Laurent Guillermin - (podle Peche Mouche č. 38 z roku 2003)
Svou přezdívku Tonda Blešivec získal díky svým zvláštním napodobeninám těchto malých korýšů, kteří se často vyskytují ve vodních tocích. Je třeba říci, že Tony Ieropoli sází pouze na ně. Peche Mouche navštívil tohoto vášnivého rybáře, který zasvětil život korýškům...
Je těžké nezapovídat se každých 20 metrů, když sledujeme Tonyho na jeho "panství" podél řeky Albarine. Zná se tam se všemi a každý se ho vyptává na novinky. Opravdu dokonalý informační systém. Tiskne ruku jednomu z rybářů a přitom pozoruje vodu, pak prohodí pár slov s Benjaminem, který je hlídačem v rybářském spolku a i ten poslouchá pozorně jeho slova.
"Je to asi 20 let, co jsem poprvé obul rybářské boty kousek odtud, jeden starý voják mě naučil lásce k muškaření", vysvětluje. Tony nejdříve používat cizí mušky, až do chvíle, než dostal nápad. Bylo to u Albarine, to je malá průzračná řeka, která protéká v blízkosti jeho bydliště." Pokaždé, když jsem odvalil kámen, se do všech směrů rozběhly desítky blešivců. Někteří měli šedou, jakoby kovovou barvu, jiní byli skoro oranžoví. Bylo jich všude plno a všude to bylo stejné. Všichni pstruzi, které jsme s kamarády lovili, polykali spousty blešivců, byly by jich celé hrsti. Tehdy mě napadla myšlenka napodobit ta zvířátka, když se jimi pstruzi tak rádi cpou."
I když je to podobné jako lov na nymfu, blešivec je korýš. Nemá žádnou proměnu a můžete se s ní setkat ve Francii na většině vodních toků a jezer. A protože se pstruzi a lipani setkávají s toto potravou neustále, a to obzvláště v zimě, představuje důležitou součást jejich výživy. "Při lovu na blešivce se bezpochyby napodobuje nejčastější pochoutka salmonidů", zdůrazňuje Tony.
Sedmatřicetiletý Tony Ieropoli žije v údolí Albarine, které se také nazývá "Údolí bez mlhy" nebo kraj Ramequin. Je placeným funkcionářem místního rybářského spolku, ve kterém již dlouhá léta pracuje. Vyučuje také na rybářské škole a vede desítku mladých nadšenců z gymnázia v Belley (doprovázených profesorem), kteří si zapsali muškaření jako volitelný předmět. A i když rád lyžuje, přiznává s úsměvem, že nedokáže nadlouho opustit "svou" řeku. Více informací o Albarine: www.tourisme-albarine.com.
Tony loví "na oči" s nástavcem dlouhým 6,5 m, jehož špička končí průměrem 0,08 nebo 0,10 mm a měří dobré dva metry. Používá nylon Maxima pro hlavní část nástavce a vlasec Flying na špičky. Jeho pruty na řeku a na jezero jsou: Sage SPL 8,9 na šňůru č. 5 a Sage 9,6 na 7 (pro případ větru).
"Dobrá imitace blešivce musí být hezká a průsvitná. Musí propouštět světlo jako špičkové víno propouští slunce!" vysvětluje Tony s úsměvem na rtech. "Všechny moje imitace mají za základ pravidelně stočené olověný drátek od 0,3 do 0,8 mm, přesně podle zatížení, jakého chci docílit. Pravidelnost závitů je nutná proto, aby muška byla věrná a účinná. U některých vzorů je základem měděný drátek, která má odlišný třpyt." Potom se na tento základ jen postupně kladou vrstvy dvousložkového epoxidového lepidla, smíchaného s pigmenty, až získáte požadovaný odstín návnady.
