Český muškař

 Titulní stránka
  NAŠI SPONZOŘI

 Hanák - pruty SAGE  G&T Publishing


[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > Rybí populace v tocích na Jesenicku musí být omezena!

Vytvořeno: 06.05.2007, Aktualizováno: 05.11.2013


Autor: ČM

Rybí populace v tocích na Jesenicku musí být omezena!

(Převzato z webu MO ČRS Jeseník)

Alespoň takový je názor úředníků Ministerstva životního prostředí. Proti němu stojí názor rybářů, kteří se snaží rybí společenství i ostatní vodní živočichy zachovat. Jde o spor o způsob řešení oprav toků po povodních v roce 1997, tedy již 10 let starý.

Jaký je vlastně stav toků dnes?

Na příklad na úseku cca 30 km délky Bělé bylo odstraněno přes 50 nízkých stupňů – jezů. Podobně i na potocích. Objem vody – a tím i životní prostor pro vodní biotu klesl asi na 50%. Vodní sloupec je nižší, voda proudí rychleji, je chladnější a v zimě snadno promrzá. Téměř neustálým přeoráváním koryta je dno pokryto neúživným kalem.

O co se vlastně opírají Ti, kteří to způsobili?

Vyjímáme z textu „Rozhodnutí“ Ministerstva životního prostředí z 25. dubna 2002: „Náhrada stupňů skluzy spočívá v potřebě omezit fragmentaci toku pro vodní biotu na minimum a zajistit pro co nejdelší úseky toku biologickou kontinuitu“. Tento názor snad nepotřebuje komentář, jak je ve svém důsledku otřesný. Nebo z dalšího odstavce: „… příčné stupně jsou však i s vývarovými tůněmi z hlediska geomorfologického typu toku prvky cizorodými, vytvářející odlišné podmínky pro biocenózu, s riziky negativních změn…“ atd. A ještě ze závěru elaborátu: „… zájmy rybářství se … musejí přizpůsobit podmínkám toku, které znamenají návrat k přirozenému, či přírodě blízkému stavu“. Tedy návrat, do kterého století? Do dob, kdy řeka klikatě meandrovala, protékala pustou krajinou a neměla pevné břehy?

A co tomu říkají ryby?

Ty jsou bohužel odsouzeny k mlčení, a tak se snaží za ně mluvit alespoň rybáři. Původní rybí obsádka – pstruh potoční – strádá tak, že jeho výskyt je minimální, přes veškerou snahu pstruží líhně. Generační jedinci, kteří jsou zdrojem zachování populace, jsou dnes vzácností. Lipan podhorní se zdržuje již jen v nižších polohách a to výhradně zásluhou umělého vysazování. Chráněná vranka pruhoploutvá, kterou se také zdůvodňuje potřeba kontinuity toků, vymizela téměř úplně.


© 2007 MARKOnet.cz -= tisk =- Na začátek stránky