Autor: Daniel Kynšt
Dne 12.8.2006 proběhl již 5. ročník muškařského závodu "Zábřežský lipan". Letos se poprvé závodilo i o body do celostátního žebříčku a na účasti to bylo znát. Nakonec se závodu zúčastnilo 56 závodníků, což bylo o dvacet čtyři více než v roce minulém. Vše ale začalo už týden před vlastní soutěží, kdy začalo pršet a nekončící déšť nevěstil nic dobrého. Původně zamýšlený závodní úsek na mimopstruhové řece Moravě byl průtokem 50 kubíků nechytatelný a my přemýšleli co dělat. Nakonec jsme šli do velkého rizika a závod uskutečnili na malém pstruhovém revíru Březná.
Já jsem na tomto revíru nechytal skoro 3 roky, takže jsem byl sám zvědav, kolik se chytne ryb. Při vyslovení 1000 ks ryb od Jardy jsem si klepal na čelo, že to není možné. Na přípravu nám po tomto rozhodnutí zbyly prakticky dva dny a nebýt obětavosti některých lidí, tak bychom to asi nezvládli.
Dva dny před závody jsem ještě řešil jednu úsměvnou historku, samozřejmě ne pro mne. Když jsem si pečlivě zamkl auto a při pohledu na závodní úsek se ohnal po hovadu, co mě kouslo do nohy, skončily klíče v té nejhlubší tůni v řece. Tak jsem si říkal, při odjezdu pro náhradní klíče, že nám to moc pěkně začíná.
V sobotu ráno nás přivítala jasná obloha a snad to bylo poprvé, kdy při našem závodě nepršelo a vydrželo to skoro až do samotného konce. Po uvítací řeči jsme se všichni co nejrychleji odebrali na závodní úseky, které byly dlouhé někdy i 200 metrů. Na přípravu mi zbyla asi hodina, tak jsem si v klidu nachystal dva pruty, jeden na sucho s CDC jepicemi a jeden na nymfu proti vodě se dvěma zlatohlavými muškami, které jsem potom během závodu několikrát měnil. Vzhledem k dost zarostlému úseku jsem ale nemohl použít moc dlouhý návazec.
Po vyhodnocení závodního úseku jsem šel proti vodě s nymfami a postupně jsem bodoval s 21 rybami, lipany a pstruhy. Vypadalo to velmi slibně, než jsem se dozvěděl, že Pavel Macháň jich má 38! Takže z toho byla dvojka v sektoru. Potom jsem na tom samém úseku dělal rozhodčího Tomáši Adamovi a ve spodním úseku, který jsem stihl projít dvakrát, měl Tomáš tři ryby, ale nahoře ukázal, že mu takové revíry vyhovují a přidal dalších 13 kousků, samozřejmě také na zlatohlavé nymfy a byla z toho jednička v sektoru.
Po obědě, který jsme na poslední chvíli zorganizovali na místě srazu, jsme se rozešli na odpolední kolo, kde jsem začínal měřit jako rozhodčí. Rozhodčího Filipovi Doležalovi a ten chytal opět na zlatohlavé nymfy francouzským způsobem a bodoval s jedenácti pstruhy.
Na svůj druhý závodní úsek jsem pelášil, co mi síly a neopren stačily. Díky dlouhým úsekům to byla docela fofr. Na své stanoviště jsem doběhl deset minut před začátkem a tak jsem si ho stačil prohlédnout jen zčásti.
Pak se stala osudová chyba. Šel jsem na tento úsek čtvrtý a říkal jsem si, že zeslabím až na desítku fluorokarbon. Jenže když jsem asi popáté utrhl celý forpas při běžném záseku, tak bylo zle. Tomuto renomovanému výrobci se tento průměr asi moc nevyvedl, protože jsem podobné názory slyšel již od několika závodníků. Nicméně zvýšeným úsilím jsem stihl dochytat ještě 8 ryb na zlatohlavé nymfy, z toho jednoho tlouště.
Podle informací od ostatních závodníků to vypadalo asi na šesté místo v sektoru a pak začalo usilovné sčítání výsledků, které se protáhlo až do pozdních hodin. Ti co vydrželi se dočkali pěkných cen, které nám věnovali sponzoři z okolí a nebylo jich málo. Tímto bych jim chtěl také poděkovat. A jak to vlastně dopadlo?
První místo a zároveň putovní pohár získal Pavel Chyba z Jaroměře – Česká Skalice, druhý skončil Tomáš Adam ze Vsetína a třetí Michal Krsek opět z Jaroměře – Česká Skalice. Já jsem se umístil nakonec na pěkném čtvrtém místě. Někteří závodníci bohužel doplatili ve druhém kole na špatný los. To například postihlo Pavla Macháně , Jardu Adama ml. nebo Jardu Hampla, kteří by při lepším losu asi na stupních vítězů po výborném prvním kole nechyběli.
Celkem se tedy chytlo asi 1050 bodovaných lososovitých ryb, především pstruh potoční a lipan, takže se Jarda v prognózách moc nezmýlil. Ryby sice nedosahovaly nějakých velkých rozměrů, ale ve spojení s krásnou přírodní scenérií místního údolí to byl velmi pěkný a zajímavý rybářský zážitek.
Na tomto místě bych chtěl ještě poděkovat dalším lidem, kteří měli na starost přípravu závodu jako takovou a shánění sponzorů, tedy Honzovi Havelkovi a Jardovi Hamplovi, bez jejichž úsilí by se tento závod těžko uskutečnil a v neposlední řadě i Marku Tilcerovi, který pomáhal při stavbě trati. Celé klání jsme ukončili společnými debatami u piva, které trvaly až do pozdních večerních hodin. Snad se s některými závodníky setkáme i na příštím ročníku "Zábřežského lipana".