Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Jiné revíry ] > Modrá nad zlato
Vytvořeno: 01.08.2007, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Václav Stránský
Modrá nad zlato
Vše nastartoval 16. červen, na který jsem se letos připravoval o něco důkladněji než v předešlých letech. Jelikož na Smědé znatelně ubylo nejen potočáků ale i lipanů tak padla volba na Lužickou Nisu, i když jsem taky ještě uvažoval, že bych jel i na Jizeru v Malé Skále.
V sobotu šestnáctého krátce po sedmé hodině ráno už stojím na břehu Nisy nedaleko vlakového nádraží. Kupodivu tu nikdo není. Během převlékání si všimnu několika sebrání a tak navazuji suché mušky na dvanáctku vlasec. Po několika málo hodech už zdolávám prvního letošního lipana. Není to sice žádný obr, ale vzápětí mám záběr již od velké ryby, kterou odhaduji kolem 40 cm. Ryba se však otočí asi třikrát kolem osy a tah povoluje. I když se mi už další nedaří zdolat, libuji si jak to dnes jde a čekám, že přijde další velká ryba.
Přicházím proto za lávku, kde jsou mírné peřejky. Tady dostávám dalšího lipana a dva malé potočáky, pak asi po čtvrthodině ještě jednoho lipana a pak i nehledě na předpověď, že bude zataženo a místy přeháňky, se začalo klubat sluníčko a záběry ustaly.
Asi po půl hodině bez záběru převazuji na malé nymfy, černou se zlatým korálkem a tmavě olivovou s modrým korálkem. Tyto olivky jsem původně vázal na závody Chomutovský korbel, kterého jsem se letos zúčastnil poprvé i s dcerou Vendy, která mi dala právě ty modré korálky, které původně měly sloužit k pletení náramků. Nakonec však na ně nedošlo, protože tam ryby šly na sucho. Při pohledu do krabičky mne dnes napadlo, že bych je mohl konečně vyzkoušet.
I kolega Milan měl kdysi s těmito nymfami úspěch na Ohři, kde na ně nachytal několik duháků a poté se mu osvědčily i na Smědé. Jeho nymfy však měly tělíčko ze zaječí srsti. Měl jsem dvě verze, na rovném háčku č. 18 a na blešivcovém č. 14. Nejdříve navazuji tu na rovném háčku a záběry nenechají na sebe dlouho čekat, jen záběry od lipanů nebyly tak časté, zato potočáci se po nich mohli utlouci. Dokonce jsem chytl i jednoho pěkně vybarveného duháka.
Následující čtvrtek jsem opět u lávky pod nádražím. Sotva stačím na sebe natáhnout prsačky, už slyším za sebou: „ Á koukám, že jsme tu dva“. Zvednu hlavu a nade mnou stojí starší muškař, kterého jsem tu již několikrát viděl. Ujišťuji ho, že může klidně počkat, protože to tu jen párkrát proházím a půjdu po proudu dolů.
Od náhonu k můstku to beru svižněji, aby muškař za mnou nemusel tak dlouho čekat, ale hlavně abych si udělal dostatečný odstup. Nemám rád, když mám někoho za zády a vůbec nejraději jsem široko daleko sám. Když jsem už za můstkem, vidím, že muškař postupuje jen velmi pomalu a tak i já zvolním tempo.
Asi čtyři metry přede mnou sebrala ryba. Doposud jsem neměl záběr a tak si dávám záležet, abych mušku poslal do správných míst, ale zároveň aby šňůra byla dostatečně volná a aby rudořitka na přívěsu nebrázdila hladinu. Ještě musím podotknout, že jak na koncovém tak i na bočním návazci mám vlasec Daiwa Crystal Clear o průměru 0,12 mm a na koncovém návazci mám nymfu s modrým korálkem. Šňůra s návazcem neuplave ani metr a mám záběr, ale je to jen malý potočák. Poté chytám ještě menšího lipana a opět potočáka.
Najednou přede mnou sebrala ryba a já si říkám, že tak velké kolo nemohla udělat ani jedna z těch menších ryb, které jsem tu ulovil a tak postupuji o metr a nahazuji o kousek dál, ale nic se neděje. Zkouším ještě jednou štěstí a nymfa dopadá těsně k regulaci. Snad nestačí ještě ani dopadnout na hladinu a vtom se rozstříkne voda a ryba si to už uhání do proudu.
V proudu se mi jí podaří obrátit. Uvědomuji si, že jsem ji ani nestačil zaseknout a má ryba se zasekla sama svým prudkým výpadem. Zdolávám ji opatrně, protože má v proudu sílu, ale nakonec končí v podběráku. Je to potočák, jikrnačka 38 cm. Nymfičku má zapíchnutou hluboko v tlamce a tak s ní jdu až na travnatý břeh, kde si jí i fotím a poté pouštím zpět.
