Český muškař
|
NAŠI SPONZOŘI
|
[ Titulní stránka ] > [ Ostatní ] > [ Stalo se ... ] > Budějovická výprava do Mongolska v roce 2007
Vytvořeno: 01.10.2007, Aktualizováno: 05.11.2013
Autor: Jaromír Šram
Budějovická výprava do Mongolska v roce 2007
V letošním roce jsme v termínu od 2.7. – 17.7. uskutečnili se zlínskou CK Ingol další rybářskou výpravu do krásné přírody severozápadního Mongolska na soutok dvou řek Šiškid (Malý Jenisej) a Tengis. Naše skupina byla složena již z ostřílených borců z Českých Budějovic a okolí, kteří v minulosti už Mongolsko několikrát navštívili. Jeli jsme ve složení Vladimír Kebl, Antonín Šálek, Miroslav Krbílek (Míša), Pavel Bárta, Vojta Kubo a já.
Letěli jsme standardně z Prahy do Moskvy, pak do Ulánbátaru a dále vnitrostátní linkou z do krajského města Moron, kde jsme přespali v malém hotýlku White House. Ráno si nás před hotelem vyzvedl místní řidič s dodávkou UAZ pro osm osob, která se v příštích dnech osvědčila pro mongolský terén jako ideální a nerozbitné auto. Vzdálenost mezi krajským městem Moron a rybářským táborem Tengis je asi 280 km a tuto vzdálenost cestou necestou, stepí, tajgou, potoky atd. jsme zvládli za 12 hodin. Bylo to poměrně náročné cestování. Ale to už jsme dorazili do již zmíněného rybářského tábora Tengis.
Tábor leží u soutoku řek Šiskidu a Tengisu v nadmořské výšce kolem 1500 m n.m. a okolní hory, na kterých byl ještě sníh, dosahují až 2500 m. Ubytování je ve srubech po dvou. Součástí tábora je prostorná společenská místnost, která je vyzdobená fotografiemi s trofejními úlovky tajmenů z okolí tábora. Dále je zde vybavená kuchyně, sprchy s teplou vodou a elektrický proud zajišťuje agregát.
Terén v okolí tábora je poměrně náročný a vyžaduje delší pěší túry, protože kolem Šiškidu a ani kolem Tengisu nelze jezdit autem, pouze na koních. V táboře je k dispozici auto pro výlet na řeku Šargyngol, člun umožňující rybolov i z levého břehu a raftování. Revír tvoří řeka Šiškid, vytékající z jezera Cagan Nuur. Nad táborem je široká a pomalu tekoucí řeka, od soutoku s Tengisem se její charakter mění na kamenitý a prudký tok s mnoha ostrovy. Tengis je nádherná horská řeka s průzračnou vodou plná lipanů.
V dosahu auta je Šargyngol což je kratší, hluboká, pomalu tekoucí stepní řeka se vysokými sprašovými břehy. V oblasti, kde jsme se nacházeli, se vyskytují hlavně tři druhy ryb. Nejvíce je zde zastoupen lipan sibiřský, pak lenok a největší sladkovodní lososovitá ryba tajmen, za kterým se sem hlavně jezdí.
Když jsme v podvečer konečně dorazili do tábora a přivítali se s místními obyvateli, kteří nám v následujících dnech zabezpečovali servis, tak už Míša Krbílek sestavoval prut, že to musí vyzkoušet, protože na klidné hladině byli vidět sbírající lipany. Po pár hodech se setmělo a tak to zase sbalil. Večer jsme ve společenské místnosti udělali poradu, kdo kam ráno půjde a jak se rozdělíme.
Já jsem s Láďou Keblem vyrazil na řeku Tengis a ostatní šli pod soutok na Šiškid. V našem zájezdu jsme byli s Tondou Šálkem jen dva ortodoxní muškaři. Ostatní chytali jak na přívlač, tak i muškou, záleželo na místu, hloubce a velikosti řeky. První den jsme chytali pěkné lipany, kdy každý třetí měl přes 40 cm a občas nějaké lenoky.
Prvního tajmena chytil druhý den Láďa na přívlač, tak kolem 70 cm. Třetí den jsme se rozhodli, že se pojedeme podívat na 40 km vzdálenou řeku Šargyngol. Při porovnání s Šiškidem nebo Tengisem to není žádná velká krása, ale zato si zde už každý svého tajmena chytil, Láďa a Vojta vytáhli na woblery krásné metrové tajmeny. Tondovi se povedlo chytit a vytáhnout na muškařský prut (na strýmra s olověnou hlavou) nádherného tajmena o délce 120 cm. Celkem jsme tu ten den chytli 12 tajmenů.
