Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Závodění ] > Mistrovství ČR v říčním muškaření 2007
Vytvořeno: 01.11.2007, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Martin Musil
Mistrovství ČR v říčním muškaření 2007
Uspořádáním letošního říčního Mistrovství ČR v muškaření byl ve dnech 13. – 14. října 2007 pověřen Severomoravský kraj. Garantem akce a hlavním pořadatelem se tak stal člen ústředního odboru Jaroslav Adam a hned na úvod musím říct, že se svého úkolu zhostil na výbornou. Volba vody padla na revír Ostravice 3, který obhospodařuje MO ČRS Frýdek-Místek.
Mistrovství jsem se zúčastnil jako trenér a vedoucí Jihočeského družstva. Náš tým byl na základě loňského žebříčku složen výhradně ze závodníků RSK České Budějovice - Jája Šram, Láďa Šedivý, David Šeba a Václav Krátký, v soutěži žen startovala Iva Linhová. I když je tato lokalita pro nás trochu z ruky, nechtěli jsme nic podcenit a odjeli jsme do Frýdku-Místku již v pátek ve velmi časných ranních hodinách, abychom mohli trénovat na této neznámé vodě.
Kluci zde již sice byli, strávili zde asi půldenní seznamovací trénink, kdy se v této části republiky zúčastnili v srpnu pohárového závodu Bečvanská muška. I já jsem tuto řeku znal trošku ještě ze svého působení v rybolovné technice, kdy se zde na severní Moravě konalo mnoho různých závodů. Tady jsem se také seznamoval s muškařením, ale to už je dobrých 20 let zpátky. Nutno podotknout, že charakterově podobná řeka u nás v jižních Čechách není, snad možná západočeská Otava, která je však oproti Ostravici mnohem vodnatější.
Pro náš dopolední trénink jsme, na doporučení závodníka ze severní Moravy Jardy Šustka, zvolili úsek Ostravice v Pržně, od silničního mostu dolů po proudu. Velmi čistá a proudná řeka nás zde překvapila obrovským množstvím lososovitých ryb, i když spíše menších velikostí. Zvoleným způsobem bylo již tradiční nymfování za použití francouzského návazce. Jako nejlepší se nám jevily tmavé až černé vzory mikronymf s různými korálky, nejlépe se však osvědčily stříbrné hlavičky. Mušky mohly být jak v přírodním provedení, tak i s nějakými spouštěči ve formě různých tipů nebo límců.
Ochotných ryb zde však bylo tolik, že jsme z toho velká moudra nevyvodili. To se po skončení závodu ukázalo jako chyba, jelikož jsme půlden strávili chytáním na charakterově odlišném úseku než byl závodní a množství a druhová skladba ryb zde byla také odlišná. Pochytání to však bylo krásné a všem se nám velice líbilo. Většina ulovených ryb byli potočáci od 10 do 30cm, dále pak každý ulovil nějakého toho duháčka, sivena a asi třetinou ryb byli lipani do 35cm. Smysluplnost některých internetových stížností a komentářů, které si v posledních letech stěžovaly na špatnou zarybněnost této řeky mi zde jaksi unikla. Průměrná velikost lovených ryb tu sice často nedosahuje minimální lovné míry, ale to už není důsledek práce hospodářů, ale spíše těch, kteří na této řece loví…
Na odpolední trénink jsme se vydali do úseku řeky Ostravice nad závodní tratí. Tam jsme chytli také hodně ryb, ale nebylo to již tak slavné jako dopoledne. Bylo to hlavně o suché mušce a tady jsme zjistili, že najít tu správnou, kterou budou ryby (hlavně lipani) dobírat poctivě, nebude tak snadné. Líhlo se velké množství velmi malých olivek (velikosti 20 a menší) a prakticky každé nahození končilo záběrem, ale procento proměněných „koleček“ a zdolaných lipanů nebylo nijak závratné.
