Autor: Karel Křivanec
Pondělí 8. září 2003 bylo ve znamení zahájení IX. Mistrovství Evropy. Po obědě byly týmy shromážděny na okraji Bowmore, kde chodili "hostesové" v sukních a nalévali místní whisky. Po 14. hodině se sešikoval průvod, v jehož čele šla dívčí dudácká kapela a za nimi stovka školních dětí převlečená za různé jepice, chrostíky, broučky a jiné vodní potvůrky. Pak šlo vedení závodů spolu s delegáty Presidia FIPS-Mou a za nimi zástupci 14 států s vlajkami a vše to už tradičně uzavírali rozhodčí.
Průvod prošel kolem místního kostela, po Hlavní ulici a končil na malém nádvoří místní palírny whisky, kde se vztyčovaly vlajky účastnických států. Pak byly projevy činovníků a hostů a nakonec pronesl James Ferguson otvírací formuli šampionátu. Po této oficiální části jsme se přesunuli do síně tradic Bowmore Distillery kde probíhalo testování místní skotské whisky. Mezitím se jednotlivé týmy střídaly v prohlídce závodu.
Základem výroby je sladové zrní, které se dva dny máčí ve vodě a pak se nechá ve sladovně 5 - 7 dní naklíčit. Naklíčené zelené obilí se pak suší v kouři z doutnajících rašelinových briket, čímž se dodá ona kouřová chuť místní whisky. Dále se toto zrní třikrát proplachuje horkou vodou (63,5 °C) a pak následuje 48 hodinová fermentace za přidání kvasinek, čímž vznikne roztok podobný světlému pivu s obsahem 7 % alkoholu. Nakonec se provede dvojitá destilace a vše se ukončuje zráním v dubových sudech po dobu nejméně 3 let, ale i mnohem déle (12 - 15 let).
Po exkurzi byla zahajovací večeře v místní zahradě, která však byla narušena značně chladným večerem, takže jsme tu pěkně vymrzli a brzy jsme spěchali domů. Po večeři pak bylo na pořadu dne ještě losování na zítřejší trénink a pak losování závodníků do skupin a na jednotlivá stanoviště. Úplné výsledky losování byly k dispozici až další den, protože se opět něco porouchalo v programovém vybavení.
V úterý jsme vyrazili ráno na trénink na jezero Ardenhoe, ale po necelých třech hodinách byly výsledky tak žalostné, že jsme se přesunuli na Loch nan Ban, ale ani zde jsme skoro nic nechytli. Přičítali jsme to náhlé změně počasí a silnému větru. Pro jistotu se hoši vydali ještě na Loch nan Cadhan, ale ani tady to nebylo o nic lepší. Stejné poznatky měli i Poláci a Italové, takže jsme byli všichni zvědaví, jak to bude vypadat zítra.
Středeční ráno nás po nočním dešti přivítalo hustou mlhou, která se jen pomalu rozpouštěla. Autobusy odjely od hotelu Machrie a my jsme se vydali za tím, který jel na jezero Ballygrant. Asi po pěti kilometrech jsme ho našli jak stojí na silnici se dvěma proraženými pneumatikami. Začátek jak má být! Organizátoři se jistě hodně zapotili, protože něco podobného prý potkalo i další autobus se závodníky. Narychlo se sháněla náhradní doprava soukromými vozidly, ale nakonec se vše stihlo.
Ráno se chytalo od devíti do dvanácti a odpoledne od dvou do pěti hodin. První kolo jsme sledovali na Loch Ballygrant, kde se lovilo z lodí. Z našich tu zahajoval Dan Svrček, který měl v lodi soupeře z Irska. Takticky si najeli do zadní části jezera k malému ostrovu a tam vydrželi celý čas. Dan vytáhl šest pstruhů a možná deset sekl předčasně, ale i tak to byla jednička v jeho skupině.
Asi po hodině jsme se vypravili na Loch Finlaggan, kde byl Tomáš na čísle 8. Jezero měřilo po obvodu několik kilometrů a nebylo nijak označené. Vydali jsme se špatným směrem, což jsme zjistili až po 20 minutách chůze. Nezbývalo nám proto nic jiného, než se vrátit do výchozí pozice k bývalé tvrzi Lordů z ostrovů a pak se pustit přes neudržované pastviny s množstvím ostnatých drátů, erozních rýh a ostřicových kopců, až jsme se konečně dostali až k našemu závodníkovi.
