Autor: Václav Stránský
Říjen byl pro mne nejhezčím měsícem letošní sezóny, kterou jsem absolvoval jen s muškařským prutem a vláčák jsem asi na dobro odložil do kouta.Teplé počasí v půli měsíce sice nabralo razantní obrat, ale ryby i tak nepřestávaly brát a tak jsem k vodě vyrazil i za chladného počasí nebo i za deště. S nastávajícím podzimem o sobě dávali vědět hlavně lipani. Na nymfy, především na bobše šli potočáci a v létě vysazení duháci, kterých na některých místech bylo ještě dost, ale jejich velikost nepřesahovala 30 cm. Lipani s důvěrou brali malé suché rudořitky a listokazy na háčcích č. 18 a 20. Dokonce jsem takto chytl i dabl střevlí.To bylo za slunného dne na začátku měsíce. Jednu střevličku jsem pak ještě chytl na bobše na háčku č. 10(!) asi o týden později 9. října.
Tento den byl pro mne zvláštní tím, že jsem poprvé ve volné přírodě spatřil vydru, která se dvakrát vynořila vedle mne a pak jsem ji už neviděl. Chvíli jsem stál jako opařený a přemýšlel, jestli se mi to nezdálo. Radost jsem z toho neměl, protože to bylo na úseku Smědé, který často navštěvuji. Kousek od tohoto místa jsem pak chytl lipana 32 cm. Chvíli jsem se rozmýšlel jestli ho mám vzít, nebo živit nějakou šelmičku, ale nakonec jsem ho pustil. Odměnou mi byl úlovek potočáka 38 cm, kterého jsem vzápětí chytl. Pak jsem tu ještě dostal několik menších lipanů a pěné potočáky od 30 do 33 cm.
Za týden jsem tu opět, abych vysondoval jak vydra decimuje rybí obsádku. Na hladině nebyla žádná rybí aktivita a tak volím opět bobše na konci a na přívěsu mám zlatohlávku z černé tulení srsti. Chytám opět nějaké potočáky kolem 30 cm a menší lipany. Takže ryby tu stále jsou, ale vydra asi taky. Kolem jedenácté se lipani začínají zvedat a na hladině se objevuje více a více koleček. Zeslabuji návazec a navazuji rudořitky. Se stoupající aktivitou se zvedají i větší ryby a tak chytám i dva lipany 34 a 35 cm. To jsou tento den mé největší ryby.
Ke konci měsíce jsem byl ještě jednou na Ohři. Byla to však bída a utrpení, protože jsem už v autobuse zjistil, že jsem doma nechal krabičku se suchými muškami. Mám tedy jen krabičku s nymfami, ve které sice vždy mám i pár suchých mušek, ale to tyto vzory používám jen zřídka.
Žatec mě přivítal v mlžném oparu, který vydržel asi do 10 hodin. To jsem již asi půl hodiny chytal, avšak zatím bez záběru. Mlhu roztrhalo vycházející sluníčko a zanedlouho po tom se začla objevovat kolečka od ryb, které sbíraly drobné jepičky, objevující se občas na hladině. Nevím už kolikátou jsem měnil mušku, když můj zrak spočinul na mušce z pavího peří na háčku č. 20. Navazuji tedy tuto mušku a po několika hodech přichází konečně záběr, ale je to jen lipan ani ne 30 cm. To byla moje první ryba a bohužel však byla i poslední.
Chvílemi začal foukat docela silný nárazový vítr. Při těchto poryvech ryby přestaly sbírat a tak jsem suchou mušku vyměnil za mokrou, ale bez úspěchu a tak navazuji tmavě hnědou, jen lehce zatíženou nymfu, ale konečný efekt je stejný. Proto se rozhoduji, že navážu onu mušku z pavího peří, ale ke vší mé dnešní smůle zjišťuji, že už ji v krabičce nemám. Asi mi vypadla do vody, nebo mi ji vyfoukl vítr.
