Jezerní mistrovství ČR v Poličce se vydařilo

Autor: Karel Křivanec

Již desátý šampionát České republiky v jezerním muškaření hostila ve dnech 9. - 10. října 2004 Prostřední nádrž v Poličce, která patří k tomu nejlepšímu co u nás máme. Nádrž byla týden před mistrovstvím osazena třiceticentimetrovými duháky, kteří měli sloužit jako lákadlo pro Podzimní poličskou mušku a v pátek večer před závodem byla dosazena další tisícovka těchto ryb, takže se toto silné zarybnění nemohlo neprojevit v úlovcích během vlastního mistrovství. První várka ryb totiž při Podzimní mušce nebrala a ten kdo si seřídil pruty a nástrahy podle ní, byl dosti překvapen tou změnou, která se zde za pouhý týden stala.

Na nádrži bylo vytýčeno 39 míst pro muže a 3 místa na hrázi byla pro ženy. V každém kole chytali závodníci na 4 různých stanovištích a posunovali se po 45 minutách o 10 míst. Soutěž probíhala podle platného soutěžního řádu, tedy s háčky bez protihrotu a bez zabíjení ryb, ale s povolenou 3 metrovou délkou podběráků. V sobotu ráno před závodem slabě poprchávalo a bylo zataženo až skoro do večera. Ryby se ukazovaly na hladině, jen kalná voda ukazovala na silnou kapří obsádku v nádrži, což je daň za to, že je komerčně využívána k více účelům.

Po úvodním zahajovacím zvoněním na tradiční zvonec o půl deváté zasvištěly vzduchem muškařské šňůry a už tu byly první úlovky. Většina závodníků vsadila na pomalé sklovité interídky, občas jsem viděl i jejich rychlé varianty a ojediněle i nějakou tu plovoucí šňůru. Do čela šli brněnští závodníci, kteří měli poměrně štíhlé vzory mušek v černých, bílých a oranžových barvách, s reflexně zelenými či červenými korálky na hlavičkách a občas i bloba jako atraktor. Dařilo se také novojičínskému Bartoňovi, Tomáši Starýchfojtů z Dolní Rožínky a Danu Svrčkovi z Vrchlabí, kteří předváděli přímo dálkové hody. První závod vyhrál se 40 úlovky za 3 hodiny Jarda Bartoň, o dvě ryby za ním byl na druhém místě Tonda Pešek (Gammarus Brno), Dan byl třetí (34), Igor Slavík (Brno 5) měl na čtvrtém místě 33 duháků, stejně jako pátý Tom a třicítku ještě pokořil i Jarda Novák (Gammarus Brno). Bylo vidět, že tito závodníci dobře věděli do čeho jdou.

Druhé kolo začalo ve dvě hodiny odpoledne a ryby se po poledním klidu začaly znovu projevovat, i když ne s takovou intenzitou jako dopoledne. Počasí se už zlepšilo a občas se mezi mraky ukázalo i slunce, které zatlačovalo ryby hlouběji, což si uvědomili jen někteří závodníci. Jestliže se dopoledne dalo nachytat i na pomalejší vedení mušek, pak odpoledne už to chtělo viditelně rychlejší tah. Samozřejmě, že záleželo i na vylosování a na tom kam foukal vítr, šly vlny a kde se pohybovala hejna duháků. Tentokrát se chytalo velmi málo u hráze a tato tradičně nejlepší místa byla často hluchá.

Odpolední kolo vyhrál českobudějovický David Šeba, který se letos prvně probojoval do reprezentace ČR. Na první místo mu stačilo 26 duháků a měl tedy o čtyři úlovky více než druhý Tomáš Starýchfojtů. Třetí skončil v tomto kole domácímu závodník Milan Mužík (18), čtvrtý byl další českobudějovický muškař Michal Adamčík (17), na pátém místě skončil Ant. Pešek (17) a šestý byl Martin Balog z Chomutova (16). Po dvou závodech byli na čele Tomáš Starýchfojtů a Ant. Pešek, oba měli součet 7, ale Tom na tom byl lépe na pomocné body. Třetí místo držel Jarda Bartoň se součtem umístění 12, čtvrtý byl Jarda Novák (13) a pak následovala dvojice Michal Adamčík a Milan Mužík se součtem umístění 14 a ještě tu byli dva závodníci se součtem 17, kteří si mohli myslet na medaile (Igor Slavík a Ivan Vančura).

Nedělní ráno se probudilo do slunečného počasí a když zazněl v devět hodin startovací zvon, byly nad nádrží ještě zbytky mlhy, které se rychle rozplývaly. Shodou okolností si většina favoritů vylosovala místa vedle sebe, takže se mohli hlídat a navíc dobře viděli i na A. Peška, takže pro ně byl neznámou pouze výkon J. Nováka, který chytal mimo jejich dohled. Po prvních dvou úsecích bylo jasné, že vypadl největší favorit, Tomáš Starýchfojtů, který mívá na Poličce často problémy ve druhém dnu chytání. Do čela skupinky vedle sebe chytajících kandidátů na medaile se dostal Michal Adamčík, který chytal s rychlou sklovitou intermídkou a vodil mušky systémem Roli Poli. Střídal však všechny pruty a předváděl pěkné hody a tak si udržoval od svých pronásledovatelů jistý náskok, jedinou otázkou pro něj proto bylo to jak se povede Novákovi, o jehož výsledcích chodily velmi dobré reference a který stále držel krok s Michalem.

