Autor: Karel Křivanec
Tak jako každoročně, bude i letošní rybářská sezóna něčím výjimečná. A vypadá to tak, že tou současnou výjimkou bude praktická nemožnost rybaření na horní Vltavě. Tedy pod Lipnem zcela určitě, protože se momentálně vypouští z přehrady 70 kubíků ledové vody a květnová prognóza je 50, v lepším případě 40 m3/sec. Ani na lenorské a volarské Vltavě nad nádrží to však není o moc lepší a to byl také důvod pro zrušení užšího výběru reprezentantů ČR v muškaření, který se přesouvá až na konec října. Zároveň se jedná i o výměně lokalit pro II. ligu, tedy konec května na Otavě ve Strakonicích a v září na Vltavě ve Zlaté Koruně. Jestliže to tedy vzdávají i ostřílení závodníci, je to dobrý signál pro řadové muškaře, aby na Vltavu zatím nejezdili.
Ostatně to bylo znát již při zahájení, protože skoro všichni rybáři byli na pstruhových stojácích a na Vltavě se trochu chytalo jen na nově otevřeném zvláštním revíru pod Lipnem. V deset hodin však už byli první vltavští rybáři na Květoňově a přinesli nám smutné novinky, že pstruzi byli i v Loučovicích silně poničení od kormoránům, kteří se v letošní kruté zimě prvně přesunuli až sem do balvanů. Ještě, že už platí ten zákon, o kterým jsem se zmiňoval před měsícem. Jestli se teď něco nestane, tak budeme muset začít veřejně protestovat, jak je to možné vidět i jinde.
Letošní duben pro mne nebyl vůbec klidným obdobím, protože se vyskytla celá řada zbytečných komplikací. Jednou z nich byla i divoká prořezávka na Květoňově, kde jsme to nezvládli a někteří dobrovolníci byli tak aktivní, že uřízli i to, co se řezat nemělo a teď to šetří Policie a ochrana přírody. Budeme to muset nějak napravit a dát to do pořádku s vlastníky pozemků.
Dobře nedopadlo ani jednání o uhrazení výroby filmu o juniorském mistrovství světa v muškaření. I když je film hlavně o muškaření, zmiňuje se nejednou i o ČRS a tak je škoda, že ho členové Rady asi vůbec neviděli a rovnou poslali k ledu. Měli pro to jistě své důvody a činili tak patrně s nejlepším svědomím, ale to se stává. Šampionát sice skončil s přebytkem, ale film opravdu v rozpočtu nebyl. Jistěže zde jsou další možnosti a sportovci se na první překážce nevzdávají. O tom se zmiňuji na jiném místě dnešního vydání PM a prosil bych proto všechny své věrné čtenáře a příznivce našeho sportu, aby si tento krátký příspěvek přečetli. Pomůže nám někdo?
Nemalé problémy jsou i s pořadateli všech hlavních mezinárodních muškařských soutěží, ať je to mistrovství Evropy ve Slovinsku, nebo mistrovství junioru a mužů v Portugalsku. Jejich organizátoři prakticky nekomunikují a tak se na mě obrací přátelé z celého světa a snaží se tak získat potřebné informace. Těm Portugalcům se ani nedivím, vzali si totiž sousto, které by zadusilo každou rybu. Pořádají letos tak zvaný Mundial, což je neuvěřitelných dvacet mistrovství světa v rybářských disciplínách najednou. Mají tedy ještě o tři šampionáty navíc, něž bylo při první rybářské olympiádě před pěti lety v Itálii. A to jich je o dvě stě tisíc méně než nás Čechů, dokážete to pochopit?
I když bych pominul ten fakt, že nemáme moře a tedy bychom nebyli schopni realizovat celou řadů mořských soutěží, i tak si vůbec nedovedu představit, že bychom dokázali zajistit soutěže zbývající. Tedy vlastně jejich zaštítění, protože s tím bude velmi mnoho práce. Toho člověka, který to má vše na starosti, bych rád viděl na vlastní oči. Celou akci zajišťují tři rybářské sportovní organizace a vedle tradičních sportovních rybářů jsou to ještě federace mořského rybolovu a federace podmořského rybolovu. Jediným sponzorem je Instituto de Desporto de Portugal, tedy nejspíše státní instituce na úrovni našeho ministerstva.
V Portugalsku asi chápou, že je to dobrá příležitost k propagaci země, kterou jsme právě teď předhonili v životní úrovni na jednoho obyvatele. Asi jsou tam též lidé, kteří chápou i význam sportu v dnešní době a nepovažují ho jen za zbytečné vyhazování peněz. Dobře vědí, že sport vede mladé lidi k cílevědomosti a poznání, že není nic zadarmo. Chápou také jistě i sport jako nástroj pro realizaci přirozené lidské agresivity, ale i jako příležitost k navazování přátelství mezi příslušníky různých národů, které se tak mohou postupně zbavovat svých představ o tom, že na ně někde číhá nepřítel, ale naopak mohou dojít k poznání, že všude žijí lidé jako my. Lidé, kteří mají rádi ryby, vody a život a dokáží spolupracovat. A právě v tom je síla sportu...
Týden po pstruhovém zahájení se u nás konalo na Květoňově už XIII. Mistrovství ČR v jezerním muškaření a měl jsem s ním také dost práce. Díky porozumění územního výboru ČRS se nádrž podařilo solidně zarybnit a i počasí docela vyšlo, takže se to vítězům jistě líbilo. Dokonce se mi dostalo písemného poděkování od vedoucího výpravy ze Severní Moravy, což mě mile překvapilo, protože to pro mne byla odměna zcela výjimečná a tak se o ní zmiňuji. Však to také bylo mé poslední mistrovství, které jsem pořádal ve funkci předsedy odboru. Před dvanácti lety to bylo na Květoňově první jezerní mistrovství a pak jsem jich organizoval ještě devět, kruh se tedy uzavřel a já jsem docela spokojen s tím, jak se tento způsob muškařiny u nás rozvíjí a roste. A mám s ním ještě nějaké další plány...
Letošní muškařská sezóna tedy pomalu začíná nabírat dech a i když je všude kolem nás ještě plno vody, budeme to jistě už brzy zkoušet aspoň na menších říčkách, protože ty ryby nás přitahují jako magnet, i když je hned nemusíme zrovna připravit o život. Zamyslete se nad tím občas a připomeňte to i svým přátelům. Pustit pěknou rybu je ještě krásnější pocit než jí ulovit. To vám přeje
Váš Karel Křivanec