Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Říční muškaření ] > [ Otava ] > Otava a Blanice na konci roku 2006
Vytvořeno: 01.02.2007, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Stanislav Bláha
Otava a Blanice na konci roku 2006
Tak jako každý rok jsme si neodpustili rozloučení s vodou na našich nejoblíbenějších revírech.
První výprava 26.12.2006 vedla na Otavu 4. Tato mimopstruhová voda skýtá poměrně slušnou zásobu salmonidů a hlavně jsem byl nabuzen od kolegy z práce, jak nestačí ty ryby ani vytahovat a občas mu to upálí nějaký ten zapomenutý obřík.
Nám se toto nestalo: po třech hodinách poctivého muškaření chytám na jedné tůni u Dražejova lipana, no, spíš lipánka. Po tomhle debaklu volám kolegovi, kdeže jsou ty místní obludy. Dozvídám se, že to máme zkusit v Poříčí. Nu dobrá, návrh předkládám klukům, souhlasí, a tak vyrážíme proti vodě do Poříčí. Tady je to opravdu o něco lepší. Petr Drastíků má kontakt s rybou, ale ta se vypíná. Já vodím lipana hned po něm, ale situace se opakuje. Nebudu to protahovat, ryby jsme dostali z vody jen tři, byť jsme jich na prutech měli dost, já dokonce pod jezem lipana dle odhadu hodně nad 40cm. Ty tři ryby byly moje, Petrovi se všechny vyhákly a chudák Honzík se s rybou ani nepotkal. Přesto se nám lov líbil a říkali jsme, že je tam proženeme někdy v létě.
Po debaklu na Otavě jsem klukům slíbil, že to na Blanici nad Bavorovem bude určitě lepší. Ráno 28. 12. 06 vyrážíme směr Vimperk, Strakonice, Bavorov. Kolem desáté jsme na místě, bohužel po ranním mrazu je řeka zamrzlá. Sázím na to, že má oblíbená tůňka u mlýna bude díky proudku z mlýnského náhonu chytatelná. Nemýlím se a už vidím ty spousty šupináčů věšících se na naše mušky. Zvláště, když jsme před příjezdem viděli z auta nádherné lipaní sebrání. Plni očekávání zapisujeme do sumáře 421009 a vyrážíme chytat.
Ale co to, nymfičky brázdí vodu jako vzteklé, jenže ryby jsou z toho mrazu apatické a tak už to vidím na druhou Otavu a možná ještě hůře. Pak mě napadlo jít se podívat na místo, kde jsme viděli ono sebrání. Opřu se o smrk a koukám do těch míst – a hele, jsou tam. Lipani vyřádkovaní jeden vedle druhého. Volám na Petra a už je tady, ukazuji mu tu rybí nádheru. Pomalu sestupuje k vodě, ale přes všechnu opatrnost se ryby rozjíždí a mizí kdesi v prachu, škoda. Potom ho doprovázím po vodě dolů a ukazuji mu naše oblíbená místa. Bohužel zůstává jen u toho ukazování.
Je poledne a zdá se mi, že ruce už nezebou a tak navrhuji návrat k mlýnu. Ještě po cestě vyprávím, jak jsem zde nemohl chytit žádnou rybu a pak jsem nasadil klasickou nymfu jepice a začal tanec. Péťa zalovil v krabičce a našel něco podobného. Jsme u mlýna a hned na druhý nához má Petr lipana, pak dává prut mě a jde fotit. Také já dostávám lipana, někdo mi volá, a tak předávám prut Honzíkovi Stašů. Když dotelefonuji, vidím, že Honzík nic nemá. Koukám do krabičky a nalézám jednu moji oblíbenou zlatohlavku. Měním mu sestavu a vyplatilo se, šest ryb během dvaceti minut – slušný výkon. Pak si to jde zkusit ještě Petr, ale už jsou popíchané. Několikrát vidím z tarasu, jak se mu za muškami ryby blýskají, ale nedobírají. Pomalu se zase vkrádá zima, a tak končíme. Stejně jsem pro kluky domluvil svezení se saňovými psy, takže to budeme mít jen taktak.
Takto se dá taky zakončit sezona.
