Autor: Karel Křivanec
V roce 2002 se konalo mistrovství světa v muškaření ve Francii v pohoří Voges, o kterém jsme podrobně informovali v PM. Největším překvapením byla asi stříbrná medaile družstva Belgie, i když to vlastně byla jejich domácí voda, protože na místní řeky to mají opravdu jen malý kousek. Totéž se jim podařilo zopakovat i vloni ve Španělsku, kde málem přerušili zlatou francouzskou sérii. Zde byl jedním z důvodů jejich úspěchu Belgičan, který trvale žije v této oblasti a má zde muškařský obchod.
Jistěže důvodů výborného umístění tohoto týmu je mnohem více a musíme si přiznat, že své kvality ukázali už u nás na ME v Kostelci, když se dokázali vklínit mezi obě naše družstva na stříbrný stupínek a jejich ztráta na naše áčko byla minimální. Vzhledem k tomu, že jsem byl tehdy zcela zaneprázdněn organizací ME, nedokázal jsem tento výkon dostatečně docenit. Jejich chvíle pak přišly na obou posledních světových mistrovstvích, kde byli zaslouženě stříbrní.
Od té doby jsem se na ně více zaměřil a podařilo se mi získat některé informace, o kterých jsem už psal a nyní se k tomuto tématu znovu vracím. Díky článku, jehož autorem je Phillipe Hardy, se dnes můžeme konečně seznámit s muškami, které použili Belgičané ve Francii a stojí to za to. Phillipe je náš dobrý přítel, kterého neodradila ani ta skutečnost, že byl v Kostelci při závodě dokonale okraden o rezervní pruty, což se nikdy nepodařilo objasnit. Nyní tedy přinášíme úryvek z jeho článku.
Vzhledem k tomu, že se mistrovství světa konalo na čtyřech řekách (Vologne, Thur, Moselle a Moselotte), družstvo si po dlouhodobém tréninku zvolilo sérii vzorů, jejichž základem byla vždy zatížená nymfa. Tato technika se ukázala jako nejvýhodnější a tedy nejvýnosnější.
Montáž: Zahnutý háček Kamasan B100, číslo 14 nebo 16, zatížený pozlacenou perličkou z mosazi (nebo wolframu) o průměru od 2,3 - 2,8 mm a z 10 až 15 ovinů olověného drátku (0,37 mm), připevněného k perličce. Přivazovací vlákno je hnědé. štěty a zadeček jsou z peří bažantího ocasu, to vše zpevněné měděným drátkem (0,18 mm). Hruď je z hedvábí Glo-brite třpytivě oranžové barvy (číslo 7) pokrytá kyanolitovým nebo epoxydovým lepidlem.
Tento model zřejmě zajišťuje nejvíce úlovků většině družstev. Francouzské družstvo většinou právě díky němu získalo titul mistrů světa. Tato muška měla neuvěřitelnou přitažlivost pro pstruhy na řekách Thur a Vologne. Má však jednu nevýhodu: většina družstev ji používá také velmi často, což způsobuje, že pstruzi a lipani jsou ke konci soutěže stále více nedůvěřiví.
Montáž: Stejná jako u předchozího typu, pouze hruď z oranžového třpytivého vlákna nahradíme lehkým dubbingem srsti ze zaječích uší (popřípadě smíšené s duhovým Lite-brite).
Tento model je jednoduchý a přirozený a je vhodný pro ryby, které se staly nedůvěřivými v důsledku zvýšeného rybolovu. Spolu se superhvězdou Hare´s Ear (zaječí ouško) se zřejmě jedná o modely nejstabilnější a vhodné pro všechny příležitosti. Je rozhodně užitečné mít ji ve svém rybářském vybavení ve všech velikostech a zatíženích.
Montáž: Zahnutý háček Kamasan B 100, číslo 12 - 16 zatížený (případně) pozlacenou perličkou z mosazi (nebo wolframu) o průměru 2,3 – 3,2 mm a 10 až 15 oviny olověného drátku (0,37 mm), připevněného k perličce. Připevňovací vlákno je černé. Tělo tvoří dubbing srsti ze zaječích uší, omotané rezavým polo-palmerem. Záda jsou z třpytivě zeleného plastu, omotaného měděným drátkem (0,18 mm) a pokryté kyanolitovým nebo epoxydovým lepidlem.
