Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Vítězný návrat do první ligy
Vytvořeno: 02.11.2008, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Pavel Chyba
Vítězný návrat do první ligy
Po roční pauze, které naše družstvo MK Jaroměř-Česká Skalice strávilo úspěšnými boji v druhé lize, jsme se vrátili do té první. V zimní přestávce naše řady rozšířil nový člen, Michal Krsek. Až v průběhu sezóny se ukázalo, jak dobrá posila to byla.
Na jarním odboru, kde se rozdělují místa konání nejen ligových soutěží, jsme si zažádali o pořádání jarního kola první ligy. Protože jsme neměli žádného protikandidáta, jarní kolo nám bylo přiděleno. Podzimní kolo dostal pod svoji záštitu Honza Pecina.
Po určité domluvě a souhlasu místních organizací jsme se rozhodli pro pořádání svěřeného kola na dvou místech Divoké Orlice. První sektor byl v Helvíkovicích a druhý v Kostelci nad Orlicí. Vytýčení jednotlivých úseků bylo připraveno dlouho dopředu. Další organizační věci měl pečlivě připraveny Jirka Šulc. Jelikož měl s celou akcí mnoho práce a chtěl mít přehled o veškerém dění aby v případě nějakých problémů mohl bleskurychle zasáhnout a proto se rozhodl nechytat. Tak se vykrystalizovala naše závodní sestava ve složení: Pavel Chyba, Radim Karban, Michal Krsek, Roman Jörka.
Po pátečním večerním losování bylo jasno, kdo, kdy a kde bude chytat. Já s Michalem jsme měli v sobotu ráno měřit a až odpoledne aktivně zasáhnout do bojů. Tento systém, kdy dva závodníci měří a dva chytají, se používá druhým rokem. Není třeba cizích rozhodčích, protože si závodníci měří ryby navzájem, což je nesporná výhoda. Bohužel každé plus má i své mínus. Jasným záporem je nemožnost utajení zvolené, často i dlouho trénované a zjišťované taktiky. Nicméně je to pro každého stejné.
Ráno tedy do prvního závodu zasáhl Radim v Helvíkovicích a Roman v Kostelci. Na obou sektorech se chytalo mnoho ryb. S tímto prvním kolem se lépe vypořádal Radim, který se svým velkým suchým chrostíkem dokázal přelstít 38 ryb, což znamenalo velmi pěknou dvojku v sektoru. Roman měl v první části špatný úsek, takže na tom po půlce nebyl zrovna nejlíp, ale zvýšenou bojovností v druhém kole to dotáhl na slušnou pětku.
Do odpoledního závodu jsme nastoupili s novými poznatky, které se nám v průběhu polední pauzy donesly. Já byl na sektoru v Kostelci. Bylo jasné, že se bude chytat na suchou mušku, tak jsem nasadil své dva oblíbené vzory, černého chrostíka s oranžovým tipem a šedého chrostíka promotaného perleťovou lametkou. Musím přiznat, že jsem měl obě místa velmi dobrá, o to byla moje úloha obtížnější, protože ne vždy se podaří přetavit dobré místo v dobrý výsledek.
Z prvního fleku jsem si přinesl 29 ryb, i když mi hodně ryb spadlo a z průběhu jsem neměl moc dobrý pocit. Všechno jsem odchytal na své dvě suché mušky. Do druhé části jsem však změnil černou mušku za druhou šedivou s perleťovým tipem. Tato druhá část mi sedla aspoň pocitově mnohem lépe, připsal jsem si dalších 26 ryb, celkem tedy 55, což mi stačilo na jasnou jedničku v sektoru. Na druhém sektoru byl stejně úspěšný Michal, který našel v jednom dolíku plotice, a podařilo se mu je úspěšně odlovit.
V neděli ráno jsem nastoupil opět já s Michalem. Michal nedal opět nikomu šanci a připsal si svoji druhou jedničku, ve svém druhém prvoligovém závodě. Já jsem se v první části velmi trápil, i když jsem chytal na svém oblíbeném místě v Helvíkovicích hned nad mostem u restaurace U jelena. Ryby mi padaly, trhaly mi návazec, prostě ne a ne je dostat do podběráku. Na mojí bodovací kartě bylo tedy po první půli zapsáno pouze osm rybek. To samozřejmě nemohlo stačit na v tu chvíli jasně vedoucího Tomáše Adama, který za hodinu a půl chytil 20 ryb.
