Autor: Karel Křivanec
Když se tak koukám na nadpis svého červnového úvodníku, tak začínám trochu pochybovat o tom, zda by za ním neměl být otazník. A další pochybnosti by se mohly ozvat i k tomu, zda je to vůbec ještě jaro, protože podle zimy by se mohlo soudit třeba na březen. I když je všude kolem plno zeleně, do tření běžných říčních druhů ryb je stále ještě daleko a toto zpoždění už se jen těžko dožene.
Také muškaření se u nás v Povltaví ještě moc nerozjelo a tak jen můžeme doufat, že v červnu to všechno vypukne. I když už bylo pár pěkných dnů po polovině května, kdy se na Vltavě ve Vyšším Brodu děly zázraky, deštivé chladno a velká voda to všechno znovu přibrzdila. Chladná voda šla k duhu jen květoňovským duhákům a braly tam i velké štiky, což může potvrdit Míra Čutků z Kaplice, který vytáhl jednu dvanáctikilovou (115cm) s mušákem na strímra.
Květnové muškařské závody na řekách se moc nepovedly, což platí hlavně o ligových soutěžích. První liga ve Vsetíně musela být přeložena z Bečvy na Skaličku, kde se chytlo minimum ryb a o nic lepší to nebylo ani s A skupinou II. ligy, kterou jsme původně chystali do Zlaté Koruny. Po velmi nepříznivě znějící květnové průtokové prognóze jsme jí přeložili na Otavu do Strakonic a i tam byla tak velká voda, že se muselo lovit na Slaníku, což je odstavené rameno Otavy a s muškařením to taky nemělo moc společného.
Před měsícem jsem v PM zveřejnil prosbu o pomoc se sponzorováním výroby filmu o juniorském mistrovství světa a přišly mi od vás tři odpovědi. V té první mi jeden čtenář psal, že by to šlo určitě udělat levněji, kdybychom si to doma sami udělali na počítači, ale zapomněl nějak zkontrolovat reálné ceny, protože pětašedesát tisíc korun za padesátiminutový dokument, natočený a vyrobený tou nejprofesionálnější technikou zahrnuje dvaceti hodin surového materiálu, jeho sestříhání, namluvení a opatření hudbou a v této ceně je i naše poměrně vysoká DPH.
Další čtenář chtěl vědět, proč se k filmu otočil náš Svaz zády. Jemu se těch pětašedesát tisíc naopak nezdálo moc pro tak velkou organizaci. Zde jsem ho musel odkázat na oficiální verzi, kterou jsem už publikoval minule. Jedním z důvodů bylo jistě i to, že film nikdo z těch, kteří o něm rozhodovali, vůbec neviděl. Víte, ono je těch padesát minut přece jen dlouhá doba a ne každý si na něj může udělat čas. Viděl jsem to i v sobotu 27. května odpoledne v Lysé nad Labem, kdy byl tento snímek promítán v rámci výstavy Natura Viva v těsném sousedství oficiální výstavní plochy ČRS a z vedení svazu také nepřišel nikdo. Všichni měli, bohužel, nějakou jinou práci, nebo čekali na někoho důležitého.
Až třetí čtenář mě potěšil, když nabídl, že uhradí 10% výrobních nákladů, protože má muškaření a závodění rád. Jeho jméno zde zveřejňovat nechci, protože by si to jistě nepřál. A to bylo z reakcí na mou výzvu vše. Samozřejmě, že jsme jednali i s potencionálními sponzory, i když s malou úspěšností, ale přeci jen už máme polovinu peněz slíbeno a peníze jsou takříkajíc na cestě. Já věřím, že i tuto záležitost dovedeme do konce a vy si pak třeba budete moci jména sponzorů přečíst na začátku či konci onoho filmu.
Měl jsem s tím filmem plno starostí a o nic méně jich nebylo s výjezdy na ME do Slovinska a dospělých a juniorů na MS do Portugalska. Jako bezproblémový se mi jevil výjezd na Grand Slam do Belgie, kde jsme byli už mnohokrát. Tentokrát se chytalo na nové vodě ve Freux a vše bylo perfektně zajištěno, včetně pátečního tréninku. Majitel nádrže nás ujistil, že se chytat může a já se příliš pozdě podíval do propozic, kde bylo v posledním řádku uvedeno, že se to nesmí, i když v pravidlech pro Grand Slam o tom není žádná zmínka a v minulosti byly nádrže buď uzavřené, nebo se trénovat smělo.
