-= tisk =-

MISTROVSTVÍ SVĚTA 2001 VE ŠVÉDSKU

Autor: podle Peche Mouche č. 27 (2001)

DOKÁŽEME TO ZNOVU?

Francie je opět mistrem světa v muškaření. Po Spojených státech v roce 1998 a Anglii v roce 2000 zvítězila potřetí ve Švédsku v soutěži družstev. Pascal Cognard ukončil závod se ctí a získal bronzovou medaili.

Ve švédském městě Lycksele (hlavní město Laponska), vzdáleném 125 km od Umea, které má 15 000 obyvatel, se odehrálo od 14. do 21. srpna 2001 už XXI. mistrovství v rybolovu na mušku, ve kterém zvítězila Francie. Soutěžilo se na řekách Skeppträskan a Malan, vzdálených 100 km severně od Lycksele. Tyto dva toky, rychlé a s proměnlivou hloubkou (od 3 do 5 m) měří 6 až 20 m na šířku. Naopak Vindelälven, třetí řeka v soutěži má zcela jiné rozměry: až 100 m do šířky. Je mohutná, kamenitá, a mnoho soutěžících se v ní řádně vykoupalo. Lipani tvoří 80 % stavu ryb v řekách této země.

Z jezer byla vybrána Sörhedsjön a Hocksjön a byla soutěžícími hodnocena jako velmi obtížná. Žijí v nich divocí pstruzi obecní a arktičtí siveni.

PASCAL COGNARD: "BYLA TO VÁLKA NERVŮ"

Pascal Cognard, trojnásobný mistr světa je znovu na stupni vítězů, tentokrát na třetím místě. Časopis Peche Mouche chtěl vědět, jak se na mistrovství dívá jako jeden ze soutěžících.

Peche Mouche: Navíc titul mistra světa v soutěži družstev, to je velký úspěch, že?

Pascal Cognard: Je to velká satisfakce, ale mistrovství světa byla opravdová válka nervů! Jako Philippe Béranger, jsem vyhrál jedno ze dvou kol na jezeře a to přispělo k vítězství celého družstva.

PM: Švédská jezera byla pro vás velkou neznámou?

PC: Myslím, že jezera Sörhedsjön a Hocksjön mají méně ryb než ta, která známe z tréninků. Zato pstruzi jsou tam obrovští a tak je těžké dostat je do podběráku, když už nějakého chytíte. Pstruzi tam vůbec nereagují na streamery. Nakonec jsem se během soutěže rozhodl pro suchou mušku.

PM: Hodně se mluvilo o hloubce vody během mistrovství.

PC: Ve Švédsku je průměrná hloubka v srpnu 60 cm. Když jsme však přijeli na místo, byla hloubka okolo 120 cm, což je dvojnásobek normálu. Hladiny řek byly vysoko, což mělo výrazný vliv na způsob lovu.

PM: V čem byla odlišná technika?

PC: Na této úrovni má i sebemenší detail svou důležitost. Důvěřoval jsem suchým muškám. Abychom co nejlépe lokalizovali ryby, lovili jsme na mokrou mušku, pročesávali sektory a pak jsme zaujali nejlepší místa. Úlovky na Vindelälven, které tvořili z 80 % lipani, byly velmi dobře lokalizovatelné. Občas jsme narazili na celé hejno lipanů! Myslím, že tato strategie velmi přispěla k celkovému vítězství francouzského družstva.

PŘÍBĚHY OD VODY

- Philippa Bérangera při tréninku málem kousla do ruky metrová štika, když vypouštěl zpět do vody dvaceticentimetrového lipana.

- Pascal Cognard, který lovil na suchou mušku a na nymfu na nástavci, uvízl se svou zatíženou muškou mezi dvěma kameny. Suchá muška, která byla těsně nad hladinou přilákala lipana, zatímco Pascal se marně snažil uvolnit nástavec. Nakonec musel utrhnout vlasec, aby mohl dostal lipana do podběráku.

- Jerôme Gaillard, technický poradce francouzského družstva, se jen taktak vyhnul srážce se stádem sobů... Bylo to v plné rychlosti, když právě vezl soutěžící na jejich místa.

- Na řece Malan si Bernard Marguet a Jean-Luc Estublier nedobrovolně zaplavali, když se snažili chytit hraniční značku, uvolněnou jinými soutěžícími. Díky tomuto úlovku zřejmě na mistrovství světa zvítězili.

ROZBOR FRANCOUZSKÉHO KAPITÁNA

Setkali jsme se s Jacquesem Boyko, který je "katalyzátorem" vítězného francouzského družstva.

Peche Mouche: Francie je opět mistrem světa, to je úžasné!

Jacques Boyko: Samozřejmě, že jsem velmi šťastný, ale nebylo to jednoduché. Bylo třeba bojovat do poslední chvíle. Nakonec nás od Finska dělilo jen 15 bodů. Jinými slovy, tato soutěž vyžadovala maximální nasazení.

PM: Co bylo na tomto mistrovství nejobtížnější?

JB: Rybolov na jezeře, kvůli kterému jsme málem prohráli kolo. Při tréninku jsme lovili na podobných jezerech celkem s úspěchem. Při soutěži však bylo špatné počasí a divocí pstruzi se lovili velmi obtížně. Já osobně jsem něco podobného zažil na mistrovství světa v Irsku, jediným řešením bylo chytání na suchou mušku a na mokrou mušku v zarostlých místech.

PM: Jaké jsou švédské řeky?

JB: Všechny tři řeky byly fyzicky vyčerpávající pro naše závodníky a každý byl rád, že má svou hůl. Tyto řeky jsou plné kulatých kluzkých kamenů. Navíc voda je místy velmi hluboká a má barvu čaje, takže nic nevidíte.

PM: Řekněte nám něco o technice francouzského družstva.

JB: Od mokré mušky, která se nám zdála vhodná při trénincích, jsme při soutěži postupně přecházeli na suchou mušku a na nymfu. Navíc bylo potřeba, aby se družstvo přizpůsobilo. Není to jednoduché chytat lipany, když jste třetí nebo čtvrtí na úseku, který má jen okolo 120 m. Naši soutěžící nakonec končili téměř výhradně se suchou muškou. No a přece jsme zvítězili!



Poznámka PM: I když od tohoto šampionátu uplynulo už hodně vody, je pro nás velmi poučné zjištění, že Francouzi i zde vyhráli se suchou muškou!!! To je velké téma pro zamyšlení. Jinak pro ty, co si už tolik nepamatují: ve Švédsku vyhrál s nymfami Vladimír Šedivý a naši byli třetí. O tom však není ve francouzské reportáži ani zmínka.

-= tisk =-