Vážení kolegové,
toto je úvod do diskuse, která by se na výše uvedené téma mohla rozvinout. Přiznám se, že ani já všechny tyto zásady vždy nedodržuji. Je to jakýsi Ideál a my jsme jen lidé. Jedním z mých prohřešků je třeba ten, že beru ryby bez namočení ruky v řece. To však neznamená, že je má ruka suchá. Na každé, i menší rybě, je vždy dostatek vody a při troše cviku tato voda dobře namočí dlaň před uchopením ryby. Mám totiž potíže se zády a každý předklon by mohl znamenat ono známé rupnutí. Kdo tím netrpí, pak neví nic o strachu před touto bolestí. Proto také raději větší rybu podeberu a uvolním ji v podběráku, abych jí pak bez potíží pustil. Zkrátka, důvody mohou být různé. Uvedené desatero není dogma a vůbec se nepovažuji za jeho autora. Jen jsem shrnul některé zásady do těchto deseti bodů. Komu se líbí, ten se může podle nich řídit.Ostatní žádám o jistou velkorysost vůči těm prvním podivínům. Třeba časem přijdou na to, že na těch zásadách přeci něco je.
Váš Karel Křivanec