Do konce kola chybělo půl hodiny, ale nikdo nevěděl, jak se závod vyvíjí, protože vzdálenosti mezi závodníky byly značné. Tom měl dva pstruhy, stejně jako vlevo chytající velmi zkušený Francouz Jean-Luc Estublier. Zato vpravo od našeho závodníka měl Belgičan Patrick De Schutter deset úlovků a byl s nimi nakonec šestý. Tom se snažil, ale ryby si s ním hrály na schovávanou a jakmile se přesunul za rybou sbírající vpravo, začala sbírat jiná vlevo a ta první se schovala. Po deseti minutách sice vytáhl ještě jednoho pstruha, ale to bylo vše a to stačilo jen na jedenácté místo.
Tento sektor vyhrál Němec Uli Schneider s 18 rybami před Skotem Loganem (16), hlavně proto, že na jejich místech se celkem ulovilo po 45 rybách a tak to byla dvě nejlepší místa na jezeře. Čtvrtý byl kupodivu Rumun Mihailescu rovněž se 12 pstruhy. Když jsme provedli vyhodnocení stanovišť po závodě, ukázalo se , že Rumunovo místo bylo čtvrté v pomyslném pořadí úspěšnosti. Zato Tomášovo místo vydalo celkem 15 pstruhů, stejně jako Francouzovo a to bylo 11. - 12. pořadí podle úspěšnosti úlovků. Na Belgičanově místě bylo chyceno 36 divokých pstruhů a bylo to páté místo v pořadí úspěšnosti na tomto jezeru.
Od jiných výprav jsme se dozvěděli, že na Kinnabusu vyhrál Martin Drož s 27 pstruhy, když prakticky vše chytl na Claret Bumble. Byl to vůbec nejlepší výsledek na šampionátu a to na místě, které po něm vydalo už jen devět úlovků. Druhý zde byl náš známý, Holanďan Ar Ritmeester (17) a třetí Francouz Vincent (16). Na jezerní závod s divokými pstruhy to byly přímo šokující počty úlovků.
Dařilo se nám i na obou úsecích, které byly vytýčeny na jezeru Gorm, jehož rozloha byla jako malé moře. Bylo však velmi mělké, takže se někde dalo brodit padesát až sto metrů od břehu a najít tam rybu bylo velmi obtížné. Jarda Bartoň měl na úseku označeném jako Gorm 1 nejlepší stanoviště, na kterém se celkem chytlo 20 pstruhů. Náš závodník tu dokázal ulovit 3 pstruhy, největší z nich měřil 35,5 cm a to mu stačilo na druhé místo ve své skupině.
Přechytal ho jen Ital De Martini se čtyřmi úlovky, když měl třetí nejlepší místo v sektoru. Zato Angličan Tinion nuloval na nejhorším stanovišti, kde se celkem chytly jen dvě ryby, bez úlovku byl i Francouz Collet na stanovišti, které vykázalo celkem jen tři úlovky, jakož i Belgičan Callewaert, na jehož místě bylo uloveno celkem 5 pstruhů a nebodoval ani závodník z Irska, který měl v pořadí osmé místo s celkovými osmi úlovky.
Také Tonda Pešek se na Gormu 2 činil, když vytáhl 2 pstruhy, z nichž ten 44 cm dlouhý byl největším úlovkem letošního mistrovství Evropy. Tondovo šesté místo bylo velmi dobrým výsledkem, protože jeho stanoviště bylo vyhodnoceno jako 8.-9. v tomto sektoru. Nuloval tu Angličan Horsey na místě se stejnou bonitou jako měl náš závodník, Polák Szymala na velmi špatním místě, kde se chytly celkem jen 4 ryby a bez úlovku byli i Švédové a Němci. Skupinu vyhrál Skot Fulton před Francouzem Jarretonem, když oba chytli po 10 rybách a také jejich stanoviště kopírovala toto pořadí. Na Skotově místě bylo uloveno 31 pstruhů a na Francouzově 20.