Tento vynikající vícefunkční model vytvořený před více než deseti lety Alainem Gigotem pro mistrovství v Belgii se stal během let opravdovým hitem soutěží. Je účinný jak na řece Ambleve tak na Ourthe. Navzdory názvu se ukazuje, ze tato nymfa je účinnější, když se používá při líhnutí chrostíků, protože se mnohem více podobá jejich nymfě než drobnému sladkovodnímu korýškovi.
Montáž: Zahnutý háček Kamasan B 100, číslo 14 - 16 zatížený pozlacenou perličkou z mosazi (nebo wolframu) o průměru od 2,3 - 2,8 mm a 10 až 15 oviny olověného drátu (0,37 mm), připevněného k perličce. Pro montáž a omotávání se používá měděné vlákno (0,18 mm). Tělo je z Bodygills (nebo Furryfloam) světle oranžové barvy (lososové).
Tato nymfa je vynikajícím indikátorem, který využívá nedobrého zvyku některých ryb vyplenit z trdlište jikry příbuzných druhů. Jedná se o můj soukromý výtvor, který se ukázal jako opravdový "zabiják lipanů" od června do září. Na Mossele a Moselotte nebyly překonány pro svou neuvěřitelnou účinnost...
Montáž: Zahnutý háček Kamasan B 100, číslo 14 - 16 zatížený (případně) pozlacenou perličkou z mosazi (nebo wolframu) o průměru od 2,3 - 2,8 mm a 20-30 oviny olověného drátku (0,37 mm), namotaného ve dvou vrstvách. Připevňovací vlákno je černé. Tělo nymfy se vytvoří z nafukovacího balónku žlutooranžové barvy, to celé je potaženo epoxidovým lepidlem.
Holá nymfa typu "kapka vody" byla vytvořena Didierem Natalisem z Remouchamps. Zvláštní barva tohoto modelu je velmi často smrtící pro lipany. Tento typ nymfy se používá pro rybolov "pouhým okem". Jeho zvláštní barva nám zajistila druhé místo na mistrovství Evropy v roce 2000 v České republice, odkud pochází jméno této nymfy. Ukázala se stejně účinná na velmi opatrné lipany na Moselle a Moselotte, když přinesla Olivieru Martinovici dvakrát první místo v sektoru, a je silnou zbraní v rukou specialistů na mušku ve francouzském družstvu.
Tolik z článku naše přítele a ještě dvě malé poznámky na konec. Viděl jsem Oliviera Martinovice jak chytal na tuto poslední mušku. Bylo to v místě, kde řeka tekla osadou vedle silnice a byl zde proto i značný pohyb lidí, kteří často pozorovali ryby. Vedle lipanů tu bylo hodně velkých tloušťů, kteří na jakoukoli nástrahu reagovali velmi rychle. Olivier se proto nezdržoval běžným nymfováním, ale pouze vyhledával lipany a když našel svou rybu, tak mu tuto nymfu (jedinou na návazci) naservíroval před čumák a držel jí zde tak dlouho, až to ryba nevydržela a zabrala. Barva této nymfy mu v čisté vodě umožňovala její navedení až k vyhlédnuté oběti.
Druhá poznámka se týká další belgické mušky, které se mi letos v lednu podařilo získat od výše zmíněného obchodníka, i když to nebylo vůbec jednoduché. Šlo o to, že ve Španělsku na řece Aragon měla voda silný zákal vápenného mléka, který velmi ztěžovat rybolov. Zatímco ostatní týmy zde bojovaly o to, zda chytnou pstruha či ne, byli zde Belgičané naprostými favority. Příčinou byla znalost té správné nymfy, kterou si teď dovoluji odtajnit. Myslím, že právě její nezvyklé zbarvení bylo příčinou jejich úspěchů. Snad si to přečtou i ti, pro které jsou tato odhalená tajemství hlavně určena...