Věděli jsme tedy, že pro odpolední kolo bude pravděpodobně stěžejní velmi malá suchá muška na co nejtenčím návazci (pokud to bude možné, tak o koncovém průměru 0,07- 0,09 mm). Pro ranní závod pak bude potřeba dobrý los s nějakými proudnějšími místy, aby se daly nesbírající ryby chytat na nymfu. Z odpoledního tréninku jsme si těžkou hlavu nedělali, protože jsme si slabší úlovky zdůvodnili popícháním ryb družstvy, která zde byla před námi. Další chybička, která se nám při konečném účtování vymstila, spočívala v tom, že jsme nenašli správný recept na to, jak přimět již popíchané rybky k poctivým záběrům, a to se v dnešním systému rotací projevilo jako stěžejní.
Večerní ubytování a přivítání se všemi účastníky MiČR bylo příjemné, našla se i chvilka na posezení s dlouholetými muškařskými kamarády. Porada vedoucích družstev, losování a seznámení se závodní tratí proběhlo v klidu. Malý zádrhel však nastal po rozlosování, kdy za použití rotační matice, jenž je jako příklad uvedena v Soutěžním a závodním řádu pro použití při MR, došlo ke zjištění, že při této rotaci by po celý víkend chodily dva týmy vždy jen proti sobě, což je dle jiného článku tohoto řádu nepřípustné. Na tento problém upozornilo několik týmů a tak se o tom vědělo. První den proběhl podle tohoto losu a na večerní poradě se provedla úprava rozlosování tak, aby byly zajištěny veškeré principy rotací.
V sobotních dopoledních hodinách již naše družstvo vynechalo oficielní trénink a všichni jsme se věnovali dovazování těch správných mušek. Slavnostního zahájení ve Frýdku-Místku se zúčastnili i významné osobnosti tohoto regionu, v čele se starostkou města paní Richtrovou. Pár slov také pronesl jednatel SmÚS pan ing. Jaroň a tak mohlo být toto letošní říční mistrovství v muškaření oficielně zahájeno.
V úvodním závodě jsem začal u Jáji Šrama, kterého jsem chtěl uklidnit a pomoci mu uspět v jeho osobním souboji o poslední volné místo v reprezentačním týmu pro příští MS na Novém Zélandu. Mezi adepty pro toto MS nebylo žádným tajemstvím, že vzhledem k brzkému termínu konání (březen 2008) a nutnosti včas zakoupit letenky, byl tým prakticky už vybrán podle výsledku nominačních závodů a průběžného žebříčku 2007. Bylo třeba se pouze rozhodnout o doplnění posledního pátého místa, a to mezi Jájou Šramem a Pavlem Macháněm.
Nevyzpytatelný a náhodný los to v prvním kole určil až neuvěřitelně. Jája si to s Pavlem rozdali ve stejném sektoru a navíc i ve stejné rotaci (stanoviště 7/3, 3/7). Asi není možné si v takovéto rozhodující chvíli představit něco spravedlivějšího. Snad jen to, kde každý v dané chvíli začne. Zda je lepší mít proudný úsek, kde se dají rychle ryby odnymfovat, nebo pomalejší pláň, kde je nutné je přemlouvat na sucho. Závod začal podle předpokladů, chytalo se poměrně velké množství ryb, převážně lipanů od 15 do 30cm.
Los Jájovi přiřkl hlubší pomalou pláň, kde sbíralo mnoho ryb. Bylo vidět, že je na začátku hodně nervózní, jelikož prvních asi 5 lipánků chycených na sucho nedokázal dostat do podběráku a zapsat je tak do bodovací karty. Příliš rychle se je snažil dostat na podběrák a tak při jejich tažení napříč hlubším tahem docházelo k jejich vyříznutí, neboť byli zaseknuti při opatrných záběrech opravdu jen za krajíček tlamky. Přesto se po několika úvodních minutách uklidnil a začal pravidelně ryby zdolávat a připisovat si tak cenné body.
Já mezitím odbíhal k Pavlovi Macháňovi a sledoval jeho snažení na stanovišti 3. I on zvolil pro začátek suchou mouchu, i když měl mnohem rychlejší vodu než Jája. Sbírající ryby ho tu přinutily k použití suchého způsobu lovu. Ani jemu se nedařilo každý záběr proměnit v úspěšné zdolání ryby a tak bylo jasné, že to pro něj zrovna nebude to nejsnazší. Vše to dokreslují Pavlova večerní slova: „Měl jsem asi 500 záběrů na sucho, ale nedobírali mi to“.