První kolo závodu pro nás dopadlo nad očekávání dobře, protože vyhráli Italové se součtem umístění 18 a Česká republika byla druhá se součtem 21. Teprve třetí byli Skotové (26), čtvrtí byli překvapivě Holanďané (30), pátí Poláci (33), šestí Belgičané (38) a sedmí Francouzi (39). Naprostou katastrofou bylo toto kolo pro tým Anglie, který měl součet 51 a byl až na třináctém místě, jen devět bodů před Rumunskem, které reprezentoval pouze jediný závodník. Radostné pocity byly doprovázeny mrazením, neboť umístění Angličanů nás varovalo, že to nejhorší může přijít kdykoliv.
A stalo se to hned odpoledne ve druhém kole, kdy na Kinnabusu zanuloval Dan Svrček na stanovišti č. 1, kde byla za vysokým svahem klidná hladina, na které dopoledne rovněž nuloval Walesan Trevor Jones. Toto jezero bylo asi nejvíce náchylné na změny směru větru a s tím byly spojené překvapivé výsledky. To se potvrdilo hned v příštím kole, kdy zde na zvlněné hladině chytl Skot Logan 12 pstruhů a byl druhý ve skupině. Druhé kolo bylo ve znamení Švéda Daniela Holmqvista, který měl 26 pstruhů, druhý skončil Ital Freschi (23) a třetí byl Angličan Reece (8). Vedle našeho Dana tu byl bez ryby ještě Lucemburčan Jung.
Další nula nás zastihla na úseku Gorm 1, kde si dosud vedoucí Martin Drož vylosoval místo po Angličanu Tinionovi a dopadl navlas stejně. Bylo to vůbec nejhorší místo tohoto úseku na němž nulovali dále ještě Italové a Poláci a tak jediné dvě ryby zde dokázal vytáhnout až v pátém kole Švéd. Vítězem tohoto závodu byl Belgičan Guido Vinck, druhý byl Polák Walczyk a třetí Skot Dewar, všichni tři měli shodně pět úlovků a dělily je jen centimetry. Guido měl druhé nejlepší místo v sektoru, zato zbývající dva závodníci to dokázali na celkem dosti podprůměrných stanovištích. Nulovali tu ještě Němci, Lucemburčané a Holanďané.
Poté co oba naši ranní jedničkáři svorně zanulovali v odpoledním kole nás zachraňovali zbývající tři členové družstva od úplné pohromy. Jarda Bartoň byl se třemi úlovky šestý na zrádném Gormu 2, i když toto místo mělo na víc, neboť jsme ho vyhodnotili jako druhé nejlepší v sektoru a tady to chtělo mít z hlediska jeho celkového umístění o rybu navíc. Kolo zde vyhrál Antoni Tondera se sedmi pstruhy, které dostal jen na podprůměrném stanovišti, na kterém chytl ráno jednu rybu Walesan a po Polákovi už tu byly jen tři nuly.
Tady přišel Tondera na svého Black Pearl Palmera, který přinesl Polákům dvě zlaté medaile. Druhý v sektoru tu byl Ital De Martini a třetí Holanďan Grootemaat. Oba dva měli po pěti pstruzích, Italovo stanoviště bylo podobné jako Tonderovo, Holanďan na tom byl o poznání lépe, jeho místo bylo vyhodnoceno v pomyslném žebříčku úspěšnosti na pátém místě. Byly zde i 4 nuly a mezi postiženými byli Angličan Tinnion, Belgičan Callewaert, Lucemburčan Strolz a Walesan Owen.
Na Loch Finlaggan, kde jsme neměli vůbec štěstí na vylosovaná stanoviště, potvrdil výjimku z tohoto pravidla Tonda Pešek, který tu dokázal vytáhnout 17 divokých pstruhů a dlouho to vypadalo, že budeme mít další jedničku v sektoru, ale nakonec se před něj o pár centimetrů dostal nenápadný Švéd Holmstrom a třetí místo získal Belgičan Roekaerts za 10 úlovků. Tondovo místo bylo čtvrté v sektoru s jednačtyřiceti pstruhy, ale od dvou nejlepších míst ho dělily jen čtyři úlovky. Vůbec se zde nedařilo úřadujícímu mistru světa Italovi Stefano Cotugnovi, který chytal na mizerném místě hned vedle Tondy a při vší snaze měl jen dvě ryby, což stačilo jen na poslední místo v sektoru.
