-= tisk =-

LETNÍ STAROSTI

Autor: Karel Křivanec

 Pstruh vzdoruje

Červenec už nebývá pro nás muškaře nejvhodnějším obdobím pro nějaké velké sportování, protože je to čas dovolených a Vltava bývá zaplevelena lodičkáři všeho druhu. Proto si rádi připomeneme červnové lovy, které byly letos více než solidní. I já jsem byl několikrát na Vltavě ve Vyšším Brodu a chytl jsem i pár pěkných pstruhů. Žádný z nich se sice neblížil oněm povoleným 45 cm, ale to mi nevadilo. Chytl jsem i několik slušných duháků, ale ty jsem také s chutí pustil. Jak už jsem se párkrát zmínil, jsem už ve věku, kdy začínám preferovat suchou mušku a tak tomu bylo i tentokrát. Bylo to sice často hodně přemlouvání, ale nakonec jsem vždy přišel na něco, co se jim líbilo. Většinou to byli malí srsťoví chrostíci ve velikost 14. Musím však konstatovat, že skoro všechny už někdo přede mnou pustil, protože měli čerstvé píchance v "čenichu".

V rámci mých služebních povinností jsem se dostal i na dvě hodiny na Divokou Orlici u Těchonína a tam to bylo rovněž pěkné pochytáníčko, i když hlavně na malé nymfičky.

Nebyla však vždy jen samá rybářská pohoda. Na jiném místě se rozpoutala dost neurvalá diskuse nad odstoupením dvou pražských závodníků z jezerního mistrovství ČR v Bohdanči. Bohužel to bylo zaviněno souhrou náhod, kde hrálo významnou roli počasí, které bylo rekordně teplé. Původně se mělo konat toto mistrovství o čtrnáct dnů dříve, ale pak požádal Nový Jičín o změnu termínu 1. ligy a tím se stalo, že se v Bohdanči chytalo moc málo ryb. Za této takřka beznadějné situace dva závodníci vzdali.

Možné, že jim opravdu vadilo to ostré a horké slunce, vždyť jeden z nich má už na krku šedesátku a tak to prostě zabalil a druhý se k němu přidal. Kdo to nedovede pochopit, tak ten asi nikdy nezávodil. Krásně o něčem podobném píše Ota Pavel v jedné povídce o Františku Veselém. Muškařina sice není tak náročný sport jako cyklistika, ale i zde se může člověk se ctí vzdát, zvláště když chytá jen sám za sebe. Ostatně nevěřím, že ono vzdání se bylo skutečným důvod k útoku. Určitě v tom bylo ještě něco osobního, co se specificky týká někoho z těch dvou, co vyřčeno nebylo.

 Potočák je můj

Velkou radost mi naopak udělali naši závodníci v Polsku na Mistrovství Evropy a i když nakonec ztratili zlato v družstvech také až v posledním kole, nelze říci, že by to bylo nějakým podfukem či švindlem ze strany domácích. Určitě víte o čem mluvím a mluvím o tom proto, že jsem si vysloužil při zasedání CIPSu v Palermu další černý puntík, když jsem si dovolil hlasovat pro mistrovství Evropy 2007 v Norsku a ne u našeho východního souseda. Jeho ústřední tajemník za to neváhal telefonicky důrazně vyčinit našemu panu předsedovi. Asi bych o tom měl taktně pomlčet, ale nějak se mi nechce a nevěřím, že v rámci jakýchsi "vyšších zájmů" bychom si měli nechat všechno líbit.

Nejvíce starostí jsem měl s přípravou IV. Mistrovství světa juniorů, které se u nás bude konat v Rožmberku nad Vltavou ve dnech 20. – 25. července, tedy už za pár dní. Je to sice neuvěřitelné, ale start Norů stále není ani potvrzen ani odvolán a jisté problémy jsou i se španělskou výpravou, která sice jistě přijede, ale stále neví kdy, protože dělá výběr závodníků až na začátku července. U ostatních výprav už je to v pořádku a tak uvidíme kolik týmů vlastně bude v soutěži. Zatím to vypadá na 50 juniorů. Při všech těch starostech jsem byl velmi mile překvapen nabídkami na pomoc, které jsem dostal v posledních dnech z několika stran a všem bych za to chtěl ještě jednou poděkovat. Doufejme jen, že nás zcela nezradí počasí a nedopadneme jako v Bohdanči.

Já se sice přímo nezabývám přípravou našich mládežníků, ale zajišťoval jsem pro ně ubytování na víkendovém soustředění v Loučovicích, které se tam konalo koncem června. Váhali jsme s konečným verdiktem, ale nyní mohu oznámit, že Česká republika postaví, stejně jako Anglie, družstva dvě. Vedoucím výpravy bude Milan Čubík z Bojkovic, trenérem Milan Janus (Strakonice) a jeho asistentem ing. Jiří Šulc z České Skalice. Junioři se sešli v plném počtu, chyběl jen Luboš Roza. Pozorný čtenář PM zjistí, že byl v té době členem našeho B týmu na Sanu v Polsku a nevedl si vůbec špatně. Měl však mizerný los na jezeru, protože tam šel až s poslední skupinou a to už zde byly jen zcela ojedinělé úlovky a on to štěstí neměl, jinak by se umístil asi na desátém místě. Rozhodně proto bude patřit k favoritům letošního juniorského šampionátu.

Jistěže i naše družstva by měla hrát prim při nadcházející soutěži a asi jediným konkurentem nám budou mladí Francouzi, takové jsou papírové předpoklady. Není to však jen samotná soutěž, která by nám měla přinést uspokojení z výsledků. Je to i dobrá příležitost pro seznámit se závodníky z jiných zemí a vyzkoušet si trochu se domluvit a navázat třeba nová přátelství, která mohou přinést prospěch všem zúčastněným stranám. Je to i příležitost ukázat naše revíry a naše schopnosti, protože záštitu nad mistrovstvím převzal ministr zemědělství ing. Zgarba a to je pro nás jistě také závazek. Držte nám, prosím, všichni palce. Budeme to potřebovat, protože vševědoucích kritiků máme v zásobě plno.

Díky,

Váš Karel Křivanec

-= tisk =-