I další závodníci toho měli víc než já, takže jsem do druhého kola vstupoval mírně nervózní a s obavami o výsledek. Naštěstí mě podržela znalost místní vody, díky které jsem ulovil dalších 21 ryb, celkem 29 a to nakonec jen o tři nestačilo na jako vždy výborného Tomáše. Byla z toho tedy pěkná dvojka a velká spokojenost. Moje chytací část byla skončena, už jen tři hodiny měření, držení palců kolegům a jarní kolo bude za námi.
Poslední jarní kolo za naše barvy odchytal Roman v Helvíkovicích. Z nepříliš dobrých míst, dokázal udělat čtyřku. Radim chytal v Kostelci. Po prvním kole si mohl pískat, všechno mu pěkně vycházelo a vypadalo to na další jedničku, jenomže v druhém kole začalo pršet. Ryby přestaly sbírat a Radim byl na úplné pláni bezmocný. Přes veškerou snahu a zkoušení různých muškařských způsobů skončil v tomto kole na sedmém místě. Bylo dobojováno. Už zbývalo jen sečíst výsledky a vyhlásit vítěze jarního kola.
Před vyhlášením vítězů byly ještě předány ceny za největší rybu a největší počet ulovených ryb. Největší rybu ulovil Vladimír Šedivý. Parma … snad ani neví, že byla ulovena, protože byla podle svědků z vody vystřelena jak malá ouklejka. Cenu za největší počet ryb a to 84 ks, vyhrála moje maličkost. Odměněni byli i předsedové místních organizací za ochotu propůjčení jejich krásné vody, kde byly nejčastěji lovenými rybami tloušť, proudník, pstruh a lipan.
Jarní kolo dopadlo následovně:
- místo pro organizující družstvo MK Jaroměř – Č. Skalice se součtem umístění 23.
- místo pro obhájce trofeje MO ČRS Vsetín se součtem 27.
- místo obsadilo družstvo Gammarus Brno, umístění 37.
Další místa obsadila družstva Strakonic, Bojkovic, Prahy, Č. Budějovic A, Nového Jičína. Mezi těmito týmy byly jen nepatrné rozestupy. Velkým překvapením bylo až deváté místo několikanásobného vítěze první ligy týmu Oslavan. Poslední v jarním kole byl druhý nováček družstvo Budějovic C. Jarní kolo bylo tedy za námi a my už netrpělivě vyhlíželi to podzimní.
Podzimní kolo pořádalo družstvo RSK Vltava Praha. Pro toto klání zvolili mimopstruhovou Sázavu v Ledečku. Organizátoři už předem avizovali, že se ryby budou lovit od 20 cm. Tím vyrušili z našich plánů všudypřítomnou ouklej. S těmito výchozími informacemi jsme na konci léta vyrazili k tréninku na místo konání. Jelikož to byl jediný volný týden mezi závody, nebyli jsme zde sami. V průběhu dne jsme tu potkali borce z Č. Budějovic a Strakonic.
Do vody jsme šli každý s jinou taktikou, abychom odlišili úspěšnější způsoby od neúspěšných. Hned od prvních minut bylo jasné, že nejvíce měřitelných ryb bude v příbřežních oblastech. V prostředku řeky bouchali do ouklejek boleni, o které jsem se samozřejmě také pokoušel, ale bez jakéhokoliv výsledku. Nejúspěšnější taktikou byla suchá a mokrá muška, v proudných částech se ukázala jako velmi produktivní francouzská nymfa s použitím dvou mušek, red taga a černého palmera s fialovým ocáskem. Obě se stříbrnými tungstenovými hlavičkami. S těmito poznatky jsme odjížděli k domovu. Na důkladnější analýzu, dovázání mušek jsme měli dalších čtrnáct dní, takže času na všechno bylo dostatek.