Velké naděje jsme vkládali na Ballygrantu do Tomáše, který chtěl odčinit svůj ranní neúspěch. Do lodě dostal holohlavého Lucemburčana Flohra a po polovině závodu měl čtyři úlovky, což bylo slibné. Kdyby měl lepšího veslaře, tak to mohlo být ještě lepší. Bohužel se ukázalo, že místní šéfové jednotlivých jezer, kteří byli pověřeni touto funkci, nemají většinou s touto činností žádné velké zkušenosti.
Když jsem viděl, jak špatně vodí lodě, byl jsem z toho silně rozladěn. Nakonec se však ukázalo, že se řídili instrukcemi FIPS-Mou, které požadovaly mít vítr v zádech lodi. Při chytání divokých obecňáků se však musí vodit lodě irským způsobem, tedy stavět ji podél břehu a tedy bez ohledu na vítr. Jen tak mají oba závodníci dobrou šanci, zatímco podle předpisového postavení lodě to dopadlo tak, že chytali jen ti, co byli na straně u břehu. Většina veslařů se, bohužel, držela uvedených instrukcí, které nechtěla porušit ani v případě, že jí o to žádali oba závodníci.
Tomův dobře rozjetý závod se však radikálně změnil tehdy, když Flohr převzal velení. Začal jezdit po nesmyslných místech a bylo vidět, že divoké potočáky z lodě nikdy nechytal. I když mu náš závodník radil, kam by se mělo jet, trval Lucemburčan na tom, že on je teď kapitán a bude se jezdit podle něj. Dopadlo to špatně pro oba, nikdo z nich už nechytl nic a tvrdohlavý Lucemburčan zanuloval a připsal si tak druhou čtrnáctku do celkového pořadí.
Toto odpolední kolo zde bylo navíc na úlovky podstatně lepší než ranní závod a tak byl náš Tomáš se 4 pstruhy opět až jedenáctý ve své skupině a na medaili v jednotlivcích už mohl zapomenout. Skupinu vyhrál Angličan Paul Davison s 12 úlovky, druhý byl s 10 pstruhy Eric Davies (Wal) a třetí Jean-Luc Estublier (9 ryb). V týmech jsme se v tomto kole umístili až jako jedenáctí a v celkovém pořadí jsme spadli na čtvrté místo.
V noci dost silně pršelo a ráno foukal velmi silný vít, což se projevilo na tak velkém jezeru jako je Gorm vysokými vlnami a na Kinnabusu byly vlny i na jižním okraji za vysokou horou, kde včera propadl Dan. Větrné počasí a noční přestávka povzbudily všeobecně výsledky rybolovu ve srovnání se včerejším odpolednem. Po doplnění zásob do kuchyně jsme jeli právě na Kinnabus, abychom povzbudili Tomáše. V jeho místě byl jakýsi protáhlý ostrůvek, který zvětšoval členitost dna. Celkem se zde ulovilo 20 pstruhů, což bylo pomyslné deváté místo mezi všemi stanovišti na tomto jezeru.
Bylo strašné počasí, vysoké vlny a protože jsme přijeli hodinu před koncem kola, už jsme toho moc neviděli. Tom už šel podruhé ve svém úseku a vytáhl ještě jednoho pstruha. Celkem jich zde dostal šest a to bylo sedmé místo v sektoru, který vyhrál opět Němec Schneider se 14 pstruhy, neboť měl opět špičkové místo, z kterého se vylovilo 40 ryb (3. v sektoru). Zato druhý Skot Logan, který chytal v místě, kde se včera nic neulovilo, měl jen o trochu lepší místo než Tomáš, ale dokázal tu bodovat dvanáctkrát. Třetí pak byl Belgičan Patrick De Schutter, který byl dříve aktivním atletem (oštěp) a také vyslancem své země v Jižní Africe.
