Český muškař

NAŠI SPONZOŘI

[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Stalo se ... ] > XIV. Mistrovství Evropy v muškaření – Španělsko 2008

Vytvořeno: 03.06.2008, Aktualizováno: 05.11.2013

Autor: Ivan Vančura

XIV. Mistrovství Evropy v muškaření – Španělsko 2008

Letošní mistrovství Evropy v muškaření se konalo ve Španělsku – oblast Cantabria. Tohoto šampionátu jsem se zúčastnil jako kapitán týmu ČR, společně s Jaromírem Šramem (Jájou), Filipem Apjarem, Víťou Palackým (Keňou) a Romanem Jorkou. Dále se mistrovství zúčastnili ještě dva naši jednotlivci – Milan Čubík a Luboš Roza. Ještě měsíc před začátkem mistrovství však nebylo jasné, zda se vůbec bude konat. Původní termín přihlášek se posouval o 14 dní, a tak jsme byli stále v nejistotě.

Vzhledem k tomu, že MS na Novém Zélandu spolklo většinu rozpočtu odboru muška a zbytek peněz byl přesunut na MS juniorů konané v Portugalsku, bylo podmínkou naší účasti i to, že si budeme vše hradit sami, nebo si seženeme sponzory. Ten kdo někdy hledal nějaké sponzory moc dobře ví, že na rybařinu se sponzor hledá velmi těžce. I přesto se nám podařilo každému nějaké peníze sehnat a mohli jsme se přihlásit. Co se sehnat nepodařilo, to jsme si doplatili. Dále jsme už jen čekali, zda se mistrovství bude konat či nikoli.

Po druhém termínu přihlášek bylo jasné, že jedeme. Přihlásilo se celkem překvapivě 20 týmů. Milan s Lubošem zvolili dopravu leteckou a naše družstvo jelo tranzitem po vlastní ose. Trasa cesty vedla přes Německo a Francii do Španělska – celkem 2190 km. Náš odjezd byl naplánován na středu 7. května ráno.

Na hranicích v Rozvadově jsme nabrali naftu a pak tradá za hranice. Cesta po Německu ubíhala v celku v pohodě. Na hranicích s Francií nás odchytli celníci a vzali si nás bokem. Trochu nám zatrnulo, když po nás chtěli pasy a ptali se, kam jedeme a proč. Keňa si totiž nechal občanku v autě u mě na zahradě. Když jsem vyndával svou občanku, všiml si celník mušek, které jsem měl v dokladech. Hnedle pookřál a začal se vyptávat na rybaření. Ani dokladů si moc nevšímal a tak Keňův řidičák prošel bez problémů.

V řízení jsem se střídal s Jájou, který asi ve 4 hodiny ráno odstavil auto na opuštěném parkovišti, ale už na španělské straně. Ráno, když jsme se probudili jsme se divili, kde jsme zaparkovali. Po ránu z hotelu s červenou lucerničkou vyšly dvě spoře oděné ženy tmavší pleti a tak jsme rychle pádili dál. Podle navigace nám do cíle zbývala asi hodinka jízdy. Spojili jsme se proto s Milanem a Lubošem, kteří na nás již čekali v hotelu v Santilana del Mar.

První den:

Vzhledem k tomu, že se v celé Cantabrii nesmí ve čtvrtek lovit ryby, rozhodli jsme se tedy, že si objedeme alespoň tři závodní úseky. Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi závodními úseky a špatné silniční síti přes vrcholky Pyrenejí bychom stejně ani víc nestihli.

První a největší řekou byla Ason. Jednalo se o dva závodní úseky na jedné řece. S prohlídkou jsme začali na spodním toku. Řeku Ason lze velikostí a charekterem přirovnat asi jako 2 až 3 Svratky. Proudná místa střídaly dlouhé pláně s dírami hlubokými 2 až 4 metry. Ryby byly aktivní a sbíraly. Sem tam se nějaká mihla i u dna. Ve vrchnějších partiích jsme z jednoho mostu zahlédli krásné potočáky kolem 50 cm a sem tam nějakého duháka 30 – 40 cm. Horní úsek byl již proudnější a členitější a se zhruba polovičním průtokem. Tady jsme viděli podstatně méně aktivních ryb.

