Závody užšího výběru reprezentace byly v jižních Čechách

Autor: Karel Křivanec

Letošní užší výběr muškařské reprezentace ČR proběhl v netradičním podzimním termínu ve dnech 7. - 9.10.2005, zato však na tradičních jihočeských úsecích. Důvodem k posunu závodu na podzim bylo juniorské mistrovství světa, před kterým se dotčené tratě testovaly našimi juniory a tak se musel užší výběr přesunout až do začátku října. Vzhledem k tomu, že se zároveň mění i způsob výběru těch nejlepších, byly uvedené závody očekávány asi s menším napětím než obvykle. Od letošního roku bude totiž postupový klíč průsečíkem umístění v letošním celostátním žebříčku, spolu s přímým umístěním v závodech čtrnáctky nejlepších (z loňského žebříčku).

Zmíněný užší výběr reprezentantů se konal pod zadáním pro příští mistrovství světa v Portugalsku, tedy dvakrát menší řeka, jednou větší řeka a dvakrát břehový jezerní závod. Jako typ menší řeky byla zvolena Malše ve Skoronicích, kde měl každý soutěžící v každém závodě k dispozici dvakrát 150 m toku. Celkem zde tedy každý lovil na 4 různých místech a losování míst bylo provedeno tak, aby na sebe nenarazili závodníci z loňské první sedmičky.

Stejný postup platil i v posledním závodě v neděli dopoledne na Vltavě 28 v úseku mezi zastávkou ve V. Brodu a Herbertovem. Obě jezerní kola se konala na Květoňově, kde měl každý k dispozici po třech dvacetimetrových stanovištích v každém závodě. Tyto podmínky měly, spolu se zkušenými rozhodčími z Kaplice a Kremže, zajistit objektivní průběh závodu, ve kterém se hodnotily pouze lososovité druhy od minimální délky 20 cm.

Páteční dopoledne začalo jezerním závodem na Květoňově, který byl pro soutěžící týden uzavřen a tak se šlo do závodu bez tréninku, který by jinak určil tu správnou taktiku. Na hladině se ukazovali velcí duháci, ale stejně jako při Svatováclavském poháru, nebylo vůbec snadné je ulovit, protože nereagovali na žádné "divočiny" a tak bylo uloveno jen 25 ryb, avšak z toho bylo šest padesátníků! Vítězem závodu se stal Antonín Pešek s pěti rybami, druhý skončil Lukáš Pazderník (4ks), a třetí Dan Svrček (4 ks).

Zatímco zmínění reprezentanti lovili na malé nymfy a kukly pakomárů, tak čtvrtý v pořadí, Pavel Macháň (3 ks), měl taktiku založenou na rychle tažených booby a dokonalém pokrytí celého závodního místa. Jeden jeho duhák byl největší rybou celé soutěže a měřil 56 cm. Je třeba se také ještě alespoň zmínit i o tom, že v pátečním slunečném počasí odcházeli od vody bez úlovku 3 závodníci a to jim každému přineslo hned do začátku soutěže po 14 "trestných" bodech.

V pátek odpoledne se přejíždělo na Malší, kde pokračovalo druhé kolo této série. I když zde bylo ještě ve středu hodně vody, za dva dny však opadla možná o 20 cm a začalo se už docela modelovat dno. Během první jedenapůlhodinové části šel do vedení Martin Drož, který měl 14 úlovků, z toho bylo 7 pstruhů ob., 2 duháci a 5 lipanů (největší měřil 361 mm). O jeden úlovek méně měl Tomáš Starýchfojtů a pak už to byli Pešek s Grünem, kteří měli po 10 rybách. Druhá část tohoto závodu však přinesla úspěch Ivanu Vančurovi na posledním stanovišti č. 14, kde mu Martin Grün "nechal" ještě 16 ryb (9 lipanů a 6 pstruhů). I když měl Ivan v první části jen 4 pstruhy, měl nyní celkem dvacet úlovků a to bylo po ranní nule na jezeře hodně nečekané vítězství.

Druhý skončil na Malši Tonda Pešek, který získal v obou částech po deseti zápisech do bodovací karty (na Ivana mu chybělo 11 mm) a třetí byl jeho oddílový kolega Milan Pavlík s 19 rybami. Zajímavostí tohoto kola byly také tři pěkné úlovky lipanů "z dílny" Pavla Macháně (355, 352 a 340 mm), dva z nich vyšťoural po Martinovi Drožovi, na kterého zbylo s 18 rybami čtvrté místo. Potěšitelné na tomto říčním kole bylo zjištění, že plná polovina z reprezentantů chytala "francouzským" způsobem s drobnými nymfičkami a velmi dlouhým nástavcem. Asi to nebyly jejich první pokusy a na celkovém umístění to bylo znát.