Na Loch Gorm se rozpoutalo peklo, protože je to obrovské jezero a vlny tu dnes byly opravdu pořádné. Původně se tu měl chytat i lodní závod, ale pořadatelé od něj upustili právě kvůli obavám z velkých vln. Na úseku Gorm l si opravil včerejší odpolední propad Dan Svrček a vytáhl tu dva pstruhy z místa, kde byly včera dvě nuly, což mu stačilo na páté místo. Vyhrál Polák Lach, který měl 12 úlovků z nejlepšího místa tohoto sektoru, které vydalo celkem 20 pstruhů. Druhý tu skončil Němec Marschallek s 8 rybami a třetí byl náš starý známý Švéd Holmquist se 6 záznamy. Jejich místa jsem ohodnotil při závěrečném bilancování úspěšností pořadím 4. a 3. Byly zde i čtyři nuly, pro nás důležitá byla ta, co patřila Italovi, o další se podělili Wales, Irsko a Lucembursko.
Ještě horší byla situace na úseku Gorm 2 kde byly vlny nejvyšší. Úlovek zde mělo jen šest závodníků, ale náš Martin Drož byl s jedním třiceticentimetrovým pstruhem mezi nimi na místě pátém. Vyhrál Ir Beahn se sedmi potočáky ze stanoviště číslo 1, které přineslo jeho držiteli čtyřikrát vítězství v tomto sektoru a jediný, kdo zde propadl byl Belgičan Callewaert, který tu byl bez úlovku. Je otázkou jak se mu to na tomto místě povedlo, když se zde celkem vytáhlo 31 pstruhů, což bylo suverénně nejvíc na celém Gormu.
Belgičané toto jezero naprosto nezvládli, protože tu chytli všech svých šest nul. To Francouz Vincent na druhém místě v sektoru se 6 rybami to měl mnohem těžší, neboť jeho stanoviště vydalo celkově jen 12 úlovků a tak zde vlastně během tří hodin měl padesátiprocentní úspěšnost, neboť tu byly také dvě nuly, avšak při všech těch paradoxech to bylo ještě páté místo na Gormu 2. Velmi dobře tu zachytal i třetí Polák Walczyk, který měl tři ryby z celkem 7 ulovených na jeho místě.
Na Finlagganu měl náš Jarda Bartoň vylosováno vůbec nejhorší místo (celkem 12 úlovků) a podle toho to dopadlo. Se třemi rybami tu byl až dvanáctý a do konce života ho bude mrzet pstruh, který mu spadl u podběráku. Dařilo se opět holandskému závodníkovi Grootemaatovi, který vyhrál svou skupinu s 11 pstruhy na stanovišti, které vydalo celkově 36 úlovků a bylo na pátém místě v úspěšnosti z tohoto jezera. Druhý tu skončil Belgičan Callewaert (měl nejlepší místo s 41 úlovky) a třetí byl Angličan Tinion, který měl také velmi dobré místo (35 úlovků), oba jmenovaní měli shodně po devíti pstruzích.
Nedařilo se nám ani z lodě na jezeru Ballygrant, kde měl Tonda Pešek jen dva pstruhy a skončil desátý díky tomu, že jeho lodní partner Walesan Jones byl úplně mimo a chytal v místech, kde to nemělo smysl a tak nuloval, stejně jako ještě závodníci Německa a Lucemburska. Skupinu vyhrál Skot Fulton s osmi úlovky a za ním byli Ital Cotugno (7 ryb) a Polák Szymala (3). V tomto kole jsme skončili sedmí a celkově jsme klesli na páté místo. V jiných letech by to bylo konečné pořadí, ale letos prvně se evropský šampionát konal na pět kol, takže závod pokračoval.