První půlhodinku jsem sledoval hlavně průběh tohoto souboje o místo v týmu pro MS. Jája převážnou část této rotace vedl o 2-3 rybky a tak jsem si říkal, že pokud vydrží tempo, tak by měl být v této první rotaci úspěšnější. Samozřejmě jsem se byl podívat i na další favority v tomto sektoru. Na nejlepším místě sektoru A na stanovišti 1 závodil domácí Filip Apjár a bylo hned jasné, že se s tímto úsekem srovná na výbornou a nikdo další mu tu nebude konkurovat.
Pod splavem „U žida“ ulovil na začátku několik sbírajících ryb a jak mi pak řekl Míra Macháček, také spoustu záběrů nesekl. Suchá tedy v tomto velmi proudném úseku byla o mnoho pomalejší, než použití lehkého francouzského nymfování. Chvilku, kterou jsem u něj strávil, měl rybu prakticky na každý hod a mnoho z těchto ryb byli ještě nepopíchaní a aktivní potočáci. Jája tak podle mého soudu závodil s Pavlem jen o druhé místo v sektoru. Pak jsem tento sektor opustil a šel za dalšími členy našeho týmu.
Na sektoru „B“ byl Venca Krátký a jeho první místo bylo pod pěší lávkou nad silničním mostem ve Frýdku-Místku. Celkem v klidu odchytával sbírající lipany. Měl trochu problém s tím, že urazil obě nejúspěšnější suché mušky hned v úvodu závodu a tak byl nucen použít jiné malé olivky, které mu však ryby braly také celkem dobře. Jak se však ukázalo, měl na tomto místě v první rotaci ulovit mnohem více ryb, protože to bylo opravdu velmi dobré.
V konečném výsledku kola se projevilo, že ostatní v sektoru B byli v suchém „lipanění“ mnohem rychlejší a úspěšnější. Venca držel v první polovině kola krok s ostatními a nezdálo se mi, že by mu další nějak výrazně utíkali. To se ale stalo v druhé rotaci, kdy ti nejlepší byli schopni i nadále ryby zdolávat podobným tempem, což se však Vencovi již nepodařilo.
Dalším v pořadí na sektoru C byl David Šeba. Měl místo právě pod velkým silničním mostem, který tvořil výplach z rychlejšího proudu do široké pláně, kde sbíralo opravdu velké množství ryb. Davidovi se však nedařilo tyto ryby odchytávat a jeho pozice v sektoru tak byla více než nevýrazná. Do konce úvodní rotace tohoto prvního kola tak zbývalo už jen několik minut a já jsem tedy zůstal u Davida, abych mu pomohl do druhé části. Davidovy suché olivky byly příliš velké a i když na ně ryby vyjížděly tak je dobíraly jen velmi zřídka. Zážitkem byl pro mě v tomto sektoru opět vynikající, excelentní a bezchybný výkon Tondy Peška, reprezentujícího Moravský rybářský svaz. V mělkých rozlitých proudcích, kdy se většina startovního pole snažila lovit sbírající lipánky na suchou muškou, tak tento brilantní suchý muškař, chytal na „francouzský způsob“ a evidentně velmi dobře věděl co činí. Jak jsem byl z dálky schopen rozeznat, používal velmi lehké nymfičky, na horním přívěsu možná i jakési rozence olivek (to se už asi těžko někdy dozvíme…).
Každopádně však překonal zbytek startujících nikoliv rozdílem třídy, ale hned několika tříd. Horní muška byla pouze kousíček pod žlutým signalizátorem a ten byl ještě navíc hodně přizvedáván, takže tato muška šla opravdu hodně vysoko, ne-li v blance vodního sloupce. Ryby mu takto nabízené mušky žraly naprosto poctivě a ani domácí Tomáš Adam, jeden z favoritů tohoto mistrovství, mu v tomto kole nestačil. Tondovi to opravdu sedlo a bylo vidět s jakým naprostým klidem si je vědom svého absolutního triumfu v sektoru „C“, který vyhrál s 51 bodovanými úlovky, když druhý Tomáš Adam jich zde měl „jen“ 34.