Sobotní ráno bylo plné slunce, které přineslo štěstí Tomáši Starýchfojtů, protože se dostal v první části ranního závodu na Malši na nejlepší místo na konci závodního úseku. Ona šťastná čtrnáctka dala našemu nejzkušenějšímu borci šanci vyniknout a to se také stalo. I on zde bodoval patnáckrát (6 Po, 8 Li, 1 Si) a to mu ještě utekl pětatřicátník potočák. V druhé části tohoto kola se už sice nedostal na takto zarybněný úsek, ale i zde se mu dařilo, i když chytl už jen čtyři pstruhy. V této poslední části závodu už se opravdu "lámal chleba" a každý úlovek měl cenu zlata, protože malá říčka o šířce kolem pěti až osmi metrů už byla pořádně promrskaná.

V tomto kole se dařilo i Pavlovi Macháňovi, který sice tentokrát nechytl nic velkého, ale jeho 16 úlovků hovořilo samo za sebe. Jen o jeden úlovek méně měl Martin Drož na třetím místě. Na stanovišti č. 1 chytl osm ryb, což bylo nejvíc z celé čtveřice, která zde lovila a totéž se mu podařilo i na čísle 6, kam šel jako poslední a dostal tam 7 ryb. Největší úlovek na Malši chytl Lukáš Pazderník a byl to lipan 370 mm a podobnou rybou byl lipan 355 mm a dostal ho David Šeba. Na tak malou říčku to byly opravdu pěkné ryby, které zde zůstaly díky zvýšené míře lipana v Jižních Čechách (40 cm).

Sobotní odpoledne přivedlo soutěžící zpět na Květoňov a jejich předpovědi byly vesměs negativistické. Většinou se totiž obávali, že slunečné počasí velmi zkomplikuje lov a ryby nebudou reagovat. Tyto předpovědi však nevyšly, možná i díky lehkému jihovýchodnímu větříku, který pěkně čeřil hladinu. Šram a Drož začali na "Plážičce" lovit duháky z hladiny na velké šatlkoky a po hodině měli oba po čtyřech rybách. Celá tato strana byla velmi úspěšná a během hodiny se tu vytáhlo dvanáct ryb a čtyři z pěti zde lovících závodníků nakonec obsadili první čtyři místa. Jedinou výjimkou byl Tomáš Starýchfojtů, který lovil uprostřed mezi nimi a nakonec to byl on, kdo zůstal celkově bez úlovku, i když měl celkem pět záběrů, ale tak to prostě chodí. Jednou jsi nahoře a podruhé zas dole a proto je těch soutěžních kol pět.

Tento čtvrtý závod vyšel nejlépe Martinovi, který chytl pod cestou jednoho a u pole ještě tři duháky a s osmi úlovky na Květoňově vyhrál. Byl taky jediný, kdo odpoledne chytl velkou rybu (477 mm) a měl ještě jednu slušnou (420 mm), jinak se chytali duháci od 26 - do 32 cm, s výjimkou jednoho úlovku Milana Mužíka (431 mm). Druhé místo obsadil Ivan Vančura se sedmi úlovky, také on dokázal bodovat na každém stanovišti, stejně jako třetí Pavel Macháň (6 ryb). Celkem se tedy v tomto obávaném závodě chytlo padesát ryb, tedy dvakrát více než při prvním závodě v pátek dopoledne. Závodníci už z toho byli přeci jen trochu moudřejší a znovu se ukázalo, jak liché mohou být všechny předpovědi. Bez ryby byl tedy jen Tom, který si tím dosti zkomplikoval svou pozici před posledním kolem , ve kterém musel hodně zabodovat, aby smazal oněch nepříjemných čtrnáct bodíků za poslední místo na jezeře.

