Autor: Karel Křivanec
Já vím, že to neplatí tak docela, ale pro většinu muškařů zbývá do konce sezóny už jen pár dnů a tak si je mohou ještě užít, když to ovšem počasí dovolí. Asi mi to nebudete věřit, ale v říjnu jsem byl čtrnáctkrát u vody a skoro všechen čas jsem "prosušil". Tak dobrý byl ten letošní podzim a já měl konečně čas a měl jsem kam jít. Většinu toho času jsem strávil na Teplé Vltavě v Doberské nivě, ale podíval jsem se i mimo náš kraj.
Na začátku měsíce jsme byli všichni v Poličce na jezerním mistrovství a pak jsme měli třídenní klubové zasedání na Stögrově Huti u Volar za účelem lovu lipanů na Teplé Vltavě. Bylo nás tam 13 a to bylo už trochu moc. Kromě rybářských zážitků se všichni těšili na hostinu, která se při té příležitosti pravidelně koná a nechtěl bych zde uvádět co vše se snědlo a vypilo. Počasí bylo velmi příznivé a tak se chytlo asi 5 lipanů kolem 41 cm a mnoho menších. Museli jsme konstatovat, že letošní zákaz zabíjení se zde velmi pozitivně projevil, i když ho asi všichni nedodrželi, ale většina určitě ano a to je dobrý příslib do příštích let, protože míra lipana se v celých Jižních Čechách zvedne od příštího roku na 40 cm.
Koncem října jsem se dostal do Děčína, kde jsme vypouštěli naše úhoře do Labe, aby se snáze dostali do Sargasového moře a mohli se vytřít a založit tak nové pokolení. Chytli jsme je do lapadla na Lužnici u Tábora a protože už byli na tahu, skončili by brzy na lopatkách Orlické hydroelektrárny. Je to taková nová iniciativa ČRS a Agentury na ochranu přírody, kterou vyjednal náš hospodář, protože táhnoucí úhoř už se nedá na udici ulovit a jeho zničení by nikomu nic nepřineslo, ať by to bylo na turbíně či v hotelové kuchyni.
Agentura od nás těch šedesát jikernaček odkoupila a umožnila tak jejich vypuštění do Labe. Je to začátek obráceného projektu než je známý projekt Losos, protože tady se vypouštějí do Labe dospělé ryby. Někdo by si mohl říci, že těch pár úhořů nezachrání situaci, protože jejich stavy poklesly za půlstoletí asi o 99 %, ale právě proto je s tím třeba něco začít dělat. Rýsuje se dobrá spolupráce, včetně dotování násad úhoře pro ty naše říční systémy, které nekončí nějakou přehradou a od nás z Jižních Čech by se mohla část úhořů dostat k svému cíli výše uvedeným postupem s pomocí úhořích lapadel.
Když už jsem byl v Děčíně, tak jsem se zajel podívat na Nisu do Bílého Kostela, což je asi 25 km pod Libercem. Do svých osmnácti let jsem totiž žil ve Stráži nad Nisou u Liberce, kde jsem navštěvoval také rybářský kroužek vedený malířem pokojů Václavem Vosolem a často jsem smutně koukal na Nisu a snil o tom, že by mohla být jednou čistá. A teď jsem se osobně mohl přesvědčit, že už zde lipani a pstruzi žijí. Není jich sice ještě moc, ale říčka je to pěkná a velmi nadějná, i když zatím asi jen dál pod Libercem.
Poslední říjnový víkend byl ve znamení výpravy našeho muškařského klubu do Rakouska na řeku Traun pod jezero Traunsee mezi Gmunden a Stayermühl. Je to známý úsek v držení pana Rudi Hegera a tak tuto výpravu pro nás zorganizoval jeho obchodní partner ing. Franta Hanák. Kromě 12 členů našeho klubu se této výpravy zúčastnili i tři hosté, takže rybářská sezóna byla na Traunu uzamčena českými pruty. Tentokrát jsme se potýkali s extrémně nízkým průtokem vody, ale pěkné duháky, lipany a potočáky si chytli všichni a nevadil nám ani nedělní déšť.
V listopadu nás ještě čeká X. ročník Posledního poháru, o který byl letos velký zájem. Je to takové ukončení závodní sezóny a setkání přátel v Restauraci Lesanka ve Vyšším Brodu. S úlovky je to už všelijaké, hlavně na vyrovnávací nádrži Lipno II, ale Vltava pod nádrží to často všem vynahradí. Chytá se ze břehu a na krátkých úsecích, takže občas někdo nemá nejlepší místo, ale je to jako na všech závodech, nejvíce se to líbí těm, kteří vyhrajou a odnesou si poháry a medaile.
Koncem měsíce se sejde v Nymburku sněm ČRS, na kterém se bude rokovat i o návrhu na zvýšení členského příspěvku od roku 2006 a bude se hlasovat také o návrhu změn stanov. Doufejme, že nás nikdo nepříjemně nepřekvapí návrhem na omezení financí na mezinárodní závodní činnost, protože ne všichni jsou jí nakloněni a zvláště po uklidnění situace kolem nového zákona o rybářství je to téma, které se probíralo i v nejvyšších kruzích ČRS. Samozřejmě, že tu existuje určité nebezpečí, protože státní dotace jsou minimální a veškeré břemeno financování této činnosti spočívá na obou rybářských svazích a to se všem nelíbí. Doufejme však, že se najde také dost lidí, kteří budou pro zachování sportovních tradic v rámci ČRS, protože svazové hospodaření je dlouhodobě velmi úspěšné a výsledky našich sportovců jsou v řadě disciplín opravdu vynikající.
Bude-li to možné, zajděte si ještě k vodě a zkuste své štěstí ještě před tím, než se definitivně uzavřou pstruhové vody. Ať už si rybu vezmete, či stanete-li se třeba jen pro tento poslední den vyznavači zásady "Chyť a pusť", užijte si to u vody, abyste měli v dlouhé zimě na co vzpomínat. To vám přeje
Váš Karel Křivanec