Odpoledne se počasí umoudřilo, vítr postupně ustával a ukázalo se slunce, tedy opět zásadní obrat proti rannímu závodu a reakce ryb byla jednoznačná, přestaly brát. Zatímco v prvním kole bylo celkem zaregistrováno 322 úlovků, v kole druhém 320 a kole třetím 279 ryb, pak čtvrté kolo vydalo pouze 119 pstruhů nad 20 cm. Na Kinnabusu nám nečekaně zanuloval Tonda Pešek, ale toto jezero bylo silně ovlivňováno směrem větru. Ráno tu měl na stejném místě jen jeden úlovek Francouz Estublier, ale příští den ráno tu Skot udělat trojku s osmi pstruhy. Sektor vyhrál Angličan John Horsey se 13 úlovky na čtvrtém nejlepším úseku, druhý byl Polák Szymala s 8 rybami a chytil je na velmi špatném místě, kde se celkově ulovilo jen 15 ryb, což bylo až dvanácté místo v pořadí úspěšnosti. Zato třetí v této skupině, Ir McGrane, měl svých šest kousků z druhého nejlepšího místa, v jehož vodách se ulovilo 48 pstruhů. V tomto kole tu byly i s tou naší tři nuly (Wales, Holandsko).
Na Gormu l se konečně prosadil Tomáš Starýchfojtů, který tu vyhrál svou skupinu se třemi rybami a za ním bylo ještě pět závodníků s jedním úlovkem (2. Schneider a 3. Davison) a pak následovalo osm nul! Mezi postiženými byli i Ital Sgrani, Francouz Estublier a Polák Konieczny a dále závodníci z Walesu, Irska, Holandska, Lucemburska a Rumun Mihailescu. Jak je vidět, byla to velká loterie a k Tomovu místu lze říci jen to, že patřilo mezi ta tři dobrá, na kterých nikdo nenuloval a v pořadí úspěšnosti to bylo páté místo tohoto sektoru s 11 úlovky.
Zato na Gormu 2 se Dan Svrček zařadil mezi deset soutěžících s nulou. Poláci měli štěstí, když se tu Jozef Lach dostal na start číslo jedna, který tu byl suverénně nejlepší a tak z něj vytáhl sedm pstruhů a byl první. Druhý skončil se třemi úlovky Angličan Baz Reece, ten měl druhé nejúspěšnější stanoviště a tuto trojici uzavíral Lucemburčan André Jung s jedním úlovkem z třetího nejúspěšnějšího stanoviště.
Aby se to nepletlo, na Finlagganu nám znovu zanuloval Martin Drož na stanovišti číslo 13 kde jsme to nečekali, protože vedle ležící č. 12 zde bylo nejlepší (45 úlovků) a následující č. 14 pak bylo třetí nejlepší (42 ryb). Na třináctce se sice celkem vytáhlo jen 24 pstruhů (8. místo), ale ve druhém kole tu chytal náhradní závodník ze Skotska, jehož výkon neznáme a pak tu byla ještě ta naše nula, která rovněž zkresluje skutečné postavení tohoto místa v pomyslném žebříčku úspěšnosti. V dopoledním třetím kole zde před námi Lucemburčan Strolz vytáhl 7 ryb. Vítězem skupiny se tedy stal Angličan Tony Curtis s 11 úlovky, který lovil na čtrnáctce vedle našeho Martina, hned na okraji sektoru. Druhý skončil s pěti pstruhy Skot Dewar, jeho místo bylo šesté v sektoru s 35 úlovky a třetí pak byl Ital Angelo Ferrari se čtyřmi pstruhy ze sedmého stanoviště, na němž se chytlo dohromady 28 ryb.
Radost nám udělal Jarda Bartoň, který lišácky vyhrál lodní závod na Ballygrantu a stačili mu na to 4 pstruzi. Jezero bylo totiž už silně ochytané a tak jsme vsadili na driftování podél loděnice, což bylo jediné místo, kde se zatím skoro nelovilo. Tato taktika tedy vyšla dokonale. Druhý zde byl Belgičan Callewaert se stejným počtem ryb a za ním pak figuroval ve výsledkové listině Polák Antoni Tondera se 3 úlovky, čímž se vyhoupl do čela celkového pořadí jednotlivců a Polské družstvo vedlo po čtyřech kolech i v soutěži týmů. Pro nás přineslo toto čtvrté kolo pátou pozici, ale v celkovém pořadí jsme opět klesli o jedno místo a byli jsme šestí.
