Autor: Karel Křivanec
Červenec je už za námi a léto se začíná pomalu obracet k podzimu, i když nás ještě čeká jeho druhá část. Jistě nemusím nikomu připomínat, že ten uplynulý měsíc byl pro mne přímo hektický, protože se u nás na jihu Čech konalo juniorské mistrovství světa v muškaření a já to měl dobrovolně na krku. Byl to můj třetí pokus v roli mezinárodního organizátora a řekl bych, že tento byl patrně nejzdařilejší. V roce 1996 při mistrovství světa dospělých mi bylo skoro o deset let méně a bylo to znát. Tehdejší šampionát jsme dostali jaksi omylem, když Španělsko odvolalo své pořadatelství a na přípravu tehdy moc času nebylo. Měli jsme tu devatenáct týmů a pět čistě říčních závodů. Ústřední odbor mi tehdy odmítl dát zelenou k zařazení jednoho břehového jezerního závodu a tak jsme si to alespoň rozdali s Anglií a Belgií na Květoňově a v tomto „přáteláku“ jsme prvně vyhráli. Našim soupeřům se to docela líbilo, jen se divili, že jsme chytali tak malé ryby, které se nám ovšem malé nezdály. Vlastní šampionát vyhráli naši před Francií a Polskem, v jednotlivcích pak byl Jan Pecina třetí.
V roce 2000 bylo mistrovství Evropy v Kostelci nad Orlicí a i tam jsem působil ve stejné funkci jako v Č. Krumlově, i když mi velice pomáhal nezapomenutelný Pepa Padrián a jeho lidé. I tam jsem chtěl zařadit jezerní závod, Pepík byl pro, ale proti byl tehdejší prezident FIPS-Mou Jurek Kowalsky, který nedovedl pochopit sytém rotací míst na vybraném rybníku, který se měl pro ty účely osadit duháky. Nakonec to byla jen tři říční kola a třináct družstev v soutěži, kterou vyhrálo první družstvo ČR před Belgií a ČR 2, když Francouzi vůbec nepřijeli. V jednotlivcích vyhrál Pavel Macháň a Jan Pecina byl třetí. Tento šampionát však skončil finanční ztrátou, což jsem měl ještě pár let na talíři, avšak při odečtení nákladů na obě naše družstva by byla bilance vyrovnaná.
A konečně ten letošní třetí pokus, kdy jsem stále nevěděl kolik týmů vlastně přijede, když si to Kanada a Norsko rozmysleli. Také Francouzi a Španělé nahlásili sestavy takřka na poslední chvíli a ti druzí přihlásili osm hostů týden před mistrovstvím. Bylo s tím opravdu velmi práce, protože vedoucí družstev neměli žádné velké zkušenosti a neustále měnili dispozice. Do toho všeho úplná nečinnost mezinárodní federace, která poslala modifikace pravidel až ve chvíli, kdy už tu většina týmů trénovala a nikoli se šestitýdenním předstihem. Pak mi přijel pomoci pan prezident, který je sice velice čilý a v jeho pětasedmdesáti letech můžeme jen smeknout, ale jeho bodovací program, stejně jako téměř všude, opět vynechal a psal nesmysly v momentě, když jsem už velmi nutně potřeboval vyplňovat bodovací průkazy na první závod. Nakonec to náš operátor vyřešil po svém, aby to fungovalo, i když s chybou, které jsem si všiml až po šestém kole, protože jsem po dohodě nenesl odpovědnost za výsledky. Někteří z vás si všimli, že souhrnná tabulka, jejímž autorem byl generální sekretář Mário Podmaník, byla chybná a musela být proto stažena. Naštěstí jsme vyhlašovali výsledky podle našich vlastních podkladů.
Ale ještě k tomuto závodu, který hostil padesát závodníků, tedy devět týmů a prvně chytalo i pět náhradníků, i když jen v soutěži jednotlivců. Trenéři i závodníci si to moc pochvalovali, jen se mi zdálo, že zástupce mezinárodní federace tiše skřípe zuby, ale dělal jsem, že to nevidím. Tentokrát jsme tedy prvně u nás zařadili jezerní břehový závod a díky silnému zarybnění a mimořádně příznivému počasí se opravdu povedl. Když uvážíme, že to bylo v době vrcholícího léta, pak to skvělý úspěch a chytaly se ryby i přes padesát centimetrů. V celé historii mezinárodní federace nebyla nikdy tak dobře zarybněná stojatá voda a co se týká říčních výsledků, jen na MS dospělých v Polsku 1999 jich bylo více, ale nebyly zdaleka tak velké. Vůbec jsem proto nelitoval, že se nepodařilo zrealizovat můj prvotní záměr uspořádat tento juniorský šampionát na Svratce a na nádrži v Ostrově. To bych se z toho zcela jistě zbláznil. Zde jsem měl totiž veškerou podporu územního výboru ČRS, předem připravené ryby a plno ochotných spolupracovníků a takže nebyly žádné problémy se sektorovými ani řadovými rozhodčími. Myslím si, že se také mimořádně povedl výběr všech závodních úseků a tak budou účastníci šampionátu mít na co vzpomínat.
I když je třeba přiznat, že juniorské mistrovství světa je něco jiného než šampionát dospělých, byl jsem přece jen trochu zaskočen velmi malým zájmem odborné veřejnosti, takže diváckou kulisu tvořili téměř výhradně Jihočeši. Ze vzdálenějších reprezentantů nepřijel nikdo a bylo to k jejich škodě, protože vidět mladé Francouze v akci určitě stálo za to. Měli jedinečnou šanci se hodně přiučit a promarnili jí a jsem si jist, že to bude velká výhoda pro ty, co zde byli a všechno viděli. Doufám, že to významně ovlivní i naše další závodní muškaření, protože jsme jim tu konečně naplno viděli do karet. Teď už tedy máme definitivně potvrzeno, že ty čtyři tituly mistrů světa pro Francii v řadě nebyly náhodné a že jejich nová chytací technika je použitelná jak pro lehké nymfování proti vodě, tak i pro lov na sucho a pro kombinaci obou metod, tedy suchá muška-splávek a pod ní malé nymfička. A hlavně bylo třeba vidět ty jejich nástavce.
Zdá se vám, že mluvím v jinotajích a hádankách? Máte pravdu, ale měli jste tu být! Oni totiž mou stránku čtou i různí mistři a já bych jim teď dvakrát nechtěl moc radit. Snad se k tomu dostanu po mistrovství světa ve Švédsku, to už budu mít víc času. Reprezentace tam odlétá už za týden a bude to jistě dobrá příležitost ukázat se a pokusit se uzavřít letošní úspěšný rok. Šampionát se bude opět konat v Laponsku v okolí Lycksele, i když opět na jiných řekách a jiném jezeru. Hodnotit se tam bude jen pstruh obecný a lipan, který je také v řekách dominantní rybou a to by nám mělo plně vyhovovat. Jen jeden jezerní závod z lodí by měla být také naší výhodou. Doufám proto, že pokud budou normální vodní podmínky, pak by to opět měl být souboj mezi námi a Francouzi. I toto bude pro mne třetí pokus v tomto regionu a já věřím, že i on se podaří tak, jak si všichni přejeme. Po dvou zlatých medailích v jednotlivcích i zlato v týmech. Vydání PM se proto v srpnu asi poněkud posune, ale šampionát bude mít přednost. Držte nám palce a zajděte si taky někdy k vodě.
To Vám přeje
Váš Karel Křivanec