v NP Šumava. Podle našeho názoru totiž patří do krásné šumavské přírody stejně jako turistika a cyklistika a JčÚS ČRS je ochoten se Správou CHKO a NP Šumava spolupracovat na jeho podobě tak, aby vyhovoval požadavkům sportovních rybářů a zároveň naplnil záměry ochrany přírody.
V roce 2006 jsme požádali o schůzku se zástupci Správy NP a CHKO Šumava, která se uskutečnila v areálu líhně na Borových Ladách, a na ní navázala jednání v roce 2008, která by mohla stát začátkem naší nové spolupráce. Během těchto jednání byly diskutovány především následující body:
- Nastavení shodných bližších podmínek pro sportovní rybolov na revírech Správy NP a CHKO Šumava a JčÚS ČRS
ČRS souhlasí s tím, že je nutné zpřísňovat pravidla rybolovu a sladit je v rámci všech revírů nad ÚN Lipno. Při stanovení bližších podmínek na revírech JčÚS ČRS vycházíme z platných zákonných norem (tedy zákona o rybářství č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb. k zákonu o rybářství) a dále i z našeho pohledu na sportovní rybolov a v neposlední řadě také z požadavků na ochranu přírody.
Nejmenší lovná míra pstruha obecného je stanovena zákonem na 25 cm a odpovídá růstovým možnostem pstruhů v revíru, je však možné zvýšit míru pstruha ob. na 30 cm. Nejmenší lovná míra lipana podhorního byla již před 5 lety zvýšena na 40 cm a pro lipana podhorního tak zde prakticky platí způsob lovu metodou „chyť a pusť“. Úlovky lipanů větších než 40 cm nejsou v těchto revírech ojedinělé, ale i tyto ryby rybáři často pouštějí a počty ponechaných úlovků jsou opravdu minimální.
Domníváme se, že než zavést celkové hájení je lepší stanovit přiměřené míry a tím umožnit rybářům odnést si trofejní ryby, které z hlediska přirozeného rozmnožování a vývoje populace již nemají takový význam.
Na revírech Vltava 33P a Vltava 33, které se dotýkají první zóny NP, je omezen pohyb po břehu a dále je na nich zaveden úplný zákaz brodění v období duben-květen z důvodu rozmnožování lipana a dalších druhů ryb. V současných bližších podmínkách výkonu rybářského práva je uvedeno doporučení používat pro lov lososovitých háčky bez protihrotu. Vzhledem k vývoji na trhu a dostatku háčků bez protihrou uvažujeme o zavedení povinnosti tyto háčky používat na všech pstruhových revírech od roku 2010.
Pokud se na revíry nad ÚN Lipno podíváme jako celek, vytvoření oblastí s úplným zákazem rybolovu a oblastí „chyť a pusť“ na revírech ve správě Správy NP a CHKO (horní úseky toků) a oblastí se zvýšenými mírami pstruha obecného a lipana a zpřísněnými bližšími podmínkami pro rybolov na revírech v užívání JčÚS ČRS umožní rozvoj přirozených populací ryb v celé oblasti a zároveň dobré podmínky pro milovníky rybolovu.
- Způsob vydávání povolenek
Na revírech v užívání Správy NP a CHKO Šumava jsou vydávány omezené počty povolenek na každý revír zvlášť. Nikde není možnost rybolovu prezentována, povolenky jsou vydávány pouze konkrétním a většinou stálým zájemcům. Český rybářský svaz hospodaří tzv. celosvazovým způsobem. Rybář si zakoupí povolenku a může v daném období (podle platnosti povolenky) navštívit kterýkoliv revír v rámci územního svazu nebo celého ČRS, je však povinen do sumáře označit datum, revír a případně i ponechané úlovky. Rybářské revíry na území Národního parku Šumava nejsou ze strany rybářů ani při tomto způsobu vydávání povolenek nadměrně zatěžovány zejména díky jejich odlehlosti, ale jsou velmi ceněny milovníky rybolovu v nedotčené přírodě.
Pro příklad vyhláška č. 197/2004 Sb. k zákonu o rybářství opravňuje uživatele pstruhového rybářského revíru vydat ročně 14 ročních povolenek na 1 ha a adekvátně místo 1 roční povolenky 14 denních povolenek. Tedy na revíru Vltava 33P o rozloze 15 ha můžeme vydat 210 ročních povolenek nebo 2940 jednodenních povolenek. V roce 2007 zde lovilo 247 rybářů a vykonalo 679 docházek, tedy povolené přepočtené množství povolenek nebylo využito ani z jedné čtvrtiny.