Ale zpátky k našemu Davidovi. Do druhé rotace jsem mu naordinoval použití mnohem, kratšího nástavce, kdy kontakt s vedenými muškami musí být při jemných záběrech výrazně lepší. David to po určitém čase pochopil, ale už bylo pozdě a ztrátu z první poloviny závodu nedohnal. O spoustu ryb také přišel z důvodu použití příliš rychlého čtyřkového Sage. Holt na tento způsob musí být opravdu použity ty nejjemnější proutky spíše s pomalou akcí, ale to by bylo na další velmi dlouhý článek. To si musí každý vyzkoušet a přijít na to, co je pro něj nejlepší…
No a teď ještě k našemu poslednímu závodníkovi v sektoru „D“ Láďovi Šedivému. Dostal jsem se k němu až na úplně poslední hodinu. V druhé rotaci šel po mladém Východočechovi Romanu Jörkovi. Ten zde na stanovišti 3 v sektoru D v první rotaci odchytal výborných 26 ryb a s přehledem v sektoru vedl. Podle informací rozhodčího chytal jak na nymfu, tak na sucho. Šeďa mi hlásil po první rotaci jen těžko uvěřitelných slabých 6 kousků. Docela mě polilo horko, i když jak jsem později zjistil, že tento sektor byl na počet ryb nejskoupější. Ti kteří však věděli jak na to, ulovili v prvním kole přibližně stejný počet ryb, jako Ti nejlepší v ostatních sektorech. Takže to bylo spíše o složení závodníků v sektoru D, nežli o rybnatosti tohoto úseku.
Láďa mi hlásil, že v první rotaci okolo něj sbíralo kvanta lipanů, také se však se suchou prostě nedokázal srovnat. Výmluvy typu, že Tomáš Starýchfojtů nad ním byl na podobném místě, kde sbíralo stejné množství ryb a taky se s tím nesrovnal a končil úvodní část jenom s 15 rybami, byly pouhým vlastním ospravedlňováním a nesmyslným zdůvodňováním, proč mu to v první rotaci nevyšlo. Tom pak dochytal celkově 26 ryb a 3. místem v sektoru ukázal své kvality, i když to asi nebylo úplně podle jeho představ. Ale zpět k Šeďovi. Musím být velmi kritický, hlavně v tom smyslu, že Láďa stále nejméně ze všech důvěřuje tomu, co mu už dlouhou dobu říkám a vysvětluji.
Jeho styl na takovéto malé a mělké vodě zkrátka není dobrý. Já vím, celá naše parta je odkojena velkou Vltavou ve Vyšáku, ale pokud prostě chce držet krok s těmi nejlepšími, pak musí své návyky dost změnit a to mu bohužel trvá strašně dlouho. Nechci se tu pasovat do role vševěda a mága v lovu ryb na mušku, ale myslím si, že po těch letech na břehu, kdy chodím, sleduji a vyhodnocuji všechny způsoby, které používají ti nejlepší, dokážu týmu říct, co v dané chvíli bude fungovat a na oplátku chci, aby to můj tým plnil. Jsem přesvědčen, že až bude Šeďa důvěřovat tomu, o čem spolu neustále hovoříme, bude zase patřit k našim nejlepším. Nechci předbíhat, ale myslím, že mu tento závod konečně otevřel oči.
Snad na to bude mít vliv i celý letošní rok, kdy systém ligových soutěží dává možnost závodníkům vidět, jak chytají Ti ostatní, když si navzájem dělají rozhodčí. To jim bohužel v předchozích letech trochu unikalo. Kluci se znali pouze vzájemně v týmech, ale cesta, kterou se ubrali v posledních letech říční TOP závodníci ze severní a jižní Moravy a pár jednotlivců jako třeba Martin Drož, jim zůstala malinko zapovězená. Někteří kreativní to pochopili rychle a tak se nám ta špička trošku rozšířila, ale některým v těchhle říčních závodech ujel rychlík.
