Autor: Karel Křivanec
S příchodem listopadu už můžeme hovořit o zimním chytání a dlužno poznamenat, že duhákům chladné počasí nevadí, snášejí ho naopak velmi dobře. Co jim však vadí, je náhlé a prudké ochlazení. To pak uděláme lépe, když zůstaneme pár dní doma a dáme jim příležitost se trochu aklimatizovat. Klesne-li však teplota hlouběji pod nulu, pak je třeba se předem informovat, zda už naše lokalita nezamrzla. Například nádrž Květoňov u Kaplice už bývá málokdy po 20. listopadu bez ledu, zatímco vyšebrodská vyrovnávačka Lipno II zamrzá jen za největších lednových a únorových mrazů.
Čerstvě napadlý sníh rybaření příliš nevadí, začne-li však prudší tání, pak nemá rybolov větší smysl, protože se do nádrže valí mnoho studené a odkysličené vody. Déšť v zimní části roku znamená za normálních okolností oteplení a v takovém případě už máme šanci, že se potkáme s rybou. Pokud však déšť přichází od severu či severovýchodu, tak je také lepší zůstat doma, neboť nám přináší ochlazení.
Základem úspěchu při zimního rybolovu je umět najít ryby. Obyčejně se bude jednat o duháky z posledního podzimního vysazení, které se provádí ve druhé polovině listopadu. Tyto ryby budou velmi hladové, neboť mohou najít ve vodě jen velmi málo přirozené potravy. Hlavně tedy pátráme po rybách a nějakých znameních, která by mohla prozradit přítomnost hejna a dlouho se nezdržujeme na jednom místě. V čisté a studené vodě chytáme jen na 1 - 2 mušky, protože pstruzi mají velmi dokonalý zrak a více výraznějších mušek by mohlo působit na starší ryby spíše rušivě.
Výběr mušek se v tomto období stává druhořadou záležitostí. Velmi hladové ryby budou nejspíš stát rozmrzele u dna a nejspíš je upoutáme vzorem, ve kterém je množství života. Jednou z možných variant je vzor pulec (Tadpole). Pokud s nimi lovíme na mělčí vodě do 4 m, tak můžeme použít i pomalu potápivou šňůru, kterou necháme vyklesat ke dnu. Při lovu z hráze na větší hloubce zvolíme středně či rychle potápivou šňůru. Nástavec o délce 4 - 4,5 metru by měl být zakončen silnějším fluorkarbonovým vláknem (0,20 - 0,25 mm).
Když lovíme na pulce, pak vystačíme s jedinou muškou na nástavci. Oživujeme ho nepravidelnými, rychlými a pomalými zátahy a snažíme se o co největší pohyblivost naší nástrahy. Před každým nahozením si zkontrolujeme, zda se dlouhý marabu ocásek neomotal kolem obloučku háčku. Je to zdánlivá maličkost, ale pulec bez aktivního ocásku není schopen vyprovokovat rybu k záběru a vy byste jen ztráceli čas.
Pulce vážeme na strímrové háčky ve velikosti 10 - 12, zatížíme je trochu v přední části olověným drátkem, marabu ocásek by měl přesahovat 2,5 cm za oblouček háčku. Silnější tílko můžeme utvořit z různých materiálů a dobré je použít stříbrnou kroužkovací lametku. Mušku dokončíme přivázáním 2 - 3 ovinů nožek z měkkého slepičího peří v barvě pulce (černá, olivová, oranžová). Pro zvýraznění mušky můžeme také vytvořit odlišně zbarvenou hruď (černá, bílá, citrónová).
Dalším dobrým zimním vzorem je lov na mušky typu Booby Nymph. Při chytání ze břehu je však třeba velmi zkrátit nástavec, který by měl být jen 50 - 80 cm dlouhý. Je však třeba zásadně použít jen jednu mušku. Při tomto chytání použijeme rychle potápivou šňůru a s oživováním mušky začneme tehdy, až jsme si jistí, že šňůra už leží na dně. Začneme delším zatažením (60 cm), po kterém čekáme 5 - 10 s, během nichž se tato muška vrti a stoupá. Pokud zjistíme, že muška už ztratila svou stoupavost, okamžitě jí vyměníme za jinou.
Do podoby tohoto typu mušky můžeme uvázat řadu klasických vzorů lur a tak si můžete zaexperimentovat. Základem jsou velké kulovité oči a marabu křídlo nebo ocásek. Autorem prvního vzoru byl anglický profesionální vazač Gordon Fraser, který použil na oči nejprve polystyrén, později se používal plastazot a nyní se oči nejnověji váží z ethafoamu, který je nejtrvanlivější a má nejlepší vzlínavost. S touto muškou se též může chytat velmi pomalým stahováním, anebo úplně staticky. Záběr přichází většinou v době stoupaní mušky, často je to několikrát se opakující zaťukání a pak teprve přijde zatažení, kterému kontrujeme zatažením za šňůru a pak teprve pomalu zvedáme špičku prutu.
V zimě můžeme též nasadit osvědčený vzor Viva (Marabou Viva), která v sobě kombinuje dvě osvědčené barvy (černá a ostře zelená). Autorem tohoto vzoru je Angličan Victor Furse. Vivu používáme jako koncovou mušku a stejně jako všechny marabu mušky jí vedeme pomalu a klidně. Zpravidla používáme středně potápivou šňůru, kterou sbíráme dlaní volné ruky do jemných osmiček. Můžeme je kombinovat i s pauzami a kratšími zátahy a tím vytvořit úhořovitý pohyb této velmi populární lury.
Při tomto způsobu chytání je velmi důležité, aby byl nástavec a šňůra úplně narovnaná. Pozorujeme oblouček před špičkou prutu a zasekneme při jakémkoliv pohybu tak, že rychle trhneme za šňůru. Mnoho záběrů je promarněno při klesání mušek po náhozu, když jsme nevyrovnali konec nástavce, který se po dopadu na vodu nerozbalil.
Viva se váže na strímrové háčky ve velikosti 8 - 10, tílko je z černé tulení srsti nebo černé chenilky, koncový tip je silný a váže se zelené fluorescenční vlny nebo umělých vláken. Ke kroužkování se používá širší stříbrný drátek nebo lametka. Křídlo je z černého marabu peří, které můžeme vylepšit několika vlákny spektrafleše (Pearl Crystal Hair), jež však nesmí přesáhnout délku křídel.
I v zimním období se stává, že vidíme řídké rojení drobných druhů hmyzu, které vzbudí zájem ojedinělých ryb u hladiny. V této situaci můžeme vyzkoušet tradiční vzor Black and Peacock Spider, který uvázal pionýr jezerního muškaření Tom Ivens. Obyčejně se s touto muškou chytá v typickém nymfovém provedení na konci nástavce o délce 4,5 m a se slabším vlascem (0,16 mm). Můžeme lovit s plovoucí šňůrou, když vedeme mušky těsně pod hladinou, anebo s intermediální šňůrou v hloubce do 80 cm pod hladinou.
Tento vzor, který se váže ve velikostech 8 - 14, můžeme v tílku pod pavím peřím mírně zatížit olověným drátkem, nožky jsou z černého slepičího peří, vážou se dlouhé a řídké. Jiným podobným vzorem je Black Spider, kde je tílko z hnědého hedvábí a háčky se používají ve velikostech 10 - 18. Při zimním chytání můžeme použít řadu dalších běžných povrchových vzorů, se kterými chytáme poněkud hlouběji pod hladinou, tedy nejlépe s intermediální Clear Glass šňůrou, která je i v čisté vodě téměř neviditelná.