-= tisk =-

Čekání

Autor: Karel Křivanec

Příbřežní led na Vltavě

Konec rybářské sezóny na pstruhových vodách se rychle blíží a tak budeme brzy bilancovat, co nám ta minulá přinesla. Průběh počasí nebyl ani letos příliš normální. Krásné a teplé léto bez vody se náhle začátkem října zlomilo během pár dní do pěkné psí zimy a podzim jakoby letos ani žádný nebyl. Ale počkáme si, třeba nám to listopad vynahradí, protože všechny předpovědi jsou velmi příznivé.

I v říjnu jsem měl plno práce a o některých akcích jsem vás už informoval. Proti předpokladům vyšel PM v minulém měsíci třikrát, protože minulé vydání bylo jaksi "mimo plán". Přišlo totiž několik příspěvků od dopisovatelů a tak jsem s nimi nechtěl čekat. A co čert nechtěl, dostal jsem za to i ledovou sprchu.

Jeden velmi dobrý známý mi napsal, že se mu nelíbí, že se na stránkách PM začínají objevovat příspěvky začátečníků, jejichž kvalita neodpovídá jeho představám. Musel jsem mu dát za pravdu, ale zároveň jsem mu musel sdělit, že i příspěvky začínajících mohou některé čtenáře zaujmout. Důležité je, že se netváří jako odborníci na slovo vzatí a přiznají se, že teprve začínají. Jiné příspěvky jsem neměl, zadarmo kvalitní článek od nikoho asi nedostanu.

Druhá reakce se týkala reportáže o rybolovu ve Švédsku. Dva čtenáři si všimli toho, že v uvedeném příspěvku je věcná chyba, která se týká místního rybářského řádu. V této oblasti Švédska je povoleno lovit jen na jednu mušku, čímž tuto záležitost uvádím na pravou míru. Autor příspěvku lituje, že to nevěděl a nebyl na to upozorněn ani na místě samém. Řekl bych, že se to může stát.

V loňském listopadovém úvodníku jsem psal o lososech v Kamenici, letos na ně zatím ještě stále jen čekáme. Čekáme i na nový zákon o rybářství, který měl být schválen v parlamentu do konce října, ale teď je jasné, že by to mohlo být začátkem listopadu, snad příští úterý. Stále se na jeho znění pracuje a text se vylepšuje. Čekáme i na to, jak a kdy se letos ohlásí hejna kormoránů. O této problematice je velmi zajímavý příspěvek z pera doc. Spurného v listopadovém Rybářství.

Led před polednem na rybníku v Bohdanči

A čekám i já a vy asi tušíte na co. Je to kniha o jezerním chytání. Už jsem jí viděl v první korektuře a nevypadala vůbec špatně. Koncem října, tedy v pondělí 28., jsem měl v rámci dušičkového okruhu sraz s panem vydavatelem v Bohdanči, kde jsme nad ní 2,5 hodiny diskutovali a dolaďovali jsme detaily. Teď už to vypadá velmi reálně, že by mohla vyjít v Nakladatelství Agentura Fox do 8. prosince a možná i o pár dní dříve.

Po té odborné práci, která skončila po půl třetí, se pan vydavatel oblékl do rybářského a vyzbrojen znalostmi z oné knihy, nasadil tým tří pakomárů a chytl pět duháků, což byl jistě výborný výkon na rybníku pokrytém z 95 % ledem. Já to ani nerozbalil, měl jsem to skoro 3 hodiny cesty domů, plus návštěvu u strýce v Pelhřimově, a taky jsem musel začít pracovat na rejstříku, který jsem koncem týdne dokončil. Takže, ještě jedna korektura a z mé strany bude hotovo. Pak už to bude jen v jeho rukou, jak se mu podaří "zmáknout" tiskaře a vazače.

Povltavský muškař by měl v listopadu vyjít dvakrát, protože to další číslo vyjde až v neděli 1. prosince. Určitě přineseme výsledky z Posledního poháru a budeme informovat o průběhu dalšího Sněmu ČRS, který bude v Nymburce 22. listopadu. V případě, že by přišlo více příspěvků od dopisovatelů, je tu opět možnost mimořádného vydání.

Při všech těch příjemných starostech s knihou jsem se dostal v neděli před státním svátkem na pstruhovou Vltavu 33 pod Dobrou. Bylo kolem druhé odpoledne, když jsem lezl do vody nad železničním mostem na tratí Volary-Černý Kříž. Zima byla hrozná, popadával sníh a na drobné nymfičky nic nešlo. Prochytával jsem tůně i proudy a došel až k pláňce, která vznikla po povodni na místě mé tůňky. V letě jsem tu chytl dvacet lipanů na pár metrech.

I teď jsem lovil s pětimetrovým nástavcem proti vodě a až když jsem nasadil českou nymfu, tak se to zlepšilo a fungovalo to i s tím dlouhým francouzským forpasem. Ryby chtěly prostě velké sousto. Ale žádná sláva to nebyla, i když 5 lipanů a jedna vytřená a tedy hubená třiceticentimetrová jikernačka pstruha ob., od půl čtvrté do čtyř, to zase tak špatné nebylo. Před čtvrtou jsem měl tak zmrzlé nohy, že jsem musel z vody. Strašné se mi chtělo čůrat a nemohl jsem ho vůbec najít. Nakonec jsem se trochu zahřál až v hospodě U Němečka v Dobré, kde měli opravdu dobré domácí klobásy…

Váš Karel Křivanec

-= tisk =-