Druhou řekou byla řeka Pas budoucí sektor IV. Jednalo se o horskou říčku velikosti Svratky, kde se střídají proudná místa s hlubokými tůněmi. I zde jsme viděli několik aktivních ryb. Vzhledem k tomu, že začalo pršet, rozhodli jsme se jet pro povolenky do Torrelavegy – oficiálního místa ubytování během celého šampionátu, kde jsme je měli připravené na recepci. Po návratu na hotel jsme probrali a domluvili se na místech prvního tréninku a odebrali se spát v očekávání prvního nahození.

Druhý den:

Ráno nás probudil déšť. Po snídani jsme se rozjeli dvěmi auty na dvě různá místa. Milan, Luboš a Filip vyjeli o půl hodinky dříve. Když už byl zbytek našeho týmu na cestě, volal mi Milan, že jejich řeka je zvednutá a kalná a tak se jeli podívat na závodní jezero. My jsme se rozhodli už na tréninkovou řeku dojet a doufali jsme, že budeme mít trochu více štěstí. Bohužel i naše řeka byla o dost vysoká a kalná – prostě Rio kakao. Rozhodli jsme se proto jet se podívat na jeden z přítoků Asonu a tak jsme pokračovali ještě asi 25 km. Říčka se zmenšovala, ale zároveň i čistila.

Po zdolání velkého převýšení jsme dorazili na náhorní planinu, kde byla voda sice vyšší, ale křišťálově čistá. Při prohlídce jsme zahlédli několik pstruhů, což nás přimělo k rychlé přípravě náčiní. První měl prut smontovaný Keňa – na sucho. Uviděl jsem sebrat rybu a tak jsem ho ukecal a první hod s jeho chrostíky byl můj. Naše první ryba na sebe nenechala čekat. Byl to pstruh asi 20 cm, který sebral brázděného chrostíka. Po záseku jsem již prut odevzdal Keňovi, který ho zdolal a pustil. Já s Jájou jsme zvolili nymfu a Keňa s Romanem suchou – mokrou mouchu. Po 5 hodinách chytání měl Jája chycených asi 25 potočáků, já kolem 15 a ostatní na tom byly podobně. I když tento úsek nebyl moc adekvátní těm závodním, bylo to aspoň pěkné zpestření. Návrat do hotelu byl proto radostný a bylo o čem mluvit.

Den třetí:

Celou noc pršelo a ráno tomu nebylo jinak. Den jsme proto věnovali vázání.

Den čtvrtý:

Konečně přestalo pršet. Zůstáváme však na hotelu a vážeme. Večer jsme se věnovali prohlídce městečka. Po návratu jsme se rozhodli, že před zapsáním se na oficiální hotel v Torrelaveze, pojedeme ještě na trénink. Rozdělili jsme si úseky a doufali, že už budou řeky lepší a že už nebude pršet.

Den pátý:

Ráno jsme si přivstali, naházeli všechny věci do auta, rychle posnídali a vyjeli na trénink. Milan byl zase rychlejší a tak nám volal, že voda nad závodním úsekem je čistá a chytatelná. Po příjezdu na místo jsem vysadil Jáju, Romana a Filipa na říčce Pas nad závodním úsekem a jel dál s Keňou pod závodní úsek pod soutok s dalším přítokem.

Po hodině a půl trénování jsem měl na kontě dva měřitelné potočáky, ale Keňa neměl ani záběr. Najednou se řeka zakalila a tak jsme se přesunuli za kluky nad závodní úsek. Tady byla voda opravdu čistá a já chytil za necelou hodinu 3 potočáky a Keňa 4. Ostatní kluci taky něco pochytali, jen Filip měl smůlu, protože asi po 5 minutách lovu zlomil špičku prutu a musel chytat se zlomeným prutem.

Po ukončení lovu jsme se přesunuli na hotel do Torellavegy. Po ubytování a vynošení věcí na pokoje jsme s Lubošem šli na první poradu, kde se probraly detaily, volila JURY, ještě se upřesnily nějaké detaily a losovaly tréninky. Nejprve jsme na oficiální trénink ani nechtěli jet, ale vzhledem k tomu, že jsme trénovali všehovšudy jen 4 hodinky, tak jsme se také přihlásili. Po krátké poradě týmu ještě vrcholilo vázání a příprava na trénink a na zahajovací ceremoniál, který se konal na náměstí v Torrelaveze.