Posledním závodním dnem byl pátek 12. září a ráno jsme se probudili do pěkného počasí slunečného se svěžím větříkem. Na Loch Kinnabus jel Jarda Bartoň, který byl stále ještě ve hře o první desítku a možná i o medaili, kdyby to favoritům nevyšlo. Měl štěstí na místo, které bylo nejlepší na tomto jezeru (celkem 52 úlovků) a tak nezaváhal a udělal si tu s 12 pstruhy svou druhou jedničku v sektoru na tomto šampionátu. Druhý zde skončil Francouz Collet s 8 rybami, které dokázal chytit na Tomášově podprůměrném 9. místě kde bylo celkem jen 20 úlovků. Třetí v sektoru pak skončil Skot Fullerton se stejným výsledkem, ale z místa ještě o jednu příčku horší (17 úlovků) než měl Francouz. Byly zde též dvě nuly pro Iry a Lucemburčany a celkem se tu v posledním závodě ulovilo 60 pstruhů.
Tonda Pešek se na Gormu l chytl 2 pstruhy, s nimiž byl na čtvrtém "nejúspěšnějším" místě devátý. Jen pro úplnost mohu dodat, že toto dobré místo vydalo celkem 14 úlovků. Zde na Gormu však bylo třeba se radovat z každé ryby, i když v tomto posledním kole tu pstruzi brali a tak se jich tu chytlo 43, což bylo nejvíce ze všech soutěžních kol. Svou skupinu tu vyhrál Skot Fulton s 8 pstruhy, druhý byl maličký Francouz Olivier Jarreton se 6 rybami a třetí příčku obsadil Polák Szymala s 5 úlovky. Skot chytal na druhém nejlepším místě (18 úlovků), Francouz na pátém (11 ryb) a Polák na osmém (8 ryb), to patřilo ve třetím kole Danovi. Jedinou nulu v tomto kole získal Belgičan Roekaerts ze špatného místa vedle Peška.
Na úseku Gorm 2 dokázal Tomáš, že nám toto obrovské jezero sedlo. Na jeho místě, kde se před ním ještě vůbec nic nechytlo, dokázal vytáhnout tři pstruhy a to byla trojka v sektoru. Před ním skončili jen Švéd Erikson, který se dostal na vůbec nejlepší místo, kterým byl úsek č. 1. Druhý zde byl z druhého nejúspěšnějšího místa Walesan Davies. Oba dva měli shodně nedostižných sedm pstruhů. Byly zde i tři nuly pro závodníky z Belgie (De Schutter), Irska a Holandska. V posledním kole se tu tedy chytlo celkem 29 ryb.
Byli jsme zvědaví, jak se bude dařit Danovi na Loch Finlaggan, ale to jsme nevěděli, že jde na druhé nejhorší místo v tomto úseku, kde se celkem chytlo jen 14 pstruhů. Byl to pohřeb, na jehož konci měl náš závodník jen dva úlovky a to bylo opět 11 místo na tomto jezeru, kde jsme si čtyřikrát "sáhli do sraček". Svou skupinu tu vyhrál Belgičan Vanrijkel , druhý byl Walesan Crossman a třetí Angličan Reece, všichni tři měli po osmi pstruzích a dělily je doslova jen centimetry. Belgičan s Angličanem měli špičková místa, kde se chytlo 41 respektive 45 ryb, zato Walesan zachytal na průměrném místě, z něhož bylo vytaženo 28 úlovků. Nenuloval zde nikdo a celkem se tu vytáhlo v tomto kole 59 pstruhů.
Na Ballygrantu nás mohl Martin ještě vytáhnout nahoru, ale i když měl v lodi špičkového jezerního muškaře Belgičana Guido Vincka, u něhož byl předpoklad, že bude jezdit v rybách, tak se nám to nepovedlo. Zatímco Guido měl 5 pstruhů a byl zde druhý, náš Martin měl jen jeden úlovek a to znamenalo až 10. místo. Sektor vyhrál Skot Dewer se šesti rybami a třetí byl Ir Beahn s 5 úlovky. Celkem jsme tedy v tomto posledním kole obsadili šesté místo a o tom, jak to všechno dopadlo, se dozvíte v závěrečném třetím pokračování příště…