Autor: Václav Stránský
Po delší době jsme si letos opět naplánovali dovolenou na ÚN Rozkoš s tím, že já budu navštěvovat okolní řeky. Chatku jsme měli objednanou od 12.8. do 19.8., ale ještě v neděli 13.8. večer jsme nevěděli, jestli vůbec někam pojedeme, protože jsme měli dceru v nemocnici v Liberci. V pondělí ráno přišel vzkaz, že si pro Vendulu můžeme přijet a tak s dvoudenním zpožděním přeci jen odjíždíme.
Stále prší, srpnové povodně už sice polevily, ale přesto jsou některé řeky stále mírně rozvodněné. Nejinak tomu bylo i na Úpě v České Skalici. Voda mírně nad normál, ale značně zakalená. V úterý ráno jedeme do Náchoda. Sháněl jsem tungstenové hlavičky a tak jsem navštívil krámek Oldy Dvořáka, ale tam jsem nepochodil a v dalších prodejnách nevěděli ani o čem mluvím.
Odpoledne vyrážím na ryby, na revír č. 451 082 – Úpa 2 v České Skalici. Obcházím místa kde jsem při minulé návštěvě tohoto revíru chytal lipany a potočáky, ale bezvýsledně. Až v jednom vracáku se mi konečně daří chytit první rybu. Je to malý okoun. Za chvíli chytám dalšího a poté malého perlínka. Všechny tři ryby jsem chytl na malou černou nymfičku se zlatým korálkem. Blíží se 21. hodina a vypadá to opět na déšť, takže volám kamaráda Mirka, aby pro mne přijel a pro dnešek končím.
Druhý den po obědě vyrážíme na revír č. 451 083 – Úpa 3. Tento revír obhospodařuje MO Červený Kostelec a je zajímavý tím, že od Slatinského jezu až k lávce pod Boubínem se může lovit pouze od 16.4. do 30.11. a jen přívlačí a na umělou mušku. Předpokládal jsem tedy, že se tu budou vyskytovat hlavně pstruzi a lipani, ale chytal jsem jen samé malé potočáky. Narazil jsem tu však i na dvě větší ryby.
První mi vzala mušku, když jsem chtěl šňůru vyšlehnout z vody. Chvíli jsem cítil silný tah a pak se mi vycukala. Další větší rybu jsem ani na prutu neměl, ale při jednom nahození k protějšímu břehu se voda zavířila, udělalo se metrové kolo, ale ryba mušku netrefila. Stalo se mi to při strímrování a tak při zpáteční cestě jsem to ještě zkoušel na sucho, nymfu a nic. Byl to asi nějaký ostřílený mazák, který se už podruhé nenechal vyprovokovat.
Ve čtvrtek jedeme navštívit Dobrušku, kde se v rybářské prodejně ujišťuji, kde je mimopstruhový úsek na Metuji, protože jsem nikde žádnou ceduli neviděl. Při zpáteční cestě vystupuji před Novým Městem nad Metují a zbytek rodiny pokračuje dál na prohlídku zámku. Zůstávám hned u první zátočiny. Sbírá tu několik ryb a tak se rychle přestrojuji a lezu do vody.
První záběr na sebe nenechal dlouho čekat a už vodím slušného tlouště. Další dva záběry jsem promeškal a pak přišli dva duháci. Jeden byl pěkně čiperný a předvedl mi dva pěkné skoky metr nad hladinu. Pak přišel i jeden potočák v proudnější vodě a už mi zazvonil mobil, že na mě rodina čeká na parkovišti u autoservisu. Tak jsem to sbalil a šel jsem. Tady se mi to líbilo a tak se s Mirkem domlouvám, že i zítra pojedeme sem.
Je pátek, poslední den našeho pobytu, a tak jedeme opět na Metuji do Nového Města. Navazuji stejné mušky, na které mi včera ryby šly, zlatohlavou zatíženou nymfu na hlavní návazec a na boční malou nezatíženou nymfičku, na kterou jsem chytl oba duháky. Dnes jako by to byla jiná voda. Ryby nesbírají a neberou ani nymfy u dna. Mirek jde se mnou, aby v autě neseděl sám a procházíme asi půlkilometrový úsek, ale bez úspěchu a tak rozhoduji, že ještě zajedeme na Úpu do Skalice.
Ale ani tady se mi nevede a tak si chci chytit alespoň jednu rybu. To se mi podařilo až pod jezem, kde se nechal na zlatohlavou nymfičku přemluvit okoun. Už zase prší a tak to balím. Letos to na Úpě nebylo tak dobré jako před lety, kdy jsme tu s Lukášem chytali lipany, potočáky a plno tloušťů, ale i tak jsem byl spokojen. Vliv na špatné braní ryb měla asi odeznívající povodeň, ale snad jsem tady nebyl naposled.