Každopádně Láďa v tomto kole nepodal dobrý výkon, což přikládám jeho příliš dlouhému nástavci s příliš velkými rozestupy mezi muškami a dlouhými přívěsy, které jsou dobré tak na jezero. což mu nedovolilo rozeznat nejméně polovinu jemných záběrů. Jeho nedůvěra k mým poznámkám skončila a vyústila v to, že jsme se dohodli pro druhý den tak, že začnu na závodním úseku u něj, sestavím mu nástavec podle sebe a uvidíme.
A nyní k výsledkům prvního kola. Na „Áčku“ s přehledem uhájil prvenství domácí Filip Apjár, na druhé místo zlepšeným výkonem v druhé půlce pronikl Igor Slavík (Jm) a v souboji mezi Pavlem a Jájou byl nakonec šťastnější Pavel, který Jáju „udělal“ v každé rotaci o 2 ryby. Na „B“ sektoru soustředěným a zodpovědným výkonem urval na CIPS body další jedničku v pro severní Moravu Rosťa Kříž (36 ks), který o vlásek přechytal Středočecha Ivana Vančuru (také 36ks). Třetí byl pak v klidu chytající a standardní výkony podávající Pavel Chyba (Vč).
Jak jsem již napsal, naprosto nejlepší výkon předvedl Tonda Pešek v sektoru C, kde byl druhý Tomáš Adam a třetí Míra Paur z Prahy. „Déčko“ pak ovládl vynikajícím výkonem Roman Jörka (39ks), druhým místem potvrdil nadvládu domácích starší bratr Tomáše Jarda Adam a třetí byl Tom Starýchfojtů (26ks). Z výsledků prvního závodního dne bylo tedy patrné, že adepti na nejvyšší mety se budou rekrutovat z týmů severní a jižní Moravy, sekundovat jim pak mohou Východočeši a medailové šance ostatních už byly jen málo pravděpodobně.
Týmy po prvním kole: 1. severní Morava (umístění 6), 2. jižní Morava (um. 11), 3. východní Čechy (um. 15), další pořadí pak bylo toto: střední Čechy (18), jižní Čechy (21), západní Čechy (23), severní Čechy (24), Praha (26).
Naše večerní porada, kdy jsme nebyli vůbec spokojeni s našim dnešním umístěním, vyústila v jasné pokyny, nutné pro úspěch v takovémto závodě a na takové řece. Jednalo se o výrazné zjemnění návazců, jejich zkrácení pro lov na nymfu a použití lehčích mušek. Měly logicky vést k mnohem lepšímu výkonu všech, včetně zlepšeného umístění. I když jsme věděli, že v počtu 8 týmů a vyrovnanosti těch nejlepších už budeme jen velmi těžko dohánět ztráty z prvního dne.
Vše se nakonec potvrdilo, i když nám k velmi dobrým výsledkům ve druhém kole dopomohl i příznivý los. Rotovali jsme totiž do druhé části po závodnících z Prahy, které toto mistrovství „nenašlo“ v nejlepší formě a pohodě. Chci zde proto jen zmínit pár postřehů z tohoto druhého kola.
Šeďa šel na sektor A stanoviště 4, které se pro úvod nejevilo jako ideální. Šlo totiž o ne příliš rychlý, táhlý, hlubší proud, kde před ním první den dohromady chytli kluci ze severních Čech a Prahy celkem 10 ryb (M. Kočí a M. Mikulka). Neměl jsem z tohoto místa moc dobrý pocit, ale na druhou stranu jsem mohl předpokládat, že zde těch ryb musí být mnohem víc než kolik jich bylo uloveno v prvním závodním kole. Nad sebou měl na stanovišti 3 Tondu Peška a já si říkal, že to bude pro Šeďu asi deprimující pocit. Došlo však k překvapivému průběhu a já cítil velké zadostiučinění v tom smyslu, že Šeďa do puntíku splnil to, co jsme si řekli.