Den šestý:

Oficiální trénink – Já, Jája a Roman jsme jeli nejprve na řeku Saja a Filip s Keňou se jeli soukromě podívat na „rybník“, aby zde pochytili nějaké poznatky z tréninku první poloviny týmů. Na řece dostal každý tým asi 400 m dlouhý úsek, kde se nám podařilo chytit každému 2 rybky, takže žádný zázrak. Na jezeru na nás kluci počkali a dali nám informace. Pak se přesunuli na trénink na říčku pod přehradu. Chytalo se docela dost ryb – až 6 na loď. Nám se podařilo za 3 hodiny driftování chytit jen dva duháky a jednoho potočáka. Já chytil duháka a pěkného potočáka, Jája dostal jednoho duháka a Roman nám po celou tu dobu statečně kormidloval loď. Trénink nám zase nic moc neřekl a tak jsme se plní rozčarování vrátili na hotel, kde jsme měli po večeři poradu kapitánů. Na pořadu bylo losování závodních úseků. Po vylosování a dořešení všech detailů jsem předal informace klukům, kteří ještě dovazovali poslední mušky a podle losu si začali připravovat věci na druhý den.

Den sedmý:

První závodní den. Odjezd od hotelu byl v 7:00. Los nám byl přidělen takto:

1. závod

sektor I – spodní úsek Ason – Filip umístění 8 + Luboš umístění 1

sektor II – horní úsek Ason – Roman umístění 5 + Milan umístění 4

sektor III – jezero Alza – Ivan umístění 19

sektor IV – řeka Argona – Víťa umístění 7

sektor V – řeka Pas – Jája umístění 1

Na sektoru I. chytil Lubka 2 rybky na strýmra a Filipovi se podařila alespoň jedna rybka. Roman se pěkně utkal s Milanem, kdy oba chytli po 3 rybách. Na jezeru jsem se já nepotkal s rybou, tak jsem začal pěknou nulou. V mém kole chytli pouze 4 závodníci rybu. Víťovi se podařilo na IV. sektoru dostat 2 měřitelné pstruhy. Nejlépe si zachytal Jája, který ulovil 10 pstruhů. Naše ryby byly ulovené převážně na nymfu, kromě Lubkových na strýmra a Jája chytil i na sucho.

2. závod

sektor I – spodní úsek Ason – Jája umístění 1

sektor II – horní úsek Ason – Filip umístění 2 + Luboš umístění 1

sektor III – jezero Alza – Roman umístění 19 + Milan umístění 19

sektor IV – řeka Argona – Ivan umístění 7

sektor V – řeka Pas – Víťa umístění 9

Na sektoru I. si Jája zase pěkně zachytal, když se mu podařilo dostat 6 kusů a nenašel tak ve svém sektoru přeožitele. Na dvojce si to pěkně rozdali Češi, když Luboš chytil 4 a Filip 3 pstruhy. Milan s Romanem se trápili na jezeru. Romanovi spadla ryba u podběráku a Milanovi spadl duhák v dálce na potápivé šňůře. Oba tak vyfasovali 0. Já chytil 3 měřitelné potočáky . Víťa na pětce sektoru také dostal 3. Opět se chytalo převážně na nymfu.

Večer jsme se všichni sešli kolem desáté u večeře a vyměňovali si své zážitky a poznatky a po večeři se šlo opět vázat – asi do jedné až druhé hodiny. Po prvním dnu jsme tak byli druzí a v jednotlivcích jsme měli prvního Jáju a Luboš byl druhý.

Den osmý:

Druhý závodní den. Dnes jsme měli pouze jeden závod a odpoledne bylo volno. Odjezd byl opět v 7:00 od hotelu.

