V lednu je pro muškaře mrtvá sezóna, i když to neplatí tak docela. Ti největší blázni se sice k vodě vypraví a na mimopstruhových revírech si vyzkouší své dovednosti, ale většina z nás čeká na jarní oteplení. Ve Vltavě bylo stále mnoho vody a tak se najednou objevilo početné hejno kormoránů i nad jezem ve Zlaté Koruně. Zda to byli ptáci vyhnaní z lipenské oblasti, nebo jiní, to nedovedu určit, ale uvítám každé zprávy o těchto nevítaných zimních hejnech. Ostatně v televizi bylo v lednu několik reportáží z různých oblasti Čech, kde se objevili kormoráni také poprvé. Snad se konečně probudí kompetentní orgány a začnou s tím něco dělat.
Český rybářský svaz měl také jednu další neplacenou mediální reklamu. Ano, jednalo se o tu povodňovou stokorunu, která pobouřila některé šetřily. Mluvilo se o tom v televizi, rozhlasu i několika velkých denících. Většinou se jednalo o principiální otázku, proč je mimořádná členská známka povinná, když při povodních na Moravě byla dobrovolná. A v tom je to jádro pudla. Dobrovolná známka by totiž byla jen alibistické gesto, protože by postiženým rybářským organizacím moc nepomohla. Na povodně před pěti lety se skládalo 7 krajů a postižen byl v rámci ČRS jen jeden. Tentokrát bylo postiženo pět krajů a skládá se na to zase jen těch 7 krajů.
Zkušenosti z předešlé sbírky jasně ukázaly, že to nelze nechat na dobrovolnosti a i tak nebude vybráno dost peněz na pokrytí všech škod, když nás ministerstvo zemědělství vyřadilo z okruhu postižených a tedy bez nároku na dotace. Není jisté, zda to bylo způsobeno snahou eliminovat výhodu ze kapry, uteklé od produkčních rybářů, anebo nějakou tajnou averzí proti sportovním rybářům, kteří též nemají například nárok na dotace MZ na odbahňování rybníků. Pravdou je taky to, že myslivecké organizace dotace na utopené zajíce od MZ dostaly.
I když to má nějakou logiku a je třeba uznat, že ryb uteklo do našich revírů hodně, nemá to nic společného se ztrátami, které měly naše místní organizace. Z vyplavených ryb měli totiž zisk ti naši občané, kteří loví ryby, ale protrženou hráz chovného rybníka musí opravit a zaplatit konkrétní majitel a tedy i třeba určitá MO ČRS, která však nedostane z povodňových náhrad od státu nic.
Měli bychom se z toho poučit a zakládat při našich místních organizacích společnosti s ručením omezeným a takovéto podnikatelské subjekty, byť stoprocentně vlastněné ČRS, by už by nemohly být vyřazeny z okruhu žadatelů o státní dotace jen proto, že jsou nepodnikatelskými subjekty. Také jednání o novém zákonu o rybářství ukazuje, že síla vlivu ČRS není příliš vysoká. Dokonce se podařilo na MZ "ztratit" oficiální připomínky ČRS, takže se ani nedostaly k rukám příslušné komise. Asi to nebude náhoda a skoro bych řekl, že v tom má prsty synovec jednoho našeho předního politika, který naštěstí nebyl zvolen hlavou tohoto státu. Ne, jmenovat ho nebudu, ať si to vypátrají jiní šťouralové, kteří jsou za to placení.
Pozitivní zprávu jsme obdrželi od zástupce firmy Airflo, která bude letos opět sponzorovat významným způsobem národní muškařský tým České republiky. Kéž by bylo takových více. Od mezinárodní muškařské federace chodí zprávy jen ojediněle a zatím to vypadá, že ani letos se jí nepodaří zorganizovat mistrovství světa juniorů. Dobrou správou je potvrzení MS dospělých ve Španělsku, kde už máme zajištěné ubytování v soukromí pro přípravu před šampionátem za velmi rozumnou cenu, k čemuž nám pomohla svými dobrými kontakty česká cestovní kancelář Ingol.
V současnosti vrcholí přípravy na IV. Rybářský ples v Českých Budějovicích, které pořádá náš Rybářský sportovní klub. Termín plesu je sobota 22. února, lístky jsou v předprodeji, i když v hlavním sálu a přísálí je už vyprodáno. Stále jsou však volné vstupenky do předsálí a na balkón. Pokud by někdo z čtenářů PM chtěl podpořit tuto akci, která je hlavním zdrojem příjmů RSK, pak má možnost darovat nám něco do tomboly, za což mu předem děkujeme.