Třetí kolo vyhrál pražský muškař Martin Mikulka se 16 úlovky, když se po dvou nevýrazných třetinách rozpomněl na své letošní skvělé výsledky z Grand Slamu (kde skončil celkově pátý). Se třinácti rybami v bodovacím průkazu přišlo pět závodníků, u kterých se rozhodovalo na milimetrech za délku úlovku a tím nejšťastnějším byl na druhém místě Jarda Novák, třetí byl David Šeba, čtvrtý Michal Adamčík, pátý Luboš Burian (Příbram) a šestý Milan Pavlík (Gammarus Brno).

Mistrem republiky se tak stal brněnský Jaroslav Novák se součtem umístění 15 a na zisku titulu se nejvíce podepsala jeho velká flexibilita, která ho vedla k tomu, že si dokázal najít pro každé místo správnou taktiku a nebál se i "opisovat" podle okolních úspěšných kolegů, střídal šňůry a svými hody vějířovitě pokrýval celý prostor před sebou. Právě ona třináctá ryba byla mistrovská, kdyby jí nevytáhl, tak se stal šampiónem Michal Adamčík, pro kterého bylo i tak druhé místo (součet 18) zatím nejlepším výsledkem v jeho krátké závodní kariéře. Na třetím místě skončil Antonín Pešek (24). Ten jako jediný ze závodníků používal podložku, která brání zamotávání a zachytávání šňůry o rostlinstvo či kamínky na břehu. Bylo požitkem sledovat jeho úsporný házecí styl, kdy mu k odhozu stačilo dvojí prošvihnutí šňůry a následoval daleký odhod s ideálním rozbalením nástavce. Takových házečů tu opravdu nebylo mnoho.

Viděl jsem často i zkušené závodníky neúměrně dlouho vodit barevné šňůry nad vodou a někteří dokonce tušovali muškami vodní hladinu, což je vůbec nejlepší způsob na rozplašení už tak poplašených ryb. Zde v Poličce bylo enormní zarybnění, ale při závodech v cizině mohou být takovéto školácké chyby důvodem k výsledkům bez úlovku. Další častou chybou bylo to, že závodníci nedokázali využít plně své stanoviště a házeli po celých 45 minut do stejného místa, přeháněli pokusy o dálkové hody a ztráceli mnoho metrů za nerozbalený nástavec, což je stálo i 5 – 8 metrů na délce hodu a také to, že i když si připravili čtyři pruty, tak nakonec chytali jen na jeden.

Samozřejmě, že svou roli zde hraje i jistá dávka štěstí, protože ryby jezdí v hejnech a může se nám stát, že chytáme mimo, může nám spadnout rozhodující ryba u podběráku, či nám nedobere mušky, zatímco u souseda je to opačně, ale takový je už náš sport a musíme počítat i s tím, že naše ryba bude zaseknutá třeba mimo hlavovou část, takže se nebude hodnotit. Výsledek často dělá mnoho maličkostí a souhra různých náhod, ale připravený závodník mívá větší šanci se s těmito náhodami úspěšně vyrovnat. Na jezeře více než na řece platí, že k výbornému výsledku nemusí vést úplně stejná cesta.

Pro čtenáře PM se nám podařilo vyzpovídat "mistra" druhého a třetího kola Davida Šebu. Sestavu jeho mušek můžete vidět na připojeném obrázku, každý řádek znázorňuje jedno závodní kolo. V prvním závodě ulovil jen 16 duháků a skončil s nimi jako třicátý. Chytal s rychlou sklovitou intermediální šňůrou (Airflo), kterou stahoval ihned po dopadu a mušky oživoval rychle s pomocí metody Roli-Poli (prut se drží v podpaždí a šňůra se stahuje oběma rukama). Nástavec měl 5 m dlouhý z fluorkarbonu o průměru 0,16 mm a na něm tři mušky, koncovou zlatohlavou s tmavohnědým tělem a ocáskem z oranžově nabarvených cree srpků kohouta na háčku č. 10 (chytla 6 ryb), uprostřed měl malého oranžového bloba (vel 12) s delším ocáskem z oranžového marabu (chytl 6 ryb) a na horním přívěsu měl variantu zelené březnovky na háčku č. 10 (4 ryby), na kterou mu duháci reagovali při dotahu.

Ve druhém kole změnil šňůru a přešel na Hoower Airflo, po dopadu mušek napočítal do pěti a pak stahoval šňůru o poznání pomalejším a nepravidelným Roli-Poli. Koncová muška byla stejná jako v prvním kole (7 ryb), uprostřed byl dvanáctkový Diawl Bach s červenou hlavičkou (10 ryb) a na horním přívěsu velká desítková pupa červeného pakomára s červenými dýchacími orgány a kovově modrými fleši (7 ryb).

V posledním kole prodloužil propadávací dobu mušek před tahem na 10 sec. a na konci měl zlatohlavou miniluru (vel 12) se světlým zaječím tílkem a ostře zelenou kroužkovací lametkou a s tmavohnědě žíhaným ocáskem ze slepičího peří (7 ryb), uprostřed Diawl Bach s oranžovou hlavičkou na háčku č. 12 a nahoru dal dalšího osvědčeného Diawl Bacha s červenou hlavičkou ve vel 12 (na oba Bachy chytl 6 ryb). I zde používal Hoower Airflo a nepravidelné Roli-Poli. Záběry přišly na dalekém odhodu po vyklesání mušek během prvních 4 zatažení. Se součtem umístění 34 obsadil nakonec osmé místo, na medaili by musel v prvním kole chytit o 5 – 6 ryb více, protože na jeho součtu 4 ze zbývajících dvou závodů už nebylo moc co zlepšovat.