MÁLO ZNÁMÉ MUŠKAŘSKÉ REVÍRY NA TÁBORSKU
II. ČÁST

Autor: Otto Meszároš, Tábor, Fotografie: Jan Rukavička, Otto Meszároš

SMUTNÁ 2MP

Kolega Honza Rukavička se ve svém příspěvku podrobně věnoval našemu oblíbenému pstruhovému revíru Smutná 2P a tak já nyní naváži tam, kde skončil. Se zmíněnou pstruhovou vodou jsme se rozloučili pod monumentálním kamenným viaduktem, po kterém vede trať z Tábora do Milevska a Písku, jehož vysoké oblouky jsou ozdobeny četnými sintrovými krápníky. Před mostem potok vtéká do lesa a podobně jako poslední kilometr pstruhového revíru, i začátek mimopstruhové vody trpí dosti nešetrnou regulací, v jejímž důsledku jsou dlouhé partie toku bez větších ryb.

Pravidelně se zde vyskytuje pouze hrouzek a malý okoun, výjimečně také menší pstruh obecný potoční. Tento krátký lesní úsek je velmi mělký a dno je písčité, popřípadě štěrkovité a tak sem místní obyvatelstvo často jezdí těžit kvalitní písek. Voda je zde většinou křišťálově průzračná. Asi po kilometru potok ústí do šestihektarového chovného rybníka Chobot, jehož hráz byla během srpnových povodní v minulém roce těžce poškozena, ale nyní je už opravena. Partie nad Chobotem jsou rybářsky docela zajímavé, vyskytují se zde především pěkní okouni.

Sportovní revír pak pokračuje dále až pod hrází rybníka. Nejprve na nás čeká poněkud krkolomný sestup malebnou soutěskou, kterou zde vymlela během mnoha staletí voda. Při slézání po mechem a kapradinami porostlé a stále vlhké skále je nutno dávat dobrý pozor, jinak se dole ocitneme rychleji, než bychom chtěli. Potok protéká kaskádou malých tůněk, aby se asi o 35 metrů dál a o 10 metrů níž zastavil v mělké tůni o průměru asi 20 metrů, která vznikla částečným přehrazením koryta. Zde narazíme především na štiku ve velikosti 40-70cm, také na hojného lína, kapra a okouna. Ideálním lovným způsobem je lehká přívlač s prutem 180-210cm a odhozovou zátěží do 15g, vlasec 0.15-0.18mm. S ohledem na hojnost štik v každém případě doporučuji použít tenké lanko nebo kevlar. Pod touto tůní potok zatáčí ostře vpravo a líně meandruje velice pěkným úsekem, který je přírodní rezervací "Smutný" s výskytem vzácného ptactva a rostlin, žije zde též vydra. Z ryb se tu vyskytuje hlavně tloušť 30-45 cm a štika do 75 cm.

Můžeme tu vláčet i muškařit, ale oba zmíněné rybolovné způsoby zde, kromě několika málo přespolních, jinak nikdo jiný neprovozuje, neboť domorodci preferují plavanou a zejména položenou. Proud se postupně zklidňuje, neboť asi o kilometr dál se nachází hráz se stavidly. Přehrada má v horní části průměrnou hloubku asi 150 cm a převážně tvrdé dno. Břehy jsou zarostlé bujnou vegetací a také ve vodě je množství silných větví a spadlých stromů. Vyskytuje se zejména štika, přičemž nás může překvapit i ryba o délce okolo jednoho metru, vysazován je zde candát, kapr, lín a jednotlivě také sumec. Z ostatních ryb narazíme na okouna 20-30 cm a cejna.

Na mušku zde ulovíme především pěkné tlouště a perlíny, jejichž populace je tu velice početná, avšak tyto ryby zde nedorůstají významnější velikosti. V těchto místech se nachází i pevná kovová lávka a pokud jste přišli po levém břehu, důrazně doporučuji přejít na břeh pravý, ušetříte si tím totiž četné problémy. Levý břeh se tu dosti příkře zvedá a jeho schůdnost je pro množství překážek velice problematická.