Ještě, že dva další naše týmy přijely až v sobotu, jinak by těch diskvalifikovaných bylo víc. Takže, až budete o mně číst nepěkné věci na jiných stránkách, tak je to, bohužel, tentokrát pravda. Nebudu tu uvádět, kolik jiných starostí jsem měl a s čím, bylo by to zbytečné. Ten věk je prostě znát a mé rozhodnutí skončit je nezvratné a určitě ku prospěchu věci. Sedmnáct let jsem se bál, že se mi podaří nějaká taková hloupost a teď to přišlo ve chvíli, kdy jsem to nejmíň čekal. Závodníci mou omluvu přijali, protože byli při tom, když jsem jednal s majitelem nádrže a jeho slova si ověřoval telefonicky i u vedení místního klubu, bohužel ani místní nečetli speciální reglement pro toto kolo.
O slovinském mistrovství Evropy jsme měli jen málo informací, protože organizátoři nereagovali vůbec na nic a tak naši závodníci uskutečnili třídenní výjezd na Bled a Bohinj, kde získali plno důležitých informací. Zatím jsme se ale nedozvěděli, proč Slovinci nereagovali na naší žádost o vyslání druhého českého týmu a nelze ani vyloučit, že se po něm budou při zahájení shánět. Naši hoši se zde potkali s jinými týmy, který trénovaly i v závodních úsecích, což je mezinárodními pravidly výslovně zakázáno šedesát dnů před soutěží, ale místní organizátoři to povolili? Nebojte se, naši ten reglement neporušili.
Celkový dojem z místní vody a zarybnění byl velmi dobrý a tak jen úplný zákaz rybolovu na obou soutěžních řekách týden před šampionátem zcela zhatil tréninkové plány našich závodníků. Kdyby nebyli přímo na místě, tak by se to dozvěděli až po příjezdu na plánovaný tréninkový kemp. V jiných případech totiž organizátoři vždy respektují soupeře a vymezí mu adekvátní vody pro trénink, což tentokrát nebude možné.
Po omezení závodu na jedinou mušku a znemožnění řádného tréninku to vypadá tak, že i Slovinci chtějí vyhrát za každou cenu a Mezinárodní muškařská federace jim k tomu bude opět salutovat. Možná, že jim křivdím, ale jsem zvědav, jestli budou mít ke svým závodníkům alespoň nějaký neutrální dohled, nebo jim i tohle projde. Máme s tím totiž své zkušenosti a není to žádné hledání výmluv předem. Buďto je to regulérní soutěž podle pravidel pro všechny, anebo jen jakýsi "pretěk" pro místní borce, kteří chtějí být za každou cenu také jednou mistry.
Možná, že si někdo řekne, že můj postoj k těmto věcem je příliš břitký a že když nejde o život, jde vlastně o ….. Jistěže u nás Česku momentálně jde o hodně, protože volby klepou na dveře a i ta nová vyhláška k zákonu o rybářství už je na světle božím. Zatím jsem jí nečetl, ale už jsem slyšel, že ani ona není ideální a možná se najdou snahy jí znovu překopat. Teď už to ale nebude tak snadné. Ze zákulisí slyším, jak to byl těžký souboj s ministerskými úředníky, kteří do krve bránili své choré dítě. Tak až se vám něco ve Vyhlášce nebude zdát příliš rozumné, vzpomeňte si na ně a třeba jim nasypte kukuřici s hrachem před kancelář, protože u vody s prutem je těžko zastihnete.
Ale až půjdete k vodě vy, pusťte vše z hlavy a tu nádheru kolem si pomalu vychutnejte. Vždyť červen je teprve před námi a jednou se snad musí oteplit a přestat pršet. Snad se to podaří i mně a možná se potkáme třeba na Vltavě ve Vyšším Brodu. Ta je teď plná pstruhů, kteří jen čekají na naše mušky. Je to příležitost, kterou je třeba chytit za pačesy, a proto jí nezmeškejte. To vám přeje
Váš Karel Křivanec