Autor: Desmond Armstrong
Kanál Tekapo se nachází na Jižním Ostrově Nového Zélandu, je široký okolo 35 m, hluboký 5,5 m a měří plných 23 km. Největší průtok mívá na jaře okolo 120 m3/sec a jeho vody jsou výrazně zbarveny do modra. Mezi rybáři je znám obrovskými pstruhy a duháky, kteří váží i přes 20 liber.
Zdejší ryby rostou velmi rychle i z toho důvodu, že se zde nachází lososí farma Mount Cook, která leží na konci kanálu. Zmíněná farma odchovává lososy chinook až do velikosti 6 liber a pak je vyváží do zámoří. Důvodem velkých přírůstků jsou pelety, které propadávají přes sítě s duháky do vlastního toku. Jsou vyráběny ze směsi mořských korýšů, s přídavkem lehkých steroidů, které podporují růst ryb a příměsí karotenových barviv. Místní pstruzi proto čekají metr pod sítěmi a rychle polykají unikající pelety.
Když jsem se vypravil na Tekapo, měl jsem jen hrubou představu o jeho šířce, hloubce a průtoku, nikdy jsem tam totiž předtím nebyl. Ještě jsem slyšel o tom, že jsou tam zeleně zbarvené larvy chrostíků a malé májovky, kterými se tamní ryby také živí. Když jsem přijel na místo, udělal jsem si proto nástavec tak, že jsem pro jeho horní tři metry použil žlutě fosforeskující silon (8 lb) a na ten jsem napojil další 4 m 8 lb fluorcarbonového vlákna.
Rozhodl jsem se pro tři mušky a tak jsem připojil ještě dva přívěsy v rozestupu po 50 cm a na konec jsem dal 8 g těžkou "bombu", které říkám Tongarino Split Shot. Na prostřední přívěs jsem umístil napodobeninu lososí jikry na háčku č.14 a na horní přívěs malého zeleného Bobše. Pak jsem nahodil s pomocí Spey techniky hodu těžký nástavec s nymfami do středu kanálu a nechal je klesat ke dnu. Po odpočítání 10 s jsem věděl, že jsou mé nymfy na dně.
Asi po třetím hodu jsem viděl, jak se žlutý silon před plovoucí šňůrou zastavil a v tu chvíli jsem zasekl a držel jsem prut pár vteřin co nejvýše, ale nic jsem necítil. Slyšel jsem totiž, že když už zde zasekneš rybu, tak je to zpravidla velký kraken. Za pár vteřin jsem ucítil slabé pocukávání a tak jsem držel prut stále co nejvýše a stahoval šňůru. Chtěl jsem alespoň zjistit, jak je můj úlovek velký. Cítil jsem však jen takové slabé ťukání a táhl jsem to jako malou rybku.
Když jsem však poprvé uviděl svůj úlovek, úplně se mi zatajil dech a já se ho lekl. Byla to obrovská ryba, která vypadala jako malý delfín. Zavolal jsem proto na přítele Chrise, aby mi honem přinesl podběrák. Ještě chvíli jsme se spolu přetahovali, ale za dvě minuty byl venku na břehu. Chris se mě zeptal, na jakou mušku jsem ho tedy chytl a já mu odpověděl, že to byla klasická Česká nymfa. Když jsme tohoto duháka zvážili, měl neuvěřitelných 25 liber.