Sestavil jsem mu jemný návazec o průměru 0,10mm fluorcarbon, nasadil sestavu 3 lehkých mušek, horní přívěs byl max. 20 cm pod signalizátorem a rozestupy mezi muškami max. 55cm. Doporučil jsem mu pomalý postup proti vodě a prochytávaní celé šířky toku, včetně těch nejmělčích a pomalých partií. Záběry lipánků okolo 20-30cm na sebe nenechaly dlouho čekat. Zde musím říct, že na mé doporučení Šeďa tentokrát velmi pomalu zdolával tyto malé ryby a za použití mého nového měkkého prutu se mu podařilo dostat do podběráku všechny tyto rybky.
Naopak jsem dobře viděl, jak z toho znervózněl nad Šeďou lovící Tonda. Chytal sice stejným způsobem jako včera, ale právě na tomto místě proběhl předchozí den souboj mezi Jájou a Pavlem, kteří mu tu nechali jen opravdu velmi málo ryb ochotných přijímat potravu. Když jsem odcházel od Šeďi bylo jeho skóre oproti Tondovi v poměru 7 : 2 a to se nestává každý den. Navíc jsem věděl, že Šeďa bude rotovat na velmi dobré místo č. 1, kde bylo včera chyceno bylo mnoho ryb. Jednalo se o natolik dobré místo, že jsem byl přesvědčen, že tu nemůže dopadnout v tomto kole nijak špatně.
Rozložení sil v jeho sektoru dokresluje až celkově poslední místo (6 ryb) jinak výborného domácího závodníka Jardy Adama, který zde doplatil na špatný los. V ranní části dostal hluboký a nepříliš rychlý tah na č. 6 a když ryby ještě nesbíraly pak bylo problematické je odnymfovat. Ulovil zde i jednu velmi pěknou parmu, to ale nemohlo stačit na proudnější místa, která oplývala rybami mnohem více. Do druhé rotace šel na místo po Šeďovi, který tam podal mimořádný výkon a to pak byl problém i pro Jardu najít zde ještě nějaké zbytky nepopíchaných ryb.
Moje cesta po proudu dolů po celém závodním úseku byla v pohodě a viděl jsem, že celý náš Jihočeský tým plní to, co jsme si řekli. „Šlapalo“ to jak Davidovi Šebů na „béčku“, tak Vencovi Krátkých na sektoru „C“, kteří s přehledem hráli o první příčky v jejich sektorech. Do druhé rotace jsem přišel k Jájovi na sektor D a zde jsem bohužel zjistil, že z místa, kde den předtím bylo chyceno také velmi málo ryb, si odnáší do druhé půlky závodního kola pouze 3 úlovky. Později jsem však zjistil, že tento sektor opravdu mnoho ryb už nedával a tak zde s přehledem po první rotaci ulít pouze vynikající Tomáš Adam.
Jája, přestože měl pouze 3 kusy, byl stále ve hře o dobré umístění. Šel do úseku po Martinu Mikulkovi, který z toho místa odešel také se 3 rybami. Bylo to poměrně mělké proudné místo, kde malých, úzkých a trochu hlubších místeček bylo opravdu poskrovnu. Přesto jsem Jáju přesvědčoval, že to tady bude dobré a že když bude chytat stále stejně tak to vyjde. Jája opravdu výborně probíral všechna možná i nemožná místa, kde se mohly ryby zdržovat a to mu postupně přineslo další úlovky. Za výkon v tomto úseku si zasloužil naprosté absolutorium. Nespadla mu jediná ryba, všechny záběry proměnil v body a nakonec dokázal ulovit celkových 11 ryb, což mu s přehledem vyneslo 2. místo za nedostižitelným Tomem Adamů (19 kusů).