Po návratu do tábora jsme dohodli další výpravu a to, že pojedeme raftem řeku Šiškid do asi 20 km vzdáleného tábora Chanagai, který byl v té době ještě volný. Mongolové nám tam převezli na koních osobní věci, jídlo, pití i kuchařku. Při sjíždění řeky jsme se zastavovali na atraktivních místech, kde by se mohl tajmen vyskytovat.
Jedno z velice dobrých míst je přibližně v 1/3 cesty u srubu, který tam také nechal postavit Ingol na přespání rybářů z tábora Tengis, aby se nemuseli vracet zpátky na noc do základního tábora. Zde se nám povedlo chytit několik menších tajmenů a pěkných lenoků. Chlapům se sjíždění řeky raftem moc líbilo a hlavně jsme viděli a prochytali místa, kam bychom se pěšky z tábora už nedostali. V tomto táboře jsme strávili dvě noci a v jeho okolí se nám opět podařilo chytit několik menších tajmenů. Sice píšu menších, ale ono chytit a vytáhnout na muškařský prut 80 cm tajmena má už své kouzlo a je to pěkný zážitek. Mně se zde podařilo chytit na muškařský prut na strýmra tajmena 114 cm, krásná ryba.
Pro návrat zpět do tábora Tengis se část skupiny rozhodla použít koně. Míša, Láďa a já jsme šli 20 km pěšky s tím, že si ještě některá pěkná místa prochytáme. Míša si cestou chytil na muškařský prut pěkného 85 cm tajmena, pak jsme viděli mědvědici s dvěma malými medvíďaty, ale naštěstí byla od nás vzdálená asi 300 m.
Poslední dva dny nám zapršelo a obě řeky se trochu zvedly, ale byly stále chytatelné. To už jsme chytali pouze v okolí našeho tábora. Poslední den jsme si šli ještě zachytat na řeku Tengis nad soutok. Sice jsme šli už jenom na lipany, ale Tondovi to nedalo a vyzkoušel hladinové strýmry zvané Popper. Během chvíle měl na něj závar, znovu nahodil do stejného místa a tajmen po něm vyjel a po zdolání měřil 125 cm. Když jsme ho nafotili a pustili, tak za chvíli mu vyjel druhý a ten měl 105 cm. Když to kluci viděli, nechali lipany být a vrhli se na tajmeny. Míšovi se ještě podařilo chytit tři a největší měl 108 cm a Vojtovi to jeden utrhl. Myslím si, že po dešti a po zvýšení hladiny řek vytáhli tajmeni z Šiškidu do Tenisu a byli aktivnější.
Po zhodnocení použitých způsobů rybolovu a nástrah bylo zajímavé, že tři největší tajmeni se vytáhli muškařskými pruty na strýmry. Pochopitelně, velká ryba vyžaduje i větší nástrahy, takže naše strýmry byly poměrně velké 10 – 15 cm. Velice dobrý strýmr byl s olověnou hlavou a s delšími vlasy za použití plovoucí muškařské šňůry nebo s potápivým koncem, aby se s ním dalo dobře pracovat a nahazovat.
Dále zajímavý a úspěšný byl plovoucí strýmr Popeer, ale záběry jsme měli i na černé zonkery s červeným prvkem nebo hnědé zonkery s oranžovým prvkem. Nymfování proběhlo ve znamení zlatohlavých nymf a zde nebylo co řešit, protože lipani zde nejsou příliš vybíraví. Na suchou muškou byl velmi dobrý velký chrostík nebo taky větší jepice. Lipani tady jsou tak draví a bojovní, že v proudech byl i osmičkový prut pěkně ohnutý.
Po provedení malé statistiky jsme zjistili, že jsme vytáhli z vody 43 tajmenů a nemálo nám jich ještě spadlo. Závěrem bych chtěl poděkovat celé naší skupině za přátelský přístup a ohleduplné jednání při rybolovu i mimo něj. Sešla se tu báječná parta lidí nadšená pro náš krásný sport. Nakonec bych chtěl poděkovat ještě zlínské cestovní kanceláři Ingol za zprostředkování našeho rybářského zájezdu.
