[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Zimní chytání nechytání
Vytvořeno: 03.03.2008, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: František Tobiáš
V posledních letech se rybářská sezóna v myslích mnoha muškařů prodlužuje. Předsudky a mylné informace ze starších rybářských publikací o tom, že ryby v zimě neberou, jsou postupně vyvraceny novými poznatky a zkušenostmi. Mnoho druhů ryb vyhledává potravu i v zimě. Stále více nadšenců přestává považovat zimu za období, kdy se ryby nedají chytat, nebo se prostě nechytají.
Pozoruji, že jsem se zřejmě stal jedním z nich, a že si vlastně týden bez rybaření již nedokážu představit. Kdo chytá pro radost a nevadí mu, že si nemůže rybu „vzít“, má i v zimě šanci užít si pěkného rybolovu. Poznámky o tom, že bychom mohli alespoň v zimě nechat ryby v klidu, nechávám stranou, protože vzhledem k ostatním faktorům stresujícím a plenícím obsádku v našich revírech (kormoráni, vydry, pytláci) je újma způsobená rybám vycházkou muškaře k řece při ohleduplném lovu dle mého názoru jen malá.
Myslím si, že i pokud by byl lov ryb na pstruhových revírech povolen celoročně (při zachování hájení vybraných druhů ryb a omezení lovu na konkrétních místech revírů v termínech, kde dochází ke tření), tak se nemusíme bát masivních zimních nájezdů rybářů na revíry. Stále je totiž mnoho těch, kteří pokud si nemůžou rybu vzít, k vodě prostě „zbytečně“ nepůjdou.
Tento názor je celkem všeobecný a bude trvat ještě dlouho, než zmizí nebo bude omezen snížením počtu úlovků na jednu povolenku. Jako příklad poslouží věta celkem sympatického starého rybáře, se kterým jsem se dal do řeči na Vltavě v Hašlovicích, když chytal na plavačku proudníky „pro kočku“. Při debatě o nedostatku ryb v tomto revíru (sežrali je kormorání a odnesla voda) mimo jiné pronesl „Vy už jste snad někdy viděl rybáře, který by pustil 35 cm duháka?“ Pokud tedy patříte mezi ty, kteří si to nejlepší z rybolovu neodnášejí v igelitové tašce, ale v srdci, jistě byste možnost chytat na oblíbených revírech po celý rok přivítali.
Samozřejmě, že s příchodem zimy přicházejí mnohé komplikace – zákaz lovu na pstruhových vodách, zamrznutí revírů, drsné počasí a řada dalších. Přesto se většinou dá najít místo a způsob, jak loveckou abstinenci trochu rozředit a pěkně si zachytat. Globální oteplování zimu v Evropě poněkud zmírňuje, kvalitní oblečení se v poslední době stává stále dostupnější a tak překážek v této disciplíně ubývá. Prostě pokud není -10° C a pokud řeka teče, dá se na mnoha revírech bez problémů chytat.
Jako příklad boření mýtů o zimním chytání mohu uvést, že jsme v únoru na jednom z rakouských revírů úspěšně chytali na suchou mušku a to nejenom lipany, ale i potočáky. Nebyl nijak zvlášť teplý den, ranní teplota byla okolo -5 °C, ale jakmile ji slunce při zcela jasné obloze zvedlo nad nulu, začaly ryby celkem intenzivně sbírat z hladiny a to trvalo až do našeho odjezdu kolem 17. hodiny.
Na jihočeských revírech jsem se se zimním sběrem také setkal, ale v nižší intenzitě a většinou se jednalo pouze o lipany. Pokud se však ryby odhodlaly k hladině, daly se na suchou mušku chytit. Nicméně lov s nymfami či goldkopy fungoval téměř vždy, pokud bylo chytání technicky možné a prut nepřimrzal k ruce, šňůra k prutu a mušky k sobě. Způsoby lovu v zimě a vhodné nástrahy by zasloužily vlastní článek, možná někdy příště…
Zimním číslem jedna je bezpochyby lipan podhorní. Máte-li na dosah mimopstruhový revír s výskytem lipana, vyzkoušejte jeho lov v zimě a možná vás překvapí množství lipanů, které budou navzdory poučkám ve starých rybářských knihách brát často lépe než na podzim. Lipan aktivně vyhledává potravu i v zimě a patří proto v zimním období mezi relativně snadno ulovitelné ryby.