Asi 15minut před úplným koncem závodu jsem se vracel zpět k Šeďovi, protože jsem chtěl vědět jak to zvládnul. Cestou jsem se ujistil, že oba naši další kluci splňují předpoklady a plní všechny naše dohody. Chytali v klidu a viděl jsem to na velmi dobrá umístění v jejich sektoru. Na „C“ sektoru Pavel Macháň excelentním výkonem zastínil všechny ostatní a dokázal odlovit spoustu ryb pod silničním mostem, kde se právě předchozí den tak nedařilo Davidovi Šebů. Pavel tu se suchou muškou vydoloval v druhém kole 21 ryb a s jistotou zvítězil. Na 2.místě v „C“ skončil náš Venca Krátký (14 ryb), který se tak ujistil, že vše co jsme si řekli, bylo tou správnou cestou. Třetí domácí Rosťa Kříž (12kusů) o chloupek uhájil své místo před Milanem Pavlíkem (Jm, také 12 ryb).
Pavlovi se tak podařilo v celkovém součtu umístění porazit Jáju Šrama a všichni, kterých se to týkalo, pak netrpělivě čekali do pondělka na vyhodnocení reprezentantů po tomto závodě a rozhodnutí státního trenéra Jiřího Klímy o tom, kdo doplní již jasnou čtyřku pro MS na Novém Zélandu. Výborným výsledkem a celkovým 5. místem v tomto MiČR si dokázal Pavel Macháň připsat dostatečný počet bodů v průběžném žebříčku tak, aby ho to posunulo o několik míst nahoru až před Jáju Šrama. A vzhledem k tomu, že i výsledek z jarních nominačních závodů reprezentace hovořil lépe pro Pavla, zajistil si tak logicky svoje místo v týmu pro následující MS.
Když jsem přišel na sektor „A“ a viděl Tondu Peška na velmi špatném místě č. 8 (hluboké pomalé nadjezí), kde bylo možné opravdu pouze sušit a vyhazovat velmi opatrné a pomalu se zvedající lipany, bylo mi jasné, že i když šel ze trojky pouze se 4 rybami ( po Jájovi s Pavlem to asi opravdu nešlo lépe), tak na tom oleji dosušil dalších 11ryb a jasně tak ukázal, že i při horším losu, který ho dnes potkal, dokáže vytěžit ze svého místa maximum a nepropadnout tak až na úplné dno startujících v sektoru. Na vítězného Pavla Chybu s 21 rybami a konečně dobře zachytavšího Šeďu (18 ryb) se však už dotáhnout nedokázal.
Šeďa si tak potvrdil, že při dobrém losu a dodržení správně zvolené taktiky může dál rovnocenně závodit s těmi nejlepšími. Je to samozřejmě o flexibilitě, zkušenosti, schopnosti se přizpůsobit daným podmínkám, vyhodnotit co nejlépe přípravu a dokázat prodat veškeré schopnosti a dovednosti nabrané za mnoho let. Z toho vyplývá, že ač někteří kritizují systém závodů, vyhodnocování reprezentace, atd. tak se stále ukazuje, že systém je nastaven správně, že funguje a v reprezentaci jsou opravdu ti nejlepší. Výsledky z posledních světových i evropských šampionátů jsou toho důkazem. Celý systém není uzavřen pro nové a mladé závodníky, kteří své celoroční výsledky musí pak potvrdit právě v nominačních závodech s těmi nejlepšími. I když si myslím, že současný trend honby za mnoha bodovanými závody se již dostal někam, kam tvůrci tohoto systému možná ani nechtěli. To je ale věc dalších diskuzí a vývoje.
Musím ještě zmínit výsledky sektoru B, které zbývají pro úplnost. Zde s naprostým přehledem vyhrál a ukázal tak svoji nespornou vysokou třídu Martin Drož. I on zde předvedl svoji kreativitu, přizpůsobivost a správné vyhodnocení prvního závodního dne. Když byl v předchozím dni v sektoru s Tondou Peškem, velmi dobře na něj viděl a i po našich večerních rozhovorech ukázal svojí zkušenost a zvolil tak ve druhém závodním dni tu nejsprávnější metodu lovu s lehkými nymfičkami. Za ním opět velmi dobrým výkonem skončil domácí Filip Apjár (24 ryb), který tak k 1. místu z úvodního kola přidal 2. a bylo jasné, že s Tomášem Adamem, jenž byl na tom v součtu umístění stejně, si to rozdají o titul mistra republiky až podle CIPS bodů. 3. místem v tomto sektoru podtrhl náš výborný výsledek v tomto kole David Šeba (20 ryb).
