Autor: Karel Křivanec
Horké léto je už za námi, venku za okny prší a je tu konečně pořádná podzimní plískanice. Doufejme, že se koryta potoků a řek začnou konečně plnit tou nejjednodušší životadárnou kapalinou, která je nezbytná i pro nás muškaře. Koncem září byl u mne na návštěvě Mike Childs s manželkou a jeho každodenní konstatování při prohlídce krás přírody kdekoli v Jižních Čechách znělo: "No water". "Není voda".
To platilo i pro pstruhovou Vltavu 33 v Dobré, kterou jsem se mu chtěl pochlubit. Ale znáte to, tak katastrofální lov jsem tam snad nikdy nezažil. Mike to naštěstí pochopil a i tak se cítil být velmi poctěn, že si zde mohl zachytat. V Jižních Čechách se jim velmi líbilo a každodenně byli několikrát velmi udiveni a překvapeni historií a současností naší země.
Dokonce tvrdil, že zde máme lepší silnice než u nich v Anglii a asi na tom něco bude, protože bývalé okresky jsou v příhraničních oblastech opraveny z peněz programu Phare, všude se staví a opravuje mnoho domů a můžeme často říci, že změny nastaly i v rámci náhrad za loňské povodně. My to už ani nevnímáme, ale nepřehlédneme takovou výjimku, že město Tábor, na rozdíl od ostatních jihočeských historických sídel, je ve svém centru ve zbědovanějším stavu než za minulého režimu.
Angličanům se líbila naše krajina a nám zase ta skotská na ostrově Islay, kde jsme byli na začátku září na mistrovství Evropy. Byly to velmi intenzivní rybářské zážitky, o kterých bych vám rád něco pověděl. Snad se mi podaří časově sladit všechny mé závazky. Omlouvám se za zpoždění, ale byla by to křeč. Měl jsem totiž také návštěvu z Východních Čech a pan nakladatel mi přivezl plno nových úkolů a celkem zdařilé snímky mušek. Mluvím tedy o dokončovacích pracích na knize o jezerním muškaření, která by měla být před vánoci na knižních pultech.
V září proběhlo na Vltavě i podzimní ligové klání a naštěstí bylo v úseku pod Lipnem ještě dost vody, takže sucho se projevuje hlavně na přehradě, kde chybí několik metrů vody a jestliže do zimy nezaprší, tak by tam pak mohly nastat nějaké problémy. Zato kormoráni už se přihlásili prvními průzkumníky a testery, kteří pak neomylně přivedou hlavní voje. A znalci tvrdí, že je třeba tyto průzkumníky poslat do "věčných lovišť", jinak se bude černá katastrofa znovu opakovat.
Volal mi kamarád z dětství, který teď žije v Brně a ptal se mě, kde jsou ryby. Bohužel jsem mu musel odpovědět, že nikde. Samozřejmě, že to byla trochu nadsázka, ale už se moc nelišila od skutečnosti. Na následky řádění kormoránů jsem upozornil i členy Rady ČRS, když jsem jim podával zprávu o průběhu závodní činnosti v letošním roce. Půjde-li to takto dál, tak nevím, co bude s naším sportem?
Samozřejmě, že se tam hovořilo i o vyčerpaných penězích a plánech na příští rok. Naštěstí jsou členové nejvyššího orgánu rozumní, což nelze říci o předsedovi kontrolní komise, který ztratil poslední špetku objektivity, manipuloval s nesmyslnými údaji a dštil na nás, předsedy čtyř sportovních odborů, oheň a síru. Z čeho pramení taková zaslepenost a nenávist? Že by taky rád ještě jednou vyjel do zahraničí jako před léty? To ho snad budeme muset někam vyslat se závodníky, aby dal pokoj a aby si na vlastní kůži zkusil, že to není výlet s turistickou kanceláří.
Taky se zde jednání hovořilo o tom, že se málo prezentujeme vůči veřejnosti a řeč přišla i na Rybářství, které dnes informuje o této činnosti s nižší kvalitou než bývalo zvykem. Změna redaktora a přesun redakce z budovy ČRS spolu asi budou souviset a časopis bude muset vydělat ročně o 700 tisíc korun víc, aby zaplatil za nájemné a jiné služby. To si budeme moci počíst o lécích proti prostatě, ale o mistrovství světa ve Španělsku tam nebude ani řádka.
Ještě, že mám Povltavského muškaře, jinak bych už neměl kam psát. Jeho čtrnáctidenní cyklus mi teď mnohem víc vyhovuje časově a také výdaje za jeho provoz jsou už pro mne celkem přijatelné. Sponzoři ani dopisovatelé se nijak nehrnou a tak si říkám, že čtrnáctidenní obměna stránky asi bude ten správný rytmus, který mě nezabije.
Jistě si někteří z vás povšimli, že v jiném rybářském časopisu mi k článku o mistrovství ČR na řece, převzatém z PM, připojili španělské fotografie. Došlo totiž k nedorozumění mezi mnou a redaktorem, kdy si pod termínem "fotky z mistrovství" každý z nás představil jiný šampionát, ale snad by si někdo mohl povšimnout, že ty obrázky jaksi neladí k textu. Asi si dám inzerát, že hledám seriozní časopis, kam bych mohl občas něco napsat, protože se zatím do toho sám nechci pustit, možná až v důchodu.
V říjnu už mě čeká jen širší výběr reprezentantů v Sokolově, snad to nebude žádný velký průšvih, protože i tam je vody málo. Bude to rozhodující měsíc i pro již avizovanou knížku a možná, že se letos zase dostanu i na pravidelnou podzimní klubovou výpravu na chalupu u Volar. Ryby tam totiž stále jsou, i když jinde než v normálních letech. Aby se splnilo nějaké rybářské přání i vám, přeje
Váš Karel Křivanec