Na podzimní kolo jsme vyrazili už v pátek ráno, abychom se ještě aspoň na chvilku podívali k vodě a ověřili si, jestli naše taktika stále funguje, případně zjistili ještě nějaké další informace, které by se nám v závodě mohly hodit. Já vyrazil s Michalem, každý jsme si vzali jeden břeh a postupovali po vodě dolů. Moc ryb jsme nechytali, začali jsme tedy zkoušet. Měnil jsem mušky, ale nenašel jsem žádnou, o které bych řekl, že je to ta pravá a nejúspěšnější. Všimnul jsem si, že kousek ode mne sbírá bolen. Nasadil jsem velkého chrostíka, bolen si ho ani nevšiml, tak jsem ho jen tak pro legraci vyzkoušel hodit do břehu. Okamžitě ze břehu vylítnul tloušť a sežral ho. Pomalu jsem ho dotáhl k sobě, odháčkoval, vysušil chrostíka a hodil opět do břehu. Závar a celá procedura se opakovala.
Všude, kde bylo nějaké příhodné místečko, tam stál aspoň jeden tloušť a okamžitě startoval po mé mušce. Protože Michal tolik nechytal, řekl jsem mu na co chytám. V tu chvíli se z houští vyhrnul Šéďa se svoji budějovickou partičkou a se slovy, že mi děkují, že už nemusí ani do vody, že jdou vázat, odešli k autu. Odpoledne jsem dochytal s touto muškou, už jsem ani nic jiného nezkoušel. S kluky jsme se sešli u auta. Jejich nejúspěšnější zbraní byla mokrá muška.
Před losováním jsme si dovázali úspěšné vzory. Kluci si mého chrostíka nechtěli navázat, říkali, že na takového myšáka jsem nemohl nic chytit. Musel zasáhnout Michal, protože ten všechno viděl. Až pak uvěřili.
Na poradě nám všem Jirka Šulc s úsměvem řekl, že vítězná sestava z jara se nemění a tak bylo před rozlosováním jasno. Postavil se tak do role našeho trenéra a chtěl nám pomoci ze břehu radou i svými zkušenostmi.
Večerní los mě společně s Romanem zařadil do ranního kola. Michal s Radimem budou ráno měřit, do bojů zasáhnou až odpoledne na jiných sektorech, protože pro podzimní kolo byly vytyčeny na dopolední a odpolední závody jiné úseky.
Když jsem ráno přišel k vodě, celý břeh, kde jsem očekával nejvíce měřitelných ryb, byl ještě ve stínu. V klidu jsem si navázal pruty, nasadil osvědčené druhy much. Pak už jsem jen očekával povel od rozhodčího, kterého mi v tomto kole dělal Ondra Misar. Když jsem tak stál na břehu a sledoval hladinu, všimnul jsem si, že zhruba pět metrů od břehu jezdí dva, možná měřitelní tloušti. V tu chvíli mě Ondra pustil do vody. Ani jsem tam nelezl, první hod, první záběr, první měřitelná ryba. Nic lepšího jsem si na začátek nemohl přát. V dalším průběhu první části jsem přidal ještě čtyři rybky.
Do rotace jsem šel s pěti kousky, což nebylo vůbec špatné. Špatné bylo jen místo, na které jsem šel. Proudný úsek, kde se při nástupním břehu nedalo prakticky chytat, protože byl celý zarostlý vrbami až na tři místečka, která už byla velmi dobře prochytána od mého soupeře. Při druhé straně byla zase hrozná mělčina, kde se mi o dno zachytávali i suché mušky. Mezi vrbičkami jsem občas slyšel šplouchnout nějakou rybku, tak jsem zkoušel strčit špičku prutu pod větve a pomalu přitahovat. Měl jsem jediný záběr, ryba mi však spadla a stejně si myslím, že byla podseklá. V době, kdy už to vypadalo na nulu z tohoto kola, se mi na mokré mušky pověsil jeden sebevrah. Takže z toho bylo celkem šest ryb a slušná trojka na začátek. Na druhém sektoru lovil Roman. Opět neměl v jednom kole dobrý los, celkem zapsal tři ryby a udělal osmičku.
