Autor: Karel Křivanec
Březnové číslo časopisu Rybářství přineslo zajímavý příspěvek J. Vostradovského , který se týkal ulovení dospělé jikernačky lososa 88cm z Ohře 1 u Doksan. Losos byl uloven na přívlač panem Václavem Šťástkou při silvestrovském loučení s řekou a po vyfocení byl vrácen vodě. Tato jikernačka tedy vykonala pouť dlouhou skoro 700 km a překonala při ní i jez ve Střekově, patrně proplula plavební komorou, protože nový rybí přechod je ve stejném čísle časopisu hodnocen pracovníky VÚV Praha pro lososa jako nefunkční.
Po 12 km toku následuje další jez až v Lovosicích a protože dosud nemá rybí přechod, tak musela naše ryba lovosický jez přeskočit, nebo opět proplout plavební komorou a pak proplula přes jezy v Prosmykách a Žalhosticích, aby zahnula do rodné Ohře v Litoměřicích. Odtud pokračovala do Terezína a patrně tu proplula novým rybím přechodem. I v Doksanech je nový funkční přechod, protože místní jez by pro ní byl nepřekonatelnou překážkou a tak se dostala až do úseku, ve kterém byla ulovena.
Časopis si klade otázku, do jaké míry se to podařilo dalším lososům a já si dovoluji tvrdit, že je málo pravděpodobné, že by se podařilo ulovit jediného lososa z Ohře. Dá se soudit, že jich mohlo být daleko víc. Podle data ulovení a vzhledu ryby šlo patrně o čerstvě vytřenou jikernačku. Autor článku také cituje Fryče, který zaznamenal koncem devatenáctého století přítomnost lososů až v Kadani.
Program Losoos 2000 má u nás již pětiletou tradici, dosud však ještě nebyla vyřešena jeho snadná průchodnost až do těch míst, kam ho lákáme vysazováním jeho plůdku. Střekovský rybí přechod je důkazem o promrhání nemalých prostředků na akci, u které odborníci takovýto výsledek čekali již v době před její realizací. Ale i samotný projekt má další nedostatky, na které jsem už také několikrát upozorňoval.
Nedostatkem číslo jedna je ale výběr samotné populace lososa, protože se jedná o tzv. podzimního lososa, který vytahuje do řek koncem podzimu až těsně před třením a po něm se hned vrací do moře (pokud ovšem výtěr přečká). U nás se zdržuje jen ve své rané fází do dvou let života a právě "feromony" těchto mladých ryb jsou tím faktorem, který láká a navádí příslušníky jejich klanu do míst zrození.
Je to tedy nádherné, máme u nás opět lososa, řekne si každý milovník přírody a rybář, který se už těší na švédský Mörum, aby si tam koncem jara a na začátku léta vytáhl nějakého kapitálního jedince. Nikdo si však neklade otázku, proč by si stejný sportovec nemohl chytit ve stejné době svého lososa u nás, aby se pak nemusel trmácet daleko na sever. Vždyť přece náš losos má švédský původ, tak proč to nejde?
Kdyby se k nám místo podzimního lososa přivezl losos jarní, pak by i on táhl brzo na jaře a čekal v řekách až do podzimního výtěru. Pak by ho mohli naši rybáři lovit doma a už by nemuseli jezdit tak daleko. To by jistě nebyla dobrá zpráva pro majitele švédských lovišť a proto jsou jistě rádi, že jsme tak hloupí. A proč o tom nechtějí slyšet ochranáři? Těm určitě stačí to vědomí, že tu losos je a může se používat jako nátlaková zbraň proti budování vodních staveb na Labi, které asi opravdu nejsou nutné. To by ale jarní losos mohl zaručovat také, ale oni by ho chtěli rybáři lovit a proto je ten podzimní losos lepší artikl.
Losos je krásná ryba a byl bych rozhodně proti jeho zabíjení, ale ne proti jeho lovu na umělé mušky či vláčecí nástrahy. To byl také důvod proč jsem o jeho 4 genetických formách psal už před více než třemi roky v Rybářství. Jak jsem měl ale možnost se přesvědčit, prakticky nikdo ty články nečetl a nechtěli o nich slyšet ani kolegové ze severních Čech, když jsem jim je tedy poslal. Nakonec stále "visí" na PM v části věnované lososovi. Je mi tak trochu smutno z toho, jak se oni kolegové drží německého projektu a jsou slepí a hluší ke všem jiným poznatkům. Vždyť ony k nám v minulosti prokazatelně táhly všechny genetické formy lososa a tak proč preferujeme jen toho podzimního, to bych někdy rád slyšel od těch povolaných.