Zkouším tedy jinou mušku. Je to jakási modifikace listokaza, ale tělíčko je uvázáno z tulení srsti. Několikrát nahazuji do stejného místa, kde se dělá kolo od větší ryby. Náhle ryba sebrala mušku, chvíli čekám a pak zasekávám...do prázdna. Po několika dalších hodech se mi opět rybu daří přimět k záběru, tentokrát zásek sedí, ale moje radost netrvá dlouho. Silný tah po chvíli ustal a ryba je nenávratně pryč. Kontroluji proto návazec, ale muška je pryč. Zbyl jen zkroucený vlasec na konci návazce. Je mi to jasné, muška byla starší a očko se mi zdálo rezavé už při navazování, ale nějak jsem to podcenil a teď se mi to vymstilo.
Nastává další série výměn mušek. Některé zkouším již podruhé, ale bez úspěchu. Jdu to tedy zkusit asi o 30 m níž po proudu mezi mosty. Jsou zde mírné peřeje, nad kterými se dělá slibné kolečko. Navazuji světle olivovou jepičku na háčku č. 12. Je dost velká vzhledem k jepičkám, které se rojí, ale v proudu by to nemuselo být pro ryby tak nápadné. Můj předpoklad byl správný. Na druhý hod mám záběr, ne však od ryby nad peřejí, ale od ryby v peřeji. Záběr jsem už vůbec nečekal a zaregistroval jsem ho až když jsem ucítil drbanec do prutu. Bohužel i tato ryba se mi po chvíli vypíná. Jsou již tři hodiny odpoledne a tak pomalu pomýšlím na návrat, odjezd vlaku je v 16:00.
Vylézám tedy z vody a jdu směrem k železnému mostu. Jsem už skoro u něj, když zahlédnu pod mostem asi dva metry od břehu velké kolo. Ještě jednou tedy zabrodím do vody a zkouším nahazovat do míst, kde ryba sbírala, ale bez úspěchu. Vylézám z vody a koukám se z mostu jestli neuvidím někde onu rybu. Lesknoucí se hladina mi sice nedovoluje řádně zaostřit zrak, přesto však spatřím praporec velkého lipana a poté i část siluety těla, které odhaduji tak na 40-45 cm. Dneska to bylo mé druhé největší fiasko této sezóny, to první jsem zažil v polovině července na Jizeře 9, kde jsem si na rybu ani nesáhl.
Domluvili jsme se s Pepou, že se 3. listopadu pojedeme podívat na Lužickou Nisu. Den předtím mi však volá, že se mu to moc nehodí, ať to nechám na další den a pojedeme na Jizeru u Malé Skály. Protože mám dva dny dovolené, pojedu na Nisu tedy sám a na Jizeru pojedu taky. Druhý den se tedy jede na Lužickou Nisu. Naposled jsem tu byl v září a to jsem chytal jen duháky kolem 30 cm a několik lipanů. Nyní to začíná podobně, několik náhozů a už se třepe asi třicítka duhák na mušce.
Pomalu postupuji po proudu a střídavě chytám menší duháky a lipany. Pak se dostávám do míst, kde chytám jen lipany, nejdříve malé, pak jeden 33 cm a o kousek níže v peřeji pak dalšího 38 cm. Toho si fotím a postupuji asi o 100 metrů k malé tůňce, kde jsem při poslední návštěvě přišel o pěkného duháka.
Chytal jsem na černou zlatohlavou nymfu a tmavohnědého bobše, ale tady je to docela hluboké, takže měním zlatohlavou nymfu za dost zatíženého bobše. Je v barevné kombinaci srstí světle hnědý zadeček z vačice, střed (srdíčko) tvoří žlutá vačice a přední část tmavohnědá srst z tuleně. Vše je překroužkováno měděným drátkem, přetaženo tmavohnědým vinylovým páskem a znovu překroužkováno vlascem.Tato muška se mi v říjnu a listopadu osvědčila jak na Smědé, tak i na Lužické Nise a Jizeře.