3. závod

sektor I – spodní úsek Ason – Víťa umístění 19

sektor II – horní úsek Ason – Jája umístění 5

sektor III – jezero Alza – Filip umístění 11 + Luboš umístění 1

sektor IV – řeka Argona – Roman umístění 1 + Milan umístění 3

sektor V – řeka Pas – Ivan umístění 6

Na sektoru jedna byl Víťa, kterému se však nepodařilo chytit měřitelnou rybku. Víťa měl nebroditelný úsek a přesto, že se i vykoupal, ale neměl štěstí. Na dvojce chytil Jája 3 ryby. Na jezeru byli Filip a Luboš. Měli hlavní úkol, chytit alespoň rybu. Jenže situace na jezeru se změnila, a začaly se chytat ryby. Filipovi se sice podařila jen jedna, zato Lubošovi na prvenství stačily 4. Na sektoru IV si pěkně zachytal Roman, když s 8 rybami dělal jedničku. Pozadu nezůstal ani Milan, který vsítil 6 potočáků. Mně se na V. sektoru podařily chytit pouze 2 měřitelné ryby.

Odpolední volno jsme všichni uvítali. Někdo k lehkému odpočinku, ale většinou k dovázání utrhaných mušek. Po třetím kole jsme klesli na 4 místo. V jednotlivcích byl stále první Luboš se součtem 3 a druhý byl Jája se součtem 7.

Den devátý:

Poslední den závodů a rozhodující dvě kola. Na první Španělsko jsme už neměli. Nicméně naším cílem bylo se vrátit na stupně vítězů a v jednotlivcích udržet vynikající výsledky Jáji a Luboše.

4. závod

sektor I – spodní úsek Ason – Ivan umístění 4

sektor II – horní úsek Ason – Víťa umístění 3

sektor III – jezero Alza – Jája umístění 4

sektor IV – řeka Argona – Filip umístění 2 + Luboš umístění 1

sektor V – řeka Pas – Roman umístění 13 + Milan umístění 11

Chytal já na sektoru I a měl jsem tu krásné zážitky. Můj úsek bylo asi 50 metrů proudných a broditelných, avšak zbytek byla dlouhá hluboká tůň. Třetím hodem jsem napíchnul potočáka kolem 50 cm, který mi vymotal asi 15 m a pak mi utrhnul celý forpas ze šestnáctky. V proudech jsem chytil už jen jednoho a tak jsem se šel podívat na tůň. Šikmo řekou mi šel hřeben skály, po kterém jsem brodil. Na obou stranách jsem měl 3 – 4 m hloubky. Všiml jsem si sběru u břehu. Rychle jsem vyměnil šňůru a začal chytat na suchého chrostíka. První záběr jako od tlouštíka přišel během chvilky. Zásek a obrovský lavór a spadl mi potočák kolem 40 cm. Pokoušel jsem se o další aktivní ryby, ty však chrostíka na 0,12 vlasci nechtěly. Skončil jsem tedy u průměru 0,10 mm s malou jepičkou na 18 háčku. Prvním hodem mi to potočák upálil. Druhým hodem jsem vytáhl potočáka 42,5 cm. Nakonec jsem přišel ještě o 2 ryby a další 2 jsem vytáhl a celkem jsem tedy zapsal 4 kusy.

Na II. Sektoru chytil Víťa 4 ryby. Byli tam 3 závodníci se čtyřmi rybami, Víťa měl ale ty nejmenší. Jájovi se podařilo chytit na jezeru 2 rybky. Sektor IV. ovládli opět Češi, když Filip i Luboš chytli po šesti rybách. Filip měl ale menší, tak Luboš dělal 1 a Filip 2. Na V. sektoru se Romanovi moc nedařilo a dal jen jednu rybu. Milan chytal po mně a dal 2. Při brození s rybou si Milan ošklivě narazil bok a záda, když mu podjeli nohy. Bylo podezření i na polámaná žebra. Když jsem ho viděl před posledním kolem, myslel jsem si, že ho snad ani neodchytá. Po čtyřech kolech jsme se vrátili na druhé místo. Jája klesl na 3. místo a Luboš byl stále první s opravdu úctyhodným součtem 4.