Za lávkou se přehrada zvolna rozšiřuje a tok se stáčí opět na pravou stranu. V těchto místech se vpravo nachází menší rybník, který není součástí revíru. Neleží sice přímo na potoce, je však napájen jeho vodou. I tento rybník byl poškozen povodněmi a došlo zde k rozsáhlému úniku rybí obsádky. Úzká pěšina vede mezi pravým břehem přehrady na Smutné a hrází chovného rybníka, přičemž rybolov z této hráze je zakázán. Vlastní potok pod hrází trpí v letních měsících nízkým stavem vody, ale přesto je zde několik menších tůní s hojností malých okounů a tloušťů, občas překvapí i štika do 55 cm. Dno je převážně štěrkovité a hloubka do půl metru. Smutná se tu klikatí po kraji lesa a bez brodicích kalhot budeme lovit jen velmi obtížně, neboť břehy jsou často téměř neprůchodné a to kvůli padlým stromům a křovinám.

O pár stovek metrů níže se tok opět zvolňuje v další lesní přehradě, bohaté na především štiky a okouny, které doprovází perlín a tloušť. Tato nádrž je o něco užší a kratší než ta horní a pod její spádovou deskou začíná pravá džungle. Po břehu je prakticky nemožné projít, všude jsou tlející kmeny stromů, pařezy, jámy, maliníky a vysoké kopřivy. Pokud půjdeme vodou, budeme muset překonávat četné kmeny padlých stromů. Nahazování je velmi obtížné, nutností jsou krátké pruty do 2 metrů. Vzpomínám si, jak jsem se tu trápil s prutem 2,40m. Šířka toku kolísá od 1 do 5 metrů, hloubka od 30 do 150 cm. Je zde možno ulovit velké množství okounů, ale budou to pouze malé ryby od 10 do 25cm. Potok sice záhy opouští les, ale oba břehy jsou stále hustě zarostlé vrbami a olšemi s podrostem vysokých kopřiv a mrkvovitých rostlin, takže rybář má dojem, že jde jakýmsi zeleným tunelem, přičemž je prakticky nemožné dostat se na břeh. Kromě stovek okounků zde žijí nádherní tloušti 30 -50 cm, ale jde o extrémně plaché ryby, které nás k sobě nepustí na méně než 10 metrů ani při velké opatrnosti a jejich úlovek je věcí šťastné náhody. S přívlačí mnoho nepořídíme a s muškařským prutem se zde dá chytat jen velmi nesnadno.

Pomalu se blížíme k betonovému můstku na málo frekventované silnici ze Sepekova do Podboří. Za lávkou se potok opět rozšiřuje a uklidňuje a před námi je v pořadí již třetí přehrada. Její hloubka kolísá od 100 do 150cm a dno je zpočátku jílovité, avšak tvrdé a lze tu brodit. Ubývá okounů a hlavní dravou rybou je opět menší štika, z kaprovitých pak hojně nasazovaný kapr a lín, také tloušť a cejn. Postupně přibývá nánosů bahna a dalších sedimentů, takže je nutno opustit vodu a jít nejlépe po levém břehu. Zanedlouho se Smutná ještě více rozšiřuje, neboť přijímá silný pravostranný přítok - Milevský potok, který je samostatným rybářským revírem.

Brzy narazíme na další kovovou lávku. Po levém břehu se táhne rovná louka, pravý břeh tvoří mírný svah porostlý řídkým smrkovým lesem, po obou březích však vede dobře schůdná pěšina. V těchto místech často narazíme na starší rybáře ze Sepekova a dalších vesnic, kteří chytají především na položenou. Nikdy jsem s nimi neměl konflikt, naopak, občas jsem si pěkně popovídal, což na jiných vodách není až tak samozřejmé. Přehrada končí betonovou spádovou deskou, širokou asi 5 metrů, pod níž jsou malé tůňky, ve kterých jsem vždy ulovil několik okounů 15-25cm. Pod přepadem se za příznivého stavu vody zdržují velcí tloušti, lze narazit i na 50cm jedince.