Revíry na řece Vltavě nad Lipnem jsou i v oblibě u zahraničních hostů (Německo, Belgie, Francie, Anglie), inzerujeme možnost rybolovu na internetu a během naší účasti na zahraničních rybářských veletrzích, hlavně v Německu, Rakousku a Belgii. Rybáři ze zahraničí si mohou zakoupit povolenky během sezóny téměř každý den v našich výdejnách. Našim cílem je umožnit rybolov více zájemcům, ale za přísných pravidel, která zajistí ochranu přírody.
- Vysazování pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) do revíru Vltava 34
Dle zákona č. 114/1992 Sb. je zakázáno povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů na území národních parků i na území chráněných krajinných oblastí. ČRS hospodaří dle tzv. zarybňovacích plánů stanoveným rybářským úřadem (v tomto případě KÚ Č. Budějovice) a pro revír Vltava 34, který neleží na území NP Šumava, je zde uložena povinnost vysazovat pstruha duhového.
Naše současná filozofie péče o revíry spočívá v ochraně původních druhů ryb a zatraktivnění revírů pomocí vysazování pstruha duhového, kterého je poměrně jednoduché odchovat a který díky své bojovnosti poskytuje rybářům sportovní zážitek (například místo chybějícího lososa). Dále si rybáři rádi občas odnesou od vody nějakou rybu, která patří do zdravé výživy, a tak jim nabízíme pstruha duhového a tím nepřímo chráníme původní druhy ryb.
Podle literárních údajů i našich zkušeností se v Čechách pstruh duhový přirozeně nerozmnožuje, tím pádem nemůže dojít ke křížení s původními druhy ryb. Dále je mnohem méně konkurence schopný a nemůže tak konkurovat jedincům například pstruha obecného nebo lipana. Je nepravděpodobné, že by vysazování pstruha duhového mohlo ovlivnit vývoj populací ryb na území NP a CHKO Šumava, a proto bychom u něj rádi setrvali.
- Zajišťování násady původních druhů ryb pro v revíry v užívání ČRS
Spolupráce v oblasti zajišťování ryb pro zarybňování rybářských revírů s líhní v Borových Ladách je oboustranně výhodná a již probíhá několik let. Pro odchov v líhni jsou používány generační ryby z našich revírů a zároveň část násad pro naše revíry pochází z líhně. Násady ryb pro zarybňování revírů JčÚS ČRS v současné době pochází také od MO Husinec, která má uznaný chov šumavské populace pstruha obecného. Považujeme za velice vhodné pro Vltavu nad ÚN Lipno, ale i horní tok Blanice a Volyňky používat pouze násady s původním genofondem.
- Problematika perlorodky říční
V souvislosti se snahou o záchranu perlorodky říční v řece Vltavě byla na základě požadavku Správy NP a CHKO Šumava na revíru Vltava 33 P vyhlášena rozsáhlá oblast se zákazem vstupu do vody během rybolovu. V roce 2008 byl vznesen požadavek tuto oblast rozšířit na téměř celý revír Vltava 33P a možná i část revíru Vltava 33. Toto opatření by vzhledem k charakteru toku se zarostlými břehy a dále vzhledem k zákazu vstupu na břeh tam, kde se řeka dotýká oblastí 1. zóny NP, by prakticky znemožnilo sportovní rybolov.
Podle našeho názoru byla pro ochranu perlorodky říční v rámci toků v NP Šumava zvolena chybná strategie, zejména z toho důvodu, že v inkriminovaných částech toku se téměř nevyskytuje pstruh obecný, jelikož se jedná o tok lipanového až parmového pásma. Přítomnost pstruhů je přitom pro rozvoj populace perlorodky absolutně nezbytná. Poslední průzkum provedený Ing. Böhmem prokázal chybnost předchozích odhadů o počtech jedinců perlorodky vyskytujících se v toku. Jestli zde byly objeveny zbytky reziduální populace perlorodky (pokud se ovšem nejedná o jedince sem uměle přenesené odjinud, o čem existují písemné záznamy), mohla tato populace fungovat jen v souvislosti s tahem a výskytem lososa a jeho strdlic před 80 lety.