Přicházím ke klidnějšímu úseku, kde zdolávám několik lipanů. Jeden z nich bojuje jako duhák a své tělo mi předvede dvěma nádhernými výskoky vysoko nad hladinu. Měřil 35 cm. Chtěl jsem si ho taky vyfotit, ale on byl proti a tak se mrskal, že jsem ho nechtěl trápit a tak ho raději pouštím.
Ryby jsou dnes při chuti, a já chytám hlavně potočáky na olivovou nymfu s modrým korálkem, na kterou jsem dostal i několik lipanů. Naopak malá rudořitka na háčku č. 18 se minula účinkem a tak ji měním za malou černou nymfičku se zlatým korálkem.
Procházím mělčí úsek a dostávám se k hlubokému a klidnému úseku. Mušky posílám k pravému břehu a netrvá moc dlouho a mám záběr od menšího lipana. Prohazuji toto místo ještě několikrát, ale již bez záběru. Vymotávám další tři metry šňůry z navijáku a své mušky posílám dál a pomalým stahováním je přitahuji k sobě.
Co náhod to záběr a takto zdolávám tři duháky kolem třiceti centimetrů. Při čtvrtém náhozu ihned po prvním popotažení následuje razantní záběr a muška je pryč i se slabým návazcem. Utržena je právě ta nymfa s modrým korálkem. Navazuji vlasec o průměru 0,12 mm, avšak Stroft GTM, který je o poznání silnější. Již dříve jsem zjistil, že tyto vlasce jsou o dvě setiny milimetru na průměru silnější než je udáváno výrobcem na cívce, takže ta „dvanáctka“ je vlastně „čtrnáctka“.
Na tento vlasec opět navazuji olivovou nymfičku s modrým korálkem a zdolávám další dva duháky podobné velikosti jako ty před tím. Tyhle ryby ale asi neutrhly moji mušku a tak nahazuji ještě o další dva tři metry dále, kde je nad vodou menší keřík. Několik náhozů a stále nic, ale pak při jednom stahování přichází onen prudký náraz do prutu.
Tentokrát vlasec drží a ryba se pohybuje u dna. Má sílu a tak ji nechávám jezdit na napnuté šňůře sem tam a čekám až se unaví. Nejdříve jsem myslel, že jsem konečně chytl rybu přes čtyřicet centimetrů, kterou se mi letos ještě nepodařilo ulovit. Nakonec se z toho nadějného úlovku vyklubal jen duhák 35cm, ale v hluboké tůni bojoval jak velká ryba. Pak dostávám ještě jednoho duháka, který zabral na zlatohlavou nymfu a to je vše.
A další sobotu opět brodím vody Lužické Nisy. Nymf s modrým korálkem jsem si navázal několik do foroty, na blešivcové háčky Mustad, které mají hrot dost vyhnutý do strany. Nevím, jestli to bylo tím, ale většina ryb mi spadla. Nejvíce mne mrzela ryba, kterou jsem zatnul v místě, kde jsem minule chytl pětatřicátníka duháka. Tentokrát jsem rybu nemohl vůbec odlepit ode dna, a když jsem ji dostal až k nohám tak se mi opět vypnula.
Ryby, na které jsem si ten den sáhl, by se daly spočítat na prstech jedné rukya proto jsem si na další vycházku na Nisu navázal nové nymfičky na bezprotihrotová Tiemca. Tentokrát se mnou jela i Vendy a libovala si, jak si pěkně zachytala. Dokonce chytla i svou první lipanovou dubletu. Ten den jsme opravdu nachytali docela dost ryb, i když tentokrát nebyla převaha záběrů na nymfy s modrým korálkem již taková.
Když přišel syn Lukáš s tím, že ví na naší Smědé o pěkných rybách, řekl jsem si, že tyto nymfy vyzkouším i u nás doma. A musím říci, že ze šesti ryb jich pět zabralo právě na nymfu s modrým korálkem. Dokonce jsem na ní chytl i slušného sivena, kterých na Smědé již moc není.
Na závěr bych se rád ještě zmínil o této úspěšné nymfě. Vážu ji z tmavě olivové srsti z vačice, černá hruď je ze Spectra dubingu a vpředu je tmavě modrý až fialový korálek. Pokud ji vážu na háček s rovným raménkem, pak přidávám štěty z ocasního péra bažanta a vážu je jen na háčcích č. 16 a 18. Menší jsem nezkoušel a na větších háčcích byly záběry jen ojediněle. Zato na blešivcových je vážu ve vel. 14.