Pigmenty jsou práškové, takže se dobře mísí, když se snažíte vytvořit optimální barvu. Pro získání správné barvy musíte mít trpělivost a přesně odměřovat přísady, ale výsledek opravdu stojí za tu námahu. "Dlouhá léta jsem se pokoušel více nebo méně úspěšně vystihnout správné barvy. Nakonec jsem dospěl k závěru, že nejvhodnější je béžová, olivová, kaštanová a oranžová. Tyto odstíny jsou všude alespoň trochu úspěšné. Mé blešivce brali pstruzi i na Novém Zélandu!"
A nakonec tajemství, které dovede umělou návnadu k dokonalosti: Dejte ji na 3 nebo 4 minuty do trouby. Neuvěřitelné! "Ne, to není legrace. Epoxid ztvrdne a muška se tím zpevní. Hlavně se tím také zvýrazní barva, stane se lesklejší a odráží více světlo a pstruzi se na ni vrhají" říká Tony. Cílem je podle jeho slov zpevnit tvar a zafixovat barvu, jako když se vyrábějí hrnce. V každém případě jsou jeho výsledky dokonalé a pstruzi je zbožňují.
Tony Ieropoli vyrábí všechny své blešivce na háčky Kamasan ve formě "grub", které mají velikost od 12 do 20, podle ročního období a místa lovu.
Některé zvláštní modely se zlatou hlavičkou nebo trochou dubbingu (které jsou v jeho sbírce vzácné) jsou určené pro lov krátkou nymfovou technikou v řece. "I když to není můj nejoblíbenější druh rybolovu, přiznám se, že se občas nechám svést touto technikou, zejména na začátku sezóny. Avšak pozor, moje mušky nejsou z ocele a je třeba velké šikovnosti, aby muška klouzala mezi kameny na řece!"
Tony přiznává, že hlavní sezóna pro lov s jeho umělými muškami začíná v polovině dubna a končí v září, vrchol je v květnu: "Podle ročního období, ale hlavně podle teploty vody se blešivci shromažďují k páření u břehů. Plují v řadách za sebou a lov na nymfu "na oči" je opravdovým požitkem." Měli byste ho vidět jak pokládá bez mrknutí oka svůj dlouhý nástavec s dvoumetrovou špičkou a osmičkou vlascem na konci, pak pochopíte, že je opravdovým mistrem v tomto oboru!
Podle Tonyho lov lipanů s blešivci "na oči" umožňuje získat nový rozměr v technice: "Moje mušky jsou hned připraveny k lovu díky svému hladkému povrchu." Když chcete dostat toho největšího lipana, musíte mu ji téměř "nacpat do huby" jak říká, a jeho mušky jsou dokonale přizpůsobeny k přesnému a jemnému lovu. Jejich hustota je značná, ale to, co nejvíce poblázní lipany, je jejich rýhovaný profil. Věrné napodobení při montáži je tedy důležité, ryby tyto návnady znají, milují je, je to opravdové rybářské eso.
"I když pěkný blešivec je absolutní zbraní i na největší ryby v Loue nebo Doubs, měkká prezentace a napnutá špička nástavce jsou nezbytné. Každý milimetr je důležitý, aby lipanovi, kterého vidíte, stačilo jen otevřít tlamu", dodává Tony.
Ani na jezeře či umělé nádrži se Tony neodchyluje od svého pravidla, které si stanovil: používá blešivce ve velikosti 14. Rozhoduje se o barvě mušky tak, že nejprve prozkoumá pohledem vlny. "Olivoví blešivci výborně fungují na jezeře. Pstruzi se s nimi běžně setkávají na zarostlých místech nebo u dna s hrubým pískem. Moje mušky nepoplaší ani zkušené pstruhy, kteří již zažili "no-kill". To je velká výhoda ve Francii!" I když obvykle loví "na oči", uznává také dvě jiné metody: Často lovím také "na klesání". Muška se potápí pomalu a pstruh ji lapne, což je krásně vidět na nástavci. Když nemám úspěch, nahodím dvacet metrů a pomalu přitahuji muškou. Tím přilákám rybu, když zabere, prudce napnu vlasec. Tony si hraje se svými blešivci celý den a neměl sebemenší chuť připevnit na svůj nástavec jiný druh mušky. Zvláštní přístup, ale úspěch je zaručen!