Autor: Petr Kunc
Rád bych se podělil se čtenáři Povltavského muškaře o své skromné zkušenosti z mé loňské muškařské sezóny. Mezi mé nejnavštěvovanější řeky patřily především revíry Lužická Nisa, Svitava a Ploučnice. Jelikož se jedná o rozdílné toky, pokusím se to jednotlivě popsat.
Lužická Nisa je na naše poměry poměrně velkou řekou s dobrou populací lipana, částečně i potočáka. Vysazuje se zde pravidelně duhák a to především ve velikosti okolo 30 cm. Ačkoli je řeka dosti často znečišťována, tak oblast okolo Chotyně a Hrádku nad Nisou už není tímto velkým problémem až tolik zasažena. Lovil jsem zde především krátkou nymfu s blešivci a goldkopy. Na tůních a hlubších jamách se ostatně ani jinak chytat nedá.
Tyto tůně se střídají s dlouhými a proudnými úseky, kde se mi velmi osvědčil lov s nymfou proti vodě. Hody musí být často velice daleké, abychom si ryby nepoplašili. Když se zvedne ryba, tak velice dobře funguje suchá moucha a jde především o napodobeniny chrostíků, pokud možno v co nejmenších velikostech a přírodních barvách. K Lužické Nise mě váže jeden rybářsky nezapomenutelný zážitek. Po jemném zatažení a záseku mi velká ryba nedala žádnou šanci a já pak koukal do té jámy jako "bulík".
Svitava je mi srdcem asi nejmilejší, protože zde trávím většinu svého muškařského času. Jedná se o klasický potok, protékající krásnou krajinou s četnými meandry. Jen místním organizacím mohu děkovat za takové zarybnění, které zde je. Četný výskyt lipana větší velikosti předurčuje krásný lov na téměř všechny muškařské metody. Narazit na tůň, která je obsazena i 20 kusy všech velikostí, není vzácností, musí se jen vědět kde a jak na ně.
Na lipany jezdím především do obce Lindava, kde se ryby vyskytují po celé délce úseku. V letním období se stahují především do proudů. Nejraději mám večerní chytání s chrostíky. Mým oblíbeným vzorem je Klinkhammer, vázaný se šedé ondatry a s thoraxem z jemně nadabované americké veverky. Na potočáky jezdím nad obec Zákupy, kde se dají ulovit i opravdu pěkné ryby.
Pstruhová říčka Ploučnice je mixem všeho předešlého. Zpestřením je zde silná populace tlouště a také parmy. Většinou se tu chytá na krátkou nymfu, ale osvědčil se mi také strímr. Jde především o imitace vranky, kdy ocásek a tělíčko je z králíka, hlava ze zimního srnce a červené flitrové oči. Jezdíme do Březin, což je místní část Děčína. Už na první pohled je tady jasné, že tu ryba musí být a jde tedy jen o to, umět jí chytit. Tím ale nemám na mysli ten čas, kdy se zde vysazují duháci. To pak končí období testování mušek a je to lov skoro na hod, který už asi každý z vás zažil.