Tok začíná opět meandrovat a brzy se zužuje. Brodění je dosti obtížné, neboť hloubka nepříjemně kolísá a ve vodě jsou desítky starých kmenů stromů, které je nutno podlézat. Z ryb narazíme především na okouna a tlouště. Asi po kilometru se objeví samota Hanov, kde se nachází další můstek. Od Hanova již Smutnou doprovázejí zhruba na dvou kilometrech většinou jen lesy a to až k silnici Tábor - Opařany - Bernartice - Písek. Zde tady říčka vytéká z lesa, její koryto je tu široké 3-5 metrů a z ryb tradičně dominují štika, okoun, kapr, tloušť, ojediněle se objevuje i menší candát. Během povodní v roce 2002 se zde Smutná rozlila na okolní louky a vytvořila veliké jezero, profil koryta však po opadnutí vody zůstal prakticky identický.

Za silničním mostem se Smutná točí ostře napravo a asi po 100 metrech se opět blíží k lesu. Pravý břeh je porostlý vrbami a topoly a narazíme zde na rybáře ze Srlína. Koryto je dosti zabahněné, hloubka 1-2 metry a břehy jsou podemleté, což prakticky znemožňuje brodění. Kromě kapra tu dominuje tloušť a je možno ulovit jedince až o délce okolo 45-50 cm, ale jen za předpokladu absolutního klidu a soustředění. Tito zkušení veteráni obvykle stojí těsně u hladiny, hlavně mezi větvemi do vody padlých stromů a jejich úlovek přívlačí je velice obtížný. Mnohem větší šanci máme proto s muškařským prutem. Pokud jde o výběr mušek, postačí jakákoli chmýřenka nebo chrostík, ovšem většinou ulovíme jen jedinou rybu z hejna.

Tok se znova zpomaluje a rozšiřuje, což nám napovídá, že po proudu se nachází další hráz, tentokrát na kraji vesničky Srlín. U hráze je postavena malá vodní elektrárna, která na dalších pár stovek metrů negativně ovlivňuje průtok. Říčka se tu výrazně zužuje, ústí do ní několik místních kanalizací a protéká tu mezi zahradami. Jediným rybami, které jsem tu ulovil, byli tloušťi do 35cm.

Asi 800 metrů pod vesnicí je potok znova přemostěn silničkou ze Srlína do Starého Sedla. Smutná tu vstupuje do lesa a rozšiřuje se, hloubka je zde pouze do 50cm a větších ryb je jen minimum. V tomto lesním úseku se znatelně zlepšuje kvalita vody a dno je převážně štěrkovité, Asi po kilometru Smutná les opouští a mezi poli a pastvinami směřuje k vesnici Rataje. Koryto s tvrdým dnem je široké 2-4 metry a jsou v něm četné přírodní překážky. Žije tu množství okounů a větších tloušťů a je zde dobrá možnost zaházet si muškařským prutem a můžeme se tu vzácně potkat i s pstruhem obecným potočním Těsně nad Ratajemi Smutná protéká další úzkou přehradou s několika slepými rameny s možností úlovku lína a kapra. Pod hrází se nachází jakýsi vybetonovaný bazén, což je další rybářsky nadějné místo. V Ratajích pak revír Smutná 2MP končí, anby na něj navázal další mimopstruhový revír Smutná 1, o které si povíme někdy příště.

Smutná 2 je nepochybně perspektivním a úživným revírem, ale je využívána převážně místními rybáři, kteří loví zejména na položenou a na plavanou. Pravidelně zde vláčí jen několik málo lidí a pokud jde o muškaře, patrně je zde nepotkáte vůbec, i když některé partie revíru jsou velmi dobře chytatelné a odměnou nám může být i půlmetrový tloušť nebo pěkná štika. V závěru bych rád poděkoval kamarádu Honzovi Rukavičkovi za některé snímky, informace a za kritické připomínky a podněty k tomuto článku.

Tabulka úlovků za posledních pět let