-= tisk =-

ČEKÁNÍ NA BABÍ LÉTO

Autor: Karel Křivanec

 PD - Lenora

Jak těžké jsou třeba jen měsíční předpovědi počasí nám nejlépe dokládá letošní léto. Ještě koncem července tu byly tropické dny a noci, které měly pokračovat až do září, ale nastojte, srpen byl extremně studený a pěkně uplakaný. To se u nás v Povltaví podepsalo i na muškařské sezóně. Řeka pod Lipnem byl jen výjimečně pod dvaceti kubíky a nad Lipnem bylo také stále hodně vody, takže dobrá snad byla jen Otava a Malše. Zato v šumavských lesích nastaly v druhé části měsíce doslova hřibové žně. Těžké, přetěžké je býti prorokem i v tak exaktní disciplíně, jakou je meteorologie.

Začátkem srpna jsem si trochu zalovil v Anglii, jak jsem o tom psal v minulém vydání PM a hlavně jsem se věnoval dokončení DVD z juniorského MS v loňském roce. Celá tato akce, bohužel, proběhla bez pomoci ČRS a tak jsem to musel nakonec dotáhnout i při kopírování sám. Ze zahraničí mi chodí velmi nadšené ohlasy, zato u nás je prodej zatím slabý, protože si tento padesátiminutový dokument objednalo jen dvě procenta čtenářů PM a to se mi zdá přeci jen trochu málo.

Kromě té Anglie jsem byl na rybách jen dvakrát, jednou v Lenoře a podruhé na Traunu, obě vycházky byly pěkné a snad se k ním ještě vrátím. Jak už jsem řekl, ve Vltavě bylo stále hodně vody a tak jsem si párkrát alespoň slušně zahoubařil a věnoval se trochu opravám na chalupě. Taky se mi podařilo skoro dokončit rukopis knihy o České nymfě, na které mi pomáhají i další spoluautoři. Problém je s vydavatelem, takže jí asi budu také muset vydat nákladem vlastním.

Kolem závodění se vytvořily nějaké problémy, které se zčásti podařilo vyřešit. Přeložení A skupiny druhé ligy do Sokolova bylo projednáváno i na územním výboru ČRS v Plzni, který sice k soutěži požadovaný souhlas vydal, nikoli však na Svatavě, ale na Ohři. Druhý vážný problém však vznikl s pořadatelstvím podzimního kola první ligy na Svratce. Ten problém se týká stanovení nejnižší míry, od které se ryby hodnotí.

Musím se přiznat, že za těch pětadvacet let, co se této problematice věnuji, jsme nemuseli nic podobného řešit, až tedy teď, na samém sklonku mého období. Pořadatel si postavil hlavu a chce prosadit, aby tato míra byla na Svratce 9/10 v okolí Nedvědic rovných 30 cm. Přitom mám ještě v živé paměti, jak jsem byl tímto klubem pravidelně tlačen při ligových soutěžích na Vltavě pod Lipnem k minimální míře 15 cm a najednou chtějí na Svratce 30 cm!

Ten, kdo nezávodí, možná nechápe podstatu toho problému a tak si to dovolím trochu vysvětlit. Při všech soutěžích je totiž velmi důležité správně stanovit tuto minimální míru, aby se chytlo dostatek ryb, na kterých se dá soutěž solidně vyhodnotit, s potlačením náhodných faktorů. Měla by být taková, aby se těch ryb nechytlo ani málo ani moc a na Svratce teď hrozí, že se těch hodnotitelných ryb chytne moc málo a hlavní vliv zde bude mít náhoda a možná ještě něco jiného.

Soutěžní řád totiž stanovuje pouze dolní limit a tak je zde pokus využít této jeho nedokonalosti, kterou by však měl vyvážit zdravý rozum, protože nejméně deset let nebyla tato míra při domácích či mezinárodních závodech nad úrovní 20 cm. Já sice chápu, že jarní kolo ve Vsetíně nesplnilo očekávání některých klubů, ale bylo to v důsledku velké vody na Bečvě a přeložení soutěže na Skaličku, ale nemělo by se to přeci stát důvodem k nějaké odvetě. To jsem chtěl pořadatelům vysvětlit, ale setkal jsem se jen s mlčením a s jakousi pštrosí taktikou a to se mi nezdá moc rozumné.