Navrhujeme proto úplně zrušit oblast se zákazem vstupu do vody na revíru Vltava 33P a pro záchranu perlorodky vytvořit úplně jinou strategii. Podle našeho názoru je třeba nalézt vhodné lokality, kde se hojně vyskytuje pstruh obecný. Mohly by to být části revíru Vltava 35 nad Polkou, Studená Vltava nebo Řasnice a dále některé menší přítoky (např. Volarský potok), které by po nezbytné revitalizaci mohly hostit početnou populaci pstruhů a zároveň i poskytnout dostatek potravy pro perlorodky. ČRS pak nabízí spolupráci při vysazování pstruhů a ochranu perlorodek v těchto vhodných lokalitách.
- Činnost rybářské stráže
JčÚS ČRS již na předchozím jednání navrhl spolupráci při činnosti rybářské stráže. Rádi bychom nabídli možnost, aby strážci NP při své kontrolní činnosti vykonávali i činnost RS na námi užívaných revírech a my bychom mohli přispívat finančně na jejich činnost. JčÚS uvažuje o profesionalizaci RS a pokud by byl stanoven strážce pro revíry nad ÚN Lipno a na Blanici, mohl by vykonávat i práci stráže ochrany přírody.
Podle našeho názoru by byla vhodné vytvořit společné stráže na poli ochrany přírody, rybářství a případně i myslivosti s pravomocemi členů Policie ČR. RS stejně jako strážci ochrany přírody mají sice statut veřejných činitelů, ale mají kromě legitimování téměř nulové pravomoci a tak i malou šanci zasáhnout proti osobám porušujícím zákon. Řešením by bylo vytvořením složky Policie, do které by byli přijímání například absolventi minimálně středoškolského vzdělání se zaměřením na rybářství, lesnictví nebo ochranu přírody a zároveň by měli výcvik Policie a její pravomoci.
Rybáři platí za rybářské lístky a každoročně odevzdávají do obecních a krajské pokladny okolo 3 mil Kč, zde by například bylo možné hledat zdroje pro financování těchto policistů. Myslíme si, že přírodní bohatství vyžaduje, stejně jako majetek a zdraví občanů, důslednou ochranu (viz stráže v NP v USA). Současná spolupráce s Policií je díky její malé odborné zdatnosti často problematická a naše RS se někdy zase setkávají se skutečnými zločinci a nemají proti jejich chování žádné pravomoci.
- Revitalizace ústí Vltavy do ÚN Lipno a výstavba migrační bariery
Podle našeho názoru mnohem více, než vysazování pstruha duhového, škodí původní populaci ryb v řece Vltavě ryby vytahující ve velkých počtech z ÚN Lipno. Zejména se jedná o bolena dravého, ouklej, štiku, plotici a další druhy ryb, které zimují v nádrži a vytahují na tření do řeky a konkurují původním druhům ryb. Tyto ryby sice patří k původním druhům, ale přítomnost ÚN Lipno jim poskytuje ochranu během zimního období a tak jim výhodu při konkurenci s původními druhy ryb, zejména s lipanem. Řešením by bylo postavit neprůchodnou (případně selektivně průchodnou) migrační bariéru nad ÚN a spojit jí s revitalizací části toku nad nádrží, kde bylo díky úpravě toku odříznuto několik původních meandrů řeky.
V době zprůchodňování migračních bariér zde sice navrhujeme její výstavbu, ale podle celé řady studií ryby z nádrží ovlivňují původní rybí obsádky v přítocích a řešením je pouze tyto nádrže od říčního systému separovat. Obzvláště, pokud v nádrži žije rybí obsádka velmi odlišná od té v řece (ÚN Lipno – ryby cejnového pásma, řeka nad nádrží – lipanové a pstruhové pásmo).
- Informace na internetových stránkách
JčÚS ČRS má internetové stránky ve čtyřech světových jazycích (www.crscb.cz) a pokud bude ze strany Správy NP a CHKO Šumava zájem, je možné rozšířit informace i o možnosti rybaření na jejích revírech a o dalších aktivitách výměnou za uveřejnění informací o rybolovu na revírech JčÚS ČRS na stránkách NP a CHKO Šumava.