Určitou příležitostí k rybářské bilanci minulého roku byl už akt odevzdání sumáře úlovků, který se nevyhnul ani mně. Zjistil jsem při tom, že má minulá domácí sezóna se obešla bez toho, že bych si ponechal nějaký úlovek a tak jediné mé tři zabité ryby byli duháci, kteří pocházeli z jezera Longemer ve Francii a posloužili k vylepšení našeho jídelníčku před MS.
Letos se budu muset polepšit, abych taky něco přinesl domů. Napravil jsem to alespoň zmrzlým lososem z Kauflandu, zakoupeným před Vánoci za neuvěřitelných 104 Kč/kg, což je cena o pětikorunu lepší, než u stejně upraveného kapra.
Příležitosti k úlovkům ale bylo vloni dost. Zvláště po srpnových povodních, kdy uniklo do Malše několik set metráků duháků a mezi nimi i celé generační hejno v počtu několika set jedinců.O této skutečnosti jsme v PM nepsali zcela záměrně, nechtěli jsme vybičovat zájem lačné veřejnosti, neboť mezi "úlovky" byly i ryby, jejich hmotnost přesáhla 5 kg. Vím to z důvěryhodných zdrojů, i když jsem tam sám nebyl ani jednou, protože rybolov v sádkách mě moc nepřitahuje. Snad až letos si to projdu, ale to už zas bude jen běžný rybolov na malé řece, kde nás může občas potkat i nějaké to překvapení.
Loňský rok pro mne nezačal vůbec dobře, když mi zloděj vybral chalupu a odnesl mi tisíce mušek, pruty, šňůry, tašku navijáků a celé vázání. Sice jsem velmi brzo zjistil, že zlodějem byl jistý Karel Malínkovič, ale krumlovská policie "pátrala" zcela formálně a nic nevypátrala. Až po mé stížnosti se případu ujala "vyšetřovačka", která během týdne sice potvrdila mé podezření, přesto nevyhlásila celostátní pátrání a tak byl nakonec zmíněný pachatel nalezen i se svým komplicem jak si už sedí ve vězení, kam se dostali koncem srpna za jinou krádež na Kutnohorsku. Ukradené věci prý stačili rozprodat v severních a západních Čechách, i když o muškách pochybuji, protože to bylo množství naprosto neprodejné a navíc mám zjištěno, že pachatelé byli ve dvou významných obchodech odmítnuti. Jestliže se ale někde najednou objevilo, či ještě objeví, na pultu nějakého obchodu velké množství mušek, bylo by pro mne dobré, vědět o tom.
Začátkem dubna jsem se zúčastnil zasedání Evropské rybářské aliance (EAA) ve Zvíkovském Podhradí, kde se prezentovala generalita sportovních rybářů z celé Evropy. I když tato akce byla pro prestiž Českého rybářského svazu naprosto přelomová, neinformoval o ní, kromě PM, žádný rybářský časopis v České republice, což mnohému napovídá. Je to smutné a ještě smutnější je, že si nikdo nepoložil otázku proč? Zmíněné zasedání bylo pro nás velmi úspěšné a tak se o něm sveřepě mlčí. Nic nového v České kotlince.
Závodní muškařská sezóna minulého roku sice nebyla z hlediska úspěšnosti tak brilantní jako předchozí zlatý rok 2001, přesto však dvě čtvrtá místa družstva ČR na MS a ME nelze hodnotit jako neúspěch a tedy ani jako důvod pro složení další "šťavnaté" písně. Stříbrná medaile Toma z Francie a bronz Karla Vacka z Belgie však byly dalšími velkými úspěchy našeho muškaření. Ani vyhlídky na letošek nejsou špatné, neboť náš španělský tým (Starýchfojtů, Macháň, Šram, Vacek a Pazderník) bude jistě bojovat o mety nejvyšší, pokud se tento šampionát uskuteční. Nečekané "zimní povodně" už byly příčinou zrušení dvou šampionátů a Jaca leží v Pyrenejích a kraj Aragon sousedí s Baskickem.
Letní povodně roku 2002 postihly silně skoro celé Jižní Čechy a škody na majetku místních organizací ČRS zde přesáhly částku 15 mil.Kč. Vedle toho tu byl i velký únik ryb do našich řek a přehrad. Staletá voda prostě udělala své a tak jedněm brala a druhým dala. Zatímco produkčním rybářům pomůže stát, sportovní rybáři si musí pomoci sami. A tak berte, prosím, tu stokorunu za mimořádnou známku 2003 třeba i jako jistý doplatek za možnost mimořádných úlovků v loňském roce.
S koncem minulého roku jsem předal funkci krajského hospodáře a věřím, že do těch nejsprávnějších rukou. Zmíněnou funkci jsem zastával 13 let, když jsem byl předtím skoro 10 let nevoleným zástupcem hospodáře. Ke složení funkce mě dovedlo vlastní rozhodnutí, neboť jsem cítil, že je třeba dát této činnosti nový náboj, na který jsem už po tolika letech neměl dost sil. Doufám, že mi bude ještě nějaký čas umožněno předat zkušenosti svému nástupci, aby si mohl nají vlastní cestu.
Ostatně soudím, že v demokratickém systému by mělo docházet k přirozené obměně funkcí, do kterých by se měli dostávat ti nejlepší z nás. Bohužel, je tento můj názor v ČRS minoritním, neboť zde často narážíme na jev zcela opačný a to je nepřirozené "tlení" ve funkcích. Nějak se nedaří rozvíjet kolektivní odpovědnost, která by začala slušnou diskusí. Před třinácti lety, když jsem se dostal do vedení ČRS, stála před námi otázka likvidace starého ústředního výboru a jeho náhrada orgánem novým, tedy Radou. Domníval jsem se naivně, že během času dojde k přirozené obměně i u tohoto orgánu a hlavně k jeho personálnímu vylepšení, ale to jsem se zmýlil. Trvanlivost některých funkcionářů je nad mé veškeré chápání. Snad jen nové stanovy by mohly pohnout s tím, aby činnost tohoto našeho nejvyššího orgánu našla také nový náboj.
Také náš časopis bude hledat nové kontakty na autory a snad si i nějaký obchodník či výrobce objedná u nás reklamu a tím přispěje ke zlepšení jeho ekonomiky. Do nekonečna bych náklady na časopis taky nechtěl hradit jen z vlastní kapsy. Tady je každá rada drahá a nezlobte se, že o tom zase píšu. A taky si říkám, že třeba někdo z vás zná řešení, nebo by mohl mít nějaký nápad. Prostě začínám myslet i na zázraky. Je totiž právě Nový rok a to je doba pro pohádky jako stvořená. Za okny mrzne a je bílo, k vodě vyrazili jen ti největší blázni a já si jen tak ťukám písmenka a taky čekám na zázrak …
Váš Karel Křivanec