 Lipan - Traun

Začátkem tohoto měsíce nás čeká poslední vrchol sezóny a tím je 26. mistrovství světa dospělých v Portugalsku, kam odlétají čeští reprezentanti v neděli 6. září. V družstvu jsou, vedle tradičních opor Tomáše Starýchfojtů, Pavla Macháně a Martina Drože, ještě Antonín Pešek a nováček Ivan Vančura. Družstvo povede dvojce ing. Jiří Klíma v roli trenéra a kapitána a vedoucím české výpravy je Martin Grün.

Po zkušenostech z mistrovství světa ve Španělsku a letošním juniorském mistrovství světa v Portugalsku lze očekávat velmi čisté toky s velmi sporým výskytem ryb. Takové podmínky nám nikdy příliš nevyhovovaly a i když z nich už máme nějaké zkušenosti, bude asi reálné uvažovat spíše o umístění kolem šestého místa. Samozřejmě, že družstvo se bude snažit o co nejlepší pozice a my mu budeme držet palce.

Vlastní soutěž se bude chytat od 14. – 16. září na dvou stojácích ze břehu: Lagoa do Vale do Rosim a Lagoa do Lagoacho a třech řekách: Mondego, Cejra a Alva a hodnotit se bude pstruh obecný a duhák od 19 cm. O dobré umístění by si mohl říci také někdo v soutěži jednotlivců. Bude to záležet na řadě faktorů, mezi nimiž bude rozhodovat dobrý los, trocha štěstí a dobrá nálada v kolektivu. Věřím, že ani tentokrát nebudou naši závodníci chybět v popředí výsledkových listin.

Za jednoho studeného srpnového večera jsem si listoval v knize Karla Čapka: "Hovory s T.G.M." a najednou jsem náhodou zjistil něco, co je asi málo komu známo. Na str. 106 v sedmém vydání z roku 1969 (Čs. spisovatel) se Masaryk zmiňuje o tom, jak lovil medvědy v okolí Bystričky u Martina a dále se píše: Také jsem střílíval divoké svině, ale jinou zvěř ne. Zato jsem chodil na ryby, na pstruhy a lipně.

To nebylo ani tak kvůli těm rybám, spíš pro brouzdání vodou a pro ty krásné hodiny na březích potoka. To víte, kde jsou pstruzi, tam je vždycky krásně. Já učil Martiňáky chytat ryby na mušku místo na červa, červi jsou oškliví a musí se při nich sedět na jednom místě, kdežto s umělou muškou přecházíte. To není jen tak, to se musí dobře vybrat umělá muška, podle toho, jaké v té době létají, musí se vlas s muškou dohodit k rybě, když bere, rychle a pozorně zahákovat, šňůru stočit kladkou a podchytit rybu sakem, to je všechno kumšt. Obyčejně jsem chycené ryby pouštěl do vody. Pak jsem toho všeho nechal, ženě bylo těch zvířat líto.

Byl jsem tedy hodně překvapen, protože jsem věděl, že sám Karel Liška u nás muškařil někdy od osmdesátých let předminulého století a Masarykův pobyt na Bystřičce se datuje od poloviny osmdesátých do poloviny devadesátých let téhož století. O prvních začátcích muškaření u nás máme jen velmi málo pramenů a proto je třeba považovat tyto Masarykovy vzpomínky, které byly zachyceny nejpozději v roce 1928, za jeden z nich.

Září je tedy před námi a nedovolím si hádat, jak bude vypadat. Dneska se věští zima a chlad a tak máme padesátiprocentní naději, že se přeci jen dostaví očekávané Babí léto. To u nás na Šumavě bývá nejkrásněji a já se na to těším celý rok. Samozřejmě, že bych znovu rád vyrazil do Doberské nivy na lipany a večer se zaposlouchal do bručení statných jelenů. A něco podobného bych chtěl popřát i vám.

Váš Karel Křivanec

-= tisk =-