V tůňce chytám jen malého lipánka a potočáka. Prochytávám tedy další místa, až se dostávám do míst, kde bývají pěkní lipani. Je to asi pětimetrová peřejka s velkým balvanem na konci, kde je vody asi po kolena. Zde se koryto zužuje a říčka obtéká balvan, za kterým následuje asi 50 metrů klidného a hlubšího úseku, ve kterém je vody po pás, místy i víc. Balvan je navíc ještě obalen nánosem větví a jiných naplavenin, takže to tu vypadá opravdu dobře a jak se říká, smrdí to tu velikou rybou.
Po několika náhozech přichází záběr, který registruji jako prudké potažení za šňůru. Přisekávám a ryba z peřejí vyráží po proudu, objíždí balvan a jede do hloubky.Ani se nenaděju a mám přes půlku šňůry vymotané. Jdu rybě kus naproti po břehu, ale pak mám v cestě strom a tak musím do vody. Vody je zde po pás a ryba se drží stále u dna, takže ani nevím, co mám vlastně na prutu.
Ke všemu jdu ještě proti sluníčku, takže skoro nic nevidím, ale odhaduji to na velkého duháka. Ještě asi dva výpady a má domněnka se potvrzuje. Je to krásně vzrostlá ryba, které míra ukazuje 42cm. Po vyfocení cenného úlovku se vracím k peřejím a netrvá to dlouho a opět zdolávám rybu. Je to lipan asi kolem 33 cm. Je už pokročilá hodina a tak se vracím proti proudu a prochytávám ještě jednou všechna slibná místa, ale kromě malého potočáka a několika lipanů jsem už o větší rybu nezavadil.
Další den tedy máme jet na Jizeru. Ráno v půl sedmé jsem u Pepy, neboť odjezd je plánován na sedmou. Dovídám se taky, že má s námi jet i jeho kamarád Mirek a pojede se jeho autem. Moc velkou radost z toho nemám. Mirek je v tomto směru nespolehlivý a ani mě nepřekvapuje, že v půl osmé ještě sedíme u Pepy a čekáme na Mirka. Konečně se v 7:45 uráčil a před osmou vyjíždíme takže jsme na místě až před půl desátou.
Začínáme pod jezem ve Splzově, přes který však neteče skoro žádná voda a pod jezem je téměř stoják, jen u levého břehu je o něco proudnější, takže jdu tam. Voda je také dost přikalená. Navazuji své oblíbené bobše a záběry na sebe nenechají dlouho čekat. Dostávám malého potočáka, pak několik duháků, všechny tak kolem 25 cm a jednoho menšího lipana. Pak chytám už jen samé malé duháky. Mezitím několik ryb chytá i Pepa a Mirek má jednoho duháka 27 cm, kterého si ponechal. Jsme tu už skoro dvě hodiny a proto se Mirka ptám, jestli budem jenom tady, nebo jestli pojedeme i jinam.
Mirek mi odpovídá, že pojedeme i jinam a zároveň mi sděluje, že jsou tady až 50-ti centimetroví tloušti a vysadili sem prý velké duháky na nějaké závody. Měl na mysli Mistrovství republiky juniorů, jenže to bylo někdy v září. Já měl o velikosti vysazených ryb trochu jiné informace, protože jsem na tyto závody měl jet dělat rozhodčího, ale nakonec z toho sešlo. Z původně plánovaných čtyř osob z naší frýdlantské organizace jsem nakonec zůstal sám a já auto nemám a vlakové spojení mi také nevyhovovalo.
