Autor: Karel Křivanec
V minulém vydání PM jsem se ve článku Černá zmije zmínil také o nešetrných zásazích do toku na Vltavě v Lenoře. Obratem přišla reakce od čtenáře, který mi poslal svou petici proti takovýmto zásahům do toku se žádostí o její zveřejnění. Cítil jsem, že petice má kromě svých kladů i některé zápory, ale nebyl jsem si už tak jist ve správném zformulování kritického zhodnocení jednotlivých částí. Požádal jsem proto autora o to, aby pod ní sehnal alespoň padesát věrohodných podpisů a dále o to, aby na sebe vzal odpovědnost adresáta petičních listů. V tomto posledním bodu jsme se asi neshodli.
Jako na zavolanou mi přišla odpověď ze Severní Moravy, která vystihuje celou podstatu tohoto problému. To byl také důvod, proč jsem se rozhodl ke zveřejnění jak petice, tak i odpovědi na ní. Myslím, že bychom neměli nad těmito problémy zavírat oči a pokud má někdo další „slovo do pranice“, pak může poslat svůj názor Povltavskému muškaři, který ho rád zveřejní, ovšem za předpokladu, že se bude jednat o korektní a podloženou diskusi.
My, sportovní rybáři a občané České republiky, důrazně protestujeme proti surové, nešetrné, necitlivé a často neopodstatněné regulaci českých a moravských řek, která se pod rouškou protipovodňových úprav toku a za nesmyslně vysoké finanční částky v posledních 5 letech realizovala a realizuje na téměř všech našich povodích. Tyto obludné zásahy do charakteru krajiny, jejichž masivnost a celoplošnost někde předčí i regulaci toků za minulého režimu, přímo a bezprostředně ohrožují zájmy naše i zájmy budoucích generací.
Žádáme proto:
Vážený pane,
z Rady ČRS k nám dorazil návrh vaší petice. Rozhodně hodnotím Vaši snahu poukázat na mnohdy chaotický a neprůhledný systém úprav vodních toků pozitivně. Po povodních v roce 1997 v tzv. "popovodňové euforii" byla v našem regionu provedena řada úprav s devastačním vlivem na vodní toky, což je zjištění nejen rybářů, ale rovněž ochrany přírody na všech úrovních. Je tedy smutné, že prestože jsou tyto skutečnosti známy, po poslední povodni, která zasáhla především oblasti Čech, se situace opakuje.
Jakkoliv však Vaší myšlenku podporuji, nemohu zcela souhlasit s Vašim návrhem znění petice. Předně nejsem natolik optimistický ve věci zastavení a přehodnocení již prováděných úprav. Tento krok by byl ve své podstatě natolik komplikovaný a nákladný, že je zkrátka neprůchozí, ač by jsme si to přáli sebe víc. Také se domnívám, že spousta úprav je pouze obnovou již existujících staveb a bohužel, vodní zákon správci toku výslovně ukládá povinnost udržovat tato díla v naprojektovaném stavu.
Dále k účasti rybářských organizací při povolování staveb. Český rybářský svaz je občanským sdružením a jako organizace s definovanými zájmy vyplývajícími ze stanov má také možnost tyto své zájmy hájit. V praxi to znamená, že ČRS, pokud o to požádá, tak může být účastníkem správních řízení, v nichž jsou stanovovány podmínky pro realizaci úprav vodních toků.
Naše organizace využívá této možnosti zakotvené v platné legislativě již několik let a z vlastní zkušenosti víme, že ve vztahu k úpravám vodních toků lze při ochotě a schopnosti jednat prosadit mnoho, včetně zabránění provedení těchto staveb. Současně je nezbytná komunikace s těmi, kteří mají na úpravách toků zájem.
Na prvním místě jsou to správci toků, i když tyto organizace zpravidla tento zájem s chutí přehazují na obce (občas odůvodněně). V tomto smyslu považujeme opět z vlastní zkušenosti za výhodné navázat s investory těchto staveb spolupráci, v rámci které je možné diskutovat nad podobou jednotlivých projektů už ve stádiu jejich vzniku a současně diskutovat také nad nutnosti navrhovaných rozsahů úprav.
Pokud se pak týká revitalizací vodních toků, ty již do jisté míry rovněž probíhají (program revitalizací zajišťuje AOPK ČR). Jsou financovány ze státního fondu Revitalizace říčních ekosystému. Bohužel, rozsah provedených revitalizací je ještě stále příliš malý a je soustředěn většinou na menší toky či vodní nádrže, takže efekt uniká pozornosti širší veřejnosti. Problematickým okruhem v této oblasti jsou také finanční prostředky, kterých je ještě stále zoufale málo.
Petice je obranným prostředkem nejvyšší nouze a ČRS k němu nemůže sáhnout dříve, než se pokusí skutečně bránit. Já osobně se domnívám, že ČRS může sám svým každodenním aktivním přístupem ještě stále leccos změnit a jsem přesvědčen o tom, že na mnohých lokalitách již byl vykonán velký kus práce. Proto nemohu podpořit petici v takovém znění, jak byla zformulována.
Jsou zde však oblasti, které si svou pozornost bezesporu zaslouží. Jednou z nich je systém financování těchto staveb, který je vytvářen centrálně a v mnohém popírá šetrné přístupy k vodním tokům. Mezi tyto "kuriozity" patří například tabulkové objemy investic, které jsou přidělovaný jednotlivým správcům povodí do škatulky "úpravy" a tyto organizace pak považují za svou povinnost přidělené finance proinvestovat.
Takto jsou skutečně občas vyvolávány investice bez jakéhokoliv smyslu a rozum nad nimi zůstává stát (zrovna nedávno jsme podobný případ řešili v Paskově u Ostravy, výsledkem společného jednání je, že plánované práce budou provedeny pouze z 1/3). Myslím si však, že mnohem více než peticí by bylo vhodnější problém řešit zformováním jakési aktivity, která bude systematicky současné praktiky napadat a upozorňovat na ně za pomocí využití médií.
Jsem velmi rád, že Vás problematika úprav vodních toků, se kterou následně souvisejí další sekundární negativní vlivy, tolik zajímá. Já sám se, pokud se zabývám problémem např. rybožravých predátorů, kteří působí ČRS velké škody, ptám, a není to v důsledku silně narušeného vodního prostředí. Myslím si, že odpověď je jasná a že podobných případů by se našlo bezpočet. Proto stejně jako vy považuji změnu ve vývoji v přístupu k úpravám vodních toků za zásadní.
Přeji Vám příjemný zbytek dne a další úspěchy ve Vaší práci! Petr Birklen