Vzhledem k tomu, že tření lipana probíhá v dubnu až květnu, je zimní zákaz rybolovu této ryby poněkud divně naplánován a tam, kde se lipan opravdu tře, by možná mělo být toto omezení přesunuto spíše na duben-květen. Na některých revírech opravdu je v této době zákaz brodění, ale na mnohých se prostě 16. dubna pustí rybáři do vody, a lipan ať si s tím poradí, jak chce. Opět je nasnadě otázka, co je lepší, zda pár odhodlanců s muškou v zimě, nebo armáda třpytkařů a muškařů šlapajících po lipaních jikrách 16. dubna.
Duhák je velmi dravá ryba, která prostě „žere furt“ a tak je i v zimě častým úlovkem. Navíc na většině revírů není hájen a tak si i rybáři, kteří chtějí něco přinést domů, mohou přijít na své. Duhák si příliš nevybírá, a pokud narazíte na místo, kde se vyskytuje, byl vysazen, nebo kam ho spláchla velká voda, máte s muškou velkou šanci na jeho ulovení.
Bývá v zimě trochu opatrnější a náladový, přesto se často nechá zlákat nabízenou muškou. Mnohokrát jsem jich na jednom revíru v jednom dni chytil několik, a další vycházku jakoby zmizeli. Tření probíhá již na podzim a závisí na mnoha okolnostech, ojediněle trvá až do února. Bylo by jistě dobré zjistit, na kterých revírech se pstruh potoční opravdu tře a podle toho omezit lov a vstup do vody, než paušálně v listopadu uzavřít všechny revíry.
Možná vás v zimě překvapí úlovek některé z „bílých“ ryb v často trofejní velikosti. Snad hlad je vede k tomu, že v zimě vezmou mušku, které by si v létě ani nevšimly. Můžete chytit také tlouště, a to i velkého. Proudníci a další bílé ryby se, pokud není voda příliš studená, také zajímají o vaši mušku. Občas vás však překvapí ostroretka či parma – ryby, které vám předvedou pěkné divadlo, než je přivedete ke svým nohám.
Zkoušel jsem v létě a na podzim chytat ostroretky, které jsem viděl obracet se v řece pár metrů před sebou. Naprosto bez úspěchu. V lednu jsem šel na malou jihočeskou řeku Malši zkusit chytit pár lipanů, a první úlovek byla ostroretka. Vzala téměř stejnou mušku, kterou jsem v létě jejím kolegyním vodil před tlamkou možná půl hodiny. A pak se v tom vyznejte.
Na mnoha řekách v zahraničí se však celoroční rybolov provozuje, a to bez zjevné újmy pro ryby či přírodu. Hájení ryb, omezení lovu a zarybňování vychází z podrobných znalostí daného revíru a jeho obsádky. Hospodář přesně ví, co se na jeho revíru děje a podle toho rozhoduje. Nejsem si jist, že se tak vždy děje i u nás, možná to ani při současném systému hospodaření není možné, neboť organizace spravují velké množství revírů a na detailní zjišťování stavu asi nemají prostředky.
Úlovkové lístky sice přesně ukazují, kolik ryb bylo od vody odneseno rybáři a jaké revíry byly navštíveny, ale o tom, kolik ryb z řeky zmizelo skutečně, jaké ryby v řece opravdu jsou a co se na revíru v průběhu roku dělo, se hospodář přesně nedozví a sám to z kanceláře těžko do detailu zjistí. Věřím, že se situace v hospodaření bude vyvíjet k lepšímu a že se dožijeme individuálnější, komplexnější a skutečnější péče o revíry místo zarybňování dle tabulek stylem jaro – léto hromada sem, hromada tam, jen ať máme splněno, však ony se ty ryby rozjedou.
Informace však putují rychle, a tak se často ryby rozjedou jen do mrazáků a dlouhé úseky řek jsou na úlovky jen velmi skromné…
I kdyby ten hospodář, mizera jeden, chtěl, tak mu Zákon o rybářství zimní rybolov na pstruhových vodách neumožňuje. A co by se mohlo stát při porušení zákona? Určitě by hrozilo odejmutí dekretu na revír a asi i osobní postih. Tak je to. V zimě si můžeme zalistovat i v zákonných předpisech a možná nám pak zchladne hlava a své připomínky budeme adresovat zákonodárcům. Pak nám třeba svitne v hlavě, že se v Anglii dosud jezdí vlevo…