A když už jsem se zmínil o RSK, hovořilo se o něm opět na lednovém zasedání Jihočeského územního výboru a hlavní slovo měl, jako vždy, místopředseda pan Kubička, kterému sportovní kluby leží hodně hluboko v žaludku. Nechutná a zbytečná tahanice trvala 45 minut a kdybych to sečetl za poslední tři roky, tak by tyto "diskuse" už zabraly čas několika zasedání územního výboru. I když prokazatelně nezískává RSK od ČRS žádné příspěvky na činnost a závodníci RSK jsou všichni členy ČRS, vždyť to, proboha, ani jinak nejde a RSK zajišťuje řadu akcí pro ČRS, mají odpůrci závodění stále stejné argumenty, že jako jednotlivci jsme sice všichni členy ČRS, ale jako právnická osoba jsme samostatní a tudíž "tunelujeme" ČRS.
Přitom naše osamostatnění před deseti lety bylo vyvoláno nedostatkem peněz, které byly některé MO ČRS ochotny uvolnit pro závodníky a pak i nepovedenou úpravou našich vnitřních předpisů (Jednací řád), který sice zakládání sportovních klubů v rámci ČRS připouští, ale neumožňují jim vlastní samostatný účet, protože nemohou získat právní subjektivitu, kterou banky pro založení účtu požadují. A o peníze jde vždy v první řadě.
Jde tu i o nechuť některých funkcionářů podporovat závodění a tak mohou stále dokola jitřit vzájemné vztahy a to bez ohledu na ten fakt, že Rada ČRS činnost samostatných sportovních klubů schválila a umožnila jim zapojit se legálně do závodění. Po tomto jednání JčÚS jsem se opět zabýval otázkou, zda bych s tím vším už neměl praštit, když je skoro všem jasné o co jde a nikdo takovýmto výpadům není ochoten či schopen zabránit. Schválení zprávy nového hospodáře o zarybňování v roce 2002 bylo záležitostí několika minut a o záhadně financované stavbě chaty na Lipně se raději nehovořilo vůbec.
Konečně se nám podařilo upřesnit i termíny pravidelných muškařských klubů, kterým se také říká "semináře". Další dobrou zprávou pro mne je i to, že bratři Hanákové se ozvali na mou výzvu a do budoucna chtějí převzít organizování těchto klubů. Já to dělal patnáct let a rád bych to už někomu předal, protože cítím, jak mi ubývají síly a vidím, že by se toho měl ujmout někdo nový. Mohlo by to přivést zpět i některé mimobudějovické kolegy, kteří k nám v minulosti rádi jezdili. Vzorem pro nás jistě bude Východočeský klub v Pardubicích, který je v rámci ČR určitě nejlepší.
A ještě o jednu radost bych se chtěl s vámi podělit. Byl jsme s rodinou v Národním divadle na loučení s panem presidentem Havlem, který pro mne vždy byl nedostižitelným vzorem. A byl jsem rád, že jsem mohl být při tom, ať si o něm myslíte cokoliv. Mne totiž také pan president amnestoval při svém posledním zvolení. To když mě vyšetřovala policie za možnost zavlečení choroby ze Slovenska při jednom dovozu hlavatek. Nic nám nepomohla veterinární osvědčení, že žádné choroby nemají a v dotčené oblasti se takové nemoci nevyskytují. Šestitýdenní karanténu by po dlouhé zimě vyhladovělé rybky v oteplující se vodě těžko přečkaly a to byl pro mne také důvod k jejich vysazení.
Jak vidím, tak se nám ten únorový úvodník nějak protáhl, že? Nejdříve to vypadalo, že nebude asi o čem psát a najednou jsou z toho skoro dvě stránky. A to ze zkušenosti vím, že dlouhé zprávy a úvodníky nikdo moc rád nečte. Ale pokud jste se dočetli až sem, tak vám děkuji. Myslím, že vám to nezabralo ani deset minut, zatímco já to psal skoro dvě hodiny. Bylo to nějak ve mně a muselo to ven právě teď. Možná i proto, že už nesedím v Radě ČRS a cítím se jako soukromá osoba svobodnější a mohu toho říci víc.
Váš Karel Křivanec