Letošní léto začalo už v červnu pěkně naplno, když byl minulý měsíc vůbec nejteplejší v dvousetletých řadách meteorologických pozorování u nás a tak uvidíme, zda to vydrží i v červenci. Pro muškaře to znamená, že na stojácích jsou "psí dny" denním chlebem a v řekách je jen polovina či třetina vody. Ryby budou proto jistě opatrnější a méně vyladěné na příjem potravy. Ve Vltavě pod Lipnem se ale v létě stejně moc muškařit nedá, protože letní vodácké flotily už nastoupily a vydrží až do konce prázdnin, takže se asi budeme muset spolehnout na nějakou menší říčku či potok.
V minulých letech jsem ani nechodil k vodě a čekal na lepší počasí, ale po zkušenostech z posledních dvou světových šampionátů ve Francii a Španělsku jsem si řekl, že budu muset vyzkoušet chytání ve velmi čisté vodě za extremně nízkých letních průtoků, které bylo pro obě soutěže typické. Úspěšnou taktikou za této situace pak byl lov proti vodě s jedinou drobnou atraktivní zlatohlavou nymfičkou, s velmi dlouhým nástavcem, zakončeným jemným koncovým návazcem a to vše s jemným prutem.
Rozhodl jsem se vyzkoušet si to v Tiché Orlici u polských hranic. Chytal jsem s koncovým vlascem o průměru 0,12 mm, trojkovým prutem značky Sage a s nymfičkami ve velikosti 16 - 18 a moc jsem se divil, jak dobře to fungovalo. Dostal jsem pstruhy, duháky i siveny, které bych asi hned tak nepřelstil a byl mezi nimi i skoro půlkilový divoký duhák, u něhož jsem chvíli váhal, jestli si ho nemám ponechal a tak jsem si s ním ještě pár minut pohrával, což úplně stačilo k tomu, abych si uvědomil, že by to byla škoda takovou krásnou rybu sníst.
Tento způsob jemného nymfování proti vodě jsem mohl pohodlně kombinovat se suchou muškou, když jsem uviděl sbírající rybu, která nejevila o mou nymfičku zájem. Stačilo jen převázat mušku, nebo přidat ještě jeden koncový návazec na desítce vlasci a při tom jsem si uvědomil, že se to dosti podobá suchému chytání na drobné jepičky, čemuž by se asi nikdo nebránil. Chytl jsem i dva pstruhy přímo po dopadu nymfičky do vody, což se označuje jako indukovaný záběr a musím uznat, že jakákoliv další nymfa by byla na nástavci nadbytečná. Až to budete zkoušet, tak nezapomeňte, že to ryby ještě neznají a dejte jim volnost.
Tak to byl můj nejlepší červnový zážitek. Taky mi ale napsal jeden čtenář, že ve Vltavě 27, kromě úseku "Nesežer" nejsou žádné ryby a voda je naprosto sterilní. A dále mi ještě napsal, že je nedůstojné žebrat o peníze pro PM a že IT asi moc nerozumím a to byl pro změnu můj nejhorší červnový zážitek. Byly to jen dvě celkem krátké věty, ale mně bylo tak, jako bych dostal pár mastných facek. Nevím, zda mi ten čtenář opravdu chtěl nafackovat, anebo to byla jen klackovitá zkratka, úměrná jeho věku.
O kormoránech v letošní zimě na Vltavě 27 jsem psal v PM mnohokrát a jarní vysazení duháků bylo zhruba ve stejné intenzitě jako v úseku "Chyť a pusť ". Že je to dneska obtížně chytatelný úsek, to jsem uvedl i ve zprávě o letošním užším výběru reprezentantů, kteří chytli ve 12 lidech za tři hodiny pod hřbitovem v Rožumberku rovných 100 lososovitých ryb. Na mistrovství světa v Pyrenejích ve Španělsku se ve srovnatelné řece Aragon chytlo stovkou závodníků v pěti kolem 101 pstruhů a to byly závodní úseky mnohem delší. Podobné to bylo i na srovnatelné řece Gallego, kde se chytlo 151 pstruhů a v obou případech byla polovina soutěžících bez úlovku. A Španělové si rozhodně nemysleli, že se jedná o sterilní toky, z čehož je vidět, jak jsou některé pojmy relativní.
Velmi mě zarazil i ten jeho výraz "Nesežer". Skoro to vypadalo tak, že byl náš čtenář popuzen tím, že v revíru, kde si rybu vzít může, už na něj žádná nezbyla, zatímco v úseku, kde se ryba musí pustit, si zachytal a tak byl asi naštvaný, že je musel pustit. Jestli to tak bylo, tak ho musím litovat, ale zároveň i konstatovat, že to s ním není ještě tak úplně špatné, když v sobě dokázal potlačit chuť svůj úlovek zabít a respektoval tak rybářský řád, i když třeba s odporem. Jednou by z něj ještě mohl být dobrý rybář.
Co se týkalo jeho poznámky o nedůstojnosti žebrání a mé nezkušenosti v IT, to jsem mu musel dát za pravdu, i když mně zase připadá, že by ho asi ani nenapadlo, aby chtěl jít třeba do kina zadarmo, či aby si vzal rybářský časopis na stánku bez zaplacení. Naznačil mi ještě, že by to vše měla pokrýt reklama, ale já o sobě už dávno vím, že mi to žebrání opravdu moc nejde. To je tedy můj problém, který vás, čtenáře, asi moc nezajímá, ale co by vás zajímat mohlo je to, že po dobu prázdnin budeme náš časopis aktualizovat jednou za čtrnáct dní a to vždy až v pondělí večer. Příspěvků od dopisovatelů je jako šafránu a já sám bych se chtěl trochu věnovat i jiné práci.
Novela zákona o rybářství dostala nečekaný úder od jinak spřízněných produkčních rybářů, s nimiž byla sjednána předem dohoda o vzájemném neútočení, kterou chovatelé porušili, když ostře zaútočili na sportovními rybáři požadované vyrovnání za obsádky ryb, v případě předávání revírů novým uživatelům. Asi za tím stojí bývalí zaměstnanci ČRS, kteří mají mezi producenty ryb svůj vliv. Před deseti lety vytunelovali naše líhně a teď to vypadá, že je budou muset vrátit. Buď je to takzvaný "šprajc", anebo si už brousí zuby na naše přehrady, když jim jejich první lup asi nevyjde úplně podle jejich představ.
Každopádně je však třeba tento princip vyrovnání v novele zákona udržet, protože se nejedná jen o rybářské svazy, ale je to naprosto logický a čestný způsob přechodu rybářského práva z jednoho uživatele na druhého. Boží mlýny začínají konečně fungovat i na Ministerstvu zemědělství, kde došlo k malému zemětřesení, když byl odvolán náměstek pro vodní hospodářství ing. Tureček, pro něhož se tato funkce na ministerstvu před pár lety nově zřídila. A pan náměstek byl velkým nepřítelem sportovních rybářů. No, to se asi strejda zlobil. Uvidíme, zda pan ministr nakonec neodvolá a neodprosí? Ono se stejně pro pana inženýra teplé místečko někde najde a kdoví, třeba nám to jednou pěkně jako nový ministr vrátí i s úroky. Ale vám přeji nyní i v budoucnu u vody mnoho štěstí a pohody.
Váš Karel Křivanec