5. závod

sektor I – spodní úsek Ason – Roman umístění 6 + Milan umístění 4

sektor II – horní úsek Ason – Ivan umístění 1

sektor III – jezero Alza – Víťa umístění 12

sektor IV – řeka Argona – Jája umístění 10

sektor V – řeka Pas – Filip umístění 13 a Luboš umístění 10

V posledním kole chytal na sektoru I. Roman s Milanem. Oběma se docela dařilo a tak Roman měl 4 ryby a polámaný Milan jich chytil 5. Na sektoru II. jsem chytal já. Konečný úlovek šesti ryb mne mile překvapil. Víťa ulovil jednoho potočáka. Jájovi se podařili 2 a byl tak ve velikém očekávání zda si udrží 3 místo. Filip i Luboš chytli po jedné rybě. Filip měl ale zase nejmenší rybku, takže Luboš skončil před ním. I Luboš byl velmi zvědav, jestli se mu podařilo udržet vedení v soutěži. My ostatní jsme čekali hlavně na to, zda jsme si udrželi druhé místo.

Asi v půl desáté večer byly konečně vyvěšeny výsledky a mohli jsme slavit naplno. V družstvech jsme skončili druzí, když první bylo Španělsko 1 a třetí Španělsko 2. V jednotlivcích jsme mohli také gratulovat a to hned dvakrát. Jája udržel třetí místo a Luboš byl první. Česká muškařská škola opět prokázala, že patří těm nejlepším. Ostatní výsledky byly: Filip 14, Ivan 15, Milan 22, Roman 29 a Víťa 41. Po zveřejnění výsledků jsme sklidili mnoho gratulací od ostatních týmů. Téměř všichni označovali za vítěze naše družstvo a ne Španěly, u kterých bylo všeobecné podezření, že jim rozhodčí připisovali i podměrečné úlovky. Kdyby byl Luboš členem týmu, pak bychom je porazili. To je sice všechno pěkné, ale historie se neptá…

Závěrečný ceremoniál se konal v sobotu večer na náměstí. Nejprve byli oceněni jednotlivci. Trochu zklamáním a rozčarováním pro mne bylo, že bylo zahráno jen asi 30 vteřin hymny. Nejen u našich borců, ale i u druhého Španěla. To samé se opakovalo i při vyhlašování týmů. Po ceremoniálu byla slavnostní večeře o pěti chodech. Ráno jsme už jen naložili věci do auta a v 10 hodin jsme vyrazili k domovu s vidinou 2200 km před sebou. V pondělí jsme všichni dorazili ve zdraví domů – někteří až v 7 večer.

Závěrem bych chtěl říci, že šampionát byl připraven dobře. Nevyskytly se žádné zádrhely ani protesty, také časově bylo vše zvládnuto. Zda domácí vyhráli svým umem, nebo jinak je pouze spekulací, a každý ať se s tím srovná, jak chce. Pěkné mistrovství bylo určitě i podtrženo skvělým výsledkem jak našeho týmu, tak i Milana a Luboše.

Černý stín tak na šampionát vrhlo jen to, že některé výpravy byly okradeny. Francouzovi ukradli 5 prutů a tašku s navijáky a všemi věcmi, Milanu Čubíkovi také ukradli tašku, kde měl spoustu vlasců, navijáky a osobní věci. Jednomu závodníkovi hodili všechny věci do vody a Polákovi vytáhli pruty z tubusu, zlomili a vrátili zpět. To jsou události, o kterých jsme se dozvěděli. Budiž to ponaučením nejen pro organizátory, ale i pro nás závodníky.

Poslední věcí, o které bych se rád zmínil, je veliké poděkování všem našim sponzorům, bez kterých bychom se ME ve Španělsku nemohli zúčastnit. Jedná se o:

• ORVIS CUP - za poskytnutí finanční a materiálové podpory
• MK Bojkovice - za poskytnutí finanční a technické podpory
• CVP Galvanika s.r.o - za poskytnutí finanční podpory a za zapůjčení automobilu Ford Tranzit
• HANÁK spol. s r.o. - za poskytnutí materiálové podpory
• Hends products - za poskytnutí materiálové podpory
• Jindřich Knápek - za poskytnutí materiálové podpory
• Konex ocel s.r.o. - za poskytnutí finanční podpory
• Město Nový Jičín, TEVYB s.r.o. a Tatra Kopřivnice - za poskytnutí finanční podpory

© 2007 MARKOnet.cz

-= tisk =-

Na začátek stránky