Odpoledne jsem šel měřit, což jsem se docela těšil, protože v první části jsem měl tu poctu dělat rozhodčího Martinovi Drožovi. A bylo se na co koukat. Dvanáct ryb, z toho osm plotic ulovených snad ze třech metrů čtverečních. Po očku jsem také mohl sledovat Michala, který chytal hned nad Martinem, ale už na druhém sektoru. Za naše barvy na sektoru, kde jsem měřil, chytal Radim. S velkou konkurencí, kde kromě Martina chytali ještě jeho spolubojovníci z letošního mistrovství světa Tomáš Adam a Tomáš Starýchfojtů a letošní mistr Evropy Luboš Roza, si poradil výborně a udělal jedničku. Na druhém sektoru dělal jedničku Jaromír Šrám s dvanácti úlovky. Osm ryb zapsal Michal a udělal krásnou dvojku.
V sobotu chytali famózně borci ze Strakonic. Se součtem umístění devět se v celkovém pořadí drali na bednu. My jsme měli součet čtrnáct a v celkové tabulce zvýšili náskok na zatím druhý Vsetín. V boji o záchranu v první lize si přehodili pozice Budějovice „C“ s týmem Oslavan.
V neděli ráno šel do vody Michal a Radim. Michal měl velmi dobré vyhlídky na slušný výsledek. Šel na místa, kde se v sobotu chytaly ryby a dokázal toho využít a udělal jedničku. Třetí v tomto ligovém ročníku!!! Jen ta dvojka mu trochu ulítla. Součet pět a vítězství mezi jednotlivci. Velmi dobrá posila našeho mančaftu a exkluzivní nováčkovský výsledek.
Radim dělal na druhém sektoru dvojku za pět ryb, když ho porazil jen u mne chytající Ondra Misar s kousky šesti. Jeho výsledek posílil šance Budějovic C na udržení v první lize.
Podle našich, ale nejen našich propočtů už bylo celkové vítězství naše. Asi se mi ještě nikdy nestalo, a možná už nestane, že bych do posledního kola mohl jít s jistotou, že když se nezadaří, tak se nezadaří a stejně to na výsledku nic nezmění.
Je to krásný pocit nemuset si užívat jen poslední závod, ale vědět, že náš MK Jaroměř – Česká Skalice získá svůj první historický titul mistra ČR už v předpoledním kole.
Ryby přestávají padat a na co se sáhne, to vychází! Přesně tak to bylo i v mém případě. První kolo jedenáct ryb, v druhém další čtyři a jednička v sektoru. Roman si to užíval asi ještě víc! Udělal pětku, ale na výsledku už to nemohlo nic změnit.
V celkovém pořadí jsme tedy s výrazným náskokem obsadili první místo se součtem umístění 46 a 356 ulovenými rybami!!!
Naše vítězství bylo zasloužené, vždyť jsme v jednotlivcích obsadili první dvě místa, když jednotlivce vyhrál Michal Krsek se součtem umístění 5, druhý jsem skončil já se součtem 7, třetí v pořadí byl David Šeba z Českých Budějovic se součtem umístění 12 a čtvrtý byl rovněž náš závodník Radim Karban, který měl stejný součet jako třetí, ale o pár pomocných bodů se na pomyslnou bednu nedostal.
Druhé místo nakonec výborným výkonem v podzimní části obsadilo družstvo Strakonic, 76 umístění a 279 ryb. Třetí skončili obhájci ze Vsetína, umístění 77 a 292 ryb. Čtvrté skončily Bojkovice, které ulovily 260 ryb, a jejich součet byl 81. Páté místo obsadil Gammarus, 85 a 260 úlovků. Šestí pro tento rok, umístění 90 a 235 ulovených ryb, byli muškaři z Č. Budějovic A, které podržel David Šeba, třetí mezi jednotlivci se součtem 12. Na sedmém místě skončilo pořádající družstvo podzimního kola RSK Vltava Praha, které mělo v součtu 92 umístění a 251 úlovků. Posledním zachráněným se stalo družstvo Nového Jičína se součtem 108 a 174 rybami. Prvním smutným a tudíž na devátém místě Budějice C, 110 a 185 ryb a desáté místo obsadilo družstvo Oslavan, 114 a 191 ulovených ryb.
Moje velké díky patří celému našemu družstvu, které po celou sezónu táhlo za jeden provaz a na výsledcích to bylo znát. Doufejme, že tato spolupráce bude úspěšně pokračovat i v dalších letech a společně potvrdíme, že tento výsledek nebyl náhodný a stane se jen první vlašťovkou z mnoha!