Toto druhé kolo jsme vyhráli s celkovým součtem umístění 9 a dokázali jsme tak předčít i výborné domácí závodníky a také vynikající Východočechy (oba týmy měly umístění 14). Východočechům v tomto závodě trošku chyběl čtvrtý vyrovnaný závodník a bohužel ani 3 výborní závodníci (Jörka, Macháň, Chyba) nedokázali dohánět ztrátu za nevýrazného Milana Mužíka, který jim v obou závodech připsal na konto dvě poslední místa. Až za nimi skončili Jihomoravané (16) následovaní Středočechy (17) atd.
Nám se nepodařilo dotáhnout ztrátu z prvního dne, i když k celkové medaili v družstvech nám chyběl jen malý krůček. Skončili jsme na nepopulárním 4. místě s celkovým součtem umístění 30. Medailisté – 3.místo (umístění 29) družstvo východních Čech (Jörka, Macháň, Chyba, Mužík), 2. místo jižní Morava (um. 27 ve složení Pešek, Starýchfojtů, Slavík, Pavlík) a mistrem republiky v říčním muškaření se pro rok 2007 stalo družstvo severní Moravy (um. 20, ve složení Tomáš Adam, Jarda Adam, Filip Apjár, Rosťa Kříž). Získali titul excelentním týmovým výkonem s využitím domácí vody, ale zároveň potvrdili výkony z posledních dvou ročníků 1.ligy. Na dalších místech bylo pořadí: 5. místo – střední Čechy (35), 6. západní Čechy (44), 7. severní Čechy (50) a poslední skončila tentokrát Praha (53).
V soutěži jednotlivců na 3. místě potvrdil neustále naprosto vysoký standart Tonda Pešek (um. 4/ 66ks ryb), na 2. místě nakonec v součtu CIPS bodů skončil Tomáš Adam (um. 3/ 53ryb) a mistrem republiky se stal Filip Apjár (um. 3/ 65 ryb).
K soutěži našich muškařek je třeba říct, že pro holky bylo dost problematické odchytávat opatrné lipany na sucho, i když se to některým zčásti podařilo. Výhodou tak bylo to, že pokud měla některá z nich alespoň nějaký proudek a dokázala použít metodu krátké jemné nymfy, tam měla vyhráno. To po oba dny dokázala pouze Jihočeška Iva Linhová, která se součtem umístění 3 nakonec s velkým přehledem zvítězila a získala tak pro sebe již čtvrtý titul mistryně republiky v muškaření. Druhá skončila jako nováček domácí Kamila Cieslarová (umístění 8), která tak dokázala zúročit rady svých zkušenějších kolegů. Třetí pak byla Západočeška Markéta Procházková, která měla na to porazit druhou v pořadí, ale bohužel naprosto nezvládla druhý závodní den, kdy s jedním úlovkem obsadila v tomto kole poslední místo. Pravděpodobně nezvládla právě lov na nymfu, kdy ryby dopoledne tolik nesbíraly a nepotvrdila tak úspěch z prvního dne, kdy se celkem dobře vyrovnala se suchou muškou.
Jaké bylo tedy letošní MiČR? Myslím, že velmi pěkné, organizačně zvládnuté. Dík zaslouží všichni pořadatelé, rozhodčí, včetně SmÚS v čele s garantem rady a členem odboru LRU-muška Jardou Adamem st. a technickým ředitelem Rosťou Olivou. Dík samozřejmě zaslouží i sponzoři, kteří se podíleli na přípravě a zabezpečení cen pro nejlepší týmy i jednotlivce tohoto mistrovství. Celý průběh mistrovství naprosto jasně ukázal, jakou cestou se ubírá naše závodní muškařina. Řeka, v níž je dostatek ryb, zaručuje, že kdo umí chytat ten vyhrává. Není to jen o náhodě, ale kvalita se prostě ukáže. Ještě jednou díky za perfektní říční mistrovství!