Nedělní ráno bylo opět ve znamení pěkného počasí a i vodní průtok 10 m³ byl pro naše reprezentanty milosrdný. Jak už bylo řečeno, konalo se toto poslední kolo na Vltavě 28 v úseku od vlakové zastávky ve Vyšším Brodu až k jezu v Herbertově. Tomovi šlo o hodně a tak se do závodu pustil naplno a jeho rozhodčí měli dost práce. Střídal nymfu se suchou muškou, po první polovině kola měl 14 zápisů a na konci závodu z toho bylo jednadvacet ryb (19 Po, 1 Pd, 1 Li) a druhé vítězství v této sérii. Druhé místo obsadil Antonín Pešek s 15 úlovky, mezi nimiž dominoval duhák 510 mm. I on měl hlavní podíl v úlovcích ve pstruhovi obecném (12 ks) a pak měl dva duháky a jednoho lipana. Na třetím místě skončil Vladimír Šedivý s patnácti zápisy (12 Po, 3 Li), který tak nakonec přeci jen alespoň trochu zachránil čest domácích Jihočechů, kteří neměli tentokrát nejlepší vylosování, i když na to se vše svádět nedá.

Po započtení všech výsledků se vítězem stal Antonín Pešek (součet umístění 20), kterému tak po dvouleté nucené přestávce stoprocentně vyšel návrat mezi reprezentanty. K tomuto úspěchu mu stačilo jednou vyhrát, být dvakrát druhý, jednou šestý a jednou devátý. Při závodech na něm bylo vidět, že vše děla naplno a s maximální precizností. Na jezeře jako jediný myslel i na takovou "drobnost", aby si přinesl podložku na skládání šňůry. Na rozdíl od ostatních neměl problémy se zamotáváním šňůry do různých výhonků, neztrácel čas a dokázal hodit daleko s minimálním počtem mezihodů. Na Malši se prezentoval velmi zdařilým "francouzským" stylem a na Vltavě 28 chytal se záložním prutem, zastrčeným do brodících kalhot, což mu umožňovalo měnit styl podle potřeby a prakticky okamžitě házet na sbírající rybu. Úlovek velkého duháka na řece též napovídá, že se dokáže vypořádat i s takovouto situací, protože nebyl jediným, komu přišla na prut velká ryba, ale jako jediný ji dokázal zdolat a vylovit.

Na druhém místě skončil v tomto klání o dvě umístění za vítězem Martin Drož, který měl letos mimořádnou sezónu. Absolvoval totiž jen pět závodů a s tím je průběžně na třetím místě celostátního žebříčku. V systému vzájemných "soubojů" na vylosovaných říčních místech měl v tomto užším výběru devět vítězství a jen jedinou prohru a to právě s Peškem na stanovišti č. 11 na Vltavě 28, kde ulovil v první části závodu o tři ryby méně než Tonda, který tu po něm zdolal deset úlovků a mezi nimi i onoho Mobidika a tím vlastně rozhodl celou soutěž pro sebe. Ani sebelepší režisér by to dopředu lépe nevymyslel.

Také třetí místo připadlo osvědčenému reprezentantovi, náchodskému Pavlovi Macháňovi, který měl součet umístění 25 a o jednu pozici se tak dostal před čtvrtého Tomáše Starýchfojtů (26). Tomáš měl sice nejvíc úlovků (59) a jako jediný se dostal přes dvacet tisíc bodů, ale s tou jednou nulou na Květoňově byl mimo hru, i když by mu na celkové vítězství stačila na jezeře devítka a tedy stejný počet 3 úlovků jako měl celkový vítěz soutěže. První pětku uzavíral se součtem umístění 31 velmi slibný nováček Ivan Vančura, ale i on měl jednu nulu na Květoňově a to hned v úvodu soutěže.

Ve druhé skupině reprezentantů skončili, seřazeni za sebou, všichni Jihočeši: 6. Vl. Šedivý (32), 7. David Šeba (34), 8. Jar. Šram (39) a 9. Lukáš Pazderník (41). Se stejným součtem umístění byli i 10. Milan Pavlík a 11. Dan Svrček. Znovu se tedy ukázalo, že jihočeské tratě jsou hodně regulérní a určitě ne žádnou velkou výhodou pro domácí. Ani si už nevzpomenu kdy tu vyhrál někdo "domácí".

Zbylí tři nováčkové reprezentace tentokrát na naší špičku nestačili, jejich úlovky byly proti ostatním v podstatě poloviční a odstup za nimi byl opravdu značný. Snad si z toho alespoň vzali poučení pro další závody a možná to pro ně bude také impulsem do budoucna. Celkem se tedy dá říci, že letošní závody užší reprezentace ČR splnily očekávání, která jsme do nich vkládali a dá se očekávat, že státnímu trenérovi hodně napověděly o konečném sestavení družstev pro příští rok.