Konečně jedeme k ústí náhonu splzovské elektrárny, ale zde už někdo chytá a tak Mirek zůstává o něco výš nad rybářem a my s Pepou jdeme asi 50m pod něj do hlubších peřejí. Za 20 minut mám jenom jeden záběr a Pepa je na tom podobně. Mirek je na tom "lépe". Vedle duháka je v košíku tloušť asi 10 cm. I když to je podle rybářského řádu, mně osobně je proti srsti zabíjet takhle malé ryby. Krom toho si myslím, že tloušť není o nic víc škodlivější na pstruhové vodě než např. bolen nebo candát, na které se vztahuje i doba hájení na těchto vodách, alespoň tedy u nás v Severočeském kraji.
Opět se přemisťujeme, tentokrát k jezu do Malé Skály. Sem jsme měli jet asi hned. Zkoušíme to v proudu pod jezem, ale bez úspěchu. Nad jezem se občas udělá nějaké kolečko a tak jdu tam. Ryby sbírají někde uprostřed a řeka je zde už poměrně široká a tak musím převázat mušky. Těžkého bobše nahrazuji malou zlatohlavou nymfičkou a na přívěs dávám tříbarevného bobše, ale nezatíženého a na menším háčku.
Pepa už to vzdal, sedí na břehu a pozoruje mě a sem tam si udělá nějakou fotku. Konečně mám záběr, chvíli rybu vodím a pak vyskakuje nad vodu. Co zprvu vypadalo jako záběr od lipana, se ukázalo být duhákem. který měří 32cm a tak si ho ponechávám. Pro dnešek balíme a jedeme domů. Cestou se ještě na skok stavujeme v Dolní Sytové na Jizeře 11, kterou obhospodařuje MO Semily, ale chytáme jen samé potočáky.
Svou poslední rybářskou vycházku jsem si naplánoval až na 30. listopadu na Smědou pod Frýdlant, ale tentokrát kolem závodu Damino. Tento úsek je v létě dost často bez vody kvůli jejímu čerpání pro potřeby závodu a sousedící čističky. Na jaře a na podzim je tu však vody dost a jsou tu i pěkné tůně, ve kterých jsou občas i pěkné ryby. Loni jsem zde měl na prutu lipana čtyřicátníka a letos jsem zde o podobnou rybu už také přišel.
Začínám kousek nad Daminem a pak přicházím k tůni, kde řeka vytváří meandr a následuje menší peřej a esíčko kolem menší skály. V meandru jsem chytl za půl hodiny šest menších lipanů. Větší ryby tedy budou asi najeté v esíčku pod skálou, pomyslel jsem si a postupuji pomalu po břehu.
Smědá je zde široká jen asi 4 metry, ale mezi kameny je hloubka i přes metr a na dno není vidět. Blížím se k esíčku a na jednom místě dostávám tři lipany kolem 30 cm. Pak mám záběr a ryba jde poněkud ztuha z vody. Po chvíli vytahuji krásného potočáka kolem 35 cm.
Ihned po novém nahození následuje další úlovek. Neodolám a rybu opatrně pokládám na síťku podběráku, fotím si ji a měřím, má 34 cm. Další rybu si fotím při zdolávání a uvolňuji ji ve vodě. Takto chytám asi šest nebo sedm pstruhů a to se mi ještě jeden vypnul. Byl to tak rychlý záběr hned po dopadu těžké nymfy na vodu, že jsem nestačil ani zaseknout a ryba se po chvíli osvobodila. Možná to byl i duhák.
Při pouštění dalšího pstruha ve vodě jsem mu mušku nemohl vyndat a tak ho beru do ruky, peánem ho uvolňuji z mušky a ryba při tom vypustila do vody trochu mlíčí. Tak proto tu je tolik pstruhů najetých na jednom místě, asi se tady někde třou. Už tu nenahazuji a jdu níž pod esíčko, kde zdolávám dva menší duháky a konečně i ty větší lipany kolem 35 cm. Tak jsem se tedy rozloučil s říčkou a pěknými rybami a pak že prý tu už nic většího není. Já jsem se dnes přesvědčil, že tu ještě jsou a proto už se znovu těším na další sezónu...